SSTknihy komentáře u knih
S knihami Marko Hautala je to asi tak – nalákají vás, předhodí vám zajímavý příběh, nad kterým se vám sbíhají sliny, nápaditým a svižným jazykem vás vtáhne do děje a pak vás podvede hloupým, nelogickým a zmateným závěrem. Nemohu si pomoct, už druhé zklamání. Příběh o tajemném poselství minulosti, zhmotňující se v podobě našeptávajícího démona působil fakt lákavě, ale skončil ve směsici zbytečného násilí, které místy vyvolávalo spíš salvy smíchu než hrůzy. O nelogických dírách, chybějících spojitostech a nepochopitelném chování některých postav ani nemluvě.
Ty tři hvězdy jsou za nápad a čtivost.
Vážně vtipné čtení. Především první část, ve které autorka s neuvěřitelnou přesností a citem pro pointu popisuje svůj poněkud divoký rodinný život s manželem – válečným reportérem, a jejich třemi syny. Druhou část tvoří soubor fejetonů, ve kterých vzpomíná na své dětství a rodinu. Časově tak vlastně předchází první části, jejich tempo je pomalejší a vyznění komornější.
Krátká sci-fi novelka, určená spíš mladším čtenářům. Poslední dílo geniálního autora, které sice nepostrádá originálnost a typický morální rozměr, ale přeci jen už za předchozími díly trochu pokulhává. Za přečtení ale určitě stojí.
Příběhy, odehrávající se v pražské židovské čtvrti Josefov. To ona je hlavní postavou všech příběhů, nejen místem s domy, obchůdky a synagogou. Svou nezaměnitelnou atmosférou připomíná cosi mezi lunaparkem a tržištěm, můžete tu potkat přehršel podivínů, zlosynů, bláznů, mudrců, géniů i snílků, můžete tu zažít kdykoliv cokoliv, a možná ještě o něco víc.
Fiesta je nestárnoucím příběhem „ztracené generace“. Je to půvabná cesta poválečnou noční Paříží, vzrušení z býčích zápasů, zábava na nekonečných večírcích, radost z rybaření s věrnými frontovými přáteli. Jejich pocit štěstí z toho, že přežili válku, se mísí s hořkou deziluzí a rozčarováním, ale i odhodláním vzít život navzdory osudu do vlastních rukou.
Kdo přišel na chuť skvělým filmům Ingmara Bergmana, pak by si určitě neměl nechat ujít literární podobu scénářů jeho nejvýznamnějších filmů. Mým favoritem a stálicí je rozhodně Sedmá pečeť.
To si tak jednou vyšel syn se svým otcem na procházku, vzali to kousek přírodou, kousek městem, občas se zastavili na pivko i něco ostřejšího, občas zavzpomínali na staré časy, sem tam se trochu pohádali, po několika panáčcích si svěřili i nějaké to tajemství, občas sami sebe nebo sebe navzájem něčím překvapili a sem tam jim z rukávu vypadala nějaká ta stará křivda. Ale hlavně si to spolu, i přes všechny ty neposedné rarachy v duši, užívali, protože kdo ví, co bude zítra a život je fakt vážně opravdu jenom jeden. Takže dočteno a vyrážím na procházku a pivko – hádejte s kým :-)
Očité vzpomínky z pekla zvaného Osvětim. Přestože je už mnohé známo, přestože snad každý viděl fotografie, film nebo slyšel nějaké vyprávění, pokaždé když se znovu vydám na tuhle strastiplnou cestu do minulosti, uvědomuji si, že nedokážu pochopit dvě věci: 1. jak mohl člověk na člověku páchat takové zlo, a 2. jak někdo mohl něco takového přežít. Osobní vzpomínky malé Evy jsou dojemné, děsivé a zároveň plné naděje. Její poselství je jasné: Nikdy nic nevzdávejte!
Skvělý a hluboce lidský příběh z konce války, které potvrzuje, že ta největší dramata se nemusejí odehrávat jen uprostřed válečné vřavy. Příběh ženy, která se rozhodla pro chladnokrevnou pomstu, aby nakonec tváří v tvář svému rozhodnutí podlehla soucitu a touze po lásce k živé bytosti. Svět ale není nevinné místo pro život a šťastné konce jsou jen pro pohádky. Přidejte vytříbený, přesný jazyk a filmovou úspornost vyprávění a máte vynikající dílo, které rozhodně stojí za přečtení.
Božská komedie je božská. Ale taky náročná, plná skrytých významů a symboliky. Dneska už snad ani nemůžeme odhalit, co všechno chtěl autor svým čtenářům sdělit mezi řádky. Užívejme si tedy jeho obrazotvornost, fantazii a krásné verše. Vždyť abychom poznali krásu ráje, je třeba nejprve projít peklem a očistcem.
Moje první setkání se skutečným příběhem Boženy Němcové, který mi oddělil svět fikce a přivedl mě k zájmu o historická fakta. Autorka se věnovala výzkumu řadu let a i v pozdějších dobách se k tématu vracela a přicházela s novými fakty. Zajímavé pro všechny, kteří mají rádi spojení historie s trochou tajemna a poodhalováním lechtivých skandálů. Koho téma chytne, rozhodně doporučuji další autorčina díla na toto téma.
Michal byl ve své době takový prototyp mladíka, co si chtěl především užívat, poctivá práce mu zrovna dvakrát nevoněla, hlavně se ale chtěl mít dobře. Přivydělávat si kšeftováním s valutami a vykrádáním bytů bohatých, kteří stejně ukradené zboží získali nelegální cestou, to byla v jeho očích ta správná cesta. Jenže karta se může kdykoliv lehce obrátit a bláhovým snům je konec jen to zvizdne. Kdo nezažil, mnohé z knihy už asi nepochopí.
Jedna ze čtyř Páralových knih s tématikou sci-fi (další jsou Pokušení A-ZZ, Válka s mnohozvířetem a Země žen). Přiznávám, že Páral kdysi patřil k mým oblíbeným autorům, přečetla jsem všechno, co napsal a díky tomu získala i jistý nadhled nad celým jeho dílem. Ono je vlastně jedno, jestli se jeho příběhy odehrávají v budoucnosti nebo v současnosti. V popředí vždycky stojí vztah mezi mužem a ženou, který má prostě tisíce podob a je nevyčerpatelnou studnicí nových a nových zápletek. Kdo má rád Páralův styl psaní a baví ho nadsázka, nebude se nudit.
Jedna z mála knih na seznamu povinné četby, do které nás ve škole nemuseli nutit. Nicméně navzdory lákavému tématu a otevřené sexualitě, je to kvalitní a čtivý příběh, jehož hlavní hrdinka potvrzuje odvěkou pravdu o tom, že i když člověk sklouzne ze správné cesty, vždycky má smysl doufat a věřit, že bude lépe.
Káťa se těší na prázdniny u babičky na Šumavě, jenomže některé plány jejích bratranců a sestřenic se jí zdají až moc dětinské, a tak si raději nechává říkat Katrin a s kamarádkou Unou nosí nosy pěkně nahoru. Jenomže výlet na řece nakonec zní jako docela dobrý nápad a tak je z Katrin zase Káťa. Navíc objevuje ve starém památníčku zmínky o jisté Katynce, ze které se vyklube její babička, která jí ráda poodhalí něco ze své romantické minulosti. Krásné prázdninové čtení.
Milovaná klasika, jejíž kouzlo ještě umocnilo skvělé filmové zpracování. Vtipné, zábavné, dojemné, smutné, poučné, a ještě k tomu neuvěřitelně čtivě napsané. Kniha, kterou bych s radostí doporučila všem dalším generacím malých čtenářů. A ano – výkresy jsme samozřejmě doma schovávali do proutěného košíku, to ani jinak nešlo :-)
Tyhle příběhy malého vikinga mě fakt moc bavily. Ač malý vzrůstem, svým důvtipem a vynalézavostí dokáže Vike vybruslit z každé šlamastyky a zachránit i všechny ostatní. Syn drsného válečníka rozhodně nedělá svému otci ostudu a všichni se s radostí svěří do rukou kluka, kterému to opravdu pálí.
Další příběhy mé oblíbené partičky z Holešovic. Aneb co všechno se dá dělat, aby se přežil školní rok a nudné a dlouhé hodiny učení. Co na tom, že z většiny nápadů má učitelský sbor infarkt na krajíčku a třídní učitelka je přesvědčená, že žije v pekle.
V téhle knize jsme dokázali ležet hodiny a hodiny a dopodrobna studovat třeba výrobu mýdla, látky nebo mražených výrobků. Z dnešního pohledu jsou mnohé technologie už zastaralé nebo dokonce v propadlišti dějin, ale jeden nikdy neví, kdy se tyhle znalosti zase budou hodit.
Hezká vzpomínka na školní léta. Jak já té Marušce rozuměla, když se snažila dělat všechno správně a jak nejlépe uměla, ale ono to ne vždycky vyšlo podle jejích představ. Navíc jsem měla vydání, které bylo doplněno fotografiemi ze stejnojmenného filmu, takže fantazie pracovala na plné obrátky.