teeyinka
komentáře u knih

Skvělá kniha, kterou stojí za to si přečíst! Jen jsem skrytě doufala v pozitivnější zakončení, protože z celého dataismu mě běhal mráz po zádech. O to ale koneckonců asi šlo.


Asi jsem za poslední dva roky "přehartlovaná", ale měla jsem pocit, že je to zase to samé jako Erotikon, jen v bleděmodrém. Tentokrát jsem měla problém se začíst a vůbec celá kniha mi ubíhala hrozně pomalu. Možná kdyby to byla má první kniha od autora, tak hodnotím lépe.


Docela čtivý příběh, jen jsem od knihy čekala něco jiného. (Pravděpodobně je to jen můj problém, že si pod magickým realismem představím druhého Marquéze a očekávání pak zůstanou nenaplněná :))


Styl velmi připomíná latinskoamerické autory a magický realismus. Z řádků na nás dotírá teplo, dusno, špína a rum. Osobně se mi líbila hlavně první kapitola, která byla napsaná krásně bohatým jazykem, až se mi zachtělo hledat poklad kapitána Morgana taky. (Pozn. Hodnocení v tomto případě není vůbec objektivní - hm, jako kdyby někdy bylo - protože jsem si při četbě neustále vybavovala autorovu francouzštinu, když danou část předčítal na Světě knihy.)


Skvělá kniha, jejíž příběh vtáhne a nepustí. Četla jsem ji se zatajeným dechem. Moc se mi líbilo rozdělení knihy na dvě části, díky čemuž o to lépe vynikl rozdíl mezi "tady" a "tam".


Popravdě nevím, jestli mě mrazilo více z popisu pokusů, nebo z popisu poválečného vývoje a soudů. Tak jako tak žádné příjemné čtení, protože kniha podává syrová fakta a člověku se až nechce věřit, že byli (a nedělám si iluze, že už by nebyli) lidi schopni takových zvěrstev...


Námět dobrý, závěr a myšlenka skvělé, ale vůbec mi nesedl styl autora (nebo překladatele?).


Skvěle a jednoduše podané poznatky o mozku. Doporučuji všem, které zajímá, jak mozek funguje. Jen ta poslední kapitola o budoucnosti mě trochu vyděsila.


Černá a syrová jako Ostrava. Neumím vysvětlit proč, ale kniha se mi líbila. Snad kvůli atmosféře nebo zkrátka jen proto, že jsem Ostravačka.


Moc příjemná kniha, která s lehkostí a humorem popisuje dospívání rusko-arménské Romky. Střet kultur, problémy dospívajících, první láska, snaha zalíbit se otci, romské tradice. Rozhodně stojí za přečtení!


Zkrátka super! Kniha je psána s lehkostí a skvěle se čte. Skvěle jsem se pobavila, ačkoli se hrdinové nacházeli v ne tak zábavných životních situacích.
A obdivuju každého ne-s*áče! Já bych na to neměla, ale kdoví, co bude, až přijde krize středního věku :)


V knize jsou pěkné myšlenky, ale vůbec se mi nelíbil použitý jazyk. Možná to bylo překladem, anebo mám zkrátka jiné myšlení, ke kterému jsem příliš připoutána ;)


Ponuré, depresivní, nešťastné, vyvolávající otázky, ale zkrátka lidské.


Námět knihy a prostředí až apokalyptického jezera se mi docela líbily, ačkoli atmosféra byla dost těžká a depresivní (kniha není nic pro slabé povahy se sklony k depresím).
Co mi ale vůbec nesedlo, byl autorčin styl. Do čtení jsem se musela přemáhat a kdyby kniha byla delší, odložím ji po pár stranách, což by byla na druhou stranu škoda, protože myšlenku to má.


Kniha je psaná jednoduchým jazykem, čte se rychle - přečteno za den a půl -, což je hlavní plus. Kdybych totiž s postavami "musela" strávit ještě o trochu víc času, bylo by to na antidepresiva. Ze všech příběhů na mě tryskala zoufalost a nespokojenost, což by mi ani tolik nevadilo, kdybych z toho všeho zároveň necítila odevzdanost. Ve své naivitě stále věřím, že ze spousty situací se dostat dá, a tak mi spousta životních příběhů byla proti srsti.
Zároveň ale chápu, že se kniha stala bestsellerem - je o ženách všech věků, a tak se v daných příbězích spousta z nás najde. Jak už však psal někdo níže, k usnadnění čtení a pochopení všech vztahů je dobré vzít tužku a papír a hezky si tu pavučinu vztahů nakreslit.


Super! Skvělá, vtipně napsaná kniha, která skvěle vystihuje putování horami - a už se těším, až sleze zase sníh! Bavila jsem se pořádně, s takovou partou musí být radost cestovat!


Slovní průjem, díky kterému se přirozeně dozvíme spoustu historek ze života hrdiny. Je to jako psát deník, o kterém vím, že bude veřejný. Na začátku mi trochu trvalo, než jsem si zvykla na syntax, a myšlenky mi tak trochu ulétávaly jinam, pak ale přečteno jedním dechem.
Při čtení mě navíc napadalo, že si umím představit Příliš hlučnou samotu 2 napsanou perem závisláka na sociálních sítích, kterému se zhroutí svět, když přijde blackout :)


Co je normální, co je žádoucí a co opravdu chceme? Milá kniha o svobodě a o tom, že jít proti proudu nás může posunout dále.


Nádherný příběh, který nezestárne a který si o každých Vánocích ráda připomenu.
Kéž by bylo na světě co nejméně takových bručounů.
