Talys komentáře u knih
Četla jsem před lety, nyní jsem se k této kultovní sérii vrátila a udělala jsem dobře. Obdivuji způsob, jakým Sapkowski v úvodním dílu zpracoval pohádkové motivy a představil čtenářům Geralta z Rivie. Hvězdička navíc za to, že jde o poctivou fantasy a žádnou romantiku ve fantasy převlečení.
Kniha volně navazující na Kroniky Pozůstalých. Oba hlavní hrdinové se musí od sebe naučit pár věcí. Pro mě dobrá fantasy obsahující náležité prvky - boj, hrdost, čest, přátelství i trochu té magie a romatiky, Těším se na Zlodějskou přísahu.
No jo, zaháčkovala jsem se už u Cinder a budu tu sérii muset dočíst do konce. Líbí se mi hra s pohádkovými motivy kombinovaná s prvky fantasy ve scifi světě M.M. prostě umí:)
Tuhle knihu jsem dotáhla do konce silou vůle. Občas mě pobavila nějaká Dashova hláška, ale celé to bylo takové pseudoinelektuálské. Lily mi většinu času jen lezla na nervy. Další knihu od autorské dvojice už asi číst nemusím.
Úžasné, jak se do tak malého rozměru vejde taková spousta významů. Není tam nic navíc, ale všechno je vysloveno. Poetické a zároveň hluboké Pro mě jednoznačně jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední roky přečetla!
Po pozvolně plynoucí Věži úsvitu docela fičák... První polovina knihy je plná děje a změn, těžko se od ní odtrhávalo. V druhé polovině jsem chvílemi jen těžko chápala chování Aelin a některá nově odhalená fakta mi připadala mírně přitažená za vlasy - jako kdyby si sama autorka nevěděla rady, jak dál. Moc mě bavila Dorianova linka a proměna, kterou postupně prošla Manon. Celá série mě vtáhla, nepustila a já teď přemýšlím, co číst dál, aby to bylo aspoň takhle dobré.
Paříž 19. století, doba, kdy prfesionální péče o psychiatrické pacienty a jejich léčba byla teprve u svého zrodu. Doba mužů. Knihy se odehrává v prostředí špitálu Salpetriére, kde byly internovány nejen ženy se skutečnými psychickými poruchami, ženy traumatizované, ale i ty, které se staly svým mužským autoritám něčím nepohodlné. Ženy s vlastním názorem, toužící po nezávislosti. Přesně tak se sem dostává jedna z hlavních hrdinek knihy, Eugénie, a setkání s místní ošetřovatelkou, Geneviéve, jim oběma změní život. Prostředí i popis přístupu personálu k pacientkám je vylíčen poměrně realisticky, příběh dýchá chvílemi beznadějí, chvílemi naopak tušením bezpečí a potřebou vzájemné péče. Velmi vydařená prvotina autorky.
Autentické vyprávění svědka vyhlazování polských Židů za druhé světoví války, chlapce, který se dostal na proslulý Schindlerův seznam. Je i o tom, jak těžké bylo najít slova a začít o bolestných zkušenostech mluvit.
Skvělá románová studie OCD a zároveň křehký příběh o tom, co je skutečně důležité.
Kdybych nepotřebovala doplnit Čtenářskou výzvu, asi by to nebyla moje první volba. Teď sáhnu i po ostatních Šmídových knihách. Zjistila jsem, že jsem čistokrevný druh horačky a jen doufám, že - vzhledem k aktuální situaci - se do slovenských a jiných hor budu moci vrátit co nejdříve.
Líbilo se mi prolínání příběhů jednotlivých postav, i to, jak se celý děj průběžně stáčel k mytologickým kořenům (tady asi jediná podoba se zmiňovaným Pánem prstenů). Konec byl z mého pohledu trochu uspěchaný a zdá se mi, že si autorka nechala zadní vrátka pro možné navazující díly. Deset let je přece dlouhá doba a určitě se bude dít spousta věcí;-)
Klidnější plynutí děje než v předchozích dílech, příjemná vsuvka, bez níž čtenář bude asi hůře chápat dění v dalším dílu. Líbily se mi obě linie, Chaolova i příběh Nesryn.
Předvídatelný děj, humoru málo a nadto ještě překlad, který si libuje ve slově "rozkošný" při popisu čehokoli včetně osob. Nic moc.
Další pecka od pana Backmana. Několik rukojmích a poměrně nešikovné lupičské individuum. Každého z nich něci trápí, po něčem touží a občas ho svírá úzkost. A spojuje je most.
Přečteno jedním dechem... smutný, silný příběh obsahující naději, že pokud člověk po něčem touží, je třeba za tím jít. A chránit u toho své blízké. Aljaška není pro lidi, kteří p ř e d něčím.
Poutavý příběh o lásce, vztahu k rodině a majetku. A hlavně o silných ženách.
Trocha té magie v prostředí Walesu. Kniha mě příliš nezaujala, děj se podobá příběhům z jiných knih. Kdyby se text zkrátil o třetinu, vůbec by to nevadilo.
Tak to byla jízda... S.J. dovede opravdu překvapit. Nejhorší bude to čekání, než na mě přijde řada s rezervací dalšího dílu u nás v knihovně.