terimila komentáře u knih

Zvláštní kniha. Strhující a perfektně čtivá, i když mi autorčin styl (formulace, výrazivo atd.) tak úplně neseděly. Zhltnuto za 1,5 dne, což je dost rychlovka. Ale pořád mě něco tahalo za oči.
Děj a zápletka... přecpaný a překombinovaný. Vím, že zlý věci v rodinách se nabalujou a řetězí... ale tohle bylo fakt moc. Postavy mě děsně štvaly, teda kromě Robin, tu jsem jaksi chápala a dovedla snést. Jinak mi jednání všech ostatních přišlo jaksi plochý, bez hlubšího prožívání, motivace. Plakaly a křičely, ale nevěřila jsem jim to.
Prostě... knížka plná nedostatků, ale i přesto hodně čtivá a vtahující. V některejch chvílích až moc. Každopádně jako oddychovka na vypnutí od každodenního shonu - dobrý.

5 08.11.2022

Achjo. A to mě to tak lákalo - příběh Titanicu mě odmala jaksi fascinuje a přitahuje, stejně jako každá velká a tajemstvím opředená tragédie, která se nějak týká techniky. A z knížky se vyloupl hrdej reprezentant kategorie "bejkárny" (Hora mrtvých od Batese má radost, už tam není sama).
Námět sám o sobě není zlej a to rozpletení příběhu ze současnosti vlastně má něco do sebe. Ale to zpracování... auuu. Protivný postavy, jedna podobná druhé, strašně moc jich tam je, pletla se mi jedna přes druhou, hlavně u té linie z minulosti. Jedině Cory byla celkem snesitelná. V současnosti se postavy chovají jako naprostí unáhlení amatéři, jejich jednání nemá moc logiky a všecko je ve stylu hurá-akce-ono-to-vyjde... závěrečný zásah jsem nějak ani nezaregistrovala, máme tu odhalení a pak najednou skok... a vyřešilo se to jak, jedním kliknutím myši nebo manuálním zásahem? Bych čekala aspoň špetku popisu a akce.
A všecko korunuje fakt, že to je fakt neohrabaně napsáno (zejména za přímé řeči jsem měla obrovskou chuť těm mluvícím pakům lískat jednu zleva, druhou zprava). Fakt blbě se to četlo a těšila jsem se, až to budu mít za sebou. Závěrečná povídka celkem pobavila, to je fakt, ta si nehraje na žádné drama a napětí... ale nechápu, co dělá v knize jménem Titanic. No nic, těšilo mě - nejvíc to, že jsem si to půjčila z půjčovací knihovničky v čekárně na fyzioterapii, pomaže to tam bez výčitek zpět.

5 10.10.2022

Hodně dobré setkání s mně dosud neznámým autorem. Lovecraft je v mých očích otcem toho nejlepšího druhu hororu, takže odkaz na Lovecrafta na obálce... to byl v knihovně impuls popadnout a už nepustit. :)

No, tu lovecraftovinu jsem tam hledala dost dlouho, vlastně až do poslední části, tam se nějaké stíny mihly. Do té doby mi nejlovecraftovatější přišlo jméno vypravěče děsivého příběhu o potoku. Spíš jsem tam viděla motivy faustovských evropských čarodějnických příběhů, případně Kingovo To... anebo ještě spíš Simmonsovo Temné léto. Tahle část mě celkem trápila, byla psána jaksi nečtivě, divně, starobyle, měla jsem s ní co dělat a říkala jsem si, že to bude na tři hvězdy, a to ještě kdoví jestli.

První a poslední část to ale vytáhly o hvězdičku výš. První je výborná, poctivá sonda do smutku opuštěného staršího chlapíka a jeho snahy žít dál. A poslední.... musím přiznat, že tam jednoznačně vidím Stephena Kinga, a to je skoro vždy záruka kvality. Motiv zoufalých pozůstalých, kteří pro "návrat" svých blízkých udělají skoro cokoli, vede na Řbitov zviřátek. Obrovská prastará entita, ukrývající se pod slupkou reality, občas prosakující ven, k níž můžou dojít jen ti, kdo mají dost odvahy nebo zoufalství... to je To. A nemůžu si pomoct, ale bezvěkého mytického Rybáře na nekonečném břehu černého oceánu, toho jsem viděla jako Rolanda z Temné věže.

Tohle je hodně, hodně zajímavá věc. Myslím, že si to pořídím do své knihovničky inspirativních hororů, které by se daly spříst do super-fantasy-hororové teorie všeho. :-)

12 23.09.2022

Prvními dvěma díly dublinské série, které byly totálně strhující a dechberoucí (i když byly více či méně přitažené za vlasy), u mě Frenchová nasadila laťku hrozně vysoko. A tenhle díl jí nedosáhl, aspoň ne za mě. Četla jsem to snad 14 dní, narozdíl od pár dní u dílů předchozích. Ani Frank v roli hlavního hrdiny mi nesedl tolik jako Rob a Cassie. O ostatních postavách ani nemluvě. Zachraňovala to snad jen nešťastná Holly.
Ano, vtáhlo mě prostředí chudší dublinské rodiny s alkoholickým otcem, chronicky nešťastnou a buzerující matkou a dospělýma dětma, které se s tím vyrovnávaly po svém. A tady nastal hlavní problém. Já v umění i v životě značně nesnáším postavy a lidi, které si nasekají děcka a pak čekají, že ta děcka přijmou povinnost obětovat pro rodiče nebo pro sourozence. Hnusí se mi vynucené oběti. Člověk má povinnost obětovat se pro toho, pro koho se rozhodl a koho přivedl na svět, tedy pro své děti. Ale děti nemají povinnost obětovat se pro rodiče, ony se nikoho neprosily, aby se mohly narodit. Oběť je nesmírně šlechetná věc... ale musí být dobrovolná, ne vynucená. Vynucená oběť je jedna z nejodpornějších věcí na světě.
Tahle knížka má vlastně smůlu, že z ní ční tenhle motiv, na kterej jsem nekonečně alergická. Skoro celou knihu jsem váhala, zda dám tři nebo čtyři... ale to vyžadování oběti a nakonec i motivace vraha mě tak upřímně zhnusily, že čtyři dát nemůžu.
Ale musím nechat, že kniha je skvěle napsaná a postavy skvěle propracované. To Frenchová umí fantasticky. Ale zatímco první dva díly ve mně vyvolaly hluboký soucítění s postavama a nutily mě číst dál, tady převládlo zhnusení, které mě nutilo od knihy utíkat. Frenchová umí skvěle, ale to, co se jí povedlo tady, se mi vůbec nelíbilo.

5 16.09.2022

Odposloucháno jako rozhlasová adaptace na ČRo.
Strašně divná věc se strašně divnejma lidma. Vlastně nikdo z nich mi nebyl sympatickej. Nikdo. Uřvaná obrovská famílie a jedna osamělá vysokoškolská profesorka na dovolené, která v životě udělala impozantní sérii mizernejch rozhodnutí, neumí za ně přijmout odpovědnost a pořád se v tom šťourá a nechává se tím vláčet.
Absolutně jsem nepochopila její hlavní čin, kterej se vleče celou knihou. Upřímně přiznávám, že každá další zmínka o .... mi od určitý chvílie byla z duše protivná. Nejen, že to bylo nechutný, ale i iracionální. Udělala, proč nevěděla, napravit chtěla, ale nedovedla... Prdlačky. Sobecká a ještě zbabělá. Tak to někde odložím a pak zavolám z telefonní budky a změněným hlasem řeknu, kde TO najdou, ne?

Hlavní hrdinka se nejen celou knihu, ale celej život chová jako malej rozmazlenej spratek bez špetky odpovědnosti. To proto mě tak ukrutně sejřila. A to říkám jako dobrovolně bezdětná, malé děti ráda nemající a k většině jejich rozmarů lhostejný jedinec. Plně chápu, že někdo na péči o děti není stavěnej a jejich nároky ho ničí. Chápu, že někdo upřednostní kariéru. Chápu v tomto ohledu skoro vše, myslím.
Ale inteligentní člověk se, sakrapísek, má nejprv zamyslet, než na vlně hurá-dětičky-rodinka-budu-jako-všichni-protože-to-tak-dělá-každej vrhne do něčeho, co ovlivní několik dalších lidí a jeho samotného nejvíc.
A když se pak rozhodnu pro to, pro co se rozhodla ona, tak se k tom postavím čelem, přijmu to a nebudu pak lítostivě kňourat nad cizím rodinným štěstíčkem a nebudu jim do něj házet vidle jako blbý dítě, co rozdupává bábovičky jinejm dětem, když se mu ty jeho nepovedly.

Tfuj, to mě ta hrdinka a vlastně celé dílo dožraly :) Možná to mělo vyvolat soucit, ale nepovedlo se. Ten konec mě vlastně tak trochu zvrhle uspokojil. Dobře jí tak.

12 16.09.2022

No, tohle bylo trápení. Neohrabaně napsaná, extrémně neohrabaně přeložená, protivnejma postavama obsazená a šíleně překombinovaná detektivka, kterou měl editor brutálně proškrtat. Ale fakt brutálně (a to dlouhý knihy miluju!). Měla jsem co dělat, abych to dočetla.

Nejvíc mě draly postavy. Všichni mi přišli jaksi ploší, iracionální, protivní, blbě napsaní. Některý postavy jako by byly hnusný karikatury - Alice, Stephen, Miťa, Kirk, no ty kráso. Přehlídka exotů. Minimálně linie s Alicí a Stephenem tam vůbec neměla být, pro příběh to nemělo větší význam, jen to knihu uměle nafouklo a zvýšilo koncentraci protivnejch jedinců, kterej měl člověk obrovskou chuť nakopat do zadku. I Jerryho s Dakotou bych oželela.

Samotnej detektivní příběh ušel, i když i ten byl dost překombinovanej. Ale samotnej nápad se záměnou... jo, to se dalo. Mimochodem, ze všeho nejvíc mě v celý knize překvapil Annin příběh z minulosti s rukojmím. Jako asi tak - když vás v detektivce nejvíc zaujme naprosto nesouvisející odbočka, tak je něco špatně.

Celý mi to přišlo jako nešikovná karikatura na detektivku, stejně jako Harveyho Temná noc je nešikovná karikatura na divadelní hru. Mělo se to jmenovat Temná noc a aspoň by to celý bylo jaksi ucelený, druhý opakování tristního příběhu v realitě. Vůbec, není mi jasné, proč se to jmenuje Zmizení Stephanie Mailerové, když její zmizení se řeší asi 1/5 rozsahu knihy, pak to přejde do jiného rozměru a nakonec je její příběh jen vedlejší.

Nic. Zdá se, že Harry Quebert je výrazně lepší, tak toho asi ještě zkusím, ale zatím mě tenhle autor fakt neoslovil. Co už.

9 01.09.2022

Dobré, stručné, přehledné. Už za sebou pár hodin na střelnici mám a učím se na zkoušky, takže tohle nebylo úplně nové, spíš fajn srozumitelné shrnutí a úplný základ, na kterém se dá dál stavět. A je v tom i to podprahový vábení nadšence, co v skrytu duše chce v ostatních vyvolat podobný nadšení a předat lidem, že TAHLE záliba fakt stojí za to se jí věnovat. Zafungovalo to, pokoplo mě to po půlroce unavenýho přešlapování na místě ke studiu testovejch otázek, za což autorovi patří dík. :)

9 30.08.2022

Skvělý, skvělý, skvělý. Za jednoho předpokladu - že připustíte, že existuje skoro dokonalá podobnost a že během pár dní lze nasát a naučit se dokonale napodobovat jiného člověka, jeho chování, myšlení, řeč. Pokud ten předpoklad přijmout nedokážete, vůbec tohle nečtěte. Pokud to dovedete, čeká vás dechberoucí jízda. Zhltala jsem to za dvě jízdy vlakem, jeden večer a další odpoledne. V ten večer jsem nepokračovala, protože jsem nechtěla číst na noc, tak tísnivý to v určitý chvíle bylo. A ve dne jsem dočítala v práci, protože jsem prostě nemohla jinak. Větší důkaz toho, že mě nějaká knížka fakt strhla, asi nenajdu.

Frenchová je fantastická. Její detektivky jsou vlastně komorní psychologický dramata z policejního prostředí, kde se taky stane vražda. Umí vystavět dokonalou, tísnivou, stahující se atmosférou, která vás vtáhne. Umí skvěle prokreslený postavy, který dovedou vyvolat vaše sympatie i hnus. Cassie mě v tomhle díle pohltila a já ten příběh sledovala s ní, skoro jejíma smyslama. Skvělá knížka tohle umí, že cítíte vůni oblečení, whisky a višňových palačinek spolu s postavama. A tohle skvělá knížka je.

V podstatě celou knihu jsem trnula, co přijde v závěru. Ani vlastně nešlo tak moc o to, kdo zabil Lexie, ale o to, co se tam nakonec stane. Trnula jsem a v hlavě se mi honila spousta šílenejch scénářů, který se přelévaly podle toho, co se zrovna dělo. Čekala jsem horší psycho. Ale stejně ten závěr bolel a mrzel. Jak za tu, co to všecko způsobila, tak za tu, co na to navázala, tak (a asi nejvíc) za ty, co hrozně chtěli něčemu věřit a ze všech sil se snažili... ale některý věci prostě neurvete, ani když sebevíc chcete. A tohle na tý knížce bolelo asi nejvíc.

Pět hvězd a teď už vím, že tuhle sérii si pořídím do svý domácí brakový knihovny.

11 30.08.2022

Uf. Dlouhé roky čekání se vyplatily, tohle se Tučkové (už zas) povedlo. Zatraceně povedlo. Dobré a propracované postavy, dechberoucí a uvěřitelné osudy. I když si Tučková řád Panen svaté Anežky i hlavní postavy vymyslela, naprosto to zapadá do proticírkevních odporností páchaných v 50. letech režimem. Nahnání řeholníků na jedno místo, na práci, kterou nikdy nedělali, soudy a věznění kvůli naprostým nesmyslům, věčná buzerace a cílené deptání jejich duchovního a duševního života. Jen z knižního náhledu do té odporné doby se člověku dělá zle. V tomhle ohledu - populární a čtivou formou seznamovat s méně známýma a nepříjemnýma kapitolama naší historie odvedla Tučková fantastickou práci a patří jí za to čest.

Extrémně mě vtáhla linie s Evaristou a Felixem, k těmto tématům mám velmi silný osobní vztah (studovala jsem teologii a právě přístup katolíků k ženám mě dovedl k praktickému odklonu od rodné církve - hnusí se mi jejich opovrhování polovinou lidstva a nesmírně si vážím všech katolíků, kteří mají sílu ozvat se proti tomu). A navíc... v době, kdy biskup Felix působil v brněnské dětské nemocnici, jsem tam bojovala o život a tajně mě v inkubátoru nouzově pokřtila zdravotní sestřička. Strašlivě by mě zajímalo, jestli ta mladá žena se svým tajným posláním víry nebyla s biskupem v kontaktu. Skoro bych se vsadila, že ano, ti lidé o sobě museli vědět... Uf, no. Musím si o těch (skutečných) lidech zjistit víc. Stejně jako o svaté Vilemíně a jejích následovnících.

Líbilo se mi i vedení příběhu - prolínání dvou linií, prolnutí příběhu těžkostmi zmítané utíkající ženy v současnosti a jejího pátrání po starých osudech - není nic nového, ale je to skvěle uděláno. Leny mi bylo líto, soucítila jsem s ní, šíleně jsem jí přála očistění a úlevu, trnula jsem spolu s ní úzkostí, co vlastně ta nešťastná žena provedla a před čím utíká. Nemám moc ráda happyendy, ale Leně jsem ho přála ze všech sil.

Zaregistrovala jsem i pár drobných slabin. Některé věci mi přišly trošičku přitažené za vlasy - zejména odhalené intenzivní propojení a vazby mezi některými postavami. Jedna by se snad snesla, ale hned několik a takových? Ale no tak. Nebo mě vysloveně vytáčela dozorkyně Saulová a její následující osud - tedy ne ten osud, ale to jméno... Přišlo mi to jaksi laciné, nemůžu si pomoct.

Ale to jsou opravdu jen naprosté drobnosti, jen aby to nevypadalo, že knihu nekriticky adoruju :-) Celkově se to fantasticky povedlo. Úžasné téma, vynikající zpracování (skoro 700stránkovou bichli jsem zhltala během dvou dnů), vtažení do místa a jeho okolí (píšu si do seznamu další místo, kam se musím na pár dní vypravit - ke Kopanicím přibývá Bělovodsko... tohle se mnou umí udělat ještě Klevisová a tím to končí). Prostě... skvělá práce a obrovský dík.

41 21.08.2022

Sáhla jsem po ní v knihovně v regále čerstvě vrácených detektivek a zaujal mě popis. No... vyslovené zklamání to nebylo, ale moc mě to nenavnadilo. Návrat ke starému nevyřešenému případu a rozplétání motivací a činů zúčastněných... ok. Ale co mi nesedělo, byly postavy vyšetřovatelů, teda vyšetřovatelek. Takhle: já mám ženské policajtky v knihách fakt ráda. Ale hernajs, POLICEJNÍ tým, kde snad 4 lidi z 5 jsou ženy, to na mě prostě nepůsobí uvěřitelně. Nehledě na to, že mi ani nebyly nijak moc sympatické. Hlavní hrdinka, která je sama, vrhne se do umělého oplodnění a až pak přemýšlí, jestli bude fajn, jestli se to povede? Druhá, co zuřivě lítá z jednoho rande k druhému? Já vám nevím, no, ale od policistky-vyšetřovatelky oddělení závažné kriminality čekám, že to bude mít v hlavě srovnáno trošku líp.
Škoda, autorka psát umí, ale ty postavy se jí prostě moc nepovedly. Do dalších knih už asi nepůjdu.

8 21.08.2022

Trochu slabší než ostatní díly s Erikou, hlavně díky obrovské koncentraci fakt divných postav. Zavražděná mi byla od začátku vysoce nesympatická, což mívá ten následek, že mi vlastně je tak trochu i jedno, zda vraha dopadnou. Divní byli i ostatní. Podezřelí, co páchají sebevraždy skoro jako na běžícím páse? Další svědkové praštění, nespolupracující, alkoholici, chroničtí nevěrníci a cojávím co ještě? Ani Eričino a kolegů řešení rodinných záležitostí mě neoslovilo, kromě linie se starým Eričiným tchánem, ta se tam jaksi hodila. Rozuzlení záhady fantoma v plynové masce mi přišlo ušité dost horkou jehlou, akce Mossové taktéž. A finální tečka mi přišla naprosto absurdní. K postavě to sice sedělo, že je někdo něčeho takovýho schopen, to beru. Ale jinak... jako... fakt?
No nic, tohle mi moc nesedělo, ale číst se to dalo a na takový ty letní podvečery dobrý. Tři hvězdy, průměr.

11 03.08.2022

Ke knížce mě přivedla Čtenářská výzva a nebylo to vůbec špatné. Děj sice nebyl tak strhující, jak bych od thrilleru čekala, takže jsem se tím prokousávala docela dost dlouho... ale pořád mě to motivovalo číst dál, takže dobrý. Bylo zajímavý nahlédnout do úplně jiné společnosti, která je nám sice něčím pořád blízká, ale zároveň hodně odlišná...
Tři proplétající se příběhy byly dobrým tahem, člověka držely v mírném napětí tím, jak se sbližovaly a nakonec setkaly. Z postav a hlavních linií mě jednoznačně nejvíc zaujal Benny, tomu chlapovi hodně držím pěsti, aby se mu povedlo dát si ten podělanej život do pořádku. Thobela... no, chápu, ale vlastně jsem nevěděla, co si o něm myslet. A Christine... ta překvapila. A ještě mě zaujal závěr s Carlou. Nevímproč mám pocit, že tohle ještě není dořešeno a že překvapení nekončí.
No, pokud někdy zrovna narazím v knihovně na další díl, tak po něm asi sáhnu, ale na prioritním seznamu to není. Odpovídá to tomu, že jsem po celou dobu váhala mezi 3 a 4 (nakonec dávám 4 za to překvapivé rozuzlení jednotlivých příběhů).

9 22.07.2022

Přiznám se, že tahle legendární věc mi moc nesedla. Zkonzumovala jsem to jako audioknihu a pořád jsem čekala, kdy se stane nějaký další velký NĚCO, který tomu všemu dá smysl... a ono nic. Takže jediný velký NĚCO bylo politováníhodné zničení Země vogonskou stavební flotilou (což na mě z celého díla zapůsobilo asi nejvíc)... a dál už to bylo jen jakýsi vršení komickejch situací bez ladu a skladu, jako kdyby sám autor úplně moc nevěděl, co s tím chce udělat a kam to chce dovést. I humor mi místy přišel dost přepjatej a šroubovanej, taková ta snaha vymyslet něco superoriginálního za každou cenu. Je to spíš mozaika gagů než nějakej smysluplnej gradovanej děj... a ten já mám ráda a tady mi chybí.
Sakra, teď to zní jako totální propadák :) a přitom jsem dala tři hvězdy, což není špatný. Já jsem na super-legendární klasiky prostě tvrdá a hodně od nich čekám. Tohle očekávání nesplnilo, ale pořád musím nechat, že mi některé útržky vykouzlily úsměv a výšlap při tom docela hezky ubíhal... ale že bych toužila po tom si to zopakovat, to se asi nestane. A interpretaci vševysvětlujícího čísla 42 budu i nadále odvíjet od seriálu LOST a Stopařovu průvodci jen poděkuju za to, že ho možná scénáristům vnukli. :)

10 11.07.2022

Tak tohle jsem si extrémně užila. Zaujalo mě to hlavně proto, že starej nevysvětlenej zločin... a hlavně protože Irsko, země kouzelná a tajemná, kde jsem pár měsíců kdysi strávila a zažrala se mi pod kůži - viděla a cítila jsem ten irskej déšť, zelený louky, archeologický nálezy, lesy a prastaré stavby v nich... i ty sympaťáky od Gárdy a na druhé straně ty afektované, vyumělkované irské dospívající dámičky. A očekávání nebylo zklamáno.
Frenchová umí vybudovat geniálně tísnivou atmosféru (při dočítání mi bylo fakt fyzicky nedobře, cítila jsem úzkost - ne kvůli zlu vraha a utrpení oběti, ale vlastně kvůli utrpení všech zúčastněných) a umí skvělé postavy, do kterých se lze vcítit. Umí to strhnout, bezvadně se to čte a je to celkem originální a přitom většina linií dost uvěřitelná. Jediné, co mi přišlo malounko přepjaté a přitažené za vlasy, byla ta linka s Rosalind, ale jinak... fuu. Osobní příběh mezi Cassie a Ryanem je tvrdej, hrozně tvrdej a smutnej - smutná výpověď o tom, jak snadno lze zkazit a ztratit spoustu cennejch a dlouho budovanejch věcí.
Vlastně se zkopíroval Ryanův příběh z dětství o ztrátě bezstarostnosti, radosti, blízkosti. Velkým plusem je právě linka zmizení Ryanových kamarádů a její závěr. Naštvalo mě to, protože v takhle dobře psané detektivce člověk prostě pořád čeká něco totálně šokujícího, dechberoucího a nezapomenutelnýho... ale na druhou stranu to takhle bylo mnohem, mnohem reálnější a skutečnější.
Tohle je skutečná, smutná knížka o boji se zlem a chtivosti v ostatních i v nás samých a o tom, že často ten boj nelze vyhrát, i když se postavíte na hlavu a budete se opájet optimismem. Je to knížka, ve který se nedějou zázraky a proto jí lze totálně věřit. Fajn, myslím, že mám další oblíbenou autorku detektivek.

15 01.07.2022

Jednou větou: Pokud chcete vědět něco o vraždě Anežky Hrůzové a tragédii Leopolda Hilsnera a chcete to mít velmi dobře podloženo, začněte Kovtunem. Natož pokud to chcete fantasticky zasadit do kontextu a dozvědět se něco o české společnosti od konce 19. do poloviny 20. století.

2022 - AUDIOKNIHA: Autor se hodně zaměřil spíše na sociální a společenský pohled, spíš než na samotnou záležitost vraždy. Jeho pohled dává smysl, informace se doplňují a potvrzují a to, k čemu vedou, je vlastně až děsivé. Já osobně jsem tam trošku postrádala víc pohledu "kriminalistického", chybí mi tam i nastínění možností, kdo mohl být skutečným pachatelem, a také mi chyběl bližší pohled na vraždu dívky Marie, která byla zavražděna asi rok před Anežkou. Ale každopádně je to počin výborný a doporučuji. Kupuju tištěnou a jdu si ji přečíst pořádně a pomalu.

2023 - TIŠTĚNÁ: Po dočtení papírové knihy měním hodnocení. Je mnohem obsáhlejší a obsahuje i to, co mi v audiu chybělo. Pan Kovtun odvedl fantastickou práci, zaměřil se na zmapování všeho, co se v dané době dalo k případu Hrůzová/Hilsner najít, a udělal to nesmírně poctivě, sepsal srozumitelně a v rámci možností i čtivě.

Závěr je jasný, Hilsner to nebyl... ale kdo to byl - zbývají a dodnes se pletou dva motivy, rodinný majetkový vs. sexuální napadení. Moc mě tedy potěšilo, že se toho v současnosti ujal publicista Jaroslav Mareš. Jeho nedávný postřeh o obsahu žaludku mrtvé (a to, že podle všeho KRÁTCE před smrtí pojedla mléčnou kaši, tj. nejspíše došla DOMŮ) je zcela geniální, prostý a mohl by po těch stodvaceti letech konečně navést k finálnímu objasnění. Minimálně očištění chudáka Hilsnera by proběhnout mělo, tohle je ostuda naší justice.

Obrovský respekt všem, kteří do té víc než staleté skládačky přiložili svoje dílky... a kniha pana Kovtuna, mám pocit, složila tu největší část. Takže nelze hodnotit jinak než skvěle.

7 24.06.2022

Půjdu asi proti proudu, ale mně se to líbilo hodně. Ano, je to šíleně absurdní, střelený a šíleně překombinovaný, ale do poirotovské série tím zavane závan nečekaného osvěžení. Co na tom, že to je závan značně kýčovitý a potrhlý. Poirot s Hastingsem se zašťourají do světového spiknutí a od té doby na ně narážejí furt a stále, několik měsíců jim jde o kejhák... a oni z toho stejně vyváznou, jen si Poirot musí znovu upravit knír a oprášit svému příteli zaprášený límec saka. Hrozně mi to připomnělo legendární potýkání Sherlocka Holmese s profesorem Moriartym (a i ta Poirotova narážka na ještě geniálnějšího bratra geniálního detektiva je tuze pěkná, pan Mycroft Holmes je potěšen :))
Řečeno s klasikem - to je tak blbý, až je to hezký. :)))

14 19.06.2022

Ušlo to, četlo se to dobře (2/3 knihy zblajznuty za jeden dlouhý večer)... ale žádnej zázrak. Oproti Temnému létu minimálně o stupeň dolů. Elm Havenu víc svědčí to letní upocené parno a kukuřice... Dospělý Dale je rozsypaný a vrací se do rozsypaného městečka... na místo, které ho může rozsypat úplně. Vrátit se v takovém stavu sem... no, ale zase co tě nezabije, to tě posílí, to je fakt. Jako sonda do života postaršího profesůrka, co si podělal všecko, co měl, to celkem funguje.

Jenže já, jsa ovlivněna Kingovým To, jsem čekala jaksi něco jiného. Od pokračování knihy plné brilantního dětského pátrání a odvahy čekám víc. Alespoň pokus o setkání se starými kamarády, pátrání po tom, proč se na tom místě stále dějou divné věci, i když "kořen zla" tehdy zničili... a dostala jsem obstojnou komorní duchařinu. Osvěžující je "hodný" strážný a radící duch již nežijícího kamaráda... ale kam chtěl Dalea dovést, co mu chtěl sdělit? V tomhle je to nedotažené. Nebylo to zlé, to ne, ale jako pokračování Temného léta mě to neoslovilo.

8 19.06.2022

Dobře odvedená práce paní Agathy, takže obecně nadprůměr, ale na její poměry standard (po pár měsících mi motivy splynuly s jinými jejími knihami, takže nakonec dávám 3 hvězdy).
Čte se to hezky (až na pomalejší rozjezd, kdy se všichni chystají na dovolenou), postavy jsou sice zprvu nudně smetánkovské, ale nakonec se pár jedinců vyloupne zajímavě. Celé to celkem má spád, osvěžuje to stalkerská dívčina pronásledující mladý manželský pár... a pak se dovolenková idylka pěkně rozsype a už jede jedna vražda za druhou. Kdysi už jsem to četla a velmi mlhavě jsem si pamatovala rozuzlení (a upřímně, ono to k tomu dost vede), ale detaily mě držely v napětí i teď. Dobrý kus detektivkářské práce.

Zkonzumováno jako audiokniha a bylo to fajn. Seriál miluju už dlouhé roky, takže tohle byla jasná volba. Postavy Barnabyho a Troye se mi líbí víc v seriálu, o tom žádná, ale postavy lidí z vesnice byly v knize možná i barvitější. A fajn je, že u psané knihy se autor nemusí ostýchat s popisem brutálních vražd. :) Takže za mě hodně dobrý, užila jsem si to, i když naprostá špička to nebyla.

9 06.06.2022

(SPOILER) Výborné, strhující počtení. Perfektně napsané, krásně se to čte, zajímavé a uvěřitelné postavy dětí. Popisy, které drnkají na smysly - zejména kafilerní vůz, ten se povedl, fuj. Perfektně vybudovaná atmosféra, ať už školy nebo horkého ulepeného léta v zapadlém městečku zarostlém v kukuřici...

Líbilo se mi to moc, hlavně Duanova linie s pátráním po tajemství původu onoho zla. A Duanovy honičky na poli s kafilerním vozem a kombajnem... brrrrr, fuj. Myslím, že tahle knížka poněkud prohloubí mou fobii z velkých zemědělských strojů. :-D

Trošku míň mě oslovilo finále, to bylo na můj vkus takové až moc přehnané. Přehané mi přišlo i to hodně hojné využívání zombies onou mocí, zombíci jsou lacině nechutní a odporní :-) a skvělý horor se dá dělat i bez nich nebo s omezeným výskytem.
Podobnost s TO - ano, obrovská. Starší bratr se strachem a péčí o bratra menšího. Obtloustlý a velice chytrý kluk. Přítomnost starších, šikanujících hajzlíků. Zapojení děvčete z chudé rodiny. Zlo, které přišlo před dávnými věky odněkud tam zvenčí a chce se krmit a hledá si pozemské služebníky. Zlo, jehož projevy vidí jen ti jiní - děti, blázni, lidé na prahu smrti. Ošklivé vraždy. A nakonec nekonečně neuvěřitelná odvaha skupinky dětí jít proti zlu, žádné z nich necouvne, neuteče, nevyděsí se... Je to variace na TO a vůbec ničemu to nevadí. Je to jiný pohled na úplně ty samé strachy nejen dětské, ale i dospělé (strach ze samostatně existujícího a samovolně působícího Zla), akorát dalšíma očima.

A je to super, i když TO u mě už asi nic nepřekoná... a proto "jen" čtyři hvězdy. A koneckonců i Simmons umí napsat ještě víc vyšperkovaný hororový román (Terror stále vede). Ale to nic nemění na tom, že Temné léto vřele doporučuju.

13 30.05.2022