SumýšIrena komentáře u knih
Staré odrůdy to nebyly. Není to špatný příběh, ale chybělo mi větší rozpracování dějové linky prarodičů.
Kniha je psaná čtivě, ale její obsah je až moc dlouhý a rozvláčný. Téma vypadalo nadějně, ale kniha vyšla jako román z červené knihovny. Škoda
Čekala jsem mnohem víc kolektivizace, 50. let a příběhu kolem toho. Vyprávění je bez úvodu, rovnou skočí doprostřed děje a čtenáři buď plav nebo se utop.
Z posledních dílů je tento asi nejlepší, ale stejně nedosahuje dřívějších kvalit. Při čtení mě místy až rušilo neustálé opakování toho, jaký je Ota skvělý milovník, jak rozumí ženské duši,... To by přeci stačilo říct dvakrát a kniha by byla kratší.
Silné a zajímavé téma knihy je podle mě zničeno jazykem, kterým je vyprávěné. Těch vulgarit je tam zbytečně moc. Škoda
Skvělá kovbojka, drsní muži, silné ženy a pár padouchů přesně podle autorovy vysoko nastavené laťky.
Námět knihy mě nadchnul a moc jsem se těšila, jak ho autorka zpracuje. No, vyšla jí z toho červená knihovna a ještě průměrná. Co mě úplně zklamalo, bylo rozuzlení pátrání v minulosti.
Fantastický čtivě napsaná literatura faktu, která je kombinovaná vyprávěním historek pamětníků. Doporučuji
Velmi silný příběh, čte se dobře, ale vyprávění klouže po povrchu, je neosobní a chybí hlubší propracovanost psychologie postav.
Jedna z mála knih, kterou jsem nedokázala dočíst. Vzdala jsem to v půlce. Buď mi nesedí autorčin rukopis a nebo se mi kniha nepotkala s náladou. Nedokázala jsem si najít k postavám vztah a vlastně mi bylo jedno, jak to dopadne.
Podle mě je to zdaleka nejslabší autorčina kniha. Kromě autonehody, která je pro děj zásadní, všechno skončí dobře, chybí jakýkoliv padouch a všichni se chovají jako Mirek Dušín...
Moc se mi líbila Zulejčina postupná proměna v silnou a soběstačnou ženu. Také historický kontext je velmi zajímavý. Jednu hvězdu ale musím odebrat za velkou zdlouhavost vyprávění.
O tom, že pohraničí osídlovali také Rumuni, jsem nevěděla. Příběh plynul krásně, postavy jsou také pěkně vykresleny, jen ten konec postrádal moment překvapení. Spíš se jen tak rozplynul do ztracena.
Třetí kniha od této autorky a zase to vidím za 3*. Jako v předchozích knihách má i tato mnohem silnější děj historické linky a ten současný je hodně slabý.
Kniha patří k těm povedeným, ale srovnání s knihou Kde zpívají raci je trochu unáhlené. Zajímavé prostředí těžby smoly a pracovních táborů, trochu červené knihovny a pár lumpů dává dohromady docela pěkný příběh.
Příběh ze Jenny byl docela pěkný, ale příběh Candice mě hrozně vadil a rušil čtení.
Ze začátku jsem měla problém popasovat se s pohádkovým světem, ale když mi došly všechny souvislosti, začala jsem si čtení užívat. Jen mě mrzí, že to byla poslední kniha pana autora, která mi zbývala k přečtení. "Věc můžeš prohlásit za ztracenou, až když ji nedokáže najít ani tvoje máma." "Pro rodiče je těžké si uvědomit, že svoje dítě nedokážou před vším ochránit."
Kdybych nebyla zvědavá, jaké tajemství skrývá Frances, nikdy bych knihu nedočetla. Myslím, že paní autorka umí mnohem lepší příběhy. Toto je slabý průměr.