sosna komentáře u knih
Miloš Urban nazývá svou knihu gotickým románem, Já bych spíše řekla, že je to román o hledání gotického řádu v postmoderním marasmu. Je to kniha o hledání, při kterém padají hlavy a jiné lidské údy, Pražským Novým městem projíždí "neviditelný" oranžový jeřáb a jeho "neviditelný" řidič bere pořádek do svých rukou. Provokativní a fascinující příběh Miloš Urbana Vás odzbrojí a dostane!
Tahle kniha by měla mít v úvodu varování. Osoby, které mají tendenci být paranoidní by jí číst určitě neměli. A ti ostatní se paranoidními možná stanou... Příběh v du-formě je neskutečně sugestivní, hlavní hrdina (stalker a zabiják dextrovského stylu) je sympaťák, který vlastně jen touží po lásce a oběť stalkingu je neskutečná slepice. Nic není, jak má být. Nic už nebude, tak jak bylo. Tato kniha Vás prostě poznamená.
"Dávejte pozor kam šlapete" nabádá autor v úvodu své čtenáře. Musím Vás však ujistit, že s Kvítkem nešlápnete vedle. Sice musíte snést štiplavý zápach bočních uliček, řev opilců, vtíravou vůni Rackhamova mýdla a Sugar, která není vždycky jenom sladká, ale budete odměněni jízdou viktoriánským Londýnem, jež Vás bude bavit na více, než 900 stránkách. Kvítek je zkrátka strhující díky vypravěčskému talentu Michela Fabera i nevšední překladatelské péči Viktora Janiše (a korekcím jeho ženy).
Křehký a podmanivý příběh z období války. Kniha o malých radostech, zjitřených smyslech a bojem člověka sama se sebou.
Můj první Bonfiglioli. Suchý jako troud, šťavnatý jako ovocné zvířátko. Dochází mi slova...
Tahle knížka mě doslova pohltila. Nechápu, že jsem mohla tak dlouho žít bez ní. Dostává se jí čestné místo v mé knihovně.
Člověku se ani nechce věřit, že čte autorčinu prvotinu. Ten jazyk je krásný, vypravování nevšední a dojemné.
Tahle knížka přináší skutečně velmi silný příběh. Zasáhl mě i osobně, protože, protože velká část naší rodiny má sudetoněmecké kořeny. Autorka navíc obratně zachází s jazykem a celek je prostě skvělý. U takto mladé autorky klobouk dolů.
Úplně jednoduchý příběh úplně obyčejných lidí, ale moc krásně napsáno. Hájíček mi prostě sedí:-)
Tuřín jsem sice nečekala, ale tohle taky ne. Je mi 35 a právě jsem dočetla první díl HP. Když mě bylo jedenáct, tak Harry byl ještě na houbách, když se Harry narodil, tak mě bylo přes dvacet a měla jsem jiné záliby, než fantasy literaturu. Takže mě Harry dotihl, až teď, kdy ho čtu své sedmileté dceři. A musím říct, že Harry nadchl nejen dceru, ale i mě, vypukla u nás Pottermanie (čtení HP několikrát denně, dort k narozeninám s HP...) a volně jsme ve čtení přešli na druhý díl:-) Takže za mě i za Majdu musíme dát plný počet hvězdiček:-)
Hájíček zkrátka umí, krásně vykreslené lidské charaktery...A je to také moc zajímavý exkurz do prostředí kolektivizace venkova 50. let.
Razkošnický, lahodný a v českých vodách unikátní román. Stančík mě uhranul jazykovou hostinou a zcela odrovnal požitkářskými choutkami komisaře Durmana!
Prach ze stavebního ruchu asanace pražského židovského města, zhýralost bezstarostného šlechtice, nenasytnost pražských radních a pach syrového masa z přízračného Masíčka. To všechno cítíte díky Urbanově vypravěčského umu jako na vlastní kůži.
Krásné, hluboce lidské, dojemné, pohlcující...To si zkrátka musíte přečíst!
Analfabetka je boží, letní a svižné čtení. A Jonasson je frajer!
Knižka čtená šestileté dcerce na dobrou noc. Ona si lichožrouty zamilovala a já musím přiznat, že mě bavili také:-)
Vzkaz v lahvi je pro mě asi zatím nejlepší detektivkou od JAO. Carl s Asadem jsou týpci, které prostě žeru a tento příběh neměl chybu.
Vážně skvělá kniha, celá trilogie je opravdu jedinečná. Geniální dílo, škoda, že Larssen zemřel tak brzy...
Ove je hrozný, popudlivý, hašteřivý, ale i skvělý, moudrý, za srdce beroucí...stejně jako celá kniha. doporučuji všema deseti!
Osobní zpověď lékaře z podmínek, které si člověk neumí ani představit. Klobouk dolu před odvahou a skromností Jana Trachty.
Dostala jsem od manžela s P.S., že on se na mě nikdy nevykaká. Takže nemůžu jinak, než dát 5*:-)