stanislav0373 komentáře u knih
"Byli jsme rychlejší než panic při masturbaci a tišší než prd v kině."
Skvělé pokračování příběhu party Plzeňských PSZÚ s úchvatným zakončením v podobě doslovu autora.
PS: Jo, a teplý to tak trochu je...
Styl psaní Liz Nuget se mi líbí. A u Olivera obzvlášť. Každou kapitolu vypráví jeden člověk, odkrývá střípky příběhu a je na vás, jak si vše poskládáte, co si domyslíte. Ale asi to nebude čtení pro každého, spíše bych to viděl na čtení pro ženy.
Po celkem akčním a živém prvním díle tu máme drobné vystřízlivění. Objevování Arrakisu, pouště a jízdu na stvořitelích nahradí politika, pletichy a téměř neomezené schopnosti několika lidí... Pro mě trošku zklamání.
Dlouho dokládaná klasika mě trošku překvapila. Pomalý, místy až matoucí (co se pojmů týče) začátek, který se snaží uvézt čtenáře do děje silně kontrastuje s akčním koncem. Popravdě řečeno, jsem si po první třetině říkal, co je na tom tak skvělé. Nicméně příběh je dobře vystavěn a brzy vás planeta Arrakis a její červi pně pohltí. Jen to místy klade vyšší požadavek na čtenářovu fantazii, neboť sáhodlouhé popisy zde opravdu nečekejte.
Devatero květinových příběhů jedné rodiny, které ač přes humornější notu vyprávění vyznívají trošku bolestně. Nejedná se však o čiré smutné čtení. Jednotlivé povídky v sobě mají zasazenou poměrně krásně vykvetlou životní pravdu.
A jazyk Miloně Čepelky je opravdu...opravdu, ale copak jazyk. Ale jmelí!
Čekal jsem, že tak silné téma, jako je komunistická zlovůle, zrůdnost a absolutní ignorace k lidskému životu bude ilustrována na pozadí vykonstruovaného procesu, předpokládal jsem více temných popisů, čekal jsem zatýkání, soud, věznění, popis dolů a práce v nich... a vše je v knize popsáno jen letmo, jako by mimochodem.
Ale to je dobře. Tedy chci říct, že příběh je postaven na potkání dvou lidí, z čehož jeden o Jáchymovu nevěděl nic a druhému vzal otce. Ono pomyslné temno by v něm bylo trošku na obtíž neboť i tak tam přítomné je. V každé holé větě, pokud se nad tím zamyslíte, uslyšíte tupost komunistické sebranky a fatální dopad na lidi, společnost...
Přesto však nemohu dát více hvězd, ze začátku je děj příliš chaotický, chvíli člověku trvá, než si vše dá do kontextu. Celkový dojem pak trošku kulhá.
Skvěle napsaný thriller s perfektní atmosférou...
U podobných knih se mi libí to, jak si spisovatel dokáže hrát se čtenářem. Jak mu nutí jeden úhel pohledu a zároveň dá možnost přemýšlet nad opačnou stranou, přičemž jak všichni víme, vše je nakonec trošku jinak. V tomto případě mi ani nevadilo podobenství s jinou známější knihou jiného autora...
Mimochodem, jak se v komentářích občas píše, že na konci není vše úplně vysvětleno, já ten pocit nemám. Co jsem chtěl vědět, to jsem se dozvěděl, ostatní si rád domýšlím, inu i tajemství má své kouzlo...
Můj první gamebook a hned taková pecka. I když se sám sobě divím, že jsem jako fanda do Dračího doupěte a ADnD podobnou literaturu již dávno nezkusil... (Díky Honzo!)
Na začátku se člověk seznámí s pravidly (jednoduché, zapamatovatelné, logické), přečte si úvod do příběhu a hurá na to... Od teď je vše jen na vás.
Hra mi příjemně ubíhala, bojů bylo tak akorát, aby to člověka pořád bavilo, možností, kam se vydat přibývalo a ve vaku sem tam objevil i nějaký ten zajímavý předmět...
GB jsem hrát třikrát, (jedna smrt) přičemž pořádně jsem si jej užil až na potřetí, neboť první hraní bylo nechtěně nejkratší, neb jsem podvědomě zvolil asi tu nejkratší cestu nevědě, že není cesty zpět... Nicméně i tak si myslím, že ještě dobrých 5 her bych bez problému zvládl, aniž bych měl pocit, že se opakuji.
Co bych změnil, kdybych mohl by byla síla soupeřů, neb mi přijde, že jsem je porážel bez větších problémů a to jsem neměl extra nabušenou postavu. Nejspíš to bude i zvolenou schopností, kdy jsem si vždy vzal "Kritické údery". Ono šance na dvě stejné cifry na kostkách není úplně malá a v boji se mi skutečně vyplatila. Ostatní mi nepřišli nějak extra výhodné...
Sečteno a podtrženo: skvělá zábava na dlouhé hodiny sbalená do malé knížky, která jistě nalezne poměrně široký fanklub!
Skvělá kniha, kterou každý nadšenec do vesmíru (u mě především v dokumentární verzi) ocení. Ano, jsou tam některé pasáže, u kterých musí mít čtenář určité znalosti a představivost, ale nemyslím si, že je to velký problém.
Krásně shrnutý vesmír jak od počátku lidské vědy, tak od počátku vesmíru jako takového.
Poslední díl jsem četl již z povinnosti, bez hlasového doprovodu Jitky Ježkové...ani se mi to nechce moc komentovat. Za mě obrovské zklamání. Tolikero krás zajímavého světa pro mě má hořkou příchuť, "do prasečí řitě"...
Druhý díl této svižné a nenáročné sci-fi tetralogie je dle mě o kousek lepší, nežli první díl. Robokrat se příjemně vyvíjí, lehký humor, který prostupuje celou knihou mi sedí. Rozhovory s ARTem jsem si na rozdíl od mnoha ostatních celkem užíval.
Výborné zakončení postapo série! Rozpolcenost, akce, sjednocení, zoufalství i neznalost, odhalení lidského jednání a schopnosti neporozumět naprosto ničemu, pokud mám strach z neznáma.
Musel jsem přečíst během jednoho dne, neboť mi to nedalo a musel jsem vědět, jak to celé dopadne...a nejsem zklamaný. Čekal jsem obdobný konec a jsem za něj i rád...
(SPOILER)
Jak je možné, že v závěru Leon věděl o Trentovi? Když ho přirovnává k postavě z Kingovy Mrtvé zóny? Tu jsem bohužel zatím neměl čest číst...
Úchvatná kniha, hmm... HO-HO-HO!
Skvělý svět fenomenálního autora opět útočí na naše bránice i mozky. Kdo TP nemiluje, ten ho ještě nečetl :-)
Neskutečné hlášky mágů, úžasné dialogy auditorů, Časnačaj, Smrť, Krysí smrť (kvík) a spousty lahodného bláta činí z této knihy jednu z nejlepších Vánočních příběhů všech dob.
Posloucháno ve slovenčině. Nádherná atmosféra, skvělý jazyk!!! Obzvláště, když ji posloucháte v noci za volantem.
Konec mě dosti překvapil, v jednom místě trošku zklamal, ale přesto se jedná o něco, co by měl okusit každý :-)
Nejsem povídkový typ... nevím, jestli je to tím, že potřebuju věci dostatečně vysvětlit nebo se rád brodím příběhem od samého začátku, napříč různým emočně dějovým balastem, ale povětšinou mi tyto kratší útvary moc neříkají. Výjimkou budiž povídky Karla Čapka, které mi již jako mladého, útlého a věčně opilého studenta učarovali. Teď, když už nejsem ani tak mladý, ani štíhlý sem však dostal do ruky knihu, která mi sedla...
Ono, čtení tam není až toliko, jak by se mohlo na první pohled zdát, nicméně drtivá většina těchto krátkých příběhů do mě vryla relativně hlubokou stopu, že jsem se i já musel trošku zamyslet. Ne, nedělám z toho filozofickou knihu příští generace, nad kterou by se měli společně scházet lidé napříč generacemi a popisovat, co je zaujalo nejvíc a proč... Spíš jsem potěšen oním drobným přesahem, poutajícím mé myšlenky k určitým věcem...
Sečteno, podtrženo - perfektní oddechovka do vlaku (cca Praha h. n. - Zábřeh na Moravě)
Jinak na planetu Penzion bych se někdy rád podíval na delší dobu...Takže, kdybys Franto nevěděl, kam příště zasadit děj, zkus ji...
Tato kniha byla prostě "Ňamka!" Víc akce, sexu, krve a moci než v prvním díle, řežba!
***
Zachráněná dívka z cely číslo čtyři se rozkročila nad jeho hlavu a vykonala na ni potřeb. Velkou. A nejspíš i malou.
"Co to děláš?" zeptal jsem se.
"Já nejsem Ňamka," odpověděla a s tím byl řečeno vše potřebné. Navíc mi přišlo, že si to (spoiler:-)) zasloužil, skončit s hovnem na hlavě.
***
Shodou velice šťastných okolností se ke mě dostal recenzní výtisk. Proto jsem nemohl odolat a ihned, jak to bylo možné se pustil do čtení. Ale k věci:
Příběh je napříč svému rozsahu poměrně hodně hutný, skoky mezi postavami, časy a prostorem jsou trošku nezvyklé, ale neměl jsem pocit, že bych se kdy ztratil. Spíš jsem na celek pohlížel z omezených úhlů, z podivného detailu.
Postavy jsou mi záhadou, tedy v dobrém slova smyslu. Máte k nim od začátku určitý vztah, dokážete si je zařadit na osu Hrdina - Záporák, ale stejně víte prd, co jsou vlastně zač...
Celkově hodnotím kladně za dobře zpracovaný příběh, promyšlený svět, šílenou plejádu podivností a zajímavé rozuzlení.
Skvělá oddechovka s úžasným, nápadem...
Pro někoho se může jednat o naivní příběh, ale já v něm našel daleko víc. Vrátil jsem se ke svému mladšímu, po dobrodružství prahnoucímu já, pohltila mě atmosféra knihkupectví, tajemno, šifry...
Inu, ani mě se nevyhnulo pobláznění Darcy Coates a její duchařiny. A jelikož jsem statečný mladý muž, nezbylo mi nic jiného, než si ve výprodeji jednu pořídit a zakusit příjemné mrazení v zádech...
Čtení je to příjemné, rychlé, místy naivní, ale jinak nic, kvůli čemu bych si ihned pořizoval další knihu.
Na deštivé jarní odpoledne, třeba na chatě bez elektřiny dobrá volba.
Nerad píšu negativní recenze, nerad prozrazuji děj... Tady bych musel obojí.
V knize je značný potenciál, mnoho zajímavých myšlenek a míst, na kterých by se dalo stavět. Ale bohužel. Podle dle mě by bylo lepší, kdyby jednotlivá místa lépe rozvinula a knihu vydala jako soubor povídek. Přeci jen, Staywater je kouzelné místo...