teeyinka komentáře u knih
Ano, je to jako instantní polévka - přečtete si to a máte náhražku myšlenek velikánů. Bez vody kolem. Ale právě ta instantní verze mě zkrátka baví. Ono to ani nejsou převratné myšlenky, vlastně jsou všechny úplně jednoduché a všem známé. Jde jen o to, že na spoustu z nich zapomínáme, a proto je fajn si je občas připomenout takovouto knihou.
Kniha o životě a smrti plná hlubokých myšlenek, které jsou sepsány bez dalších ozdob.
Upřímné, dojemné, lidské.
Ne náhodou světový bestseller - několik dějových linií různého rázu, které uspokojí stejně jako degustační menu o několika chodech. Je to znepokojující thriller a já jen doufám, že si z něj žádný fanatik nevezme inspiraci.
Meditativní doušky, které je potřeba si kouskovat a užívat. Krásné myšlenky o životě, pocitech, démonech. Ano, je to tak. Stojí za to mít v knihovničce a vracet se.
První část je tedy drsná, nesedlo mi týrání a bití psů. Příběh Thorntona a Bucka a závěrečné volání divočiny mi to ale vynahradily.
Klobouk dolů před odhodláním autorky. Kniha se dobře čte a Thao se dodnes drží, tak snad si už vše sedlo a Myshe se daří plnit sny dalším dětem.
(SPOILER) Podle anotace jsem popravdě čekala úplně něco jiného. Kniha se velmi dobře četla, rychle mě pohltila a překvapila. Zajímavé téma, dobře zpracované, líbil se mi relativně nadějný závěr.
Magický realismus v polském hávu. Nostalgie, tajemno, šeptuchy , bezčasí, které naráží na moderní dobu. Zajímavá kniha s tajemnou atmosférou. Bylo těžké se do ní začíst, protože nemá jasnou dějovou linku, je to spíše proud myšlenek a událostí, které na sebe navazují někdy méně, někdy více. Postupně jsem se ale začetla a přišla tomu na chuť. A po dočtení ve mně zbyl zvláštní pocit, který neumím rozklíčovat.
Ráda jsem si znovu prošla traily, které jsem sama absolvovala, a pokochala se fotkami. Někdy mi sice už vadilo, že je to pořád dokola o tom, že je to do kopce a co snědli, ale je to autorčin styl, takže to respektuju. Moc se mi líbila část s tatínkem a hlavně autorčin ironický humor, kterého tady bylo víc než na Stezce Českem.
A k poslední části knihy - vlastně jsem ocenila, že se Lucka otevřela ještě víc než běžně. Napsat o svých slabostech a bolavém období vyžaduje velkou sílu. Takže respekt, smekám!
Výborné počtení, které doporučuji všem milovníkům jazyků. Znalosti pana Olivy jsou dechberoucí. Knížka je nabitá zajímavými informacemi, které jsou ale díky umně vedenému rozhovoru příjemně dávkované. Litovala jsem, že to není delší, a myslím, že se ke knize ještě vrátím.
Čtivé, trochu mi to připomínalo Medvědín, asi snahou o syrovost a zachycení problémů a pokrytectví maloměsta.
Zajímavý životní příběh, spousta práce a odříkání. Dozvěděla jsem se spoustu o práci novináře i jednotlivých událostech. Velmi přínosné!
Velmi zajímavá a poučná kniha nabušená informacemi. Všechno jsem neměla šanci absorbovat, takže by to asi chtělo přečíst vícekrát :)
Naprosté pohlazení po duši - zajímavé, vtipné a přitom budící k zamyšlení. Sedla mi nejen tematika, ale hlavně celkové ladění knížky a prokládání cestopisných pasáží těmi filozofičtějšího rázu - zvlášť k těm se ráda po čase vrátím. A díky fotografii v epilogu jsme s manželem ochutnali kouzlo večerního Košťálu, děkujeme, byl to nezapomenutelný zážitek :-)
Kniha se mi líbila, i když jsem se bavila méně než u Stoletého staříka. Možná, že se bude válet smíchy až další generace - některé věci, které teď působí trapně, smutně nebo hořce, se časem obrousí a budeme je brát s větším nadhledem.
Ocenila jsem jednu časovou linii, která mi sedla mnohem víc než několik dějových a časových linek u prvního dílu. Co dodat - autor se čte zkrátka dobře (velkou zásluhu má bezesporu překladatelka) a je to parádní oddechovka do pošmourných podzimních dní.
Skvěle a jednoduše podané poznatky o mozku. Doporučuji všem, které zajímá, jak mozek funguje. Jen ta poslední kapitola o budoucnosti mě trochu vyděsila.
Černá a syrová jako Ostrava. Neumím vysvětlit proč, ale kniha se mi líbila. Snad kvůli atmosféře nebo zkrátka jen proto, že jsem Ostravačka.
Zkrátka super! Kniha je psána s lehkostí a skvěle se čte. Skvěle jsem se pobavila, ačkoli se hrdinové nacházeli v ne tak zábavných životních situacích.
A obdivuju každého ne-s*áče! Já bych na to neměla, ale kdoví, co bude, až přijde krize středního věku :)
Námět knihy a prostředí až apokalyptického jezera se mi docela líbily, ačkoli atmosféra byla dost těžká a depresivní (kniha není nic pro slabé povahy se sklony k depresím).
Co mi ale vůbec nesedlo, byl autorčin styl. Do čtení jsem se musela přemáhat a kdyby kniha byla delší, odložím ji po pár stranách, což by byla na druhou stranu škoda, protože myšlenku to má.