TerJac komentáře u knih
Ať se na mne nikdo nezlobí, ale toto mne zklamalo. Autorku mám velmi VELMI ráda, a na jejích knihách Jaro, Léto, Podzim, Zima či Noc můj syn vyrostl a nedáme na ně dopustit. Ale tohle asi bylo děláno vyloženě na objednávku. Kdyby to bylo bez textu, asi by se nic nestalo, a hodnotila bych knihu možná dokonce i lépe. Ale výpovědní hodnota příběhu je naprosto nulová. Knihu ani neberu domů na přečtení synovi, protože nevím, na čem bych mu v příběhu vysvětlila, že děti neposlouchají rodiče, a je to špatné - což asi pravděpodobně mělo možná z příběhu vystupovat. Jako dítěti by mě osobně to spíš přišlo jakože je dobře, že neposlechli rodiče, protože na zahradě by se nudili, a tak si aspoň užili dobrodružství. Takže dětí, máma říká hlouposti - příště tradá pryč a užívejte si. Prostě zklamání. Dvě hvězdičky dávám asi opravdu jen z nostalgie, které ve mne kresby vyvolávají.
Tohle byla prostě krása. Přečteno 3x za sebou. Jedna z knih, která dětem dokáže rozvinout krásně fantazii. Mám v hlavě hned několik nápadů, jak by se kniha dala využít .... no prostě super.
Doporučuji moc! Strašně krásná kniha. Se synem jsme si ji užili, zároveň si popovídáte o přírodě. Využili jsme předvídání ze svých vlastních zkušeností. Opravdu povedené, asi jako všechny knihy autora!
K téhle knize není co dodat. Se synem ji milujeme a je to jedna z knih, kterou prohlížíme neustále dokola. Úžasné ilustrace a celý rok ve všech barvách. Pro mě TOP!
Určitě doporučuji každému, kdo se chce se svým dítkem věnovat přírodě a z četby si zároveň odnést i nějaké informace. Kniha je nabízí a to nejen je, ale i menší aktivitky. Navíc se z příběhu dítě krásně dozví potřebné informace o přírodě. Prostě krásné.
(SPOILER) Syna pobavila, myslím, že je svým obsahem vhodná klidně i jako drobný doplněk pro děti na 1. stupni k výuce finanční gramotnosti, protože na této knize se krásně vysvětluje, proč je důležité číst důkladně to, co podepisujeme :)
Je velmi nelehké pro člověka pochopit, co se s ním děje, když upadne do "deprese". Natož vysvětlit to jeho okolí a především dětem. A o to se autorka v této knize pokusila. Mohu jen říci, že to je opravdu pěkně napsáno. Pro mne, jako dospělou, to působilo smutně a cítila jsem z příběhu onu bezmoc jakou člověk většinou mívá, když ví o někom, koho tyto problémy trápí. Pokusím-li se ale vžít do dítěte, cítila jsem naději, porozumění, lásku, něhu a starost. A to by mělo být vždy stěžejní i pro každého z nás, dospělého. Neházet "flintu do žita", ale vzít to z těch, na první pohled, nejjednoduších možností, jaké se nám nabízejí.
Myslím, že moc povedená kniha, která může dětem přiblížit smutný svět bolavého nitra dospěláků.
Tohle bylo moc pěkné. Krásný poučný příběh o přátelství, a o tom, že není třeba nikoho soudit dopředu, aniž bychom o něm něco více věděly :)
Knihu jsem vzala do rukou a protože mě upoutaly ilustrace, dala jsem se do čtení, aniž by tušila, kdo knihu napsal. A byla jsem pak velmi překvapená. Že Madonna zkoušela psát knihy pro děti vím, ale netušila jsem, že s takovouto tématikou. Tak procítěnou a jakousi "lidskou"? Asi tuto ženu prostě dobře neznám, ale nečekala bych to od ní. Moc pěkné.
Tak tuto knihu moc chválím. Mám velmi ráda knihy, které probouzejí u dětí mnoho otázek a témat, a lze tak i po přečtení o příběhu dlouho mluvit a probírat jej takzvaně od hlavy až k patě. A o této knize to platí na 100%. V knize nalezneme jak enviromentální tématiku zaměřenou na znečišťování přírody, tak otázku vzájemné sounáležitosti a pomoci druhým, a především výchovný kontext, kdy je poukazováno na to proč nás rodiče často před něčím varují. A jednak je to i perfektní kniha pro čtení s prvňáčky.
Co víc si přát? Snad jen více takovýchto knih :)
Ano, kniha by byla opravdu přínosem, kdyby se neodflákla spolupráce autora a ilustrátora. Kniha, byť ze začátku vypadala jako super vzdělávací, okamžitě zklamala při ilustraci popelnic na tříděný odpad. Chápu, že ilustrátor není zřejmě Čech, ale to nic nemění na skutečnosti, že je tento detail ( zvlášť při celkové tématice knihy) dost podstatný.
Když chodíte s dítětem na procházku a vysvětlujete mu do jaké popelnice se co hází, a podle jaké barvy ji pozná, a potom otevřete knihu a je to tam úplně jinak ..... Vypadáte před dítětem buď jako lhář, ale při nejmenším mu pěkně zamotáte hlavičku. Na tohle jsem prostě alergická. Takže tohle tedy ne.
Tohle bylo moc pěkné, opravdu. Krásný způsob, jak dětem říct něco o vyrábění hraček, a zprostředkovat tak téma zahlcenosti a vážení si věcí.
Moc pěkně provedená kniha. Úžasné ilustrace, doslova jako živé. Úkoly či hádanky moc povedené. Moc se mi líbí i možnost vymalovat si nabízené strany, až je mi trochu líto, že je kniha v pevné vazbě a já do ní čmárám. Možná mohly být tyto věci jako příloha, ale to je věc názoru :)
Rovněž jako předchozí díly, moc pěkné. A jsem ráda za využití tématiky čtenářských klubů v příběhu :)
Pěkné, oceňuji nápad s výrazy ze světa knihomolů, které jsou dětem hezky názorně vysvětleny. Moc milé :)
Trochu se stydím. Protože jsem ke knize přistupovala dost skepticky a do čtení se mi nechtělo. Nevím proč jsme byla přesvědčená, že tohle bude průměr, který mě nemá šanci ohromit. Nevím, proč jsem autorku tak podcenila, když mě, ať už od ní nebo ala R. Galbraitha, nic nikdy nezklamalo.
A nezklamal ani Ikabog. Opravdu mohu jen doporučit. Příběh měl spád, byť byl fantaskní, měl stejně jako Harry hluboký reálný podtext. Kdo umí číst mezi řádky, často se ocitl v reálném světě plného lží, přetvářek a intrik, jaký nás obklopuje. A rozuzlení? Prosté, jednoduché, ale přesto pro nás lidi bůhví proč tak vždy složité, a totiž řešit věci s chladnou hlavou a rozumem.
Děkuji, stejně jako Harry bude i Ikabog součástí mé knihovny.
Tohle ne, nutila jsem se to dočíst. Asi na toto už nemám věk, i když mě takováto témata baví. Ale tohle bylo pro mě až moc naivní a bez jiskry.
(SPOILER) Jo! Tak tohle mě opravdu velmi mile překvapilo. Místy mi to dokonce trochu připomínalo Sirotčinec slečny P. Bylo to tajemné, napínavé, mělo to spád, hlavu i patu, prostě mi to sedlo a bylo to moc fajn. Jen přeci jen mi neseděl nakonec ten konec. To je to jediné, co bych vytkla. Na to, jak tajemný příběh to byl, jsem prostě pořád čekala, že konec odkryje ještě něco wau - prostě šokujícího - co by doladilo celou tu onu tajemnou podstatu příběhu. Takže mě onen happyend prostě zklamal. Ale jinak povedené.
Musím souhlasit s předchozími názory. Jsem ráda, že jsem jako první četla Prvoka, protože po Erotikonu už dlouho po žádné Hartlově knize nesáhnu. Netvrdím, že byla tak špatná, ale rozhodně mi nic ani nepřinesla. A to mi chybí.
Kdyby se mé hodnocení týkalo pouze první poloviny knihy, bylo by určitě lepší. Ale pubertální vývoj Justýny mě dorazil. Nemám naivní představy o životě náctiletých, ale zápletka s gay klubem? To bylo teda na mě moc. I samotný konec byl horší než samotná červená knihovna.
Ať ale nejsem tak kritická, musím stejně autorku pochválit. Styl psaní velmi dobrý, a jak říkám, první polovina příběhu byla super.