St. Jimmy komentáře u knih
Klasika ze žánru sci-fi. I když se přiznávám, že jinak sci-fi příliš nečtu, tak tahle mě naprosto uchvátila. A nejen strhujícím dějem, ale i nezapomenutelnými výpisy z počítačových procesů, výzkumů a rozborů... tohle všechno dohromady splývá v jednu vynikající science fiction.
Strhující druhá část trilogie. Lisbeth je najednou sama proti všem a jen pár lidí věří v její nevinu. Lépe se druhá kniha nemohla rozjet. Ani na moment neztrácí dech a všech 603 stran je nabito ostrou municí. Silný příběh, s nenadálými zvraty a nečekanými odhaleními. Opravdu mistrovské dílo.
Dnes již klasické a legendární dílo. Nemůžu přijít na jedinou věc, kterou bych Dumasovi vytkl. Je výborným vyprávěčem, sám promlouvá ke čtenáři, doplňuje děj, jeho postavy nejsou černobílé a ne vždy jednají správně (zkrátka jsou lidské), výborně popisuje události a z jeho děl přímo mluví duch té doby. Prostě nemůžu jinak, než dát za plný počet, ty čtyři chlapíky jsem si doslova zamiloval. Nádherný příběh o jejich oddaném přátelství a rytířské odvaze.
Nemohu dát jinak, než 5* . Brown se zde opět dotýká citlivého tématu a světe div se, ono to funguje. Výsledkem je dějově nabitá a neuvěřitelně čtivá kniha. Jediná věc, která mi možná trochu vadila, byl ten seskok z vrtulníku, kdy se mi toho zdálo "už trochu moc". Ale to je jen drobná šmouha na jinak výborném díle.
Velmi poučné a poctivě zpracované, i když rovněž nepohodlně nepříjemné čtení o povaze národa českého. Řada událostí na nás Čechy nevrhá zrovna příznivé světlo. Už počáteční kapitola o slovenském snu nás vyobrazuje ne jako přívětivé starší bratry našich východních sousedů, ale spíš jako dobyvatele, zamýšlející Slováky počeštit. Pravděpodobnost realizace některých dalších představ lze úspěšně zpochybňovat, viz Kramářův úsměvný boj za pravlast, při kterém viděl Slovany i v starověkém Řecku, nebo k nezdaru odsouzený návrh na vytvoření koridoru mezi Československem a Jugoslávií.
Naivní představy o Rusku, potažmo Sovětském svazu, a z nich vyplývající politika nás rovněž vehnaly na čtyřicet let do područí našeho velkého slovanského bratra a ochránce.
Výmluvně rovněž působi kapitola o rukopisech, kdy účelu (posílení národního sebevědomí) musela ustoupit i pravda o původu obou rukopisů, královédvorského i zelenohorského. Snahu ukázat české rukopisy jako falzifikáty tehdy považovala česká inteligence za snahu poškodit české národní uvědomění.
Rozhodně můžu vřele doporučit. Zamýšlím se nad jednou věcí. České snění přineslo odpověď na to, v čem podstata národního cítění, či češství, chceme-li, netkví. V čem tedy je?
Psychologická sonda do duše vražedné mrchy-psychopatky. Je zajímavé, jak "dokonale" a "logicky" mohou vypadat myšlenkové pochody šílence. Autorka je však popsala s podmaňujícím drivem. Zezačátku mě tedy deníkové záznamy Amy příliš nebraly, po obratu přibližně v polovině knihy se ale staly pasážemi, u kterých jsem nestíhal chápat. Netřeba tedy dodávat, že se Zmizelá čte sama a že několik šílených zvratů o 180 stupňů jenom přidává na dramatičnosti celého románu. Perfektní.
Parádní detektivka s šokujícím závěrem a výtečný Poirot. Jen mě drbe ta francouzština, merde...
Vyhnání Gerty Schnirch je po všech stránkách silným příběhem, odehrávajícím se ve velmi těžké době, pro Českou republiku dodnes trochu stigmatizované. První polovina vyprávění žije svým vlastním příběhem, událost zde střídá událost a příběh plyne svižně kupředu. Druhá polovina zpomaluje, ale poodhaluje mnohem víc ze života ostatních postav a Barbory, dcery Gerty. Ta celou knihu ukončí skutečně silným monologem o své mamince. Nutno poznamenat, že právě těchto několik vět patří (alespoň tedy pro mě) k tomu nejlepšímu z celé knihy.
Citová výchova pro mne byla jednou z knih, do kterých se člověk začte a i přesto, že se v některých momentech četby přímo nudí, ji dočte. Těmito momenty myslím především zdlouhavé pasáže o tehdejší politické situaci ve Francii, ve které, přiznávám, nejsem příliš kovaný. Proto ani moje hodnocení čtyřmi hvězdičkami z pěti není zcela přesné. Zklamání mě však ušetřil paralelně probíhající vývoj osobnosti Frédérica (a v podstatě i ostatních postav), který Flaubert popsal vskutku zajímavě a nesmírně poutavě. Citová výchova ve mě tedy zanechala rozporuplný dojem, přesto knihu hodnotím velmi pozitivně.
(SPOILER) Jeden z nejlepších psychologických románů. Naprosto neuvěřitelně je popsána Jackova proměna; ze zotavujícího se alkoholika, naplněného vnitřní silou a odhodláním začít znovu nový život, se postupně stává lidská troska ovládaná silou hotelu, stín s podobou noční můry a vrah. Tohle se skutečně povedlo, stejně jako propracovaná psychologie postav, celková zápletka a její mistrné zpracování, hraničící s genialitou autora. Samotné osvícení se mi zdá jako velmi zajímavý koncept, nehledě na to, že věřím, že mezi námi skutečně takoví „osvícení“ lidé existují. Problém nastává, když se osvícený člověk dostane do míst s tak negativní energií, jakou vládl Overlook. A ještě když je mu teprve pět let.
Nabízí se srovnání knihy s filmem, natočeným v roce 1980. Těžko říct, co je lepší, nebo spíše jestli je lze vůbec srovnávat. Kubrick se přece jen samotného děje příliš nedržel, přesto se mu povedlo stvořit geniální horor. Obě díla toho nemají, až na zápletku, mnoho společného a obě bych ohodnotil velmi vysoko.
Forma a kompozice tohoto díla, psaného jako novela-divadelní hra, se zdála velmi zajímavým nápadem, i když jsem silně nepochopil změny prostředí, které se děly v podstatě bez příčiny. Steinbeck se v tomto krátkém díle dotýká poměrně citlivého tématu mužské sterility. Toto téma je zpracováno velmi dobře, zápletka obstojí, postavu přítele Eda jsem si zamiloval prakticky okamžitě, akorát je to kratší a máte to za chvíli přečtené. Ale koneckonců proč ne.
Velmi krásná a zábavná kniha. Kompozicí mi malinko připomíná Nebeské pastviny a nese se i v podobném duchu. Zde je však kladen důraz spíše na humorné a živé vyjádření života v ulici, na osudy jednotlivých postav a na jejich, v podstatě všední ale rozhodně ne nudné, příhody. Navíc postavy jsem si ihned zamiloval, jak Macka a jeho „mládence“, tak moudrého, hloubavého a lidumilného doktora. Navíc je to skutečně zábavné čtení, takhle jsem se u knihy nezasmál už dlouho.
Velmi působivé. Témata nacismu, koncentračních táborů a antisemitismu jsou silná sama o sobě, pokud však ještě přičteme Styronovo vyprávěčské mistrovství, opravdu uvěřitelné postavy a nemilosrdný, chladný, smutný, ale přesto tak mrazivě realistický příběh, vyjde nám vskutku originální a nenapodobitelné dílo. Nejsem žádná vyměklina, ale v okamžiku Sophiiny nejtěžší volby jsem musel knihu zavřít a nechat v sobě pocity, rozvířené zrůdností takové volby, trochu uležet.
I když někomu mohou složitá "faulknerovská" souvětí dělat problém, s klidným srdcem můžu knihu doporučit komukoli. Je to opravdu výborná záležitost.
V první řadě musím říct, že tohle Kafkovo dílo bylo velmi těžké vůbec přečíst. Když však pominu fakt, že jde o něco složitější četbu, nemůžu o Procesu říct jedno křivé slovo. Nic zvlášť krásného se zde neodehrává (právě naopak), ale tato kniha má v sobě něco, co v člověku budí neklid a nutí ho číst ji stále dál. Za zmínku stojí dynamický vývoj postavy Josefa K. – zvláště pak vývoj jeho názorů na proces a soud.
Velká zvláštnost téhle knihy spočívá v tom, že vlastně vypráví příběh nacistického vojáka. Po celou tu dobu jsem mu přál, ať to s ním dobře dopadne, přitom Němci za druhé světové války byli „ti zlí“. Docela ironie. Jinak samozřejmě velmi silný příběh, vše je popsáno opravdu skvěle, téměř až básnicky (a to jak popis klidné, romantické a bezpečné restaurace ve městě, tak bombardování sovětskými bombami) – stačí se začíst a vidím vše před sebou. Skvělá kniha.
O mnoho temnější druhé pokračování Levé ruky boží. Autor zde nemá problém nechat v okamžiku povraždit stovky lidí jen tak (i když se neválčí). Stejně tak popravy, války a boje vynikají popisovanou krutostí, hraničící až s popisy téměř naturalistickými. Ač popis možná věrně odpovídá pravdě, občas jsem měl pocit, že je toho příliš. Cale se mi v první části také líbil víc. Tak snad si to nejlepší pro nás Hoffman schoval na poslední část.
Velmi poučná a stejně tak náročná četba. Mockrát jsem nebyl schopen dočíst kapitolu, právě kvůli detailně a sugestivně vylíčeným vzpomínkám a svědectvím svědků této strašlivé katastrofy. V takových momentech jsem byl schopen pouze zavřít knihu a kroutit hlavou, nebo civět někam do prázdna. Takovou sílu v sobě příběhy očitých svědků - či jejich pozůstalých - mají.
Jediné, co mně osobně zcela nesedlo byla forma, ve které autorka uváděla jména a povolání těchto lidí až na konec jejich vyprávění. Což je spíše formální nedostatek, který možná vadil jenom mně a navíc jej zcela zastíní dokonalá práce autorky. Věřím, že zpracovat všechna tato svědectví a výpovědi muselo být velmi složitým úkolem.
Vcelku dobrá a povzbudivá kniha, nicméně některé věci jsou tam omílány stále dokola - to asi abychom si opravdu uvědomili svou sílu!
Jasný, Bukowski je sprostý jako dláždič, ale má svoje kouzlo. A sem tam se blýskne takovým moudrem, že jen zůstavá rozum stát. A vůbec, nebudu to zde kdovíjak sáhodlouze rozebírat, sám autor by mě asi poslal někam - prostě přečtěte si to, je to skvělé!
An eye-opener. Ale pouze pro muže, který má opravdu rád ženy a stojí o skutečné hlubší porozumění.