Stani95 komentáře u knih
(SPOILER) Některým částem jsem jen těžko uvěřila. Třeba že, muže, co pracoval na statku přepere a zmlátí drobná žena... Začátek byl napínavý, ale ke konci to vyprchalo jako bublinky ze sodovky.
Trvalo mi dlouho než jsem se k této známé knize dostala. Ale konečně! Bohužel velké nadšení se nekonalo. Od autorky jsem předtím četla Vyhnání Gerty Schnirch a to se mi líbilo moc. Obdivuji kolik práce to dalo, pátrat a všechno sepsat. Ale mě ten styl psaní bohužel nevtáhl. Úryvky z archivů jsem musela přeskakovat. Hlavní postava mi také nepřirostla k srdci. Nicméně je dobře, že se na tyto lidské osudy nezapomíná.
Líbila se mi vystižená atmosféra. Asi to není nejlepší krimi, co jsem kdy četla, ale námět zajímavý.
Krásně napsaná oddychovka, ale se silným emočním příběhem. Autorka proste umí a jen tak dál.
Toto je druhá kniha od této autorky, co jsem přečetla. Slyšela jsem hodně pozitivních reakcí, že je to ideální oddechová literatura. Jasně, nečekám nic vysokoodborného, ale když toto je na mě hrozně prvoplánové. Slabý, strašně předvídatelný děj, nic originálního. Bohužel ani Japonsko to nezachránilo.
Jedna z mých nejoblíbenějších českých autorek. Skvěle se to četlo.
Dalo se to, ale za ten velký marketingový nátlak to nestojí. Knížka se objevovala všude, ale je průměr.
Netradiční čtení, které pobavilo, ale chytlo i u srdce.
Hodně mi to připomnělo knihu Pačinko o jihokorejské rodině přesunuté do Japonska na pozadí historie. Smutný, tvrdý příběh o životě dvou přítelkyň v Číně v 19.století. Určitě netradiční.
Líbí se mi styl psaní této autorky, není to nic náročného, ale pro odpočinek ideální. Vůbec to není vrchol detektivních románů, ale líbí se mi, že tam nepopisuje velkou brutalitu a konkrétně tady popsala dokonalou atmosféru v zapadlém hotelu. Nechtěla jsem čtení odložit. Na konci se žádný wow efekt neděje, ale splnilo to účel četby na víkend.
Od autorky jsem četla Přiveď mě zpátky a také jsem dala 3 *. Toto je něco jiného, spíše psychologický román vyprávěný během dvou dnů. Bavilo mě to číst, napětí se udržovalo, nechtěla jsem knihu odložit dokud nedočtu. Ale ten závěr mě zklamal, žádné rozuzlení.
Bylo to vtipné, netradiční, svižné a bavily mě jednotlivé kapitoly. Autorka má velké znalosti, takže jsem se občas ztrácela ve faktech, ale její pozorovací talent je obdivuhodný.
"V Praze platí, že čekáte-li na libovolnou tramvaj, zpravidla přijede devitka".
Příjemným bonusem byl zajímavý popis částí Prahy. Cena Magnesia Litera za prózu patří určitě zaslouženě.
Váhala jsem, zda dát 2 nebo 3 *, ale mě to prostě zklamalo. Opět marketingově protlačovaná kniha, která tu hodnotu dle mého nedosáhla. Konečně thriller s neobvyklým námětem, četlo se to dobře. Ale tak od poloviny to začalo ztrácet náboj. Čekala jsem, co se z toho vyklube a... vůbec nic. Konec bez komentáře, snad jen chápu, že autorka si připravuje prostor na další knihu.
Velká očekávání se úplně nevyplnila. Předchozí kniha autorky Pro tvoje dobro nasadila laťku příliš vysoko. Četlo se mi to dobře, chtěla jsem pokračovat dál a dál, ale asi tak od poloviny kniha začala ztrácet náboj. Na můj vkus se objevil až moc nečekaný optimistický obrat. A závěr mě také nenadchnul.
Tohle duo dánských autorů, co se skrývá pod tímhle pseudonymem mě prostě baví. Četla jsem od nich Šťastně až do smrti a nyní tento kousek. Netradiční téma, které není ohrané. Zaujala mě Uganda, její hlavní město jsem pracovně navštívila, setkala se s místními lidmi, ale člověk nikdy neví, co se může odehrávat jen o několik kilometrů dál. Příběh mě bavil od začátku do konce.
Návrat ke vzpomínkám z dětství mi sedlo. První část jsem si vyloženě užívala, četlo se to krásně. Pokračování příběhu po 20ti letech se mi vlastně taky líbilo, bylo to reálné a není vždy všechno růžové. Akorát bych uvítala, kdyby příběh ještě pokračoval. Přišlo mi to takové useklé.
Další kniha v ramci #klasikomilove a tentokrát detektivní kolo. Knížka byla napsána před více než 160 lety. Začátek mě velmi bavil, napínavé to bylo. Akorát postupem času se děj na můj vkus začal více táhnout a míchání více postav mi knihu zkomplikovalo.
Asi jsme již trochu přehlceni knihami s touto tématikou, ale mě prostě baví číst. Jenže tato není podle mého názoru napsaná úplně šťastně. Je to spíše pojato dokumentární formou, a ne jako příběh osudů různých lidí na které jsem se těšila. Nicméně klobouk dolů před hlavní hrdinkou Stanislavou.
Je to dobrá kniha. Určitě výborně literárně napsaná, ale mě se prostě četla hůře. Na konci jsem se díky abstraktním popisům ztrácela.
Bylo to fajn, ale na mě trochu "americké". To se dělá běžně, že si pár vyhlídne na ulici potenciální ženu jako náhradní matku a ona z toho potom jen tak vycouvá? Těhotná žena zmizí a jim je to najednou jedno. Přitom zrovna toto téma je v USA velmi důkladně právně ošetřené a sledované. Potom mi nesedělo pár dalších věcí- děvče, které chce miminko (má mateřske pudy), neplánovitě otěhotní, ale neřekne to příteli, mě to úplně tahá za uši :-D jak je tam typické klišé. Protože vzájemná komunikace je v USA očividně problém. Nějak jsem citově nepřirostla k žádné z postav.