TamaraKrejčí komentáře u knih
Tapanka; opravdu se vyjadřujete k této knize Šikmý kostel?? Protože, když už by se mi nelíbil styl, téma, tak bych ohodnotila tu práci co s tím autorka měla. Ono je to sakra kus našich dějin...a věřte, že můj komentář je můj a ne autorky!!!
Po delší době, po Haně, po Domu číslo 6, po Dětech hněvu, opět česká spisovatelka a jsem naprosto spokojená.
A konečně zastavím u Šikmého kostela a budu na místě vstřebávat tíhu minulosti a modlit se, ať se nic takového neopakuje.
Přečteno a opět se zatajeným dechem jako první díl. Věděla jsem, že to bude hrůza, a zase hrůza a byla. Opravdu těžké čtení, ale úžasné dílo.
Všechny pocity, děje, všechno tak autenticky napsáno, že opět jsem cítila, viděla, strach se mi usídlil za krkem, na bedrech...uf, jak jsem šťastná, že jsem nemusela žít v té době!!!
V mém osobním žebříčku paní spisovatelky AM na druhém místě za Hanou. Nesrovnávám, jen hodnotím. Opět krásné čtení, opět rodinná sága, ale opět s nápadem jak hrom!! Taková chytrá horákyně je ta naše paní spisovatelka...nemluví, ale není němá, je zatvrzelý až zlý, ale není bez citu, není tam s nimi, ale je...otevřený konec, ale nevadí..já věřím, že se dočkáme pokračování.
Mohlo se to stát, a klidně mnohokrát jinak, nebo onak. A četlo se mi to nakonec lehce, protože se jedná o vymyšlený příběh. Ze začátku jsem však měla husí kůži a strach, zažila jsem listopad 1989, prožili jsme si demonstrace, debaty, strach, co když to nedopadne??!! Mohlo se to stát, a jsem šťastná, že jsem si přečetla jen zajímavý román o tom co kdyby, kdyby...
Krása, krása, krása, srdce mi jásá. Paní Morštajnová se stala mou oblíbenou autorkou.
Hana, zarytá v srdci.
Slepá mapa, oki dobrý.
A Hotýlek, jsem z něj nadšená. Postav tak akorát, všechny si pamatuji, žáden zmatek. Nevadily mi ani návraty v čase, prostě se to četlo samo. Krásná rodinná sága, tak to život prostě dává a paní A.M. to vše umí dávat na papír.
Vřele doporučuji
Nedávno jsem dočetla krásnou knihu od pana Tomáše Tomana Někdy příště-komplet. V komentářích jsem zatím jediná kdo tuto knihu četl. Ale díky hlavní hrdince Anně jsem komentovala, že i nevěřící Tomáši by mohli v Boha doufat, začít ho vnímat, cítit???? Jenže po přečtení Hany??? Myslím si, že zlo všech válek, je zlo a jakysi nesmysl chamtivých lidí..., ale co ti mladí lidé, děti, co vůbec netuší, netušili, že by vůbec mohl někdo rozlišovat rasy, víru?? A tak se ptám, kde byl Bůh?? Když už hrstka lidí ztratí rozum a začne běsnit a klidně zlikviduje miliony nevinných??
Hanu nechám svým dětem přečíst, v Osvětimi jsme byli nedávno. Je třeba aspoň nějakou připomínku zachovat. A dělat všechno proto, ať se tyto hrůzy neopakují.
Velmi hezký a zároveň velmi smutný příběh. A kniha se mohla klidně jmenovat "Ještě, že jsme se potkali" hlavní hrdinové si toho dali strašně moc... Ale protože nemám ve zvyku nic prozrazovat z děje, jen doporučuji k přečtení.
Krásná vzpomínka na dětství, krásné chvilky u postýlek mých dětí. Krásná klasika, jak čtení tak ilustrace.
Nádherná kniha....zase jedna z mála co hned tak z hlavy nevytěstním.
Kniha byla krásně napsaná a dobře se četla. Nebudu srovnávat s Hanou, ale jen maličkost a to, že Hana se mi vryla pod kůži do srdce!!! A měla krátký, jako by jen tak mimochodem, ale úplně uvěřitelný závěr, který prostě dostal nejednoho čtenáře.
Ve Slepé mapě mě zklamal závěr a taky ještě narození a život syna Antonína a Janinky, že byl odbyt v jednom odstavci.
Ale každopádně krásné čtení, které dále doporučuji.
(SPOILER) Tak ten konec mě dostal. Pochopila jsem správně, že Janigena byla dcerou Josefinčeny?? Nebo jak se ta bosorka jmenovala??
Četlo se to těžce, jako, že jsem opravdu četla pozorně, protože opravdové osudy mám ráda. Ale takový konec jsem nečekala. Je mi smutno.... ale to si neztěžuji, prostě překvapení
Ahoj, Louiso Clarková, bylo mi s tebou opravdu fajn.
Při čtení mě sice nudily dlouhé popisy oblečení, ale celé to k příběhu naší Louisy prostě patřilo.
Úplně jsem jásala, že se probrala. a nedala se zaškatulkovat tím podobným americkým Willem!!!
Že zůstala sama sebou.
Mi se i třetí díl velmi líbil. Tušila jsem, že to bude plné politických dřistů, měla jsem obavy, že si nevzpomenu na ty rodiny, že budu tápat kdo kde s kým?? Ale autorka opět perfektně vše popsala, nenápadně vše připomněla.. a děj plynul a rozvíjel se.. bylo to náročné čtení, to ano, ale fajn.
Mám ráda knihy od Jojo a její love stories. Nezklamala mě ani táto. A bylo hodně cítit ten rozdíl stará a moderní doba…to mě bavilo zavzpomínat si a zároveň mít radost, že nejsme až tak retro..
Tak jsem si chtěla dát pohov od násilí, padouchů, vrahů, napětí, ale copak se to dá po tom závěru?? Já ten závěr nepochopila, já Rakera oplakaka… až tady v komentářích jsem si přečetla, že se snad jedná o otevřený konec….
A poradí mi někdo, který díl navazuje??
Já se teda s Davidem teprve seznamují. A tato kniha byla mé poprvé s audio poslechem. A to mě bavilo! Tušila jsem, že je kniha obsáhlá, vím, že mi hodně jmen a postav dělá problém si zapamatovat, orientovat se potom kdo co a s kým??? Ale při poslechnu si to sedlo, jsem spokojena.
A za téma, napětí, popisy krajiny, počasí, akční scény, a ten závěr?? Fajn, fajn. No autor se stal mým oblíbencem.
Krásné čtení. Hrdinové sympatičtí. Záporáci na facku, ale to k dobrému příběhu patří.
Nějak se nemohu zbavit myšlenky, že tohle by se vyšetřovateli stát nemělo. Že mu leze někdo do soukromí, několik let?? A ten závěr?? Pochopila jsem, že jde asi o nový případ, ale prostě mi to nesedí, takové natahování, jako kdyby měl autor danou smlouvu na 505 stran a hotovo.
Ale ze zvědavosti si ještě od T.W. něco přečtu, ale půjčím v knihovně.
Jamajka ???? Přesně tak, žádné žloutkové věnečky, ale Tiché roky od A.M určitě.