Tatopulos
komentáře u knih

Brilantní kniha, všichni, kdo brojí proti sociálnímu státu a proti státu vůbec by si ji měli přečíst.
Pravice schvaluje určité sociální prvky státu jen, pokud na to stát má. Ekonomika ovládla naši mysl. Ale nemá sloužit ekonomika člověku, nikoli člověk ekonomice ? Klíčová slova- stát je velký pojišťovatel proti sociálním rizikům


Je to dost náročné čtení, ale stojí za to. Piketty tam popisuje stav věcí, ke kterému se vracíme v naší době- a to je návrat k rentiérskému kapitalismu. Rentiéry vyvlastnila druhá světová válka


Brilantní ekonomicko-politologická kniha, kterou přečíst jedenkrát nestačí. Paní Švihlíková tam rozebírá antagonistické ideologické systémy, ideje Marxe a liberálních ekonomů. Přestože nemám vystudovanou ekonomii, tak se dá myšlenkám v této knize porozumět. Zvláště objevná je v knize myšlenka, že internet stojí jaksi mimo současný kapitalismus, že je internet víc než pouhá akumulace kapitálu...


Nejslabší díl z celé pentalogie. Naštěstí je tu ještě skvělý pátý díl


Nejslabší Murakamiho román ! Pseudoiniciační Hon na ovci na mě udělal větší dojem. Námět by nebyl špatný, ale přilišná rozvleklost románu, nekonečné sebereflexe, ne-akčnost, románu mi vadily. Téměř nehybný román, hrdina jakoby byl neustále na začátku a vůbec se nevyvíjel. A ten konec- to byl vskutku atentát na tento román !
Těším se na jeho romány Na jih od hranic, na západ o slunce, povídkovou knihu a Kronika ptáčka na klíček snad mě nezklamou.


Třetí díl pentalogie už jde příběhově dolů, postava dělníka Pecolda nemá charisma a potřebnou přitažlivou ideovou a fantazijní sílu jako osoby Borna a Nedobyla, Schönfelda nebo básníka Dýnbíra. Za to socialistický idealista Haffner - to je můj člověk, trápí se pochybnostmi o možnosti revoluce, zničil si život po kriminálech za své socialistické ideály, ale přece zůstává dál radikálem. Vadily mi dlouhé popisy žabomyších sporů mezi Čechy a Němci, příliš mnoho místa bylo věnováno Míšu Bornovi a tajnému Kieselovi. Musím ale přiznat, že kapitola Míša Born a Kiesel byla lépe zpracována v knize než ve Filipově seriálu Zlá krev. Především díky amatérsky zahranému odosobnělému Míšovi. Třetí díl má ale jeden skrytý symbol, který jsem hned nevnímal- Haffner a Pecold


Další z knih, kvůli kterým se vyplatí nejít spát, Neffovo vyprávění o technologickém pokroku, o víře v pokrok, o zřejmě prvním českém feministovi Vojtu Náprstkovi je natolik přitažlivé, že se nemůžete odpoutat.
Proti dnešním románům je příběh popisován z hlediska jednotlivých tříd, protože jinak vidí svět člověk ze střední třídy, z horních vrstev a zase jinak chudý dělník, odlišně pak třeba Hana Váchová z deklasované střední třídy.
Chtěli byste se vrátit do 19.století ? Mám obavy, že už jsme se tam vrátili.


Velice čtivá biografie, knížka byla zfilmována- jedná se o 4-dílnou minisérii Muž v pozadí https://www.csfd.cz/film/249097-muz-v-pozadi/prehled/
Dialogy postav Napoleona a Fouchého a jejich psychologické portréty způsobily, že se mi o nich pořád zdálo.

Úžasné ilustrace Kamila Lhotáka, dá se sehnat přes internet. Opravdu bohatě ilustrováno, i když Lhotáka není nikdy dost. Knížku jsem si půjčil hlavně kvůli V. Neffovi, ale Lhoták převážil nad Neffovými vzpomínkami. Lhoták mě spoutal jakousi magickou silou a nepustil.


"Nejdůležitější" postavy románu jsou pánové Kravinec a Mastipupek


Nechápu, že se o tomto sociologickém skvostu tak málo mluví. Všechny kapitoly jsou vynikající- kritika postmoderní filosofie, život středních vrstev ( které se propadají a nevadí jim to, a ani si toho zdá se nevšimli a vzhlíží k těm horním. Keller je příznačně nazývá pravicově volící městská chudina). Pak kapitoly o tom, co pro nás znamená domov, že není lhostejné,( jak se domnívá pravice, protože podle ní je nejdůležitější svoboda, takže podle Kellera jsou ideálem pravice- bezdomovci, protože jsou nezávislí a svobodní) jestli máme střechu nad hlavou nebo jsme bez ní. Keller tam psychologicky popisuje, co znamená jistota domova. Kritika individualismu u středních a nižších vrstev. Mám radost, že mám tento skvost doma a jako k dalším Kellerovým knihám se k Posvícení rád vracím


Skvělá kniha, díky ní jsem se začal zajímat o sociologii. Autor umí vtáhnout do historie 19. století a do ideologií, které nás provází. Kapitoly o sociologických a politologických termínech, klasicích sociologie a politologie s anotacemi a rozbory jejich děl, doplněné autorovou kritikou.


Není to jen sociálně-kritický román, ale taky kniha o vášni a sebenenávisti. 70 % Jednou z kvalit románu je, že postavy nejsou tak prvoplánově negativní, jak to může vypadat. Závěr knihy je prapodivný.


Starší a novější eseje mezi nimiž jsou názorové rozpory, jako je rozporuplný život. Pěkná je esej "Apologie.."
Souboj stoicismu a hedonismu


Slovy Slavoje Žižeka- je snadnější si představit konec světa než konec kapitalismu...
