Tereza137 komentáře u knih
Největší kámen úrazu byl začátek děje. Nezáživné, málo akce, hrozně moc dlouhý rozjezd s dosti (někdy až zbytečnými) detailními popisy. Chápu, autorka chtěla vysvětlit svět a co se Nel stalo, jen některé detailní části v příběhu být nemusely.
Hlavni hrdinka Nel mi byla neskutečně sympatická, až jsem si říkala, jak mi je v určitých věcech podobná. Ostatní postavy jsem opravdu buď neměla ráda, štvaly mě a nebo jsem jim fandila. Nic mezi tím.
Co mě upřímně nejvíce bavilo na knize byla romantická linka. Zajímavá, originální a hlavně napínavá! Jo, tu jsem si vážně užívala po celou dobu knihy a možná, že kdyby se na tuto linku autorka více zaměřila, tak by mi to vůbec nevadilo - spíše naopak.
Nejlepší byl děj ke konci knihy - akční, napínavý a ten konec?! Wow! Fakt jsem čuměla. Samozřejmě (bohužel) skončil otevřeně a navazuje na další díl. Jestli se do něj pustím? To zřejmě ukáže čas.
Bohužel není survival jako survival. Já čekala něco jiného, jak už jsem u jiných knih v tomto žánru zvyklá. Ale? Zas tak úplný zklamání to nebylo.
Prakticky 80% děje se autorka zabývá tím, jak přežijí účastníci na ostrově bez ničeho a musí si vše obstarat - přístřešek, potravu, živiny, vodu, apod., nikdy bych to nečekala, ale bavilo mě to, i když to byly detailní popisy těchto činností, tak jsem se nenudila. No, jenže pak to přišlo.
Největší kámen úrazu bylo, jak autorka - za mě - vytvářela "umělé" dramata okolo hlavní hrdinky, myslím si, že za normálních okolností by se toto nestalo a přišlo mi to nereálné, jako kdyby na sílu potřebovala šířit oheň. A další věc - survival nad 350 stránek? Fuuuu... to má autorka teda odvahu, ne, že by se jí to z části nepovedlo, ale přeci jen, bylo zde dost dlouhých a zbytečně detailních popisů o věcech, které mě vůbec nebraly.
Konec knihy... ach ... jak to vyjádřit... No, opět další zklamání - rychlé ukončení. Dle mě jednoduché na ten příběh a dramata, které se odehrávala.
Když to celé shrnu. Kniha to špatná není, ale taky to není nic světoborného. Spíše mi to přišlo jako odpočinkový příběh z prostředí džungle a pár dramat k tomu.
Ach jo!!! Tak velký potenciál měla tato kniha, jenže mám pocit, že autorka ho tak úplně plně nevyužila.
Ze začátku to bylo dobrý, napínavý, strašidelný - teda minimálně pro mě, jelikož mi fakt nahánělo strach se potopit do necelých 100m, do tmy a ještě bez možnosti úniku.
Bohužel autorka trochu přestřelila rozsah stran - 402 stránek je opravdu neskutečně moc, kdyby bylo aspoň o 100 méně, tak by udělala dobře. Zhruba před půlkou děje jsem se začala opravdu nudit, nic se nedělo, napětí skoro nulové, samé dialogy a různé strategie, a ke konci to bylo už úplně katastrofální, měla jsem pocit, že to snad ani nedočtu a skoro jsem stránky přeskakovala.
A ta zápletka? Opravdu? Já mám pocit, že Coates umí jen jednu jedinou zápletku vymyslet, kterou má snad v každé knize a nic víc, žádná originalita (kromě prostředí, ve kterém se příběh odehrával) se nekonala, bohužel. Přitom si myslím, že by se toho dalo tolik vymyslet.
Za mě nejslabší kniha od autorky.
Ze začátku jsem příběh nepochopila. Každá postava měla svou linku a já si říkala jakou budou mít spojitost nebo jak se děj dále vyvine? No, dočkala jsem se!
Za půlkou knihy konečně pochopíte o co v příběhu jde a můžu říct, že to téma je silné, jelikož si myslím, že bohužel se to v dnešní době děje čím dál tím víc a víc častěji a mi je z toho neskutečně smutno.
Abych byla 100% upřímná, témata, která se odehrávají v knize mi nesedla. Dále mě zklamalo, že ze začátku to vypadalo na dobrý survival, jak jsem už zvyklá z jiných autorčiných knih, jenže se z toho vyklubalo úplně něco jiného.
Naopak se mi moc líbilo konečné propojení všech linek a to rozuzlení, jo, to musím paní Karolové nechat, že příběh zakončila skvěle.
Ostatní knihy se mi líbily o 100% víc a rozhodně je doporučuji, avšak, jestli máte autorku rádi, určitě si tuto knihu přečtěte.
Ufff! Tak toto? Kdybych to mohla nazvat jedním souvětím: Naprostá dokonalost! Ale jelikož to takto nejde, tak se na to podíváme zblízka.
Autorka opět předvedla neskutečný koktejl plný emocí, nervů, fandění a hlavně nečekaných zvratů.
Musím se přiznat, že ze začátku jsem se bála, že knize moc nebudu rozumět, přeci jenom tenis není moje parketa, ale autorka si s tímto nádherně poradila, vyhrála a všechno vysvětlila v prvních stránkách. No a potom se to četlo jedna báseň, doslova. Příběh mě pohltil od prvních stran, byl tak luxusně napsaný, že jsem měla pocit, že se Soto hraju ten tenis i já.
Přečetla bych to tak za 3 dny max, jenže já si ji musela šetřit a co nejvíce si užívat příběh, který bude v mé hlavě ještě dost dlouho.
Hlavní hrdinku Carrie Soto buď budete milovat a nebo s ní sympatizovat nebudete za její sarkasmus, ego a aroganci, no - já patřím mezi tu skupinu, která ji obdivovala a totálně zbožňovala!
Rozhodně si tento příběh přečtěte, i když tomuto sportu moc nerozumíte, jelikož, jak už jsem výše zmiňovala, vůbec ničemu to nevadí! Spíše naopak, kniha si to opravdu moc zaslouží!
Jestli první díl byl úžasný, tak tento je naprosto dokonalý! A to jsem si myslela, že už ani nejde.
Opět nás doprovází skvělý humor, který většinou vedou tři dcery šéfinspektora Ketta a neskutečně se k té knize hodí, jelikož skvěle tímto způsobem rozjasňují atmosféru celého příběhu.
Samotný případ se zde většinou soustředí na psychologii jak hlavního hrdiny, tak samotného vraha a musím říct, že se to autorovi opravdu povedlo na výbornou, a tímto způsobem knihu posouvá na další úroveň. Taky mě příjemně překvapilo, jak byl vrah zvrácený, jelikož mučil svoje oběti a nutil je do věcí, které by mě v životě snad ani nenapadly, že vůbec jdou udělat.
Konec byl napínavý, překvapující a upřímně jsem zírala, co autor vymyslel, a jak to celé zakončil. Jsem neskutečně zvědavá, co mě čeká v dalších dílech, už se nemohu dočkat!
Kniha je úplně jiná, než první díl. Čekala jsem plno akce, litry krve, milion mrtvých, ale nestalo se tak.
Děj je odlišný v tom, že vypráví hlavně o tom, kdo Jezdci smrti jsou a odkud se vzali. Autorka se spíše věnuje tomu, aby čtenáře více dostala do historie a seznámila nás s tím, proč se všechno děje, a taky dávala velký důraz na vztah mezi postavami.
První třetina knihy se zabývala hlavně dlouhými rozhovory, což mě osobně nebavilo, byla jsem z toho v rozpacích. Avšak!!! Všechno se před půlkou knihy změnilo. Opět to začínalo být napínavé, akční a neskutečně mě to chytlo, že jsem musela číst dál a dál.
Posledních 100 stránek bylo velmi emotivních, silných a bolestivých, což jsem dlouho u knihy nezažila, že mě dokázala tak rozhodit. Hlavně ten konec?! Šílený. Naprosto šílený. Autorka opět ukazuje, že umí šokovat a udržet čtenáře v neustálém napětí.
Ze začátku jsem si říkala, zda čtu správnou knížku. Několikrát jsem se dívala na název knihy a četla anotaci. Bylo to tím, že hlavní hrdinové hrajou PC hru, aby se dostali na turnaj a vyhráli peníze. Jelikož já moc těmto věcem tolik nerozumím, tak to pro mě byla nuda. Taky tam bylo dost jmen, takže jsem měla problém se v nich orientovat ze začátku.
Vše se změnilo, jak jsem došla do půlky knihy. Tam to začalo být zajímavé a konečně se objevil nepřítel, který je hacker a hl. hrdince Crystal dává úkoly přes aplikaci, kterou jí nahrál do mobilu a když úkol nesplní?? Tak nejbližší osoba hl. hrdinky zemře.
Prvně jsem se rozhodovala mezi 3*-4*, jelikož jsem se ze začátku fakt nudila a příběh byl nezáživný + některé úkoly byly opravdu nelogické a nepřítele jsem uhádla prakticky hned.
Celé to změnil konec, který byl neskutečně napínavý, akční, překvapivý a opravdu mě nejvíce bavil a nakonec jsem se tedy rozhodla pro 4*. Autorčina kniha Pokřivená zrcadla byla o 100% lepší.
Náběh na nejlepší fantasy roku 2024? Ano!
Ze začátku se musím přiznat, že jsem z knihy měla strach, ale úplně zbytečně! Nejvíce jsem se strachovala slovenštiny, ale na tu jsem si po 30 stránkách zvykla a upřímně? I naši bratři a sestry mají nádherný jazyk, který se mi četl neskutečně dobře, až jsem byla překvapena.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, napínavá a akční od začátku, až po poslední stránku. Strašně se mi líbilo vykreslení světa a různých nestvůr, bylo to opravdu, jak kdybych s postavou ten příběh žila a pomalu za ni i dýchala. Musím podotknout originalitu, který příběh má.
Hlavní postava Nevaeh mi byla ze začátku extrémně nepříjemná, a nesympatická. Na mě byla až moc tvrdohlavá, vzdorná a dělala hlouposti. V půlce příběhu se to úplně otočilo a začala ji fandit. To se ale nedá říct o jiných postavách, které mě v příběhu neskutečně iritovaly, že se mi otevírala kudla v kapse.
Dalším menším mínusem pro mě byla romantická linka, která zde byla jemná, což oceňuji, no, na druhou stranu je neskutečně pomalá a když už si myslíte, že něco bude, leda tak houby.
Konec knihy se povedl a samozřejmě navazuje na druhý díl na který se už těším.
Nejvíce mi vadilo, že autorka dala přednost romantické lince, která mě, upřímně řečeno, neoslovila, vzhledem k tomu, že tyhle teen romantiky už pro mě jsou minulostí.
Hlavní postava Amy mi byla nesympatická, její rozhodnutí mi přišla nerozumná a nebyla vůbec promyšlená. To nemluvím o Angelovi a ostatních postavách, snad žádná neměla racionální myšlení.
Co se týče mysteriózního/hororového prvku, ten byl skvělý, nabízel dostatek napětí a je škoda, že mu autorka nevěnovala více pozornosti.
Konec mě neskutečně překvapil a byl asi tím nejlepším, co kniha nabídla. Opravdu jsem zírala s otevřenou pusou.
Myslela jsem si, že už jsem prošla všechny formy brutality v literatuře, filmech a seriálech, ale bohužel jsem se hluboce mýlila. Kdyby nebylo štafety od @knihaopate, nikdy bych po knize nesáhla.
Původně jsem váhala, zda vůbec napsat recenzi, protože se mi zdá, že nemám o čem psát. Žádný z příběhů neobsahuje skutečný děj; kniha se zaměřuje výhradně na drastické scény zn***lňování, mučení a brutality, jak napovídá samotná anotace. Vše se v podstatě točí kolem této tématiky a ničeho víc se nedočkáte.
Je šokující a ještě více odpudivé to, že někdo dokázal vymyslet a napsat něco tak odporného a nelidského. Při četbě jsem byla tak znechucena, že jsem měla pocit, že se opravdu pozvracím (a přitom si myslím, že mám silný žaludek), zejména při čtení druhé a třetí povídky.
Nepochopitelné je také to, jak to mohla napsat žena. Pro mě je to opravdu člověk, který to nemá v hlavě v pořádku, aby dokázal přemýšlet takto zvráceným způsobem. Tuto knihu už v životě nechci vidět.
Ze začátku jsem chtěla dát knize plnou palbu. Neskutečně mě to bavilo, bylo to hodně napínavé, akční, strašně moc jste chtěli vědět, jak se to bude vyvíjet. První polovinu jsem měla přečtenou opravdu hned. Bylo tam i pár nechutností, brutalit, prostě paráda. Jenže pak přišla druhá polovina knihy...
Jak já vždycky říkám, napsat survival nad 300 stránek je hodně náročné a udržet diváky pořád v tom napětí, je ještě náročnější. Od druhé poloviny knihy se děj neskutečně táhl. Začalo to být nudné, a nebýt pár překvapení a zvratů, které byly opravdu hodně zajímavé, tak knize dám ještě méně.
Konec byl ... ach, jak to říct, zajímavý, zvláštní, a vůbec mi nějak nesedl, nehledě na to, že pár věcí nebylo ani vysvětleno.
Hned od začátku je první kapitola emocionálně silná, ale pak přichází problém, kdy se příběh zdá monotónní, zmatený a některé případy zůstávají otevřené. Doporučovala bych přečíst knihu Nikdy se nepřestala usmívat od Štefka před tím, než se pustíte do Mrtvých žen, protože se v ní objevuje spousta odkazů.
Hlavní postava, detektiv Hank Giorgio, je nesmírně inteligentní a v mnohém mi připomíná postavu Roberta Huntera (Chris Carter). Hank má (dle mě) však ještě vyšší IQ, což mi osobně v thrilleru vadí - perfektní detektiv, který okamžitě ví co, jak, kdo, proč, atd.
Co se brutality týče, byla celkem přiměřená, ale ke konci knihy to bylo naprosto WOW! Kdyby kniha byla vedená tímto tempem a tímto druhem nechutnosti od samého začátku, dala bych jí klidně 5*. Konec byl brutální, odporný a pro mě uspokojivý. Jsem opravdu zvědavá na 2. díl.
Někdy je problém, když máte od knihy vysoká očekávání, a pak budete spíše zklamaní. Celou dobu jsem očekávala nějaké napětí, zvrat, cokoli. Bohužel jsem se nedočkala, až možná na posledních 80 stránkách.
Celou knihou se proplétá šest dějových linií, které se postupně spojují, protože každá linie vypráví příběh šesti kamarádek. Nakonec přijde nějaké odhalení a vysvětlení. Pokud očekáváte opravdový thriller, vyšetřování nebo vraždu, tak to určitě nehledejte v této knize.
Pro mě byla kniha skvělým oddechem, se zaměřením na mezilidské vztahy, hádky a dramata, jak to mezi kamarádkami občas bývá.
Nejvíce jsem si užila prostředí, ve kterém se příběh odehrával, a životní příběhy postav. Musím uznat, že kniha v tomto směru byla čtivá a bavila mě.
Konec byl zajímavý a neočekávaný, což jsem si zvláště cenila.
Toto byla moje první manga a musím říct, že než jsem se v tom zorientovala a přišla na to, jak se to čte, tak mi to zabralo asi tak necelou půlku mangy
Jinak co se týče příběhu, tak je to vážně brutal a je tam opravdu oprávnění 18+, jelikož v manze najdeme vše od znásilnění, týrání, až po hodně brutální vraždy, a ještě když jsou znázorněné obrázky, tak tím víc přidávají na nechutnosti a zvrácenosti.
Hlavní hrdina Hiroki Dan je fakt zajímavá postava. Ze začátku jsem ho moc v lásce neměla, ale postupem času jsem mu začala fandit, až se z něj stal můj favorit. Jinak mi Hiroki připomínal Dextra, takže určitě pro fanoušky tohoto seriálu, mangu doporučuji.
Ubírám půl hvězdy za délku. Mangu jsem měla přečtenou ani ne za hodinu, což je asi normální u tohoto formátu, ale i tak, kdyby měla o 100 stran více, nezlobila bych se.
Můžu říct, že toto bylo fajn čtení, zejména pokud jde o děj, který byl dost originální.
Bylo zajímavé číst i jinou zápletku, která nebyla spáchána člověkem, ale mýtickou bytostí.
Velmi mě bavila brutalita v knize (ano, i já mám své temné stránky), která byla detailně popsána.
Další věc, která mě zaujala, bylo zpracování mytologie indiánů a jejich magie.
Co se týče postav, neměla jsem žádné favority, zdály se mi takové průměrné, a autor nás s nimi neseznámil hlouběji.
V knize mě nudily občasné detailní popisy věcí, které z mého pohledu tam vůbec být nemusely.
Konec knihy byl pro mě vcelku očekávatelný - nijak mě nepřekvapil ani neurazil. Celkově to byla fajn kniha, zejména pro ty, kteří hledají netradiční zápletku.
Za mě toto bylo přesně to, co jsem potřebovala od všech těch thrillerů, hororů a podobných žánrů - pořádný oddech. Tato kniha vám to všechno poskytne, zejména pokud milujete kávu, zákusky a hlavně pořádnou dávku relaxace.
Hlavní postava Viv byla velmi příjemná a silná žena (po všech stránkách). Sice nebyla zrovna moje oblíbenkyně, protože jsem preferovala jiné postavy, ale i tak jsem se dokázala do ní vžít a užít si příběh z její perspektivy.
Moje nejoblíbenější postava v knize byla Tandri. Sukuba, která se snažila vést jiný život než dosud. Byla milá a hlavně neskutečně sympatická. Opravdu jsem si ji nejvíce oblíbila.
Jedna část knihy mě však zklamala. Vůbec jsem nepochopila, proč ji autor do příběhu zařadil, z jakého důvodu? Celkem mě to vyvedlo z míry a zkazilo ten jemný dojem z knihy, který jsem ze začátku měla, proto jsem snížila hodnocení o půl hvězdičky. Jinak bych jí dala klidně plných 5 hvězd.
Konec knihy dopadl podle mých očekávání, a už se nemůžu dočkat dalších dílů. Moc se na ně těším.
Upřímně ze začátku mě kniha skoro vůbec nebrala a říkala jsem si, co to je? Děj byl zmatený, ničemu jsem nerozuměla a celkem jsem se ve všem ztrácela. Ale!!! Před půlkou knihy se všechno začalo ujasňovat a začalo mě to bavit. Zda se jedná o horor? Za mě asi ano i ne. Když si představím, že se mohou zhmotnit moje nejhorší noční můry, tak to strašidelné je, ale tím to končí. Hororová je ta představa, ale kniha moc ne.
Hlavni hrdina je mladý kluk Kevin, který má opravdu zlé noční můry a chce je vyhnat ze své mysli, takže jde k lékaři, který ty noční můry "vytáhne" z jeho hlavy, zhmotni je, následně je uzavře ve skleněných boxech a vystaví je v muzeu snů.
Potom je zde doktor Maury, který prožil velmi tragické dětství a získal dar - zhmotnit zlé sny. Moc nevím, co si o něm myslet. Sympatický se mi nezdál, spíše mě vytáčel a jednal v určitých situacích nelogicky.
Co se týče konce, tak ten mě zklamal. Na to, že toto měl být horor, tak konec byl moc veselý a čekala jsem ho úplně jiný.
Kniha mě vtáhla hned od první stránky. Byl to neskutečně napínavý příběh plný akce, napětí, a hlavně to bylo celé psychologicky skvěle napsané.
Hlavní hrdinka Alessia mi hodně imponovala. Upřímně jsem očekávala nějakou nevýraznou osobu, ale dostala jsem plně vykreslenou dospělou ženu, která vedla normální rodinný život. To všechno se změnilo v okamžiku, kdy jí někdo hodil oknem cihlu se vzkazem "MAM TĚ". Od té doby se začaly dít velmi zajímavé věci.
Celkově mě kniha neskutečně bavila, i když musím uznat, že některé části knihy nebyly tak pečlivě propracované, a občas jsem se na pár stránkách nudila. Nicméně všechno to napětí a dějové události to vynahradily.
Konec knihy mě dost překvapil, a celé to rozuzlení bylo opravdu skvělé a nečekané. Upřímně jsem zírala.
Knihu fakt moc doporučuji všem, kteří mají rádi nečekané zvraty a napětí.
Tak za mě tohle byl konečně pořádný horor, plný napětí, tajemných prvků a dokonce trochu magie.
Prostředí, ve kterém se to odehrávalo, mě opravdu hodně oslovilo, co se týče strachu, jelikož já osobně mám neskutečný strach z lesů. Tyto místa mají tolik záhad a skrytých temných stránek, že je opravdu nemám v lásce a nahání mi hrůzu.
Pokud jde o hlavního hrdinu Jacka, ani nevím, jak ho hodnotit. Byl to prostě průměrný rodič, který má zvláštního syna a společně se rozhodli vyřešit záhadu. Nic proti němu nemám, což považuji za velké plus. Obvykle hodnotím postavy v knihách spíše negativně.
Konec knihy byl ten rozhodující moment, kdy jsem si řekla, buď bude úžasný a dostane 5*, nebo ne a zůstanu u 4*. No, jak to asi dopadlo? Za mě prostě ne, já osobně nemám ráda toto zvláštní nadpřirozeno a bohy apod., není to můj šálek kávy.