Sybelle
komentáře u knih

Příběh krásně vyplňuje mezeru mezi úvodem hry a první misí, kdy hrajete za Arna (AC Unity). Je vyprávěný z pohledu Élise. Dozvíte se o jejím dětství a co formovalo její názory. V pár kapitolách potkáte i postavu ze staršího herního dílu.
Kniha se četla velice dobře a může si ji přečíst i člověk, co nezná hry. Na rozdíl od předchozích knih se nejednalo o popis herního děje. Ale samostatný příběh doplňující hru. A kdo chce znát celý příběh doporučuji tuto skvělou herní sérii.


Jedná se o zajímavě laděný filozoficko-romantický příběh. Spíše více filozoficky. V knize jsou hodně probírány postoje k životu, postavení žen ve společnosti, vzdělání, lásku a způsob života. Ale řeší se tam hodně i věcí v praxi. Kniha může být v jednom ohledu náročnější, ale na druhou stranu je to zajímavá a dobře čtivá kniha spíše odpočinkového charakteru, zasazená do pěkného prostředí.
I když mi stále uniká důvod potřeby žen z města sehnat Prudencii manžela. A musím přiznat, že mě občas štvala i samotná hlavní hrdinka, ale to k té postavě patří, protože kdyby byla jiná, nebyla by námětem na knihu.


Druhý díl navazuje na děj prvního cca po 4000 letech. Royana Al Sima a Sir Nicolas Harper luští Taitova vodítka a hádanky, aby nalezli hrobku faraóna Mamose. Celé to začne nálezem hrobky královny Lostris, kde Taita schoval svitky popisující děj z prvního dílu.
Opět se ocitáme v Etiopii a o soupeře, který chce hrobku a její obsah ukořistit jen pro sebe nemají nouzi. Příběh i detaily jsou propracované jako v prvním díle. Přiznávám, že některé technické pasáže (je jich jen pár) jsem přečetla jen letmo, ale jinak detaily a propracovanost popisů dodávají místům na realističnosti.
Samozřejmě byly některé věci předvídatelné a hlavní hrdinové v jednom ohledu velmi naivní. Ale i tak je to dobře napsaný dobrodružný román na dlouhé večery.


Tato série povídek poskytuje náhled na téma, o kterém se tak často v literatuře nepíše. Povídky se četly dobře. Jsou hodně o strachu, jak společnost nebo jedinec přijme to, co je odlišné. Včetně přijetí sama sebe. Příběhy v této knize nesou celkově pozitivní myšlenku, že to, co je odlišné, není špatné. Že se stále jedná i lidi, které znáte, přátelé a rodinu.


Série převážně kriminálních povídek s nádechem nadpřirozena, které je někdy skutečné.
Povídky se dobře četly. I když se jedná o krátké příběhy, postavy jsou dobře vykreslené a příběhy zajímavé. Přesto, že si dokážete někdy tipnout konec, stále je to napínavé a čekáte na odhalení. Pro volné chvíle, kdy se člověku nechce číst nějaký román, jsou tyto povídky dobrá volba.


Knihu tímto hodnocením nechci nějak srážet. Hodnocení jen odráží, že mi nepadla ani trochu do noty a vkusu. Bohužel knihy, kdy je každá část předvídatelná a jasná nejsou pro mě zajímavé. A ani knihy, kde jde jen o romantické vztahy. Ale věřím, že jako odpočinkové a nenáročné čtení se kniha hodí. Jedna hvězda za některé vtipné scény.


Dobře čtivá detektivka točící se okolo učitelky tvůrčího psaní Clare Cassidyové. Příběh začíná smrtí kamarádky hlavní postavy z učitelského sboru. Vyprávění příběhu z pohledů tří lidí je zajímavé. Jak se na situaci dívá samotná Clare, její dcera i vyšetřující policistka. Samotné prostředí školy se mi taky líbilo.


Příběh o nepovedeném manželství učitelky literatury, která otěhotní se synem vůdce jedné skupiny kočovníků.
Melody se musí během devíti měsíců vypořádat s mnoha změnami a svou minulostí. Snaží se odčinit, co jde nebo aspoň změnit svůj přístup, když minulost nelze změnit.
Napsané je to také dobře. Ale bohužel to asi nebyl můj šálek kávy.


Nic obsahově tak prázdného a zároveň zbytečně brutálního jsem nečetla.
To je asi to nejhezčí, co mohu o této knize napsat.
Nízké hodnocení není založeno jen na tomto. Postřehla jsem úmysl autora ukázat svět očima dobře společensky postaveného povrchního psychopata.
Přesto myslím, že nebylo třeba zacházet až do takových brutálních detailů vražd.
Později jsem začala postrádat logické souvislosti. Není možné, že by mu prošlo tolik vražd bez povšimnutí. A o konci se nemá moc mluvit.
Trochu černého humoru na závěr.
Kdybych měla dceru tak kapitolu "Oběd s Bethany" bych jí doporučila jako četbu před každým rande.


I když se jedná o krátký časový úsek (vyprávění zachycuje cca 7 nočních hodin), děje se toho dost. Je to kratší dílko zaměřené na životy lidí různých věkových skupin a z různého společenského prostředí. Všechno se prolíná a nic není černobílé. I laciném prostředí se najde „dobrá duše“ a naopak. A jak se ukazuje každý má věci, které musí zpracovat a jít dál. Zpracování není pojato jako drama, ale jako střízlivé a realistické. Což z toho dělá pěkné čtení.


S každým dalším dílem Toničky Bolavé odhaluje čtenář více podrobností ze světa čarodějek na Zeměploše. Zastihnete Toničku jako 13 – letou v učení u další čarodějky. Nechybí ani Nac mac Fíglové. Příběh se zdá prostý, ale jen na povrchu. Fíglové se postarají i o zábavu. Například jejich rozhovorem o manželství. A jsou také důležitou součástí řešení potíží se Zimodějem.
Za mě pěkná knížka, která se čte jedním dechem.


Hodnocení je průměrem za komplet. Velmi květnatý způsob psaní autora vyžadoval chvílemi větší soustředění. Takže na večerní čtení to nebylo to pravé. Aspoň u mě. Ale obsahově jsou povídky velmi zajímavé. V druhé polovině se jeden typ povídky (obsahově) opakuje vícekrát.
Od autora je více knih. A ne všechny povídkové. Určitě se podívám na některou jeho filozofickou práci. Protože mi to místy přišlo jako zamaskovaná filozofie do hávu povídky.


Dobře čtivá akční záležitost z budoucnosti. Četla jsem knihu neznalá hry a celkově prostředí příběhu. Ale i tak to nevadilo. Funguje to velmi dobře jako samostatný příběh, který svižně ubíhá a čte se to prakticky samo. Jako příjemnou oddychovou četbu mohu doporučit pro fanoušky tohoto žánru i nefanoušky.


Poslední jednorožec se tváří jako pohádka, ale není to pohádka. Asi takhle bych knihu vystihla. Jednorožka je zde vyobrazena jako bytost žijící staletí a podle toho také uvažuje. I její kouzlo, jak působí na lidi je velice zajímavé. Některé události při cestě jsou úsměvné. Je to určitě kniha, která stojí za přečtení.


Pěkné zakončení příběhu Ezia Auditore. I u tohoto dílu je lepší znát předchozí, ale s krátkou rekapitulací by to nebyl problém. Třetí díl se odehrává 4 roky po událostech Bratrstva. Eziovi už je přes 50 let a pátrá po Altairově knihovně, kterou toužil najít i jeho otec. Kniha je opět věrná hernímu ději. Celou sérii stojí za to také odehrát. Ale pokud zrovna nemáte čas nebo chuť, jsou knihy ideální řešení. A to i v případě, že chcete poznat něco ze základů této série.


Jako lehké odpočinkové čtení to splňuje svůj účel. Je to sice druhý díl ze série, ale to vůbec nevadilo. Rekapitulaci o prvním díle dostaneme během pár prvních kapitol. Kromě identity Jacka rozparovače. Na to si musíte přečíst 1. díl. Dvojka je samostatný příběh, kde se hlavní hrdinka vypořádává s následky z Jackova případu a rovnou se dostane k další sérii vražd. Tentokrát v Rumunsku. Bohužel mi přišlo vyšetřování tak nějak upozaděné. Knížka je postavená na univerzálních fungujících principech, takže neurazí, ale ani nenaláká k dalšímu dílu.


Přečíst si knížku nebo znovu zahrát hru? Proč ne obojí. Ale pokud nemáte čas nebo prostor na hraní, je Renesance dobrá volba. Knížka věrně popisuje děj hry. Příběh není komplikovaný. Dobře se čte a ubíhá. Je znát, že je dělený na navazující úseky (přesně jako ve hře). Obsahuje o trochu více informací o životě Claudie a její matky. Výsledek splňuje to, co jsem od knihy očekávala. A v klidu si ji může přečíst i nefanoušek AC série. Protože až na jednu poznámku na konci knihy, tu není nic matoucího k čemu by bylo třeba vysvětlení.


Hodnocení je průměr za všechny povídky. Přesnější by bylo 3,5. V podstatě všechny delší povídky jsou lepší. Některé věci jsou jen krátké záležitosti napsané dle komentáře autora v momentální náladě či naštvání. A bohužel si jejich obsah (až na výjimky) nepamatuji již několik dnů po přečtení. Pro fanoušky Zeměplochy bude zajímavější druhá polovina knihy. I když z výčtu fotbalového týmu NU si také vůbec nic nepamatuji (za to možná může můj přístup ke sportu ). Teda až na jeden malý spoiler k NU. Ale není to nic zásadního. Z celkového hlediska si knihu spíše užijí fanoušci autora a pokud se seznamujete s jeho dílem začala bych ucelenějším příběhem.


Kniha ze začátku působila, že se bude týkat jen pracovní a obchodní sféry. Protože popisované situace jsou z tohoto prostředí, ale zásady popsané v jednotlivých kapitolách se dají použít i na běžné životní situace. Vše je o postojích, přístupech a náhledech na věci či okolnosti. A hlavně našich činech. Určitě je to zajímavá a poučná knížka plná rad, jak získat kritický odstup od sebe (ve zdravé míře) a psychologických poznatků o lidské povaze. Jsou to univerzální principy, které fungují nadčasově. Určitě doporučuji přečíst pro rozšíření obzorů a využití některých rad.


Detektivky Agathy Christie jsou vždy pěkné odpočinkové čtení. V tomto díle není moc slečna Marplová vidět. Výsledek je kooperace vrchního inspektora Davyho a slečny Marplové. Příběh se odehrává v duchu staré Anglie, která už takto existuje jen v hotelu Bertram. Obě postavy si všímají detailů a drobností, které jim hodně pomohou vyřešit případ. Filmová verze se hodně liší od knihy, ale za mě jsou obě pěkné.
