terinkha komentáře u knih
No jo, čekala jsem víc.
Začátek byl rozhodně zajímavej, pak přišla druhá část a najednou to pro mě úplně ztratilo kouzlo...Dočetla jsem to, protože její popis událostí měl něco do sebe (i když zase taková vyšinutá minda, boha jeho, proč já si tohle vybírám).
Prostě mě tyhle novodobý thrillery nějak vůbec nechytaj za srdce.
Tři hvězdy, víc ani o píď. Jestli se vám líbí všechny ty Občas lžu, Dívky ve vlaku, Ostrý předměty a tak, tak tohle se vám bude taky líbit.
To zas byla jízda! Ano, je to vykonstruovaný až hanba, všechno souvisí se vším, Anson je božsky inteligentní a navíc schopnej logistik, manažer, bojovník za lidská práva a Zorro mstitel v jednom. Ten konec, to už byl trochu bizár, ale vlastně proč ne?
Miluju styl psaní autora, je to jiný a neokoukaný.
Šesté dítě, třes se! Plný počet hvězd a těším se na zakončení trilogie (a na zbytečný neprotahování ;-) ).
Dočtená na Silvestra, ale stihla jsem ji ještě do loňské výzvy :-)
Docela dost jsem se na ni těšila, ale nějak jsem nebyla schopná tuhle knihu uchopit. Ztrácela jsem se v náznacích, myšlenkách, přirovnáních...Asi i proto, že já osobně jsem hodně přímočarý člověk, co na srdci, to na jazyku.
Nátura Asiatů obecně mi přijde hodně zvláštní (práce do úmoru, pořád se tvářit ultra spokojeně, ale uvnitř vyhořet, dívat se skrz prsty na jakékoliv nezvyklé situace a názory atd.) a tady nám ji autorka naservírovala opravdu skvěle, to se musí nechat
Konec jsem zcela upřímně pochopila až po poznámce překladu, kde se rozebírala situace žen v Korei. Pak mi to začalo dávat smysl.
Tři hvězdy, je to tak 55 %.
Když vyprávěla Grace, byla to pecka! Hlavně ještě se vsuvkami, jak by to řekla Mary Whitneyová, neměla kniha chybu a rychle odsejpala. Rozvleklý konec s Rachel a odjezdem doktora Jordana zvláštní, obeznámení s dalším vývojem přes dopisy zajímavý, poslední dopis Rachel doktorovi milý. Ale zcela upřímně jsem asi čekala, že to bude mít na konci trochu víc šťávy, jak kdyby knize došel na posledních stránkách dech...
Ruku na srdce, jsem ráda, že už mám Grace za sebou! Slabší 4 hvězdy, bavil mě jazyk, styl psaní a vykreslení dobové atmosféry.
Ať už u Norského dřeva nebo tady, vždycky mám takový pocit, jakoby něco tajemného vřelo těsně pod povrchem. Kniha se četla skoro sama a styl autora je jednoduše skvělý, fakt jsem místy měla stejnou náladu jako Hadžime. A záhadná Šimamoto nakonec docílila toho, co mu řekla - měla ho, se vším všudy. Zmocnila se jeho života, i když už v něm víc nebyla.
Za mě báječný čtení, poctivý 4 hvězdy :-)
Houbařka zahrála přesně na tu správnou strunu. Vcelku obyčejný začátek, který postupně pohledy do minulosti odkrývá kostlivce ve skříni a pozadí toho, proč teď Sára žije sama v rozpadající se chaloupce na Šumavě. Poskytuje hluboký vhled do nemocné duše a otevírá tak trochu 13.komnatu. To, že se kniha tak mazlí s houbařením a ukazuje, že houbařit se dá téměř kdykoliv, je příjemný bonus :-)
jestliže mám ohvězdičkovat knihy téhle trilogie podle oblíbenosti, pak musí poslední díl dostat nejvyšší počet. New York je živelný město a věřím, že při dlouhodobém pobytu vás změní (ono Amerika všeobecně). Louisa je tu skvělá, mám pocit, že se konečně našla. Kniha mě opravdu enormně bavila, Margot byla neskutečná a Lily nezklamala :-) Díky za tuhle oddychovou trilogii, bavilo mě to a jdu se zase vrátit k detektivkám ;-)
Kniha mě zaujala (klasická masírka skrz razítka světového bestselleru, že jo) a ejhle, čekala na mě na knihovní pobočce, takže nebylo o čem a rovnou jsem ji přes svátky přelouskala.
Chvílema to bylo fakt nechutný. Tipovala jsem, kdo přežije a kdo ne. Mělo to celkem spád, i když sem tam se to topilo v takovym nijakym balastu pocitů, situací a zbytečnejch dialogů. Nepochopila jsem, proč Wolf mlčel jak zařezanej, místo toho, aby kdáknul a řekl si o pomoc. Ale chápu, policajtský ego, navíc to bylo osobní...
Přečetla jsem, odškrtávám si, ale že bych z toho byla nějak extra nadšená, to se říct nedá.
A Baxterová je prostě pinda. Kdo viděl některý moje komentáře, tak ví, že vyšinutý hlavní postavy prostě nemusim a tohle byla další do řady. Zrhzená vochmelka, která čeká, jestli na ni Wolf konečně vlítne a schovává to za drsňáckou masku. Blah.
34/2024
Na začátku jsem byla z knihy trochu rozpačitá a nešlo se mi začíst. Alíša i Mukéš byli prostě zvláštní. Ale pak se začal děj odvíjet a najednou to bylo tak ohromně milý čtení, že jsem ani nechtěla přestávat. Ačkoliv jsem velký zastánce otvírání tématu psychického onemocnění, tak tady mi naopak přišlo super a žádoucí, že se v tom autorka moc nepatlala.
Bylo to opravdu krásné čtení, které mě (i přes ty smutné události) zahřálo u srdce. A autor seznamu je prostě...no uvidíte :-)
Dávám 75 % a jsem ráda, že jsem si do výzvy tuhle knihu vybrala!
39/2023
Pojďte se mnou trochu polemizovat - kdo asi přijel k Davidovi na víkend na začátku knihy?
Líbilo se mi vyprávění z pozice Larse. Bylo to celý tak zvláštně melancholický a silný, plný nadějí a snů, nejistoty, objevování sebe sama. Co mi na Larsovi vadilo? Ty jeho dedukce, jak kdo co myslel.
Ve chvíli, kdy kniha (a vztah) dospěly k pomyslnému vrcholu, jsem skoro hmatatelně ucítila, jak se "něco" událo a kam kniha bude směřovat. A tenhle sešup mě teda ohromně bavil.
Bavilo mě to celý, i když mi to místy přišlo trochu utahaný a s mojí přímočarostí jsem se občas ztrácela v Larsově snovém světě.
Každopádně jo! Dávám poctivý 4 hvězdy a 85 %, konečně taky trochu něco jinýho než traumatizující (a traumatizovaná) díla z per českých autorek.
37/2023
Četla jsem ji fakt mega dlouho, přiznám se, že jsem se nemohla úplně začíst (což možná úzce souvisí i s mou čtecí krizí). Ale když se to zlomilo, už se Vlaštovka četla skoro sama.
Bavilo mě to, i když Magdu bych nejradši v jednu chvíli zabila a v druhý zabalila do pořádnýho medvědího objetí :-) Barbora je vlastně pořád stejná jako v Lososovi, líbí se mi to prolínání osudů z předchozích knih.
Knihy od Markéty doporučuju všechny, všechny jsou milý a není to takový psycho jako knihy od jiných českých autorek současné prózy :-)
Dávám plnej počet a 90 %, doporučuju!
26/2023
Právě jsem se přistihla, že sedím u počítače, čučím do monitoru a vůbec nevím, jak tuhle knihu ohodnotit...
Jestli se mi to líbilo nebo ne.
Jako takhle, zhltla jsem ji během večera na penzionu. Námět je rozhodně zajímavej, jen jsem si připadala trochu mimo dění. Prostě mě k sobě Gwendy vůbec nepustila a já to tak všechno pozorovala tak nějak z dálky a i proto je asi dojem z knihy trochu plytký...
Další díly si určitě přečtu, ale tady prostě nevim. Je i to hodnocení knihy? :-)
24/2023
Styl, jakým autorka píše, mě prostě baví. Je to nespisovný, trefný, vtipný (někdy se opravdu směju nahlas).
Příběh mě naprosto pohltil, líbilo se mi to, ponořila jsem se do obou dějových linek a jen s velkou nelibostí jsem dočítala, protože jsem chtěla víc!
Panda boží, Marie hustá, maminka toxická až běda, táta k pohledání :-)
Děkuji i za tuhle, vlaštovka už čeká!
23/2023
Miluju nebo nenávidím Evelyn Hugo? Sama nevím.
Na začátku mě vtáhla do děje a už nepustila, nemohla jsem přestat číst a chtěla jsem vědět, jak to bylo dál!
Jak jsem na to dost citlivá, tak tady mě LGBT tématika nijak nerušila a vlastně mi přišlo, že to k tomu Hollywoodu jakýchkoliv let muselo chtě nechtě patřit.
Přišlo mi to skvěle napsaný, chytlavý a dokážu si představit, že takhle nějak to chodilo. Sňatky z rozumu, intriky, drby, polopravdy a to, jak to bylo doopravdy, vědělo jen pár lidí. A stejně tak dobře věřím tomu, že i v tohle šíleným šoubyznysu se dali najít přátelé a láska na celý život.
Na konci i slza ukápla, emoce se mnou cloumaly, díky, 95 %.
20/2023 a taky 300.hodnocená kniha tady na databázi...Myslím, že to nemohlo být lepší :-)
Kniha mi přijde opravdu hezky napsaná. Ano, někdy se může čtenář trochu zamotat do všech pojmů, ale celkovou myšlenku prostě neztratíte.
Všechno je fakt moc hezky vysvětleno a jestli doporučit do rodiny nějakou knihu, tak tuto - i kvůli tomu, že je stručná a výstižná.
Ale pozor, při čtení je nutná sebereflexe!
Doporučuju moc a děkuju za krásné (i když někdy těžké a smutné) čtení :-)
Já už ani nevím, jestli se dá ještě něco napsat...
Za mě naprosto fenomenálně zpracovaný český scifi, báječný hlavní postavy, louskala jsem jednu stranu za druhou a nešlo přestat.
Už aby byl pátej díl...
Milé krátké příběhy včelích medvídků, které známe snad všichni! Řekla bych, že kniha je super i pro malé posluchače, kteří u čtení tak dlouho nevydrží, protože každá příhoda je na 1-2 stránky. Doufám, že se budou holčičce líbit, až povyroste, teď u nich zatím jen usíná :-)
Kdybychom všechny rady, které nám publikace nabízejí, jako rodiče používali, tak od rána do večera neděláme nic jiného než že si dáváme pozor na to, jak na dítě saháme, co mu říkáme, co jíme (jako kojící matky) nebo co dáváme jíst už větším dětem a brzo bychom si uvařily mozky :-D
Doporučuju přečíst, ale vzít si z toho to, s čím souzníte a co vám dává smysl. My naši dcerku hodně nosíme na tygra a v klubíčku, snažíme se s ní manipulovat co nejopatrněji, ale jsou věci, které striktně nedodržujeme.
Dělejte to tak, abyste se z toho nezbláznili ;-)
Fantasy se dostalo mezi moje oblíbený oddychovky a Šest vran mě upřímně nadchlo. Děj je zajímavý, hlavní postavy nejsou úplně typičtí hrdinové a stejně je budete milovat a všechno s nima prožívat. Líbí se mi plno zvratů, ale i humoru, napětí, které se táhne celou knihou. No a chemie mezi Ninou a Matthiasem, to bylo velký ach ♥
Bylo to fakt příjemný počtení, pět hvězd naprosto zaslouženě a na Prohnilé město jsem se vrhla vzápětí :-)
Nepřijde vám, že všechny tyhle nový thrillery z edice Světový bestseller jsou na jedno brdo?
Četla jsem hlavně proto, abych zjistila, jestli se Alicia rozmluví nebo ne. Zápletka mě vlastně trochu zklamala a když jsem dočetla, zůstala akorát hořká pachuť.
Očividně jsou blázni úplně všichni, což není, jak už asi postý opakuju, můj šálek čaje.
Pro mě dost průměrná kniha, celý nadšení kolem ní mi přijde jako velkej hype.