Tejna komentáře u knih
Co dodat, nápad parádní, místy vtipný (ráda se u knížek zasměju). Velké plus pro mě, jakožto milovníka zvířat, byl Moby a samozřejmě velká dávka romantiky, a i když byl děj půlce knihy očekávatelný, kniha mě pomalu nenechala se odtrhnout. Prostě taková příjemná oddechovka před tím, než se vrhnu na nějakej složitější a delší série.
No, tak tohle jsem přečetla asi rychleji, než jsem chtěla. Příběh mě pohltil stejně jako v prvním díle a těším se na pokračování.
Asi budu výjimka, ale mě druhý díl upoutal mnohem víc jak první. Asi mi hlavní postavy přilnuly více k srdci. Už jen z důvodu, že se v některých ohledech v Grace trochu vidím. :D
(SPOILER) Dvůr mlhy a hněvu jsem přečetla o dost rychleji než předešlý díl, ale po dočtení jsem se stejně vracela k jedničce, jestli jsem si vůbec všimla nějakých nenápadných náznaků, které se týkají například Rhysanda. Pochopitelně, některé věci člověku došly, některé ne...
Co se musí Sarah J. Maas uznat, že vás opravdu udrží v napětí do poslední chvíle. Předpokládám, že nejsem jediná, kdo napjatě čekal, kdy se z nekonečného pošťuchovaní, které mě mimochodem hodně bavilo, vyvrbí mezi Rhysem a Feyre něco víc. Člověk se konečně dočká a ještě k tomu máte příjemný flashback a uvědomíte si, jak to vlastně všechno od začátku bylo.. a o to víc vás to těší, že je za tím vlastně mnohem víc...
Celkově mě série chytla za srdce, stejně jako většina postav (některé mě naopak pěkně vytočily). A teď hurá na třetí díl! Uvidíme zda mě to překvapí stejně jako konec dvojky.
Mimochodem, kdyby někdo věděl, jak se dostat do Velarisu, dejte vědět, ráda se přidám na Noční dvůr.. :D
První dva díly jsem měla přečtené během chvilky, což se bohužel o třetím říct nedá.
Začátek mě bavil, jelikož jsem byla natěšená z předchozího dílu na pokračování, ale pak se to začalo tak divně táhnout, že jsem chvilkama přemýšlela, že knížku odložím na později a vrátím se k ní jindy. Nakonec jsem to neudělala a dočetla ji. Nutno říct, že nakonec jsem zas tak zklamaná nebyla. Vlastně vůbec. Ke konci to začalo mít spád, bavilo mě to a těším se na pokračování!
Mimochodem, fakt mám ráda ty momenty, kdy se člověk upřímně usměje u některých pasáží napříč celou sérií.
Logicky člověk nemůže čekat stejný trhák jako předešlé díly, nicméně je to rozhodně příjemná spojka mezi třetím a čtvrtým dílem. A celkově taková rychlá oddechovka.
Člověk ani nemusí být věřící, aby si tohle přečetl. Bylo by vcelku fajn, kdyby to takhle opravdu fungovalo. Chvilkami pohlazení na duši, chvilkami přesný opak. Každopádně rozhodně doporučuji!
Knížka mě už od začátku okouzlila, John Green opět nezklamal.
Mezi prvním a druhým dílem jsem četla Dvory od Maasové a musím teda říct, že jsem po posledním díle Dvorů byla ráda, že jsem mohla sáhnout po jiné sérii - hlavně kvůli poslednímu dílu, který jsem přelouskávala sakra dlouho..
Kniha mě bavila od začátku až do konce, některé části mě docela pobavili, hodně věcí jsem předpokládala, ale to asi každý.
Sice zde nejsou do mrtě rozepsané příběhy vedlejších postav, ale kupodivu mě to ani netrápilo. Rozhodně se těším na pokračování!
No, poprvé jsem se nedostala přes začátek. Teď jsem po knížce sáhla podruhé asi po roce a po překousání úvodu knihy mě čekalo milé překvapení a celkem pohodové čtení.
Poměrně dlouho mi trvalo než jsem se pořádně začetla. Nesta nebyla úplně moje favoritka a asi i proto změna z příběhu Feyre a Rhysanda byla o to náročnější. Každopádně když nad celým tím příběhem přemýšlím, vlastně to bylo příjemné čtení. Nebylo tak intenzivní jako u předešlých dílů, které bych z fleku přečetla znova, ale to nevadí.
Ke knížce jsem se dostala kvůli maturitní četbě, ale zhltla jsem to během dvou dnů!
Skleněný trůn jsem měla na poličce poměrně dlouhou dobu. Furt jsem od okolí slyšela, jak je to skvělá knížka, ale nějak na ní nebyl čas.
Teď na ní konečně došlo a nelituju, zamilovala jsem se do ní po pár kapitolách a těším se na pokračování! :)