SSTknihy
komentáře u knih
Ruský týden
František Ringo Čech
Je to humor specifický, někdy trochu přímočarý, ale jako svérázný obrázek dobových, tak trochu povinných zájezdů našich umělců do zemí socialistického bloku, to mělo své kouzlo. V době, kdy kniha vyšla, tedy těsně po revoluci jsme se u ní skvěle bavili. Není to špatné čtení, ale dneska už to poněkud ztrácí kouzlo
Rakev do domu
Miloslav Švandrlík
Upíři, oživlí nebožtíci, vilní staříci, nevěrné sekretářky, zbloudilé duše či tajemné a nevysvětlitelné úkazy – to všechno jsou povídky pana Švandrlíka. Odlehčená zábava, které nechybí vtipné pointy. Budete se u nich spíš bavit než bát, ale na kráse jim to určitě neubírá. Za sebe ale musím říct, že mám přeci jen trochu raději sbírku Draculův švagr.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Velmi čtivý a věrohodně podaný příběh dvou ubohých tvorů v závodě o to, kdo dřív najde cestu bludištěm života. Kromě věčné otázky, jak daleko má věda právo zajít ve svých experimentech se v příběhu odráží i znepokojující zjištění, že vysoká inteligence a nadprůměrné schopnosti jdou často ruku v ruce s nepochopením a osamocením. Moc mě bavila práce s jazykem, kterým jsou vykresleny změny v Charlieho myšlení. Konec příběhu byl bohužel předvídatelný, i když tady bych autorovi odpustila snad i zářný happy end.
Katyně
Pavel Kohout
Trest smrti jako jediný prostředek, který dokáže udržet řád a disciplínu v absurdním románu o jednom hodně podivném učilišti. Středobodem jsou praktiky StB, korupce, udavačství, falešná obvinění, zneužívání moci nebo pochybný přístup k výchově mladistvých, ze kterých režim vychovává bezcitné zrůdy. Vše zabalené do zdánlivě lehké nadsázky. V 90. letech dílo populární, ale dnes, i přesto, že mnohé myšlenky zůstávají stále aktuální, už to nějak není ono.
Mario a kouzelník
Thomas Mann
Předzvěst děsivé budoucnosti skryté ve zdánlivě nevinném, i když tragickém zážitku z dětství. Skvěle vykreslená dusivá letní atmosféra a nálada v tehdejší společnosti jen umocňují zneklidňující pocit z toho, co brzy přijde.
Dům u nemocnice / Až bude padat hvězda
Valja Stýblová
Dojemný příběh o tom, že když člověk opravdu chce a jde si za svými sny, nakonec se mu to podaří, byť to často stojí spoustu úsilí. Na příběhu je znát autorčina znalost prostředí a díky tomu příběh působí věrohodně, byť dnes již poněkud zastarale. Pokračování Až bude padat hvězda se vrací k příběhu ve chvíli, kdy se i přes nepřízeň osudu z Víti opravdu stala zdravotní sestrou. Radost z úspěšného studia a z nové práce jí ale zkalí tvrdé setkání s realitou života. Smutné, dojemné a díky autorčině znalosti prostředí i věrohodné.
Krvavý román
Josef Váchal
Nejdřív se pustíte do čtení s nadhledem a mírným odstupem. Pak se začnete pomalu nořit do krvavé lázně tohohle děsivého propletence a autor si vás začne pěkně odmotávat kolem prstu. A když to najednou skončí, vraždili byste alespoň pro pár dalších řádků :-) Vždyť, kdo by odolal pokušení číst dál, když se dozví, že "všech deset prstů zrádné milenky rozlétlo se s hlučným rachotem do všech koutů sálu..."!
Paměti agenta FBI
Scott Frost
Kdo v 90. letech sjížděl seriál Twin Peaks, ten by prostě neměl odvolat. Kromě doplnění několika bílých míst z minulosti agenta Coopera, dojde i na zajímavé události, které nakonec přivedou Coopera až do městečka uprostřed hlubokých lesů, kde "sovy nejsou tím, čím se zdají být". Zajímavé, vtipné, napínavé a zneklidňující.
Tajný deník Laury Palmerové
Jennifer Lynch
Povinná četba všech fanoušků Twin Peaks :-) Svého času to byl kultovní seriál i film a každý střípek, který pomohl poodhalit záhadu kolem obyvatel tohohle městečka se hodil. Ale bez ohledu na spojení se seriálem, tohle je zároveň zajímavý pohled na trápení a zmatky jedné dospívající holky, ze kterého občas docela mrazí...
O medvědu ženichovi
Mária Haštová
Oblíbená pohádka s klasickou zápletkou o zakletém princi, kterého musí vysvobodit jeho milá. Nás na tom bavily hlavně ilustrace nosatých čarodějnic.
Spiknutí oběšenců
Vlastimil Vondruška
Oldřich z Chlumu se svými pomocníky opět vyráží do boje proti zločincům, kteří tentokrát řádí v severních Čechách. Podezřelých je celá hromada, nechybí lupičská banda, oběšenci mizící od šibenice, urození páni se hádají jako koně a svalují vinu jeden na druhého, Ota hřeší jako o závod, Oldřich pracuje v převleku, pátrá se po tajemném pokladu i ztracené manželce, mrtvoly přibývají jako na běžícím pásu a na každém rohu jedna zrzavá holka. No, prase, aby se v tom vyznalo :-)
Jako obyčejně první dvě třetiny se čtou skvěle, ale pak je třeba to ukončit a zřejmě ani sám autor netuší, kdo je vrah. Pachatel je sice nakonec potrestán, ale chtělo by to pár stránek navíc, aby to celé dávalo víc smysl. Jenomže pokud už jednou získáte na „vondruškovinách“ závislost, bude vám to vlastně celkem jedno. Alespoň mě ano, protože já se už teď těším na další :-)
Autobus sebevrahů
Arto Paasilinna
Na životě je ze všeho nejzávažnější smrt, ale ani ta není tak závažná. Přiznávám, že autorův černý humor prodchnutý jemnou nostalgií a nekonečným smutkem života na dálném severu prostě miluju. Jeho příběhy jsou plné absurdních situací, které svým čtenářům servíruje s naprostou samozřejmostí a lehce poťouchlým výrazem ve tváři. A jen tak mimochodem vám k tomu nabídne sklenku dobře vychlazené vodky, rybu s koprovou omáčkou a trochu životního moudra. Jeho styl je jako voda, klidně si plyne a vám ani nepřijde, že jste právě propluli peřejemi. Není to žádná řachanda a přece se při čtení výborně bavíte. Autobus sebevrahů není výjimkou a poselství je jasné: Se smrtí je možné si zahrávat, ale se životem ne. Buď pochválen život!
Život, na který metr nestačí
Karolina Mikšíková
Pokud se chcete jen pobavit a nečekáte žádné literární zázraky, pak je tahle kniha dobrou volbou. Jednotlivé příběhy jsou navíc celkem samostatné, takže se dají číst i náhodně a na přeskáčku. Místy je to fakt vtipné, občas takové nijaké a sem tam autorka bohužel tlačí až moc na pilu a historky tím ztrácejí na věrohodnosti. Naštěstí to vyvažuje pořádná dávka sebeironie a body navíc získává kniha i za skvělé grafické zpracování a ilustrace. Ideální čtení na jedno deštivé odpoledne.
Bílá nemoc
Karel Čapek
Na téhle divadelní hře je bezesporu nejpůsobivější její neuvěřitelně prorocká vize. Čapek si očividně nedělal žádné iluze nejen o tom, jaké zlo přichází, ale ani o tom, jaké zlo se nachází v lidech a jak děsivé může být chování jedince, když se stane součástí zfanatizovaného davu. A paralela k dnešní pandemické situaci je víc než výmluvná – politika vítězí nad životy a zdraví lidí. Co k tomu dodat.
Dědina
Petra Dvořáková
Tak tady přesně platí – komedie pro ty, kdo to nezažili, tragédie pro ty, co tím žijí :-) Tenhle vesnický mikrokosmos je totiž vykreslený naprosto přesně, syrově a bez příkras, bez zbytečného omlouvání a nadržování jedné, či druhé straně. Ne, že by život na vesnici byl všude jen ve stylu „pole, závist, chtíč a otčina“, ale ať hodí kamenem, kdo nikdy nenarazil na podobné postavičky, nebo nezažil podobnou situaci. Poflakovat se po návsi, občas nakouknout přes plot do oken kuchyní, trochu šmírovat, co se děje u sousedů ve stodole, nakrmit králíky čerstvě posečenou travou a v sobotu v podvečer zajít na pouťovou zábavu. Prostě perfektní čtení! A použité nářečí už byla jen třešnička na dortu.
Patty Diphusa, Venuše záchodků
Pedro Almodóvar
Začátek vtipný, přesně ve stylu nejlepších Almodóvarových komedií. Pak následuje směsice textů různého obsahu i stylu, od úvah přes krátké povídky až po bilancování režisérovy tvorby. A závěr přináší sebeironický návod, jak se stát úspěšným režisérem, který bude připadat vtipný hlavně těm, kdo znají autorovu tvorbu a dovedou číst mezi řádky. Dohromady takové nevyvážené nic moc.
O myších a lidech
John Steinbeck
Novela malá rozsahem, ale velká obsahem. Dokonalá ukázka toho, jak se dá i na malé ploše rozehrát velký příběh. Miluji, když poznám jednotlivé charaktery z dialogů a z jejich chování, ne proto, že mi to vypravěč naservíruje. Při čtení jsem měla pocit, že jsem přímo na farmě, že se toho všeho účastním. Skvěle napsané, věrohodné, a tak smutné. Tohle bylo radost číst.
Frankenstein
Mary Wollstonecraft Shelley
Velké překvapení! Jasně, že jsem ten příběh znala, jenomže jak už to u takovýchto klasik bývá, znala jsem jen obsah a v hlavě měla filmovou vizi tupého, huhlajícího monstra a šíleného vědce. Jenomže tenhle příběh zdaleka není jen hororovým vyprávěním. Je o zodpovědnosti, o touze po vědění, o ctižádosti na ostří nože, o velké lásce, přátelství, přirozené touze po blízkém člověku. Také o nenávisti, zlobě, výčitkách svědomí a zodpovědnosti k lidstvu. Navíc psané krásně popisným bohatým jazykem, díky kterému se dá přehlédnout i ta roztomilá naivita a nelogičnost v tom nejčistším slova smyslu romantického příběhu.
Šťastný život mezi řádky
Michaël Uras
No, na jedné straně je příběh ne úplně věrohodný, zvlášť, když má čtenář uvěřit tomu, že fotbalová hvězda čte po večerech Odyssea, ale zase na druhé straně je to takové mile úsměvné, lehce zamilované a neškodně sarkastické, že jsem si to ve finále docela užila. Asi jako francouzský film – bavíte se, občas postavám nerozumíte a na konci ve vás zůstane pocit, že jste zažili něco důležitého, ale už je to pryč.
Pět jazyků lásky
Gary Chapman
Asi jako většina podobně zaměřených knížek, přináší i tato mnoho zajímavého, něco obecně známého a sem tam něco již zastaralého. Záleží na tom, kdo knihu čte, jaké má zkušenosti, co ho zajímá a co vlastně hledá. Rozhodně pozitivní jsou dlouholeté autorovy zkušenosti z oboru a řada uváděných konkrétních případů, které dodávají jeho poznatkům na věrohodnosti. Přečtení určitě není ztrátou času.