SSTknihy
komentáře u knih

Bohužel celkem nudná a nezáživná detektivka. Příliš mnoho politiky a moralizování, příliš málo klasického vyšetřování.


Vypadalo to lákavě. Téma trochu lechtivé, navíc podepřené tím, že se jedná o skutečné události, zpracované uznávaným novinářem. Ale upřímně – opravdu ještě dnes někoho překvapí, že se lidé za zavřenými dveřmi chovají občas jako čuňata, že sexuální revoluce sice přinesla svobodnu v sexu, ale nenaučila nikoho umění milovat, a že většina lidí se nezachová poctivě, když najde ztracený kufřík? Možná, kdyby byl příběh publikován v době, kdy voyeur prováděl svá rádoby vědecká pozorování, tedy na přelomu 60. a 70. let minulého století, vzbudil by víc pozornosti. Takhle zbylo jen rozčarování a pocit, že dvoustránková reportáž v časopise by bývala stačila.


Jsou knihy, ve kterých není děj důležitý. Ty Saint-Exupéryho mezi ně rozhodně patří. Vzpomínky válečného pilota, úvahy o válce, kterou nikdo nechce, o dodržování pravidel, která postrádají smysl, o porážce, o zemi, o míru. Úvahy o člověku, jeho jedinečnosti a osobitosti. Jako anotace by to možná mohlo znít nudně, ale kdo jednou podlehl poetické kráse Saint-Exupéryho jazyka, tomu není třeba vysvětlovat.


Vzpomínky na dětství, na přátelství a na první lásku, tragédie obyčejného života, nebezpečí a osamělost létání, ale i krása pouště, hluboké filozofické momenty a nakonec smíření - s tím vším přilétá noční kurýr. Obyčejné příběhy napsané s takovou poetikou a krásou, kterou dokáže svým jazykem vykreslit snad jen autor Malého prince.


„Nemám zapotřebí Ti psát nebo s Tebou mluvit, protože víš všechno dřív, než to vyslovím.“ Velký milostný příběh, který je nejen o lásce mezi mužem a ženou, ale také, a možná především, o lásce k bohu. Kolikrát už se člověk modlil za dobrý konec, sliboval hory doly, ale sotva se oklepal, většinou na podobné sliby zapomněl. Jenomže Sarah dala tváří v tvář smrti slib, který už nemohla vzít zpátky a krásný milostný vztah tak přerostl v tragédii téměř antických rozměrů. Láska a touha se mísí s žárlivostí, nedůvěrou, pochybnostmi, odvržením, odsouzením, morálkou a fanatickým katolicismem.
Mimochodem výborné je i filmové zpracování, kde ústřední mileneckou dvojici ztvárnili Ralph Fiennes a Julianne Moorová (pod názvem Hranice lásky).


Překvapivě útlá kniha autora, který si jinak libuje v objemných románech. Psychologický souboj dvou mužů, vojáků, jejichž názorový střed vykrystalizuje během nesmyslného vojenského pochodu. Zatímco pro jednoho jde zdánlivě jen o splnění úkolu, pro druhého se stává symbolem odvahy, nepokoření, vzdoru i protestu. Černobílé vidění se ale pod vlivem okolností mění. Teprve překážky a dramatická životní situace ukáže skutečné charaktery i důvody jednání a motivace obou hrdinů.


Autobiografické zkratky ze života spisovatelky Terezy Boučkové na pozadí bouřlivých událostí 60. a 70. let minulého století. Vzpomínky na dětství, dospívání se sourozenci, problematický otec, dospělost v období totalitního režimu, nepovedené manželství, touha po rodině a adopce romských dětí (k tomuto tématu se později vrátila v románu Rok kohouta). Kdo umí číst mezi řádky, dozví se zajímavé věci o skutečných lidech, jejichž totožnost je ukryta za důmyslné přezdívky.


Ironicky a se smyslem pro humor rozehrává autor paradoxní situace během jednoho společenského večírku pro evropské emigranty, díky nimž se mu daří vykreslit ostré portréty izolovaných jedinců, ponořených do svých osobních starostí i nadějí, osamělých uprostřed večírku i celé dokonalé americké společnosti.

Krátké povídky, do kterých se vešel celý život. Lehké až anekdotické podání, završené výraznou pointou jen umocňuje sílu příběhů, zaměřených na tragiku a křehkost lidských životů, nadějí a lásek.


Celkem nezáživné čtení o osudech čtyř bývalých spolužáků z vejšky za dob reálného socialismu. Chvílemi vtipné, ale ve skutečnosti se mi jejich osudy vykouřily z hlavy hned, jakmile jsem dočetla poslední stránku.


Příběh raněného amerického pilota a francouzské lékařky, kteří během pouhých pár dnů prožijí osudovou a tragickou lásku na pozadí pekla vietnamské války, aby se nakonec stali téměř symbolicky jedněmi z jejich posledních obětí. Poselstvím příběhu je jasná obžaloba nesmyslnosti a krutosti každé války a zabíjení.


Slušná detektivka, kde občas literární ambice přebíjejí detektivní žánr. Chvílemi jsem měla chuť navlíknout svěrací kazajku všem, včetně detektiva Denára, ale rozuzlení bylo nakonec v pohodě a jako detektivka na letní odpoledne dobrý.

Jedna z detektivek slavné autorky, kde nevystupuje žádný z jejich oblíbených detektivů. Tahle je ze šuplíku příběhů o tom, „kterak se krásná dívka připletla ke špionážnímu dobrodružství mezinárodního rozsahu a svým šarmem a důvtipem pomohla zachránit svět“. I když hlavního padoucha odhalíte prakticky okamžitě a celá zápletka je tak trochu úsměvná, pořád je to Agatha Christie, která své řemeslo prostě ovládala a ani v tomto případě čtenáře nezklamala.


To lepší z žánru dívčí literatury. Milý a dojemný příběh středoškolačky Anny, která se pod vlivem energické matky a díky slabé vadě řeči považuje za méněcennou, neprůbojnou a odstrčenou. Teprve tváří v tvář skutečným problémům začíná chápat, že její starosti jsou jen lehkým trápením. A když se k tomu navíc přidá láska k hezkému Jackovi...

Jako by svatý týden a blížící se maturita nebyly dost, ještě se parta spolužáků vydá na výlet ve skoro kradeném autě a způsobí nehodu s fatálními následky. Celá tahle událost slouží k tomu, aby se následně odkryly charaktery jednotlivých postav a studenti postupně zjistili, že maturita asi nebude tou největší zkouškou z dospělosti.


Chcete utéct od všech problémů? Není nic jednoduššího, než vyrazit na brigádu, kde v rámci budování melioračního kanálu poznáte nové lidi a budete mít dost času zamyslet se i sami nad sebou. Číst se to dalo, ale nic, k čemu by se člověk vracel.


Andrea má tak trochu nos nahoru, a když si ji filmaři vyberou do užšího kola pro případné natáčení, považuje se rovnou za filmovou hvězdu. Když se pak ukáže, že to s tou hvězdnou kariérou nebude až tak růžové, začne si vymýšlet historky, že by i Andersen záviděl. Jenomže se jí to poněkud vymkne z ruky a bude mít co dělat, než dá věci zase do pořádku. No, ještě, že má po svém boku věrného přítele Donáta!


Skvělé téma skvělého Stanislava Rudolfa. Je fakt, že ať už psal o čemkoliv, vždycky to mělo hlavu a patu, příběhy působily věrohodně, byly vtipné, skvěle napsané a to morální poučení na závěr se vždycky alespoň malým háčkem zaseklo a zapůsobilo. Stejně tomu tak bylo i v případě tohohle románu. Když to čtete přibližně ve věku hlavní hrdinky, tak s ní tak hrozně moc souzníte a chápete ji. A o pár let později by jí člověk nejraději přetrhl jako hada a vlastní děti zamkl v komoře. A o tom holt ten život je.


Hlavní hrdinka studuje konzervatoř, ale hudba ji moc nebaví, spolužáci se jí protiví, nemá žádné opravdové kamarády a její přítel Dušan zase nevoní ostatním. Teprve návštěva tanečních v ní krok za krokem probouzí lásku k hudbě i k hodnému Jirkovi. A prázdniny jsou na obzoru, tak co víc si přát. Takové spíš jednoduché, nenáročné čtení.


Tak si tak představuju, že by se Kosmův příběh odehrával v současné době. Starý pán by seděl někde pěkně v hospůdce, poslouchal by příběhy štamgastů a umně by je pak převáděl do knižní podoby. Bezstarostný život by ale přeťala smrt jeho milované ženy a jemu by pak zbyly už jenom ty příběhy. Bohužel z pera pana Vančury to bylo tak trochu nezáživné, poněkud archaické a hlavně povinné.