Svářeč komentáře u knih

Co říct? Celý příběh je již v plném proudu, zlo se již za nikoho neschovává a od intrik přechází k činům. K samotné knize mám jen jedinou výtku - závěrečná "bitva" (ani se to tak nedá nazvat) je neuvěřitelně odfláknutá. Já vím, ta lest je relativně mazaná, ale stejně bych radši něco epičtějšího. Další výtku mám k celé sérii - šest dílu mi přijde zbytečně moc. Ten příběh není zas tak složitý a mám pocit, že čtyři by byli tak akorát. Vážně se docela bojím, že další díly budou docela o ničem... Nicméně se na ně těším, Ulldart sice nenabízí kdovíjak originální počtení, pro fanoušky žánru je to ale povinnost.

1 02.01.2018

Poplavu trochu proti proudu všeobecného mínění: mně se Rudá moře pod Rudými nebesy zdála lepší než Lži Lockeho Lamory. První třetina se nese víceméně v duchu prvního dílu a popravdě mě moc nezaujala. Zato následující dvě třetiny, odehrávající se z velké části na moři, kdy se hlavní hrdinové na nějakou dobu stanou piráty, jsem si vysloveně užil. Zřejmě to bude tím, že odmala mám radši spíš přímočarou akci a dobrodružství než intriky a složité plánování. Jak již někdo napsal: ideální dobrodružné čtivo na prázdniny :)

1 02.01.2018

Nevím, kolik odboček má Přímočarý plán, zato Andělské rakvičky jich mají opravdu hodně. Občas jsem pod tím nánosem bitek, vedlejších linií a zbytečných postav až skoro zapomínal, o co vlastně jde. Ve zkratce: Peklo se dere na povrch, Nebe mu v tom chce zabránit, do toho se nějak míchají jednotliví hrdinové, jejichž úlohu v příběhu už jsem místy vážně nechápal a u mnohých ji doteď nechápu. Výplňové vaty je v Andělských rakvičkách tolik, že se pod jejími ulepenými nánosy pomalu ztrácí samotný děj. Jinak řečeno: Oproti jedničce zde máme dvakrát více stran, na kterých je dvakrát méně děje. Otázkou tedy je, proč jsem druhému dílu Daemonicy šlehnul čtyři hvězdičky... Ta vata je totiž tak neskutečně lahodná a návyková, až se bojím, že do vydání trojky budu trpět nesnesitelným absťákem. Hltal jsem stránku za stránkou a posledních cca 250 stran už jsem dal na jeden zátah. Autor píše velmi čtivě a vtipně, to mu upřít nelze, jen škoda toho (podle mě) zbytečného rozsahu. Nicméně kniha se čte tak dobře, že jsem ochoten jí odpustit všechny nedostatky, i když objektivně je jednička asi o něco lepší... 75% P.S. Jakkoliv se to tak může jevit, nejedná se o oddychovku. Čtení jsem věnoval maximum pozornosti a stejně jsem měl v některých pasážích pocit, že ani nemá smysl se je pokoušet pochopit...

1 02.01.2018

Hrdinové jsou do jednoho sympatičtí, rozhodně se však do nich nějak nevžijete, ani vám nepřirostou k srdci, na to jsou popsáni příliš jednoduše. To samé lze říci i o samotných příbězích - především o posledním. Něco jim chybí. Ano, jsou čtivé, zábavné, ale... nedokážu to nijak popsat :) Poslední povídka mi už pak připadala zbytečně zdlouhavá a na to, že zabírá přes polovinu knihy, velmi, velmi jednoduchá. Jen díky sympatickým postavám jsem ji dočetl. Takže výsledkem je zajímavý a poměrně zábavný, nikoliv však nějak světoborný povídkový román. Druhý díl si určitě koupím, i když priority budu mít jiné...

1 02.01.2018

Nečte se to vlastně úplně špatně, Zmiji jsem přečetl prakticky za jeden den. Ale jinak je to fakt těžký průměr až podprůměr. Především neumím rusky ani se neorientuji v armádní terminologii. Co z toho vyplývá? Že asi dvě třetiny knihy jsem vůbec netušil o čem hrdinové mluví a než po každé druhé větě listovat dozadu do vojenského slovníčku, to radši budu číst dál. Některým ruským větám se ještě dá jakž takž rozumět, ale s těmi vojenskými zkratkami je to horší. Dále: hrdinové jsou velmi, velmi nevýrazní. Kde jsou časy, kdy Sapkowski tvořil zajímavé postavy? A nakonec: samotný příběh je poměrně slabý, námět mě osobně příliš nezaujal. Prostě zklamání, spíše než o nějaké ambiciózní dílo se jedná o jednohubku na jeden, dva večery. Od Zmije jsem vlastně ani nic nečekal, koupil jsem si ji v podstatě jen proto, abych si ověřil, zda je kritika na internetu oprávněná. A je...

1 02.01.2018

Popravdě? Nedočetl jsem to. První díl byl perfektní, napínavá, dobrodružná klasická fantasy. Dvojka sice ubrala na tempu a akci, přidala na intrikách, ale pořád se četla dobře. Trojka už je jen zdlouhavá a vlekoucí se nuda. Postav je příliš mnoho, některé nemají pro příběh velký význam. Autor celý příběh utápí ve střídání dějových linií. A pokud vám nějaká začne konečně připadat dobrodružná a napínavá, střih! Autor tam hodí nudný desetistránkový rozhovor dvou zcela nepodstatných postav a všechno jde do kytek. Ruckley si prostě v předchozích dílech naflákal víc hrdinů než teď stačí zabíjet. Další věcí, kterou jsem nepochopil, je rádoby milostná zápletka mezi Orisianem a Ess´yr, která se vůbec nevyvíjí a zůstává v bodě "miluju ji, ale zatím jí to nechci říct". Škoda, mohla to být velmi dobrá epická fantasy, Ruckley však tento potenciál pohřbil pod nánosy desítek zbytečných postav, které knihu a celou trilogii stahují hluboko do vod podprůměru...

1 02.01.2018

Co napsat, je to prostě geniální :) Podle mě o něco lepší a vtipnější než sága, povídky jdou Sapkowskému o dost líp. Hlavně fakt, že je tahle sbírka výrazně humornější mě vážně potěšil. Akorát jsem moc nepochopil předposlední povídku a co jí chtěl básník říci. No co už, poslední povídka o svatbě Geralta a Yennefer mi to dokonale vynahradila. Asi se budu muset znovu vrhnout na ságu, tohle mě zase namlsalo... :)

1 02.01.2018

Nic světoborného, ale skvěle se to čte. Těch 450 stránek jsem přečetl přes víkend (a to podotýkám celkem slušně nabitý víkend...), postavy jsou opravdu sympatické atd, atd... :) Možná bych byl přeci jen radši, kdybych se dočkal těch agentů FBI, více dobrodružství, méně vědy a vyprávění nejrůznějších legend a příběhů, ale i tak jsem spokojen. 75%

1 02.01.2018

Po několika slabších kusech konečně v edici Pevnost vyšlo něco pořádného, co se dá bez problémů dočíst. Ani jsem se nemusel přemáhat, spíš naopak, musel jsem se krotit, abych to nedočetl a nezjistil, že je jedna ráno :) Je to příjemná space opera, která nepřináší nic moc nového, ale hodně dobře se to čte a hlavní hrdinka mi přišla celkem sympatická. Jediné, s čím jsem měl možná trochu problém, byl děj, který plyne až do konce bez jediného překvapivého zvratu a trochu neprokreslené vedlejší postavy. Té knize by slušela tak stovka stran navíc, trochu víc rozvinout příběh a postavy. Jinak spokojenost, od tohoto autora si budu muset sehnat víc...

1 02.01.2018

Výborná kniha. Perfektní hrdina, nápaditá akce, humor, prostředí a vůbec zajímavé nápady všeho druhu, to jsou klady. Výpadky v dynamice textu, to je zase zápor. Především v první třetině kniha připomíná několik povídek naskládaných za sebe a čtenář netrpělivě čeká až se konečně rozběhne nějaký děj. Občas ten text prostě skřípe, až jsem se ke čtení musel nutit. Naštěstí se vše po pár stranách vždy spraví a příběh opět nabere tempo splašeného zombikoně. Když své dojmy zprůměruji, je to tak na 70%-75%. No co už, nakonec tam ty čtyři hvězdy plácnu, protože u devíti desetin knihy jsem se skutečně bavil.

1 02.01.2018

Má to jen dvě stovky stran, ale stejně jsem to nedokázal dočíst. Ty povídky nemají ani náznak nějakého příběhu a ne že bych se vůbec nezasmál (třeba fontské spiknutí a jména jako bratr Garamond, Tahoma, nebo Arial mě fakt pobavila :)), jinak mi to však přišlo jako dost laciná kopie Zeměplochy. V Pevnosti už musí mít velkou krizi s nedostatkem knih do edice, protože kdysi jsem někde narazil na otázku, zda se nechystá druhý díl Mořičvílu - odpoveď byla, že sice existuje, ale nechystá se, jelikož podle šéfredaktora není dostatečně kvalitní. A není...

1 02.01.2018

Zábavné, akční a poutavé... v první třetině. Pak to jde všechno spolehlivě do kytek, děj se zvrhne v jakýsi hybrid mezi honičkou a hrou na schovávanou a hlavní hrdina nedělá nic jiného, než že bloumá po horách a špehuje tu zergy, tu zase protossy. V poslední třetině pak k tomu všemu přibude ještě nudné filozofování, což bych od románu podle PC hry vážně nečekal. Navíc páteř knihy, na které celý příběh stojí, Sára Kerriganová alias Královna čepelí, je trestuhodně neprokreslená a nezajímavá. Bída, bída... Sice jsem knihu přečetl za jediný den, ale spíš proto, že je víkend a já nemám moc co na práci, než kvůli kvalitě knihy. V tomto případě spíše nekvalitě. Doufám, že Rosenbergův Warcraft bude lepší...

1 02.01.2018

Autor píše čtivým stylem, okořeněným nějakým tím humorem, příběh vypráví v první osobě z pohledu hlavního hrdiny Starka, který kupodivu není neporazitelný bouchač, ale docela charismatický sympaťák. Svět asi nezařadíte mezi Top 10 nejreálnějších vizí budoucnosti, ale Smith se zřejmě o nic věrohodného ani nesnažil. Pokud chtěl jen vytvořit čtenářsky atraktivní, zajímavé a zábavné prostředí, tak se mu to dokonale povedlo. Do tohoto bodu kniha nemá chybu, jenže... Jsou tu dva problémy. Tím prvním jsou snové sekvence ze Žíše snů (takhle se to fakt jmenuje), které zabírají dobře čtvrtinu knihy. Nemám obecně ty snové surrealistické pasáže moc rád, navíc se mi nechtělo opouštět ten opravdu poutavý Smithův svět. Takže tady jsem se spíš nudil než bavil. Druhý problém je ten, že román je všude inzerován jako akční scifi podobná třeba Kulhánkovi, přitom akce je v něm poměrně málo. Ono sice není nouze o vypjaté momenty, ale akce ve smyslu přestřelek a boje muže proti muži tady prostě moc nenajdete. A nejen to, Smith mnohdy sklouzne k filosofování, jakoby se snad snažil vložit do knihy nějaký přesah. Ke konci už jsem se musel přesvědčovat, že nečtu nějaké přemýšlivé dílo z pera jednoho z klasiků žánru jako třeba Asimova nebo Clarka. Osobně bych byl radši, kdyby zůstalo u akčního scifíčka, protože právě to jsem od knihy čekal. Nicméně i přes tyto dva závažné (a čistě subjektivní) nedostatky je to pořád dobré počtení, v žánru akční scifi už jsem však četl lepší.

1 02.01.2018

Kniha je originální ve dvou aspektech. Tím prvním je svět, v tomto případě nikoliv středověký, ale jako vystřižený ze steampunku. Nicméně samotný steampunk dnes až tak originální není a tak je mnohem důležitější ta druhá věc. Tchaikovsky přišel s neotřelým nápadem propůjčit obyvatelům světa (pouze lidem, elfy apod. nehledejte) některé hmyzí vlastnosti, například Brouci jsou poněkud těžkopádní a vynikají v obchodu a řemeslnictví, Kudlanky jsou výteční bojovníci muže proti muži, atd. Počet ras je nemalý, narazíme ještě na Mravence, Vážky, Můry, Vosy (ty jsou důležité, jakožto hlavní záporáci), Motýli, Mouchy, padne zmínka o Včelách, Cvrčcích, dokonce i Slimácích (!!!). Jakkoli to zní bizarně, je to tak mazaně vymyšleno a podáno, že nebudete mít nejmenší problém tento fakt přijmout a s hlavními hrdiny (mimochodem velmi sympatickými) se ztotožníte velmi snadno. I přes svou originalitu je ale Impérium "jen" poctivou dobrodružnou fantasy, plnou bitek, napětí i humoru... což je jen dobře. Autor má talent a kniha se i přes pomalejší rozjezd a občas trochu kostrbaté větné konstrukce čte jedna báseň. Pro fandy dobrodružné fantasy (jako jsem třeba já) je Impérium černé a zlaté povinností, pro ostatní dobrou volbou.

1 02.01.2018

Je fakt, že to celé vypadá jako záznam nějaké hry Dračího Doupěte, každopádně Jan Č. Galeta a Zbyňek Holub si s tím dokázali slušně poradit a uvařit z tohoto materiálu slušnou dobrodružnou fantasy. S postavami se moc nevymazlili, jsou sice sympatické, ale nějaká propracovanost se jim vyhýbá širokým obloukem, oba autoři však mají čtivý styl, díky kterému příběh velmi rychle ubíhá. Nejsem nadšen, ale ani zklamán. Každopádně malé plus u mě má nakladatelství Zoner Press, když už celou knižní řadu Asterion přebrali Strakám na vrbě, dali si aspoň tu práci, aby kniha měla stejný formát, vazbu a sazbu.

1 02.01.2018

No, rovnou řeknu, že mě tahle kniha zklamala. První třetina je dost nuda a když už jsem si v hlavě dával dohromady nějaký ten posměšný, šťavnatý komentář, tak se to sice trochu rozjelo, nicméně na Kulhánka to určitě nemá. Postavy nejsou moc zajímavé, zvlášť hlavnímu hrdinovi bych nevěřil, že pochází ze středověku, působí na mě jako takový "rutinní" drsňák, kterých je literatura plná. Sex v přiměřeném množství neuškodí, ale tady je ho vážně dost (a někdy je dost odvážně popsaný). Ten děj a postavy mě prostě nedokázali strhnout tak, jako třeba v Kulhánkově Stronciu nebo Divokých a zlých. Za uši by zasloužil i korektor, pokud nějaký vůbec byl (v tiráži neuvedený), na jaké chyby nebo překlepy v té knize narazíte, to je neuvěřitelné... Co mě však bavilo byl autorův humor, jeho přirovnání, narážky a odkazy se mu vážně povedly, bez nich bych šel s hodnocením ještě o trochu níž. Hlavně pak ta HODNĚ povedená reklama, u poslední Pevnosti jsem se vážně bavil. Pokračování zkusím, ten potenciál v tom je, nicméně euforické výkřiky (byť trochu s nadsázkou) o nové hvězdě české fantastiky a nástupci Kulhánka jsou dosti přehnané...

1 02.01.2018

Moc příjemná akční fantasy. David Gaider má prostě talent a tuhle knihu je prostě radost číst. Akce je v ní dost, ale autor vás s ní nezahlcuje na každé stránce, postavy jsou do jedné sympatické, atd. mohl bych pokračovat do večera. Akční fantasy v té nejlepší možné formě. Nejlepší je, že kdybych to nevěděl, tak ani nepoznám, že se jedná o knihu z herního světa, což zase určitě potěší běžné čtenáře.

1 02.01.2018

Dost zvláštní kniha, která staví na prolínání naší reality jednadvacátého století a světa snů. Bohužel to nefunguje tak jak by mělo, repektive možná funguje, akorát těmi snovými částmi jsem se doslova pronudil, naopak pasáže z našeho světa byli docela zábavné (naštěstí tvoří většinu knihy). Ten svět snů a jeho mytologie je tak propracovaný a složitý, že se v tom pomalu nedá vyznat a vy se místo toho, abyste si užívali děj, budete snažit jen pochopit to, co vám autor sděluje. Velké plus, které nakonec převáží pomyslný jazýček vah ke čtyřem hvězdám, je fakt, že autor si psaní viditelně užívá a baví se jím. Pasáže, kdy je Azrael konfrontován s naším světem, ve kterém naposledy pobýval kdysi ve středověku, jsou dost zábavné :) Nakonec jsem rád, že jsem si knihu nevzal na recenzi, protože se přiznám, že bych nevěděl, co do ní napsat. Tak smíšené pocity ve mně kniha zanechala…

1 02.01.2018

Pěkné, moc pěkné. Opět typický Hetešův mustr: Chlápek, který absolutně neví vo co go, je najednou vržen do soukolí něčeho, v čem jde o hodně velké prachy a co je všechno, jen ne legální. Místo trouby Bennyho z Démonů tady ale máme Jerryho z Paříže, který to se zbraněma umí víc, než je na první pohled zřejmé, místo AMRUBBISH je tu AMOIL s Navigátorem a Zorrem a místo Baltimore tady máme... zdevastované Baltimore po obřím zemětřesení. Prostě zas akční nářez plný hlášek a dialogů (i když zrovna tady mě docela zklamal poměrně nízký počet těch opravdu peprných, které byly v Démonech na každé druhé stránce). Klasický Heteša, který vlastně nějak nevybočuje z akčního průměru, ale je tak skvělý, promakaný a bombastický, že nemůžete jinak, než ohodnotit vysoce nadprůměrně. Jen mi trochu přišlo, že to tak trochu pomalu graduje a až do konce se jede ve stejných vyjetých kolejích, narozdíl od Démonů, kde byly zvraty každou chvíli. I tak ale hodnotím čtyřmi hvězdami, i proto, že Jerry mi byl o něco sympatičtější než Benny.

1 02.01.2018

Autor má talent, píše čtivě a dokázal si poradit se "syndromem druhých dílu", nicméně mě štve, že vůbec neví co dělat s hlavní postavou, Orisianem, kterého na nesmyslnou cestu do Highfastu, která na příběh nemá téměř žádná vliv... Je to škoda, tu knihu to shazuje o třídu dolů...

1 02.01.2018