Tereza226 komentáře u knih

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. pravděpodobně moje nejvíc impulzivní volba poezie, ale když já mám seiferta opravdu moc ráda a jiná sbírka od něj na seznamu u nás nebyla (hanba!). na vlnách tsf je jedním slovem šílenství, taková grafická noční můra od teigeho, kterou ale člověk musí zbožňovat. hravost a veselý ráz díla potěší a jako milovník seifertovy tvorby si této sbírky vážím o to víc, protože poskytuje přímý náhled do fungování jeho mozku prostřednictvím volných asociací.

2 12.06.2023

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. těžkou hodinu jsem si vybrala především díky způsobu, jakým nám ji představil můj bývalý učitel literatury. a musím uznat, že kniha naprosto splnila a i předčila moje očekávání po úvodním seznámení s básní balada o nenarozeném dítěti.
wolker mi je velmi sympatický; své názory prezentuje ve sbírce výstižně a sociální problémy ztvárňuje bez filtru. nejvíce mě zaujala myšlenka básně fotografie.

2 12.06.2023

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. a to nejkratší. borovský výborně užívá alegorie, verše ale mohou být také chápany jako dětská pohádka. právě tato dualita se mi po dočtení líbila asi nejvíce.

3 12.06.2023

podivná knihovna mě zkrátka chytla a nepustila. miluju cokoliv divného a neobvyklého a u murakamiho to platí dvojnásobně. úspornost povídky na pár stranách splnila svůj účel; myslím, že dílo by na mě nemělo takový vliv, kdyby bylo delší. změny v atmosféře jsou téměř uchopitelné a čtenář celou dobu tápe, co bude dál.

7 12.06.2023

spánek jsem si impulzivně půjčila v knihovně díky jeho krátkosti a naprosto báječným ilustracím. úplně poprvé jsem četla murakamiho v češtině (dřív jsem ho znala jen z anglických překladů), takže to pro mě bylo něco nového, ale spánek jsem si celkově vlastně moc užila. líbil se mi odklon od typických murakamiho hlavních hrdinů, tentokrát se děj odehrával z pohledu ženy v domácnosti, která je doslova tak unavená ze svého života, že nemůže spát.

5 12.06.2023

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. spalovač mrtvol byla moje poslední kniha k ústní zkoušce a její čtení jsem poměrně uspěchala, což mě zpětně docela mrzí. jedná se totiž o děj, který člověk zpracovává dlouho, ať se jedná o úvahové promluvy hlavního hrdiny nebo spád, který kniha nabere v poslední třetině. určitě se k tomuto dílu ještě vrátím, stále mě čeká zhlédnutí filmového zpracování

7 12.06.2023

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. kuličku jsem měla přečtenou za jedno dopoledne, právě úspornost mauppasanta je důvod, proč je tak oblíbený mezi maturanty. hned na úvod autor seznámí čtenáře se všemi postavami, které jsou povahově - snad s výjimkou kuličky - absolutně nesnesitelné a otravné. ale pozor, maupassant je udělal takovými úmyslně. jejich zkaženost se projevuje v několika sférách - pokrytectví, hamižnost, zbabělost, předsudky, falešné vlastenectví... a to sice v období okupace francie pruskými vojsky, tedy v době, kdy by měla být solidarita mezi obyvateli největší. myšlenka díla je dozajista stále aktuální, ale mě osobně zpracování příliš nenadchlo a těšila jsem se, až budu mít dočteno.

2 12.06.2023

bezbarvý cukuru tazaki a jeho léta putování musí být jedna z mých méně oblíbených děl od murakamiho. kniha jako taková se mi četla rychle, a to sice díky tajemnu a celé záhadě okolo tazakiho minulosti. konec pro mě ale představoval velký antiklimax. hodně otázek zůstalo nezodpovězených, hodně dějových odboček nerozvinutých... dokážu si představit, že to byl záměr a zrovna jako tazaki má ve svém životě velké nejasnosti, tak i čtenář se potýká se stejným osudem. na díle se mi nejvíce líbila myšlenka nevyřešené minulosti a touha po uzavření míru se sebou samým

4 12.06.2023

první kniha od topola, co jsem kdy četla. topolovo nazírání na svět zkrátka bylo jiné, to vyplývá už z textů psích vojáků, avšak čtení jeho prozaické tvorby bez rušivých elementů hudby v sobě má až mrazivé kouzlo. první novela mně 13 vypráví o mládí ft, jeho nerozvážnosti, prvních láskách, nadměrné konzumaci alkoholu a různém jiném hýření. karla klenotníka cesta na korsiku mi sedla o něco více, styl psaní je o dost srozumitelnější než u autentického mně 13. tématika člověka, co hledá své místo ve světě, ale zdá se, že nikam nepatří... a tento pocit se ještě utužuje, když je v neznámé krajině. zápisky milencovy mi byly úplně nejmilejší. především tato pasáž:

"ovšem nejradši mám," pokračovala, "když s ledovým klidem koukáš z okna a tvoje sny se snášejí jako vločky sněhu. na skráních máš jinovatku a v duši..., jak bych to řekla? v duši máš důstojnost mrazu, hudbu vichřice ze severu a s havraním chladem sleduješ, jak plyne čas!"

1 12.06.2023

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. příběh oidipa zná vlastně asi každý, ať už díky odkazům literárních autorů (například kundera) a nebo psychologů (freud). hned na začátku mě překvapilo, jak je dílo vlastně docela jazykově čtivé, v ději bylo snadné se orientovat. osobně, jako ne úplný znalec řecké mytologie, jsem měla místy problém pochopit různé odkazy na božstva, ale jinak mě knížka moc bavila a přečetla jsem ji na jedno posezení.

3 12.06.2023

nová divočina je trochu, no... divočina. určitě jedna z nejzajímavějších novodobých poezií, co se mi dostala pod ruku. náměty se opakují, ale než aby dílo působilo nudně nebo jednotvárně, má to spíše efekt takové ryzí urgence. dílo je rozděleno do tří částí a každá má něco do sebe. zatímco první část je takové ticho před bouří s básněmi o počátcích rozvoje přírody a její nastávající dominanci nad lidmi nebo třeba i zbořilových láskyplných pocitech z otcovství, část druhá už výrazně poukazuje na průběh takové přírodní revoluce, do které se zapojují rybenky, ale i velké stromy. všechny snahy ale jdou vniveč, revoluce je poměrně bez významu. poslední oddíl představuje zakončení, shrnutí, vše kolem nás oplývá životem. zajímavé čtení, místy ale poměrně zmatečné

11.06.2023

první kniha od těsnohlídka, kterého mi nějaký čas zpátky doporučil kamarád. všechny básně jsem přečetla hned, jak jsem knihu koupila, v autobuse na cestě domů. básně jsou poměrně krátké s jednoduchými verši, takže se nad nimi člověk ani moc nepozastaví. místy mi těsnohlídkovo psaní spíše připomínalo příspěvky na tumblru; holt občas ta prostota působila lehce kýčovitě. kousek něčeho dobrýho, jedna z básní, se mi moc líbila, jinak průměrnější dílo

1 11.06.2023

murakamiho tvorba je naprosto dechberoucí a omračující. jeho hlavní postavy jsou pro mě vždycky velmi blízké a ani tentokrát tomu není jinak - bezejmenný hrdina se potlouká svým dosavadním životem, nechává se silně ovlivňovat minulostí a touží po nalezení vlastního smyslu. kniha se četla poměrně snadno a rychle, místy se děj trochu táhl, ale vždy v takových místech následně přišel zvrat, který příběh zase rozhoupal. osobně se mi moc líbily tři citáty:

"komu jde v sexu o spravedlnost, měl by se možná radši nechat proměnit v zelenou řasu anebo něco takového", "když je někde hodně povídání, je nejlepší mluvit po troškách" a "lidi se ale občas mohou zamilovat proti vší logice"

6 11.06.2023

filip topol je nesmrtelný génius a kilián nedory jen těžko vysvětlitelná entita. knižní titul kilián nedory se snaží tuto postavu přiblížit prostřednictvím kratších textů, z kterých běhá mráz po zádech. šiří z nich znechucení, odevzdanost, ale i neskutečná něha a křehkost.

1 11.06.2023

jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. hru jsem viděla ztvárněnou v roce 2019, a proto se mi původně do čtení ani moc nechtělo. jsem ale ráda, že jsem se nakonec kousla a vrátila se k tomuto dílu. neboť bílá nemoc bude vždycky aktuální, ať za let současnosti karla čapka, tak v dnešní době. čapkovy postavy jsou jako vždy přesným odrazem odvrácené strany společnosti, o které každý ví, každý je její součástí.

10 11.06.2023

jako milovník camuse a někdo, kdo od října bude v budějovicích bydlet (právě ČB byly pro camuse inspirací pro prostředí díla), jsem neodolala a musela si tento titul přečíst. příběh je krátký, svojí tragičností až shakespearovský. myšlenku zaslepenosti vlastní sobeckostí a chamtivostí camus zpracoval tak, jak je mu typické - naprosto absurdně. co k tomu dodat, děj zajímavý, zpracování místy trochu táhlé, konec tragický a posledních pár stran šílených.

2 11.06.2023