SputnikV komentáře u knih

poněkud zdlouhavé

tato kniha je podle mne moc málo čtena a byla málo čtena vždy, při tom podává pohled očitého svědka, nikoliv ale účastníka, ale kolemjdoucího, ukazuje velmi plasticky, jaká byla v té době nejméně v Petrohradu nálada mezi lidmi, ukazuje, jak byla doba zejméona v Rusku zralá na změnu, k níž nakonec došlo.

Je potřeba si také uvědomit, že autor nikdy nebyl ani bolševikem, a ani revolucionářem, byl dějem zasažen a unesen i bez toho, kniha není ideologická, je to reportáž.

snad nejpůsobivější strašidelná kniha, kterou jsem četl, tak uvěřitelná

kniha je určitě zajímavá, dozvíme se o životě a postojích jedné skupiny Íránek, bohužel té nepočetné, nic nevíme o životě, strastech a postojích většiny, té, která je bez graotnosti pod vlivem náboženských vůdců a žije tak bídně, že stěží přežívá,, to oni určují, kdo bude v Íránu vládnout a kudy se země bude ubírat a ustavičné výhrůžky Západu je jistě nepřesvědčí o tom, že by měli svou zemi svěřit jiným než těm náboženským cvokům.

podle mne je pan Suchet Poirot, jak ho viděla Christie, nejpřesvědčivější ze všech. životopis je vcelku čtivý, poněkud dlouhý a podrobný, ale dá se dobře přečíst celý.

takových protiputinovských blábolů je každou chvíli jak na knižním trhu tak i v článcích dost a dost..už neprovokují,. nejprve zlobily, nyní už jen nudí

u nás jich musí žít celá veliká rodina, protože jiné než liché ponožky v podstatě nenalézám....

znovu musím zopakovat, celá série je velmi čtivá, přináší pohled z dob, které jsme nezažili, všímá si sociálních rozdíů v tehdejší společnosti (známe je už zase) a příběh advokáta Gamzy a Dimitrova na soudě v Berlíně (podle JUDr. Ivana Sekaniny)

psaní o dobové tendenčnosti pak patří tedy ke všem dílům, která vznikala v jakékoliv době, protože doba, v níž žijeme nás ovlisňuje všechny

kniha se mi četla výborně, jakož i celá série, jazyk paní Pujmanové je větvený , podněcuje představivost

pěkně se to rozběhlo, ale bohužel další díly nevyšly, není to jediná podobná zejména dětská kniha, která tak dopadla. nepřišlo, mi, že by se děj zpomalil, naopak frčel po celou knihu...

příběh byl opravdu skvělý, velmi dobře zpracován, nicméně je podle mne inspirován jiným příběhem a sice Knihou ztracených věcí, v podstatě stojí na stejných základech - na dětech, které kdysi zmizely, na zemi,která je hned vedle a vede do ní nepostřehnutelný vstup, na aktuálních dětech, které mají problémy s rodiči .....a nic není takové, jak se to nejprve zdálo

i když lovecká plemena, a těch se právě druhý díl týká, nejsou mým šálkem horké čokolády, je to i tak zjímavé, nehledš na to, že dědičnoszt některých znaků, které autor podrobně vysvětluje , v podstatě stejně funguje i u dalších ne-li všech plemen.

a opravdu snad nejlepší encyklopedie o psech - oba díly, autor vyhledal podrobné informace z historie plemen, snažil se vyvrátit existující mýty a probral i dědičnost v otázce barvy, srsti, tvarů uší i dalšího

zdá se mi to, nebo tady bylo komentářů podstatně více?

no na každý pád, kniha je opravdu skvělá a je strašná škoda, že se český nakladatel nechal odradit nevelkým zájmem čtenářů a nezkusil vydat alespoň jeden další díl, protože jak jsem se dočetl, překlad byl hotov. rozmluvy s kočkama všech druhů jsou velmi dobrý fantasy námět... i když ne zcela originální.

Obálka mi přijde velmi přiléhavá ukazuje cirkus, kočky i vlak....proč divná? a že se nejedná o propagaci multikulturalismu snad ani nemusím psát.

celá série je opravdu skvělá, ale ilustrace Kamila Lhotáka k ní podle mého soudu sedí nejlépe, Taky jsem chtěl bydlet na ostrově nebo mít loď...

velmi dobrá kniha, která ukazuje srozumitelně dětské přátelství i rozdílné sociální poměry a možnosti

máme doma celou sérii, ale zatím jsem je všechny nečetl, prostě jsou to legendy toho druhu, že by se stát i mohly a to je na nich nejděsivější.- večer před spaním je číst nemůžu a přes den není tolik času...rozhodně tohle jsou horory, ne ty sadistické popisy zdemolovaných těl a drastického mučení bez zjevného důvodu.

krásná kniha, za mne podstatně lepší než Dobrodružství Toma Sawyera, zdá se mi na rozdíl od té o Tomovi nadčasová

naprosto úžasná kniha, kterou vypráví ten, kdo prožil to, co popisuje s obrovským literárním talentem, jak dětství, tak i mladá léta i dospělost hrdiny člověka strhnou. Jeho popis dětství a ranného mládí ještě za cara mi připomíná Gorkého Dětství, ta zkušenost byla hodně podobná

velmi zajímavá kniha a vekmi zajímavé srovnání tří osobností, nepřekvapí, že nejlépe je vnímán pan prezident Svoboda