St. Jimmy komentáře u knih
Tenhle příběh opravdu přinutí se člověka zamyslet nad obecnými hodnotami materiálního světa. Je těžké si představit, že nejen že nemáte naprosto nic, ale navíc nesmíte nikde legálně existovat, natož pracovat. Tuto atmosféru se povedlo autorovi převést na stránky románu naprosto bravurně. U hlavní postavy je vývoj, způsobený zkušenostmi z ulice, skvěle vykreslený a také nejvíce patrný.
Pro zajímavost dodám, že v době četby jsem byl stejně starý jako Ludvík Kern a opravdu nevím, jak bych si na jeho místě vedl sám.
Cujo byl můj první thriller / horor, který jsem od Kinga přečetl. Pomalejší a nenápadný rozjezd, který v tomto případě rozhodně nebyl na škodu, se vyvinul ve velmi solidní zápletku. Vraždící pes, nakažený vzteklinou – zdánlivě jednoduché, ale skvěle napsané. King zde naprosto brilantně stupňuje napětí smíšené se strachem, které jakoby dosahuje své kritické hranice s každým dalším, až neuvěřitelně dynamicky popsaným, útokem. Co však musím přiznat je, že v průběhu celé knížky mi bylo Cuja strašně líto. A jak sám autor v závěru dodává – „možná neuškodí připomenout, že chtěl být vždycky hodný pes.“
Výborné dílo. Každá z těchto dvanácti povídek mě opravdu bavila, ani bych neřekl, že jde o práci začínajícího autora. Postavy nejsou ani v nejmenším černobílé, skutečně hrají všemi barvami, stejně jako jejich životy a osudy. Vše zde vypadá tak uvěřitelně, na pohled až „obyčejně“, ale přesto si to zachovává nádech něčeho velkolepého, téměř mystického. Z každé povídky si lze něco odnést. A tohle je vskutku úžasný dar.
V první řadě musím napsat, že tuhle knihu bylo extrémně obtížné vůbec přečíst, zvláště pak první dvě části. Potvrdilo se rovněž tvrzení, že kniha klade mimořádné nároky na čtenářovu spolupráci – často jsem se musel při čtení vracet a dumat nad souvislostmi, ukrytými ve vodopádech vnitřních monologů a ve velmi experimentálně řešené syntaxi.
Nicméně i přes (možná že i pro) velkou obtížnost je Hluk a vřava skutečně nezapomenutelné dílo. Faulkner zde popsal úpadek kdysi vznešené rodiny skutečně nenapodobitelným způsobem. Složité vnitřní úvahy a monology umožňují „skutečně“ nahlížet do myslí hlavních protagonistů. V určitém smyslu jsou tyto chaotické popisy skutečně věrným odrazem jejich myšlenkových pochodů. A ty, i když vždy matoucí a nikdy ne zcela jednoznačné, v sobě mají podobné kouzlo jako celá tato kniha.
Příjemné počtení na jedno odpoledne, škoda jen, že to bylo tak krátké a samotné cestování bylo vylíčeno poměrně stručně. Velmi sympatická mi byla postava Magova bratra, který se snažil brát věci s nadhledem a humorem sobě vlastním. Takoví lidé mají své místo i v dnešním světě. Vyprávění z pohledu malého černošského chlapce je určitě velmi zajímavý nápad.
Velmi působivé. Témata nacismu, koncentračních táborů a antisemitismu jsou silná sama o sobě, pokud však ještě přičteme Styronovo vyprávěčské mistrovství, opravdu uvěřitelné postavy a nemilosrdný, chladný, smutný, ale přesto tak mrazivě realistický příběh, vyjde nám vskutku originální a nenapodobitelné dílo. Nejsem žádná vyměklina, ale v okamžiku Sophiiny nejtěžší volby jsem musel knihu zavřít a nechat v sobě pocity, rozvířené zrůdností takové volby, trochu uležet.
I když někomu mohou složitá "faulknerovská" souvětí dělat problém, s klidným srdcem můžu knihu doporučit komukoli. Je to opravdu výborná záležitost.
Tahle knížka si mě získala svojí bezprostředností a humorem. Stane se mi málokdy, že bych se u knihy vyloženě svíjel smíchy, zde se to však stávalo poměrně pravidelně. Zkrátka je to fakt sranda. Film je ovšem poměrně katastrofa.
„Pánové, doktor si uřízl prdel!“
V první řadě musím říct, že tohle Kafkovo dílo bylo velmi těžké vůbec přečíst. Když však pominu fakt, že jde o něco složitější četbu, nemůžu o Procesu říct jedno křivé slovo. Nic zvlášť krásného se zde neodehrává (právě naopak), ale tato kniha má v sobě něco, co v člověku budí neklid a nutí ho číst ji stále dál. Za zmínku stojí dynamický vývoj postavy Josefa K. – zvláště pak vývoj jeho názorů na proces a soud.
Ne nadarmo označoval sám Steinbeck tento román jako svoji nejlepší práci. Ohromně propracovaný příběh, spolu se snad nejlépe vykreslenou psychikou postav, jakou jsem kdy viděl (nebo spíše četl). Postavy jsou skutečně živé, stejně jako prostředí Salinaského údolí, ve kterém se to všechno odehrává. Celé dílo má však i druhou, filozofickou rovinu, která jen knize přidává na výjimečnosti. A tenhle přívlastek jí, myslím, sedí... výjimečné a velkolepé dílo, Steinbeckův magnum opus.
Výborná kniha, která nutí člověka přemýšlet nad tím, jak to vlastně všechno funguje... v nás, i kolem nás. Kdo je ochoten si nechat dát poradit, může zde nalézt hodně inspirace a pomoci do života.
Tak nadešel ten den, kdy se s těmito čtyřmi mušketýry budu muset rozloučit. Poslední část trilogie je doslova dechberoucí, zápletka střídá zápletku, intrika střídá intriku, zkrátka neustále se něco děje. Dumas zase prokázal, jakým mistrným vypravěčem je. Doplňování děje, vysvětlování nezbytných skutečností, živé postavy a strhující příběh – to je to, co Dumase dělá Dumasem. Tak sbohem, d’Artagnane, Athosi, Porthosi a Aramisi. Bude se mi po vás stýskat.
Opravdu moc pěkná, i když stejně tak dojemná a smutná kniha. I když jsem ji četl ve slovenčině (prý naše generace už slovensky neumí), tak jsem si užil každý řádek a každou zápletku, tvořící tento velkolepý příběh. Příběh o tragicky končící lásce rozdílně postavených lidí, které nepřála doba a okolnosti. Posledních pár desítek stran (zvláště pak psaní Marguerite) bylo neskutečně dojemných. Nádhera.
Velká zvláštnost téhle knihy spočívá v tom, že vlastně vypráví příběh nacistického vojáka. Po celou tu dobu jsem mu přál, ať to s ním dobře dopadne, přitom Němci za druhé světové války byli „ti zlí“. Docela ironie. Jinak samozřejmě velmi silný příběh, vše je popsáno opravdu skvěle, téměř až básnicky (a to jak popis klidné, romantické a bezpečné restaurace ve městě, tak bombardování sovětskými bombami) – stačí se začíst a vidím vše před sebou. Skvělá kniha.
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Velmi silný příběh, který je i dnes, přes sedmdesát let po jeho vydání, stále aktuální. Tato kniha navíc není jen popisem planých nadějí, utrpení, chudoby a strádání. Ukazuje i druhou stránku – lidskost, solidaritu se spolutrpícími a schopnost se obětovat pro blaho ostatních. V tomto ohledu exceluje především zakončení a až dojemně lidský čin Růže Sáronské. Stejně tak byla mojí oblíbenou postavou máma Joadová, snažící se držet rodinu pohromadě a ani na moment nepolevující. Vkládání kapitol, popisujících aktuální situaci v Americe stižené hospodářskou krizí, shledávám jako velmi originální a zajímavý nápad.
Novela, která staví do kontrastu štěstí, krásu a naivitu lásky a zlobu, starosti a krutosti války. Ač chvílemi možná přeslazené, pořád na ni vzpomínám rád. Prostě taková krátká krásná novela.
Aneb kde Lennon údajně bral inspiraci. Pokud jsi fanoušek, nebo hudebník - zajímavé počtení.
Je to určitě zajímavá kniha, pokud se chcete dozvědět něco o tom, jak Lennona vnímají ostatní hvězdy show-businessu a jeho přátelé. Jinak se mnoho nového nedozvíte.
Asi nejlepší kniha o Beatles, kterou jsem měl tu čest přečíst - nejen plno zajímavých informací o Beatles, ale i informace o některých muzikantských vychytávkách, které Beatles použili jako první (či mezi prvními). Mnoho biografií hudební stránku nechává ladem a je to škoda.
Další pohled na život tohoto osobitého a legendárního umělce, tentokrát očima jeho bývalé ženy, Cynthie. Určitě některé pasáže zajímavé, zvlášť z doby Johnova dospívání, kterým se většina biografií věnuje jen okrajově a když už, tak jsou většinou stylem "jak neposlušný John (ne)prospíval ve škole". I příchod Yoko Ono a následné události jsou vylíčeny velmi uvěřitelně a o to cennější je pohled Cynthie v roli podváděné manželky.
Klasika ze žánru sci-fi. I když se přiznávám, že jinak sci-fi příliš nečtu, tak tahle mě naprosto uchvátila. A nejen strhujícím dějem, ale i nezapomenutelnými výpisy z počítačových procesů, výzkumů a rozborů... tohle všechno dohromady splývá v jednu vynikající science fiction.