sosna komentáře u knih
Dobrodružství se Siriusem Blackem a Lupinem je fakt velkolepé a celá série je prostě srdcovka:-) Chytne a nepustí a je jedno, jestli je vám 7 (dcera) nebo 35 (já).
Teda, Alan je ale moc sympatický geront :-)
Tahle knížka mi prostě sedla, Alan for Presidnet!
Moc zajímavé téma, styl autorky mi sedí. Nevadilo mi ani proložení textu spisy z archívu, dobře to dokreslovalo příběh. Vyhnání Gerty Schnirch mě ale dostalo více, ale je to možné dané tím, že Gertin příběh se mě dotýkal víc osobně - pocházím z česko-německé rodiny.
Poutavé, ale smutné čtení. Tučková má skvělý styl, je vyzrálá (přes své mládí) a mě tedy dostala, fakt silný příběh.
Úvod tohoto pátého dílu byl celkem zdlouhavý, ale zhruba ve třetině se Marcův příběh rozjel a hodně mě bavil. JAO rozhodně umí psát a Marcovi či Carlovi, se čtenář dostane díky autorovu stylu vypravování, dostabe až pod kůži.
Na tuhle knížku jsem se těšila. Lákala mě fantasy ze současného Londýna.
A ano, jsou tu čarodějové, jsou tu známá zákoutí Londýna a jako bonus sympatičtí Peter Grant a Thomas Nightingale. A záhadná Molly. Pak tu je rozvětvená rodina matky, otce, dcer a synů Temže. Jsou tu upíři, duchové, odpadávající obličeje a zajímavá forma vyprávění. Dohromady to má grády, ale za mě je to trochu moc přehicovaný, překombinovaný a ujetý. Přesto si další díl obstarám a budu se těšit, co nám naservíruje Molly.
Ta kniha byla pro mě tak trošku zjevením. První kapitoly jsem hltala kudy jsem chodila. Vzkříšení magie v Anglii, osudy sedmnácti Neapolitánců či magické manévry za války s Francií mě fascinovaly. Je však pravdou, že později byly některé části trochu rozvleklé a poznámky pod čarou byly buď skvělé a trefné nebo neuvěřitelně dlouhé a suchopárné (především příběhy lady Poleové), nic mezi tím. Jednotlivé postavy byly zajímavé a vyloženě plastické, v příběhu bylo mnoho sarkastických a vtipných momentů a vyzvednout musím i překlad Viktora Janiše, odvedl skvělou práci. (P.S.: v každém třetím komentáři je zmiňována viktoriánská Anglie - té tu není ani co by se za nehet vešlo - příběh se celý odehrává v době napoleonských válek a krátce po nich - do r. 1817, tedy 20 let před nástupem královny Viktorie na trůn.)
JAO mě prostě baví, umí psát poutavě, vystavět zápletku, popsat zajímavé typy lidí a téma xenofobie v Dánsku bylo nepochybně zajímavé. Při čtení o nucených sterilizacích v Dánsku se mi vybavily nucené sterilizace romských žen v 70. a 80. letech v ČSSR. Běhal mi vyloženě mráz po zádech. JAO nepíše jen detektivky, ale zárověň i knihy, které se Vás dotknou a donutí Vás přemýšlet.
Dojemná kniha vzpomínek na babičku, i neuvěřitelně otevřená osobní zpověď. Kniha malých osobních mouder i bolestí. Kniha o žlutém kanapi a andělském úsměvu.
První třetinu jsem se huronsky smála a božsky bavila, další třetinu jsem se potutelně usmívala a konec mě moc nevavil, protože opakovaný vtip není vtipem. Přesto mě Landsman nezklamal. Tato kniha je ideálním dárkem pro otce - čekatele!
Na Hedvábníka jsem se rok těšila. Tanhle typ klasické detektivky mě prostě baví. A JKR považuji za skvělou vypravěčku. Hedvábník mě nezklamal, knížku jsem nenasytně hltala a užívala jsem si vyprávění z pošahaného prostředí spisovatelů a nakladatelů. Jen ten konec mě trochu zklamal, přišel mi skoro až "seversky" překombinovaný. Proto srážím jednu hvězdičku. Ale moc se těším na další setkání s Cormoranem a Robin.
Harryho čtu dceři před spaním. Čteme ho pomalu, ale o to víc nás baví. Rowlingová je prostě génius. Jen dcera má jeden problém - na další díly si musí počkat na Ježíška.
Asi jsem z druhé části trilogie nebyla tak konsternovaná, jako z jedničky. Ale příběh je skvěle vystavěný a bezva se čte. Zhltnuto za tři dny.
Pro prvňáky bezva volba. Nemohla jsem od knížky zahnat dceru do postele:-)
Rowlingová přináší moc pěkný příběh a jako zkušená vypravěčka vtáhne čtenáře do děje. Cormoran i Robin jsou velmi sympatické, plastické postavy. Detektivní příběh není nijak brilantní, ale tím, že ho vypráví Rowlingová, se stává jedinečným. Snad bych jen uvítala, kdyby detektiv nebyl tak neomylný a občas zašel do slepé uličky. Každopádně se na pokračování moc těším. Kniha splnila mé očekávání a pro mě je to příjemnější čtení, než severské krimi-thrillery.
Čtená dcerce - prvňáčkovi:-) Máme příběhy M+Š moc rádi a ilustrace Adolfa Borna jsou prostě strhující. K dnešním narozeninám dcerka dostane poslední chybějící díl M+Š za školou...Myslím, že se do něj hned pustíme.
Sněhulák je knížka, o které jsem slyšela jen samá superlativa. Začala jsem jí hltat...ale nemůžu říct, že by se četla jedním dechem. Četla jsem jí asi 14 dní, což je na mně celkem dost dlouho...nějaké pasáže mi připadaly zdlouhavé, osloská policie naivní...no už jsem byla celkem zklamaná, ale pak přišlo to velké finále, které Jo Nesbo napsal fakt brilantně. A detiktivka je žánr, kde jde hlavně o ten závěr, ten je nejdůležitější. Takže beru Nesba na milost a dávám 3*.
Námět a hlavně prostředí, kde se kniha odehrávala byli zajímavé, netuctové. Kniha se dobře četla, ikdyž některé pasáže byly skutečně trochu rozvláčné. Přesto mě motiv zaujal natolik, že jsem zalovila v kyberprostoru a těším se, že se podívám i na španělký seriál na motivy této knihy.