stanislav0373 komentáře u knih
Překonat Sněhuláka je těžké, ale ten parchant Nesbø to dokázal...
Perfektní ale naprosto perfektní atmosféra, popisy, napětí... autor si s námi hraje jako kočka s myší a náramně si to užívá. A místa, na kterých se děj odehrává jsou tak překrásně odlišná, až má člověk pocit, že prochází skrz naskrz různými dimenzemi. Spolu s více skvěle propojenými dějovými linkami působí přesně tak, jak má - nenechá čtenáře vydechnout.
Levhart je naprostá lahůdka pro milovníky "drsnějšího" krimi.
Při čtení Agy jsem si připadal, jako když se dívám na akční filmy 80. a 90. let, takže úderné hlášky, parádní akce, zvláštní sexuální scény a megatuny zábavy. Jo, tyhle věci mám rád... A to je to, co Kotleta umí.
"Otočila se a odešla. Prostě tak. V klidu si odešla. Po tom všem.
"Já to mrdám," zaklel jsem, jako bych opravoval lakatoš, a sedl si na zem.
Vážně bych někdy rád, aby věci kolem mě začaly alespoň na chvíli dávat smysl."
Hlášky, sex a petragun!
"Podle Gertrudy klesla naše šance na pět procent."
"Kápo?" otočil se na mě Gerasim.
"Chceš vycouvat?" zeptal jsem se.
"Ne, ale jestli to klesne na čtyři procenta, musíme povolat Giuseppeho," rozchechtal se vlastnímu vtipu.
Další skvělý díl posádky Kraksny, tedy vlastně Vzdorující, tentokrát obohacen o spory se Společenstvím na planetě přerostlých kobylek. Humor, akce, napětí, pár dojemných situací a spousta zábavy na tří stovkách stran, které jsem bohužel z časových důvodů nemohl dát jako jednohubku. Naštěstí si po přečtených knihách pouštím se zpožděním audioverzi, takže jsem se snad o nic neochudil a při druhém čtení si vše dostatečně vynahradím.
Skvěle napsané, promyšlené dílo a s hutnou, mrazivou atmosférou. Harry Hole nepřestává překvapovat.
Pro milovníky Tří sester zajímavá publikace jdoucí do nitra textů této skvělé kapely!
U Legie se nelze nebavit, protože i když dopředu čekáte, že se něco zaručeně posere (jo, a jako vždy za to můžou Bouchač s Mrdákem), vždy je to ještě o kousek dál, víc, výš, hloubš...
Šprti a frajeři mají navíc krásný hororový, plíživý nádech s jemným humorem Červeného trpaslíka:
Prásk! Prásk! Prásk!
"Jsme tu uvěznění!" zařval Loyd. "Co budeme dělat?"
"Máme dvě možnosti. Zaútočit skutečně masivní letákovou kampaní, nebo si natisknout na trička: "Vesmírní chameleoni? Ne, děkuji"!
Poslední důkaz je rozuzlení rodinného tajemství a krom jedné drobné epizody se točí zejména kolem rodiny Shawů.
Přestože jsem se na rozuzlení těšil, něco mi na tom nesedělo... Nevím přesně co, ale chyběla tomu jakási lehkost, svižnost.
Nicméně je to dobré, zvratů plné čtení, bohužel z celé série asi nejslabší...
Můj první gamebook a hned taková pecka. I když se sám sobě divím, že jsem jako fanda do Dračího doupěte a ADnD podobnou literaturu již dávno nezkusil... (Díky Honzo!)
Na začátku se člověk seznámí s pravidly (jednoduché, zapamatovatelné, logické), přečte si úvod do příběhu a hurá na to... Od teď je vše jen na vás.
Hra mi příjemně ubíhala, bojů bylo tak akorát, aby to člověka pořád bavilo, možností, kam se vydat přibývalo a ve vaku sem tam objevil i nějaký ten zajímavý předmět...
GB jsem hrát třikrát, (jedna smrt) přičemž pořádně jsem si jej užil až na potřetí, neboť první hraní bylo nechtěně nejkratší, neb jsem podvědomě zvolil asi tu nejkratší cestu nevědě, že není cesty zpět... Nicméně i tak si myslím, že ještě dobrých 5 her bych bez problému zvládl, aniž bych měl pocit, že se opakuji.
Co bych změnil, kdybych mohl by byla síla soupeřů, neb mi přijde, že jsem je porážel bez větších problémů a to jsem neměl extra nabušenou postavu. Nejspíš to bude i zvolenou schopností, kdy jsem si vždy vzal "Kritické údery". Ono šance na dvě stejné cifry na kostkách není úplně malá a v boji se mi skutečně vyplatila. Ostatní mi nepřišli nějak extra výhodné...
Sečteno a podtrženo: skvělá zábava na dlouhé hodiny sbalená do malé knížky, která jistě nalezne poměrně široký fanklub!
I přes určitou náročnost lze toto skvělé dílo shrnout třemi body:
1) Kniha, kterou můžete číst desetkrát a stejně najdete novou, zajímavou myšlenku platnou i po sto letech.
2) Citáty z knihy dosahují rozsahu.
3) Jedna z několika málo knih, u kterých se po dočtení těšíte na další shledání.
Velice vítaný návrat do světa Moskevského metra byl pro mě drobným zklamáním. Na druhou stranu nelze na dvou stovkách stran čekat složité dobrodružství celé kolonie s popisy světa tam nahoře...
Příběh i zápletka jsou jednoduché, místy okořeněné o nějaký ten zvrat, který však není nic, kvůli čemu bych lapal po dechu. Což by mě však až tak nevadilo. Co dle mě ale trpí je popis a atmosféra, některé pasáže autor v honbě za příběhem prostě zbytečně zjednodušuje přeskakuje, urychluje....
Nicméně, kniha má spád, je čtivá a jako nenáročné čtení pro chvíle oddechu je jako dělaná. Navíc je tam nemalé množství zajímavých myšlenek a citátů. Já si zapsal mimo jiné tento:
"V životě neexistuje lepší dar než kniha a není lepší způsob, jak trávit volný čas, než četba."
Skvěle napsaný příběh se závanem tajemna. Takový dobrý film na sobotní večer...
Pro mě velice zajímavý koncept povídek různých autorů vztahující se k jednomu městu, díváme se skrz historii, očima hrdinů i obyčejných lidí, nahlížíme na Město králů jako domácí i cizinec. Skvělý nápad a perfektní ztvárnění.
Nejvíce jsem se těšil na Tomáše Pytlíka a dle mého zcela neskromného názoru je i nejlepší. Co mě hodně překvapilo, byly obě povídky ve slovenštině - osvěžující, mám rád ten jazyk, měkkost, výřečnost...
Samozřejmě se tam pro mě našlo i pár slabších stránek, ale tomu se v plejádě autorů povídek prostě nelze vyhnout.
Naprosto skvělá série s dechberoucím finále. Jedna z nejlepších knižních sérií, které jsem kdy četl. Podsvětí Stockholmu, stejně tak jako jeho nevyšší vrstvy čtenáři otevřou svá tajemství...nechci psát více, nevyhnul bych se spoileru, každopádně doporučuji všem.
KLDR mě vždy svým způsobem fascnovala... naprosto unikátní svět, izolovaný relikt s vlastními pravidly života, který část z nich už ani nevnímá.
Mnoho věcí jsem tedy věděl, jiné tušil a některé jsem se dozvěděl, i když bývá problém to strávit...
Doporučuji všem.
Skvělá kniha, kterou každý nadšenec do vesmíru (u mě především v dokumentární verzi) ocení. Ano, jsou tam některé pasáže, u kterých musí mít čtenář určité znalosti a představivost, ale nemyslím si, že je to velký problém.
Krásně shrnutý vesmír jak od počátku lidské vědy, tak od počátku vesmíru jako takového.
Po přečtení Loutkového Divadla jsem byl na další díl natěšený, jak Michal David na kompot... Ale i přes drobné zklamání jsem s Černým létem spokojen.
Po zajímavém začátku se zdálo, že v knize nic moc neděje, i když na druhou stranu jsem neměl problém s udržením pozornosti. Čím více stran jsem spolykal, tím napínavější a akčnější se příběh stával. Konec jsem si užil v příjemném tempu a finální rozuzlení mi opět rozšířilo obzor.
Audiokniha načtená Vasilem Fridrichem a Jiřím Suchým z Tábora - opět lahoda pro uši.
Možná půjdu proti proudu, ale mě se zdál Nimbus skvělý. Pokračování smrtky se rozběhlo krásně nelineárně, poznal jsem více aspektů fungování světa, nahlédl do myšlení Nymba... Možná se někomu může zdá býti natažené, ale na mě to působilo přesně naopak. Hltal jsem šíři světa, dokresloval si obraz společnosti, snažil se pochopit lidstvo... Ale jelikož nemám po ruce Zvon, je pro mě konec dosti trýznivý :-)
Delší dobu jsem chodil kolem a vždy Smrtku něco předběhlo... nicméně teď jsem se dostal k audioknize a já byl rád, že mi tento zajímavě pojatý příběh mohl zkrátit dlouhé cesty autem.
Co mě hned na první dobrou dostalo byl svět, respektive čas, ve kterém se příběh odehrává. Lidstvo přestává počítat čas na roky, zmizelo počítání letopočtů, místo toho tu máme pojmenování roků dle zvířat. Sami lidé taktéž nevědí, kolik jim vlastně je, narozeniny neslaví. Je to tak zvláštní a přitom tak logické.
Dalším kladem je samotný klan smrtek. Z počátku ideální, samostatný, přísný, později zjišťujeme, že ne vše je tak dokonalé... A kosení? Možná bych zvládl trošku víc akce, ale chápu, YA... Což mi omlouvá i předem známou dějovou linku, kterou nechci prozrazovat. Ale čekal jsem ji a přesně tak dopadla. Nicméně to neberu jako velký zápor. Když jdete do cukrárny a nemají steaky, není se čemu divit...
Krásně odsýpající oddychová kniha, ve které si dle mého skromného názoru každá generace čtenářů najde přesně to, co ji baví.
Knihu jsem si koupil, když jsem v nákupním centru čekal na manželku právě proto, že se jedná o povídky. A stejně tak jsem ji i četl, tam, kde jsem věděl, že budu čekat, aby mi pan King zkrátil chvíli...
Původně jsem se chtěl rozepsat ke každé povídce, nicméně bych tím jen plýtval časem, neboť to RadimWiniarski ve svém komentáři shrnul brilantně.
Poslední díl jsem četl již z povinnosti, bez hlasového doprovodu Jitky Ježkové...ani se mi to nechce moc komentovat. Za mě obrovské zklamání. Tolikero krás zajímavého světa pro mě má hořkou příchuť, "do prasečí řitě"...