SSTknihy
komentáře u knih
Marťanská kronika
Ray Bradbury (p)
Když si i po mnoha letech pamatujete, ten skvělý pocit, který jste měli při čtení nějaké knihy, myslím, že se dá říct, že ta kniha byla fakt dobrá. U mne první setkání se žánrem sci-fi a hned na té nejvyšší úrovni. Pan Bradbury viděl do daleka a jeho vize nejsou vždy pro lidstvo příjemné, až příliš se v nich zrcadlí naše touhy po moci, ovládání, majetku, nadvládě. Na druhé straně nám dává i naději v lepší zítřky, a to je na jeho příbězích to nejlepší.
Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
Rozkošný, romantický (v pravém slova smyslu) milostný příběh krásné Manon a rytíře des Grieux, který v nesmrtelném přebásnění Vítězslava Nezvala rozhodně patří ke klenotům české literatury. Nebo je někdo, kdo alespoň jednou nezaslechl, že „Manon je můj osud.“? Vynikající je také rozhlasové zpracování v podání Viktora Preisse a Libuše Šafránkové.
Komu svěrací kazajku
Vladimír Klevis
Slušná detektivka, kde občas literární ambice přebíjejí detektivní žánr. Chvílemi jsem měla chuť navlíknout svěrací kazajku všem, včetně detektiva Denára, ale rozuzlení bylo nakonec v pohodě a jako detektivka na letní odpoledne dobrý.
Moll Flandersová
Daniel Defoe
Fiktivní paměti ženy, která ve vězení narozena a svou matkou odhozena, rozhodla se, že se jen tak nevzdá a jednou se stane opravdovou dámou. Že ta cesta vedla přes mnoho postelí, podsvětím galerky, přes krádeže a podvody i několik sňatků, nezabránilo tomu, aby svůj život zakončila jako úctyhodná bohatá plantážnice a zemřela jako ctnostná kajícnice. Naštěstí tomu pan Defoe dokázal vdechnout věrohodnost a literární úroveň, takže z toho nakonec bylo docela pěkné počtení.
Pásla koně na betoně
Milka Zimková
Příběhy žen z východního Slovenska, příběhy trpké, plné dřiny a sebezapírání. Ale také plné nadějí, tajných radostí a vzdoru. Ani v těch nejtěžších situacích neopouští hlavní hrdinky humor a zdravá chuť do života.
Titanic
Miloš Hubáček
Kdykoliv čtu jakékoliv zpracování příběhu „lodi snů“, vždycky mě zamrazí v okamžiku, kdy si uvědomím, že to není žádná beletrie, ale skutečnost. Že kdesi na dně Atlantiku opravdu leží vrak téhle nádherné lodi, že se opravdu potopila během své první plavby, že oné mrazivé noci opravdu zahynuly stovky cestujících. Hubáček už v roce 1989 velmi detailně popsal nejen pravděpodobný průběh katastrofy (R. Ballard objevil vrak teprve čtyři roky předtím!), ale i stavbu lodi, její vybavení, plány a následně celý průběh vyšetřování. Četla jsem několikrát a mohu jen doporučit.
Mne soudila noc
Valja Stýblová
Novela útlá svým rozsahem, ale široká svým obsahem. Emotivní příběh tří mladých lidí, které osudová chyba smetla z mírně šikmé plochy na dno pekla. Skvěle vykreslené charaktery, překvapivý závěr, napětí, vypjaté emoce, otázka viny, svědomí – téma, které je stále aktuální i po těch téměř padesáti letech.
Déšť
Sára Saudková
Déšť sice možná smývá stopy zločinu, ale v každém případě smyl i lehké nedostatky v detektivní prvotině Sáry Saudkové. Nebylo to špatné. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na drsnou major Oldřišku, ne snad kvůli jejímu slovníku a životnímu postoji, ale proto, že mi toho přišlo na jednu postavu už moc, zvlášť když je obklopena podobnými týpky. Děj má spád, vyšetřování běží bez hlubších rozborů nebo detailů, trochu to připomínalo televizní detektivku našich německých sousedů. Jen vážně nechápu, proč vyzradila pachatele už v polovině knihy? Že by pokus o psychologickou krimi? Byla to škoda, protože díky tomu nefungovaly vedlejší pokusy navodit podezření jiným směrem a vystupňovat atmosféru strachu.
Sešli se v Bagdádu
Agatha Christie
Jedna z detektivek slavné autorky, kde nevystupuje žádný z jejich oblíbených detektivů. Tahle je ze šuplíku příběhů o tom, „kterak se krásná dívka připletla ke špionážnímu dobrodružství mezinárodního rozsahu a svým šarmem a důvtipem pomohla zachránit svět“. I když hlavního padoucha odhalíte prakticky okamžitě a celá zápletka je tak trochu úsměvná, pořád je to Agatha Christie, která své řemeslo prostě ovládala a ani v tomto případě čtenáře nezklamala.
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Kdo se těšil na životopis slavného autora, bude nejspíš zklamán. Úvodní část je spíš takový přehled letem světem, bez hlubšího pohledu. Pro mne byla určitě zajímavější druhá část, která přináší autorův osobní pohled na to, jak se stát dobrým spisovatelem. Nechybí konkrétní ukázky a citace, které z knihy dělají takový menší kurz tvůrčího psaní. Není to žádný sofistikovaný návod, ale pár dobrých myšlenek jsem si rozhodně vzala k srdci.
Sto minut pro půvab a svěžest
Zofia Wędrowska
Ve své době docela populární návod jak pečovat o své tělo, s jasným posláním, že péče o zevnějšek jde ruku v ruce s dobrým pocitem, sebevědomím a optimistickým pohledem na svět. Některé části, zvlášť co se týče kosmetiky a používaných prostředků, jsou už poněkud zastaralé, nicméně závěrečná rada, že úsměvem nikdo nikdy nic nezkazil, tak ta bude platit pořád.
Havran (dvojjazyčná kniha)
Edgar Allan Poe
Ať už „nikdy víc“ nebo „víckrát ne“, Havran mě vždycky bavil a užívala jsem si při čtení tu krásně romanticko-morbidní atmosféru. Tahle kniha je skvělá pro všechny, kdo si chtějí vychutnat báseň v různých variantách a zjistit, který překlad se povedl nejvíce. Za mne by to asi byla taková směska z různých verzí. V každém případě je to skvělý důkaz dokonalosti a krásy českého jazyka.
Detvan
Andrej Sládkovič
Slovanství, hrdost, láska k rodné vlasti, k valašce i k věrné milé. Povinná četba, která se celkem dala překousat díky kvalitě veršů. Takový lehký odvar z Jánošíka, ovšem s dobrým koncem. Přestože mi čtení ve slovenštině nedělá problémy, tohle bylo místo přeci jenom tak trochu jako detektivka a bez slovníku to nešlo.
Velká kniha komiksů #1
Vlastislav Toman
Knižní vydání skvělých komiksů, vycházejících dříve na stránkách časopisu ABC, jehož každé číslo jsme dychtivě vyhlíželi a následně se prali o to, kdo si ho přečte první. Milovala jsem Galaxii, Vzpouru mozků, no a samozřejmě Příběhy malého boha ve všech třech pokračováních. Časopisy dávno skončily ve sběru, takže jsem byla velmi vděčná za knižní vydání a přiznávám, že za pošmourného podzimního odpoledne je to skvělé počteníčko!
Léč pana z Rožmberka
Ludmila Vaňková
Úžasný způsob, jak přetavit nudnou historickou látku do kouzelného romantického příběhu. Jak já Kateřině z Vartemberka i Anně z Lipé držela všechny palce, aby jejich lásky došly šťastného konce! Náruživě jsem pak listovala v historických knihách, abych se dozvěděla všechna skutečná fakta tohoto příběhu. Vlastně to bylo mé první vážné setkání s Přemyslovci, Lucemburky i Rožmberky a snad i díky této knize jsem jim, coby čtenářka a milovnice historie, zůstala věrná.
Vekslák
Pavel Frýbort
Michal byl ve své době takový prototyp mladíka, co si chtěl především užívat, poctivá práce mu zrovna dvakrát nevoněla, hlavně se ale chtěl mít dobře. Přivydělávat si kšeftováním s valutami a vykrádáním bytů bohatých, kteří stejně ukradené zboží získali nelegální cestou, to byla v jeho očích ta správná cesta. Jenže karta se může kdykoliv lehce obrátit a bláhovým snům je konec jen to zvizdne. Kdo nezažil, mnohé z knihy už asi nepochopí.
My děti ze stanice ZOO
Christiane F. (p)
Co se dá říct o knize, kde prakticky skoro každá postava dříve nebo později umírá... Pro mnohé z nás, kteří jsme knihu měli možnost číst už někdy na přelomu 80. a 90. let, byl příběh narkomanky Christiane dostatečně děsivý a odstrašující, aby nás odradil od jakéhokoliv experimentování s drogami. Osobní zpovědi velmi realisticky popisují tu nezadržitelnou spirálu, po které se každý závislý řítí směrem k peklu, často bez šance na návrat. Rozhodně doporučuji přečíst si pokračování, které Christiane sepsala a vydala v roce 2013.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Asi je dobře, že některé knihy člověk musí přečíst, třeba v rámci povinné četby. Jinak bych se k tomuto nadčasovému, ba až téměř klasickému příběhu tragické nešťastné lásky dvou vyvrhelů společnosti nedostala. Je sice obalen hutnými odstavci popisů, ale já si tak říkám, jaké že to bylo, když měli lidé čas na taková díla, nespěchali a pomalu si vychutnávali každičkou větu.
Memento
Radek John
V 80. letech, kdy kniha poprvé vyšla, byla pro mnohé prvním náhledem do světa narkomanů. Autentický a velmi realistický pohled do života několika pražských toxikomanů, kterým postupně droga nahradí všechno - vztahy i hodnoty. Věřím, že sugestivně vylíčená jednotlivá stádia závislosti mnohé odradily od případného experimentování. Spolu s legendární knihou My děti ze stanice ZOO by Memento zařadila mezi povinnou četbu.
Absolventka nultého ročníku
Marie Kubátová
Příběh o tom, kterak se studentka Andula zamilovala do svého profesora a prožila s ním první lásku. Načež zmoudřela, uvědomila si, co doopravdy chce a s milým Evženem se rozešla s vědomím, že se přeci může stát i její druhou, už mnohem dospělejší, láskou.