tami1 komentáře u knih
Elixír dobré nálady.
Jako muflon bych se do spárů téhle pošahané partičce šílenců opravdu dostat nechtěla, ale četbu si vždy skvěle užiju. Nenudila jsem se ani chviličku, příběh je doslova nadupaný dějem.
Nelehké čtení, ale žít v té době muselo být hrozné.
Autorka své postavy opravdu nešetřila. Také nemohla, jinak by kniha nebyla tak autentická. Moc děkuji za tento přímý vzhled do doby, kterou nebylo snadné přežít bez úhony. Každé rozhodnutí se vrací jako bumerang a nikdy vás nečeká nic pozitivního.
Doporučuji!
Perfektní pokračování mé oblíbené série.
Tentokrát je kniha trochu intimnější. Méně podezřelých, méně krve a rvaček. Kate hodně vzpomíná na dětství. Přesto je příběh plný akce a má neuvěřitelně rychlé tempo. Jako vždy doporučuji.
Ta story je tak šílená, až má člověk pochybnosti o tom, že by tohle mohl být život někoho skutečného. Ale evidentně existují lidé, kteří takto žijí nebo nějakou dobu žili. Klobouk dolů, já bych to určitě nezvládla.
Rozbor textilního průmyslu bez jakýchkoli příkras a vymlouvání. Drsná kniha, která vás seznámí s životem dělníků v odlehlých koutech naší planety. A není to veselý život. Konzum, který ovládá celý takzvaný západní svět je cestou do pekel. Ale jak z toho ven?
Autor přesně vystihl atmosféru a povahu lidí. Je vidět, že ví o čem píše. Přes neveselé téma, jsem se skvěle bavila.
Doporučuji!
Neotřelý pohled na události, které semlely lidi žijící v Evropě za druhé světové války. Autorovi se povedlo zasáhnout svým dílem mé srdce i duši.
Bez dechu jsem putovala tou strastiplnou cestou s rodinou Martelů. Držela jsem palce Emilovi, Adeline a jejich chlapcům. Plakala jsem při popisu neštěstí, které opakovaně postihlo jejich příbuzné.
Nezapomenutelná kniha!
DOPORUČUJI!
WOW!
Už nějakou dobu jsem nečetla knihu, která by mě tak pohltila. Téměř pět set stran je nabitých humorem, romantikou a milou ironií, to autorka umí dokonale.
Ano, příběh není zrovna překvapivý, taky by mohlo ubýt popisů muskulatury "Hradby z Winnipegu", ale kniha je tak čtivá, že jí tyto drobnosti mileráda odpustím.
Krásně napsané, smutné.
Jedna z knih, která mě bude v myšlenkách provázet ještě nějakou dobu. Pravdivě ukazuje nevinnost dětí a jejich nezatíženou mysl. Ty předsudky získáváme až věkem.
Doporučuji!
Proč mám pocit, že každá ta ženská je pernamentně nešťastná a ještě si v tom libuje. Copak autorka nezná jedinou ženu, která by byla někdy v životě šťastná anebo spokojená? Ty postavy se téměř neliší, jsou jako přes kopírák.
Spousta postav, takže v nich máte za chvíli naprostý zmatek. Díky všem těmto věcem působí kniha ploše a depresivně.
Strhující thriller!
Příběh má vražedné tempo, originální zápletku a vrchovatou porci napětí. Pachatelem je geniálně opatrný, vychytralý psychopat, který se nezastaví před ničím. Úplně mě uchvátily kapitoly popisující automobilovou honičku, zastávku v nemocnici a samozřejmě závěr v loděnici. U těch jsem napětím ani nedýchala. Moc se mi líbilo, že oběti nečekaly se založenýma rukama, ale snažily se svůj osud aktivně změnit, prostě nepůsobily bezduše a odevzdaně.
Zamilovaný Carl, tajemný Asad a schizofrenní Rose jsou se svým špičkováním pomyslnou třešničkou na dortu.
Příběh nemá jediné hluché místo. Zatím nejlepší díl z této fantastické série.
DOPORUČUJI!
Šílená kniha!
Fantazie autora je tak poťouchle zlá, zvrhlá a satirická, že jsem se občas smála nahlas. Je to mistrovská fraška, jež využívá bohatost češtiny až do krajností. Autorova přirovnání, jména postav a k tomu vlastenecká linka s nadsázkou hraničí s kýčovitým absurdnem. Přesto si myslím, že to pan Stančík bezvadně ustál a nesklouzl přes hranu patosu. (Zřejmě se inspiroval u Louise De Bernierese, který je mistrem magického realismu a v kruťárnách se mu rovná málokdo.)
Nejzábavnější postavou je pro mě Komisař Durman, výše zmíněný "prasák", který nikdy nepohrdne žádnou krmí, ženou ani mokem. Vyšetřování je pro něj vskutku až na posledním místě.
Sbírka básní, která vezme za srdce.
Vztah mladého muže k dívce, který se vyvine v letní romanci a během pár dní se změní v lásku. Mladá láska už bohužel nezestárne, smrt ji ukončí. Mě se nejvíc líbil vztah mladíka a jeho dědečka. V té poeziji je tolik laskavosti a citu.
Zapomenutá píseň
Do šera kláves sněží bílý jas
křehounká ruka brouzdá v závějích
tón měkký růže navečera střás
ševelem křídel plují do snů mých
tak pomalu tak něžně taje sníh
ve Vaší písni: Kdo dřív zmlkne z nás?
Proč tak najednou v duši smutek ztich?
Vyčichly květy zvadající v splín?
Co chtěl tichý vzdech kláves studených?
Tančících lian co chtěl jemný stín
co chtěl tichý zpěv ve tmě u květin
zpěv zmírající který z oken dých?
Drsné téma, které vyústí v několik vražd a mučení. Tohle není čtení pro slabší povahy.
Inspektorka Lottie mi na rozdíl od svého kolegy Boyda není vůbec sympatická. Je to nezdvořilá, vztahovačná potvora, která předpokládá, že jí půjdou všichni z cesty, ale ona neustoupí ani o píď.
Vážně jsem se smála nahlas.
Skvěle napsané, úžasný černý humor, ironie, absurdita a tři naprosto odlišní vypravěči, kteří mě svým pohledem na věc většinou totálně rozsekali. Nejlepší je pohled Luny.
Doporučuji!
Velmi povedený příběh o tom, jak se z nádherného panenského ráje stane během chvíle bezvýchodná vražedná past.
Nevím, jestli bylo nejšťastnější tohle číst zrovna před dovolenou, ale snad se nebudu v letadle moc hroutit.
Tentokrát hodnotit nemůžu. I když jsem si dala čas na rozmyšlenou, pocity mám stále rozporuplnější. Asi, kdyby se tento román odehrával někde ve skalistých horách nebo v Kongu, nebyla bych tolik kritická.
Problém je, že se odehrává u nás a já jsem ke své smůle v Bílé vodě nějaký čas strávila. Byly to sice krátké víkendové návštěvy, ale protože se tolik vymykaly mému běžnému životu, docela mi uvízly v paměti. S babičkou jsme navštěvovali naše příbuzné v mateřinci Vincentek. Proto mi hodně vadí vymyšlené reálie a naprosto nedostatečné dovysvětlení faktů a fikce.
Co si řádové sestry zažily za komunistů nechci vůbec hodnotit, tato zvěrstva jsou prokázána. V knize mi spíš vadí, že to neštěstí a úřední zlovůle pokračují prakticky donekonečna. Autorka prostě už moc tlačí na pilu a tím celý příběh posouvá do naprosto neuvěřitelné až absurdní roviny.
Poselství, které se na mě přeneslo po dočtení této fantasticky napsané knihy je jednoduché - NIKDY TO NEVZDÁVEJ! Ať ti osud nachystá jakékoliv překážky, je třeba vydržet a nelitovat se.
Život není peříčko.
Přesně tato věta vystihuje příběh Abby a Liama. Oba už mají ledacos za sebou, život k nim byl vážně tvrdý. Přesto se časem posunou dál, i když se oba brání zuby nehty.
Hořkosladká romantika, která stojí za přečtení. Doporučuji!
Detektiv Cormoran Strike zraje jako víno. Stejně tak detektivky vyprávěné paní Rowling. Baví mě pomalé tempo, které k závěru graduje. Uvěřitelná zápletka a charaktery postav jsou příjemným bonusem.
Josefína v nejlepší formě.
Knihy o ní by měly vycházet co nejčastěji, jinak u mě vznikají vážné abstinenční příznaky. Autorka mě vždy odrovná nádherně bohatou češtinou a svižnými, jiskrnými dialogy.
"Sedával na pojízdném křesle na prahu smrti z chorob vyčtených v Domácím lékaři v očekávání konce pozemského utrpení, jež zakoušel při zkoušení nepravidelných sloves."
Samostatnou kapitolou jsou babiččina moudra.
"Svatba je požehnaná věc. Stejně jako pohřeb. Jsou dámy, které si oba obřady užijí úplně stejně, říkávala s oblibou babička."
MOC DOPORUČUJI!
Autorka se svým stylem psaní a hloubkou vyprávěného příběhu vymyká běžnému průměru.
Ve mě její knihy ještě nějakou dobu rezonují. Ani tentokrát to není lehké čtení, skoky do minulosti zpočátku nedávají moc smysl, ale vše se brzy vyjasní a nabere příjemné tempo. Babrání v minulosti, ublíženost a sobectví dokážou na několik let přetrhnout pouto mezi nerozlučnými přáteli. Odpustí si?