SumýšIrena komentáře u knih
Skvělé završení trilogie. Jak to dopadne s jednotlivými hrdiny bylo naznačeno už v prvním díle, ale ten příběh, který vedl k naznačenému konci, byl fantastický. Psala jsem to už minulých dvou knihách, kdyby nebylo Kance a Boba, nebylo by to ono. V téhle knize k nim přidávám ještě Anu, Adri, Mayu a Amata... Jedou se k celé sérii vrátím.
"Lžeme si do kapsy, že své milované umíme ochránit, protože kdybychom si připustili pravdu, nikdy bychom je nespustli z očí."
Bohužel, se mnou kniha neudělala vůbec nic. Žádné zamyšlení se nekonalo, podle mě ani nebylo nad čím. Kvůli komu bych byla ochotná zemřít, mám vyřešené od narození mých dětí a nic dalšího jsem v knize nenašla... Hodnotím jen jednou hvězdou, protože jsem od tohoto Pana Spisovatele čekala mnohem mnohem víc.
No, já se nepřipojím k většině. Kniha mi přišla průměrná. Podle anotace jsem čekala ucelený příběh 4 přátel. Zatímco se jedná spíš o střípky příběhů asi 30 osob, které se mnohdy knihou jen mihnou a mizí navždy pryč, prokládané dlouhými filozofickými myšlenkami.. Kniha začala být čtivá až na posledních 150 stranách. Odsun němců je zpracován poctivě, ale mé hodnocení to nezvedne.
Není to vůbec špatný příběh, ale na 5* to není. Vyprávění je takové ploché, kdyby šlo víc do hloubky, hodnotila bych vyšší známkou.
Jeden z nejslabších dílů a ta daktyloskopie, to už si pan Vondruška dělá ze čtenářů legraci, ne?
Šokovalo mě téma, ale zpracování je fantastické. Je to vysvětlené tak citlivě, opatrně a pochopitelně a přitom čtivě. Chápala jsem obě zúčastněné strany konfliktu a Jaroslava mi bylo i líto, což mě samotnou překvapilo.
Tato kniha je zase tak slabá... Poslední tři z této série mě neuvěřitelně zklamaly. Pan Vondruška začal strašně tlačit na pilu. Přidává víc a víc stránek, které děj neposouvají, a logika v jednání postav se začíná vytrácet. Škoda
Námět je určitě originální a i samotné rozuzlení je překvapivé. Byla jsem zvědavá, jak se s tím autorka popasuje, aby byl konec uvěřitelný. A musím, říct, že se mi to moc líbilo. Jen byl celý děj psaný nějak neosobně a jakoby za sklem, proto nemůžu dát plný počet hvězd.
Plusem knihy je, že je hodně čtivá. Přečetla jsem ji za jeden den. A teď vyjmenuji mínusy: krutost, násilí, deprese, manipulace, citové vydírání a tak useknutý konec, že příběh vlastně ani neskončil.
Není to nejhorší kniha, ale já čekala něco jako Muž jménem Ove... Tohle je spíš pohádka se špatným začátkem a dobrým koncem.
Kniha je tradičně hodně čtivá, to už od pana Bryndzy vlastně očekávám. Velkým bonusem je pro mě děj. Konečně to není sexuální a bestiální vraždění.
Kniha mě zklamala. Čekala jsem historický román a dostala rozsáhlejší harlekýnku...
Tenhle díl se mi líbil ještě víc než první. Skvěle vykreslené myšlení homofobního města a vypočítavého politika. Ze všech postav nejvíc se mi i v tomto díle líbili Kanec a Bobo. Jsou prostě top.
"Když prvně uslyšíte své dítě plakat, rázem se proměníte v jeho majetek. Od té chvíle patříte jenom tomu stvořeníčku."
Knihu jsem četla před 25 lety a moc se mi líbila. Dnes jsem ji přečetla podruhé a líbí se mi ještě víc. Příběh je skvěle vyprávěný a charaktery postav tak pravdivé. Komunistickou propagandu musí člověk přetrpět, ale ty výčitky svědomí jakoby tryskaly přímo ze srdce pana Mňačka. Beru ji jako určité autorovo pokání a snahu o odpuštění všech přeživších z Ploštiny.
"V dobách, kdy se nejvíc píše o hrdinech, nejvíc se zapomíná, že každý z nich měl matku.
Tak tahle kniha mě vůbec nebavila. K žádné z postav jsem nebyla schopná si najít vztah a většina z nich mi pila krev. Jednu hvězdu dávám za námět.
Za pomalý, rozvleklý začátek jsem chtěla ubrat jednu hvězdu. Ale za rozhovor Kance s Bobem na konci knihy ji přidávám zpět. Fantastické vykreslení charakterů všech postav to umí autor dokonale. Není to Ove ani Britt Marie, ale i tak se nechce přestat číst.
"Když se člověk stane rodičem, už se pak napořád cítí jako moc malá peřina. Ať se snaží přikrýt všechny sebelíp, vždycky je někomu zima "
Pěkně napsaný příběh, jen mi trochu chybělo dokončení příběhu Estelle.
V průběhu čtení jsem si myslela, že dám plný počet *, ale za ten konec jednu ubírám. Přišel mi moc přitažený za vlasy. Taky mě trochu vadily překlepy v textu, četla jsem verzi z roku 2001.
Kniha dá čtenáři přesně to, co od ní očekává. Starý dobrý Louis...
Ačkoliv dávám jen 2*, na knihu dlouho nezapomenu. Jestli mě někdy u čtení nějaká knížka rozčilovala, byla to tahle. Po celkem slibném začátku následuje snaha autora připravit čtenáře o rozum příliš mnoho postavami, vztahovými propletenci, opakováním částí textu. Došlo to tak daleko, že jsem začala nenávidět Harryho i Marcuse. Konec trochu můj dojem vylepšil, ale opravdu jen trochu...