Tereza K. komentáře u knih

Prostě Harry... :-) četla jsem před mnoha lety, kdy mě kouzelnický svět zcela pohltil, ale pak už jsem žila jen filmy. A teď jsem se opět vrátila ke knížkám a je to moc příjemné, nenáročné čtení. Člověk teď asi víc vnímá detaily a souvislosti, které jsem jakoo dítě nepostřehla a to mě baví!

15 20.01.2022

Silný příběh, u kterého jsem v mnoha pasážích brečela... Bavilo mě postupné odkrývání příběhu a zjišťování životních propletenců. Člověk pak může přemýšlet nad vlastními "osudovými" rozhodnutími. Kladla jsem si také otázku, jak se takhle mohli/mohou chovat lidé k lidem. Rozhodně se jedná o knihu, kterou si budu dlouho pamatovat a jsem ráda, že jsem se k takovému titulu dostala.

15 02.01.2020

Wau! Kniha s velmi známým, až "profláknutým" tématem, ale pro mě uchopená úplně z jiného pohledu. Příběh byl čtivý, vyvolával mnoho emocí a nevadilo mi ani střídání různých postav v roli vypravěčů :-) Rozhodně ve mně zůstává mnoho pocitů, a i když knihu už asi znovu číst nebudu, tak na ni nezapomenu. Super konec, i když jsem něco tušila... :-)
Jo a už dlouho jsem nezažila takovou proměnu pocitů k hlavní postavě na posledních 3 stranách knihy...

13 16.01.2022

Zcela naplněná kniha! Životem, zkušenostmi, moudrostí, nadhledem, upřímností, specifickým humorem autora i větami k zamyšlení. Pracuji s dětmi, ne autistickými, což je v mnoha věcech jiné a vlastně v mnoha věcech úplně stejné. Jako by mi některé pasáže poskytly pohled na mě samotnou a mou práci, ale tak nějak z jiného úhlu. Moc příjemné a přínosné čtení.

13 26.05.2020

Pro mě doslova životní knížka, kterou nedokážu hodnotit. Pouze ji nosím v srdci a hlavě a čerpám z ní sílu, inspiraci, poznání i poučení a i po dvacátém přečtení mi přinese něco nového...

9 03.01.2019

V této knížce toho je tolik, že lze jen těžko napsat nějaký komentář nebo hodnocení. Z počátku mi chvilku trvalo sledovat různé dějové linie a orientovat se v čase i prostoru, ale poté, co jsem se v Archer Street nadobro zabydlela, jsem s Dunbarovic kluky doslova prožila celý jejich příběh. Dvakrát jsem si u knížky příjemně pobrečela (i když možná ne zrovna v TĚCH chvílích, které by slzy zasloužily...), párkrát se zasmála, mnohokrát se pousmála a pořád jsem musela číst dál a dál. To mě na tom asi bavilo nejvíce - odhadovat, kterým směrem půjde příběh dál. Henry by měl radost... nikdy jsem tuhle sázku s knížkou nevyhrála :-)

8 25.03.2020

I když zpočátku jsem se musela do příběhu trochu "nutit", po pár stránkách mě naprosto pohltil a přečetla jsem ho jedním dechem. Málokterá kniha ve mně vyvolala tolik pocitů při čtení a u málokteré knihy si budu ty pocity pamatovat tak silně jako u Zlodějky knih. Skvělý, silný i těžký zážitek.

7 02.10.2016

Jsem vodák. Znám seriál, znám některé pasáže z knihy, ale až díky koronavirové době jsem si ji mohla vychutnat kompletně od začátku až do konce. A vychutnala jsem si. Autorův styl pro mě sice není úplně nejčtivější, ale jeho příběhy jsou lidské, humorné a stoprocentně pravdivé :-) Myslím si ale, že kdo to sám nezažil, tak mu knížka nedokáže dát tolik...

6 31.03.2020

Teda... i když bych se ráda podívala na zrození Paříže, tak v této době bych rozhodně žít nechtěla, protože vím, kde by bylo moje místo :-D Kniha mi sice nepřinesla žádný wau efekt, děj byl hodně jednoduchý a celkem předvídatelný, ale byl to smutně krásný příběh, který se moc dobře četl. Konec je takový milý - vítězové jsou vlastně na všech stranách... proč ne :-)

5 07.11.2020

Knihu jsem dočítala po mnohaměsíční pauze a nemohu říct, že bych celý příběh strávila jedním dechem. Asi tak, jak se mi zdála rozporuplná Cheryl i její cesta, cítím se i já po dočtení Divočiny rozporuplně. Některé pasáže mě bavily tak, že jsem nemohla přestat číst, v jiných jsem se nedokázala donutit pokračovat... někdy jsem hrdinu obdivovala, jindy jsem jí vůbec nerozuměla... Rozhodně však chovám obdiv a úctu k její lidské nezdolnosti a odhodlání.

5 26.01.2020

Opravdu velmi čtivá a přesvědčivá kniha, která donutí člověka zamyslet se nad problémem mentální anorexie, ale vůbec nad životem :). Jen mě mrzí, že nebyla více popsána konečná část knihy a autorčin návrat do běžného života. Kniha však rozhodně stojí za přečtení.

Tak já nevím... asi jsem od tohoto příběhu měla příliš velké očekávání. Kniha byla čtivá i napínavá, některé scény jsem si v hlavě představovala hodně barvitě. Přesto jsem si myslela, že Prašinu tak nějak víc poznáme, bohužel mě asi příběh nepohltil. Rozhodně to však neoznačuju za špatné čtení, určitě se do temných uliček vrátím i v dalším pokračování :-)

4 21.03.2021

To je knížka, která se nečte, ale která se žije... jak já bych si přála s těmito velkými pány trampy alespoň jeden večer sedět u ohně a poslouchat historky, vtipy a písničky hrané na kytaru... představivost a tato kniha mi to alespoň trochu umožnily. Díky za to :-)

4 17.11.2020

Ráda knihy čtu a ráda je chválím, protože věřím, že v každé si každý najde něco pro sebe... při čtení Papírových měst mě však často napadlo, že jsem pro takový příběh asi stará a nedokázala jsem se vžít do pocitů ani problémů postav. Zajímavá pro mě byla rovina přátelství mezi chlapeckými hrdiny. Vlastně jsem to ale četla jedním dechem, protože jsem čekala, že Margo bude opřená o strom... možná kdyby se tak stalo, tak bych měla z knihy lepší zážitek a přidala *. Škoda.

4 09.07.2020

Já nevím... baví mě Domču sledovat na FB během jejích cest, baví mě její pohotové situační příspěvky a baví mě její humor... ale celá knížka o cestě mě prostě nebavila :-( Asi jsem čekala více, i když knížka dala vše, co mohla... několikrát jsem čtení odložila a vracela se k němu po delší době, ale nikdy se nic nezměnilo...

4 03.07.2020

Knížku jsem začínala několikrát a poměrně trvalo, než jsem se do ní opravdu pustila - bylo to pro mě docela těžké čtení, na které jsem se potřebovala soustředit, žádná oddychovka. Některé minulé životy mě bavily více, jiné méně... celkově to byl dost neuvěřitelný příběh, který ve mně ale přesto vyvolával nejednu otázku a po dočtení knížky mám v hlavě pár otazníků a stále mě to nutí přemýšlet, jestli třeba vážně přeci jen... ?

4 30.04.2020

Je to parta kamarádů, kterou chce mít každý... nebo ne? :-) Krásné, humorné příběhy, díky kterým se člověk přenese do prostředí slovenských hor. Zároveň jsem si však na povídkách uvědomila, jak moc se za posledních 40, 50 let svět a život v něm opravdu změnil. Pro mě (především v této době) opravdu milá oddychová četba, ačkoliv si myslím, že Keny, Bongo, Křižák, Dana a spol. prostě patří na české vody, a proto se těším na třetí díl :-)

4 05.04.2020

Takový typ literatury běžně nečtu, ale "Stopař" je klasika a protože znám několik pasáží a úryvků z knížky, chtěla jsem si ji přečíst celou... no v některých pasážích jsem měla dojem, že autor pouze skládá za sebe slova, která mu zrovna přijdou na mysl :-)) věřím však, že to je geniální dílo, které má spoustu rovin, narážek a odkazů, které jsem bohužel neodkryla. ALE! Don't panic, nepřikládám to za vinu knize či autorovi, ale sobě :-))

4 30.09.2018

Oddechové čtení se specifickým humorem, na letní odpoledne dle mého názoru ideální :-) Oceňuji obrovskou snahu o bourání předsudků a stereotypů

4 10.08.2018

Do knihy jsem se začetla velmi rychle, ale moje nadšení i zvědavost postupně opadaly. S hlavní hrdinkou jsem se nedokázala zžít a některé její reakce a myšlenky mi byly neskutečně protivné. Zhruba v polovině příběhu však byly pasáže, které mě opravdu nadchly, bohužel už poněkolikáté dočtené knížce od tohoto autora bojuji s dojmem, že neumí psát dobré konce a závěry.

4 29.03.2018