tatjana1737
komentáře u knih

Zajímavá myšlenka, ale pro mne opět poněkud fantasticky uchopená a díky tomu jsem se s ní neztotožnila. Doporučila bych spíše mladším čtenářkám, které nemají tolik načteno a nemají taková očekávání.


Hezké zpestření pro milovníky filmu. Na jednotlivých stránkách jsou situace z filmu, do kterých se vlepují samolepky vložené uprostřed sešitu, případně scénky, které čtenář samolepkami dotvoří podle svého. Sešit s aktivitami je určen spíše pro starší děti - náš dvouletý syn ho zatím nedocenil, na samostatné nalepování nemá motoriku a aktivity ho zatím nebaví. Věřím ale, že pokud odolám nutkání hrát si s knížkou sama, potěší ho, až bude starší.


POZOR SPOILERY
Za mne mohu konstatovat jediné: slabota. Těšila jsem se na svatbu, svatební přípravy a popisy kolem toho, ale vše bylo odbyto během pár stránek. Namísto toho hrdinka řešila další vraždu, jejíž rozuzlení bylo opět poměrně rychlé a jednoduché, čekala bych, že když už Heather identifikovala vraha tak rychle, že to nebude on a že příslušný student třeba s obětí jen randil a proto měl u sebe její telefon, a že pachatelem bude někdo jiný. Takhle to bylo moc snadné a trochu mne to zklamalo.
Pořád je to psané hezky, ale vaty přibývá a to, na co jsem se těšila nejvíc, v knížce skoro nebylo.
Oceňuji akorát drobnou narážku na to, že šaty měla Heather od Lizzie Nicholsové :-) (http://www.databazeknih.cz/serie/lizzie-nicholsova-3833).


Pro mne docela slabota. Už jen samotná zápletka, kdy jsou na koleji ubytované dívky v rámci rockového tábora, mi přišla nic moc. Nehledě o tom, že je slibován rockový tábor, ale o něm samotném se v knížce skoro nedočteme, čekala bych trochu víc scén a větší propracovanost oné reality show včetně závěrečného rockování. Do tohoto dílu jsem se nemohla vůbec začíst, hrozně se mi to vleklo a přišlo mi, že postavy neustále omílají dokola to samé. Psychologický profil padoucha byl naservírován na stříbrném talířku, Cooper a Heather ho dokázali vystihnout bez toho, aby se s ním kdy setkali, jen na základě výpovědi jeho oběti, to mi přišlo hodně zjednodušující a laciné. Při takovémhle naservírování zjevných pravd bych čekala, že spisovatel obrátí a ukáže, že všechno je jinak a zabijákem je někdo jiný...
Navíc se nemohu zbavit dojmu, že přestože je série nazvaná jako "velikost L", o velikost L v ní vůbec nejde, hlavní hrdinka ze sebe nemá žádný mindrák a kromě toho, že jí jedna teenagerka v knize nazve jako tlusťošku, motiv "silnějších" děvčat se vůbec neobjevuje. Čekala bych větší rozpracování i tohoto, když už je hrdinka plnoštíhlá, kterážto konstituce je v USA kritizována a v médiích se objevují jen vychrtliny, mělo by to být rozpracováno víc do hloubky... Na toto téma je docela silnou kávou knížka "Alice v říši divů (a taky před zrcadlem)".
Stejně tak další dvě hlubší témata, která jsou zmiňována i v závěrečném rozhovoru s autorkou, jsou jen naťuknutá, v žádném případě hlouběji podaná. Cabotová je sice oddychovka, ale čekala bych od ní víc. Připadá mi, že tenhle díl spíchla horkou jehlou nebo jí došla inspirace.


Půjčila jsem si po delší době, první díly si pamatuji matně, a po přečtení jsem zjistila, že jsem četla i tenhle, ale nepamatovala si, kdo je vrah (to mi naskočilo až v průběhu čtení). Cabotová je příjemná oddychovka, předchozí díly byly o fous lepší, ale i tenhle je čitelný. A i když člověk zná pointu, dá se číst opakovaně, protože autorka píše vtipně a chytře.


Po přečtení "Ukradli mi kabelku" jsem si asi dala vnitřní laťku hodně vysoko, protože "Neberte si to osobně" už mne tak neokouzlilo. Ne, že by fejetony byly špatně psané, ale témata mi tentokrát moc nesedla, přišla mi hodně těžká a čtení pro mne postrádalo lehkost. V některých ohledech se s autorkou názorově mýlím (asi rozdíl věku a životní zkušenosti), jinde jsem měla chuť vzít tužku a některé myšlenky si podtrhat. Možná, že za pár let změním názor, ale nyní mám shrnutí: není to špatné, ale tentokrát jsme se s Denisou Proškovou nesešly.


Pro mne trochu zklamání... čekala jsem ilustrace jako z Obrazů Středozemě či Středozemě očima malířů a ilustrace jako od Davida Daye. Knížka obsahuje informace stručné a ilustrace autorské, tedy místy ne podobné tomu, nač jsem zvyklá (třeba podoba Gandalfa, Elronda, Galadriel či Arwen). Je koncipovaná jako leporelo a obsahuje různé vlepené přílohy (výrobu sudů v Esgarothu, orlí pero, žíně koňů jízdmarky) včetně několika pohlednic na konci knížky. Pro ty, kteří pojímají Středozem a informace o ní trochu vědečtěji, je knížka poněkud "dětská". Pro ty, kteří jsou zvyklí na podobu svých hrdinů z filmů, odlišná jejich představou. Osobně tedy z celé knihy nejvíce hodnotím hlavně útržek z Gandalfovy šály...


Nebylo to špatné, do knížky jsem šla bez jakýchkoli očekávání, oddechová ženská literatura :-). Jen mi není blízký svět, ve kterém se děj odehrává, bohatí Američané, herci, spisovatelé apod., kteří žijí na dobré adrese a prožívají situace, které běžný člověk moc neokusí. A jediná středostavovská rodina v domě není líčená moc sympaticky.


Kniha je šikovným pomocníkem pro rodiče, jak se zachovat v případě nemoci či úrazu dítěte, jak mu poskytnout první pomoc a kdy už vyhledat lékaře. Osobně zatím nejvíce využívám kapitolu věnovanou horečce, která obsahuje tabulky, jak dávkovat jednotlivá antipyretika vzhledem k váze dítěte (tzn. kolik podat léku a v jakých časových intervalech).
Jednotlivé kapitoly knížky jsou: Horečka, Zvracení, Průjem, Zácpa, Divná vyrážka, Atopický ekzém, Dětské infekční nemoci, Akutní laryngitida, Astma bronchiale, Akutní zánět ledvin, Novorozenec, Novorozenec - trávicí systém, Kojení, Výživa kojence, Očkování, Alergie na bílkovinu kravského mléka, Intolerance laktózy, Pády a úrazy, Popáleniny, Cizí těleso, Požití léků, Požití čistících prostředků, Co vzít na cesty, Klíště, Bolení břicha.
Další anotace viz např. web knihkupectví Kosmas:
Zdraví našich dětí je pro všechny to nejdůležitější. Nejvíce si to uvědomíme právě tehdy, kdy je jejich zdraví ohroženo. Asi většina z nás zažila situaci, kdy se dítě vzbudí uprostřed noci a má vysokou horečku, zvrací, nemůže dýchat nebo prostě jen pláče a my nevíme proč. Stav je děsivý, jelikož je noc, nikdo není k dispozici a není komu zavolat. Podobně nepříjemné chvíle můžeme zažít na dovolené v zahraniční, když nevíme, kde je nebližší lékař. Výjimečné nejsou ani situace, kdy dítě spolkne kousek hračky, vypije čistící prostředek nebo odněkud spadne. Rodiče často propadají panice nebo hledají informace na internetu. Bohužel je zde sice hodně informací, ale velmi často se rozcházejí a většinou to jsou laické rady, na které se nemůžeme vždy spolehnout. Proto jsem se MUDr. Hromádková rozhodla sepsat pár užitečných rad. Tyto rady by měly maminkám pomoci nejen s prvním ošetřením dítěte, ale také se základní orientací v problému. Snažila se vyzdvihnout, co je důležité a na co mají dávat pozor. Tato kniha nemá nahradit návštěvu u lékaře, ale pomoci rodičům zvládnout počáteční situaci a rozhodnout se , zda stav vyžaduje okamžitou kontrolu a tudíž jet na pohotovost nebo počkat na kontrolu u svého praktického lékaře. Inspirací pro výběr témat bylo Dr. Hromádkové několik let strávených na dětské pohotovosti.
(https://www.kosmas.cz/knihy/183095/kdy-ne-jet-na-pohotovost/)


Knížku jsem sehnala v Levných knihách a koupila ji hlavně kvůli ceně. Co se týče obsažených informací, hodně se dublovaly s tím, co jsem vyčetla z jiných knížek (např. Gregorovy publikace o péči o kojence), nad rámec však obsahuje kapitoly o tom, jak se připravit na příchod miminka (kurzy péče o kojence, výbavička, místo pro přebalování, oblečení, hračky, jak zařídit dětský pokoj, hygiena v kuchyni, ...) či o dětské masáži. Jak napovídá anotace knížky, většina informací se týká dětské kůže (kapitoly o tom, proč je dětská kůže tak citlivá a co potřebuje, jak přebalovat, jak mýt a koupat, jak o pokožku miminka pečovat, jak se starat o obličej (čištění oušek, nosu, úst a zubů, vlásky), jak poznat nemoc, jaké hrozí dětem alergie + kapitola o prevenci.
Protože kupa věcí na mě působila povědomě, knížku jsem nečetla nijak dopodrobna, myslím ale, že jako doplnění jiných knížek je šikovná.

Čtivě napsaná a přehledně sestavená knížka, která je oproti jiným (psaným jako slovník, tzn. jednotlivé kapitoly - hesla jsou řazeny abecedně) psaná chronologicky. Tzn. co se děje v porodnici, jaká vyšetření čekají miminko a proč, jak začít s kojením, jak ošetřovat pupíček apod. Tato část knížky je dělená podle dnů stáří miminka a končí propuštěním z porodnice. Druhá část je o tom, co se děje po návratu domů, s čím se mohou maminky setkat, jak se o miminko starat (koupání, stříhání nehtů, oblékání, ale třeba i jak s miminkem správně manipulovat). Součástí knížky je i očkovací kalendář či pohybový a kognitivní vývoj dítěte. Na konci knížky lze najít i pár receptů pro přikrmované děti.
Knížku hodnotím velmi kladně, je sice útlá, ale informací obsahuje hodně a poskytne základní přehled pro maminky, které si rády načtou a mají rády informace :-). Podrobnější údaje k dílčím kapitolkám (kojení, přikrmování, vývoj dítěte, ...) lze pak najít ve specializovaných publikacích.
Na knížku lze navázat další Gregorovou publikací "Péče o dítě od kojeneckého do školního věku".


I za mne nejslabší "mooreovka". Čitelné to bylo, ale žádné velké překvapení či parafráze pohádek. V jednu chvíli (nevím, zda šlo o chybu překladatele či autora) došlo k záměně jmen dvou ženských hrdinek, což ke čtenářskému zážitku úplně nepřispělo. Knížka mne neobohatila, ale ani neurazila, s největší pravděpodobností se k ní už ale nevrátím.


Druhá knížka, kterou jsem od Nováka četla a která se mi líbí podstatně víc, i když deníkové psaní z pohledu dvojčat je trochu naivní a jednoduché. Myslím, že kdyby v knížce nebyl odkaz na dějinnou dobu, v níž se odehrává, tak by čtenář klidně mohl přísahat, že jde o příhody současných skautů z vodního oddílu.


Knížka se mi už nelíbila tolik jako Lži na pohovce a Když Nietsche plakal, možná díky povídkovému formátu a tomu, že vycházela z reálných příběhů. Nejde však v žádném případě o hloupé čtení a kniha může být zajímavá i pro ty, kteří o terapii nic nevědí.


Četla jsem dvakrát a už si tolik nepamatuju, ale vím, že se mi líbilo. Jen jsem místy měla zmatek v událostech a postavách, ale to mi přijde jako obecně Hoganův nešvar.
