TerkaM komentáře u knih
Colleen Hoover je prostě dokonalá. To, jak dokázala celý příběh propojit, jak dokázala provázat všechny souvislosti... perfektní. I slza (a nejen jedna) mi u čtení ukápla. Celý ten zvrat jsem nečekala, absolutně mě nenapadlo, že by CoHo mohla příběh ubrat nějakým takovým směrem a to od ní mám načtené téměř všechno. Takže doporučuji, věřím, že vás nezklame.
Moc milý romantický příběh z prostředí USA, kdy hlavní hrdinka dělá au pair, což je něco, o čem jsem vždy přemýšlela, že bych zkusila (teď už jsem na to bohužel trochu stará). Líbil se mi postupně vznikající vztah mezi Lenou a Ryanem, ač byla škoda, že se kniha tolik nevěnovala právě té práci au pair a autorka to trochu víc v téhle části nerozpracovala. Ale jinak moc hezká knížka od autorky z německé stáje - miluji knihy německých autorek.
Tak tohle bylo naprosto skvělé a já vám to z celého srdce doporučuji! :) Příběh byl emotivný, čtivý a dechberoucí. Doslova a do písmene mi zlomil srdce na tisíc kousků a pak ho znovu slepil. Tohle si musí každý přečíst, je to fakt pecka a já absolutně nechápu, jak jsem příběh mohla tak dlouho odkládat. :)
Tohle bylo vážně skvělé. Neskutečně mě to bavilo. Celý ten vývoj vztahu mi připadal reálný a já jsem se u knížky výborně bavila. A ano, trochu mě otravovalo, že si hlavní hrdinka snažila Kultiho polidštit tím, že si představovala, že Kulti kadí - a upřímně řečeno mě i trochu mrzelo, že to Kultimu neřekla, celkem by mě zajímala jeho reakce. Taky mi vadilo, že si Sal pořád oblékala ponožky velké holky... eh, jako zprvu mi to připadalo zajímavě, ale když to čtete po několikáté, už se vám to omrzí.
Nicméně i tak se mi kniha hodně líbila a báječně se četla. Pokud vám nevadí sledovat úplně dopodrobna, jak se vyvíjí vztah, tuhle knihu vám mohu směle doporučit. :) Pokud spíše čtete o lásce na první pohled a o tom, jak si dají pusu na prvním rande, řekla bych, že byste se této knize měli spíše vyhnout.
Panebože. Panebože! Ten konec, ten příběh... fakt jsem čekala trochu jiný konec. Teda spíš úplně jiný konec. Hádám, že o tomhle závěru budu ještě hodně dlouho přemýšlet, protože mě to skutečně rozložilo na nejmenší kousíčky. Ta Lydiina touha po dítěti, a když se jí to nezdaří, tak touha potom už navždy ovládat svého syna. Nedokážu tomu uvěřit a nejsem schopna k tomu napsat víc slov.
Byl to vážně geniální psychothriller, který stoprocentně doporučuji k přečtení. Musíte si ho přečíst, protože to, jak skončil, vám já neřeknu, na to musíte přijít sami. Já vám akorát řeknu to, že jde o neskutečně čtivý psychothriller s parádní zápletkou, s postavami, které si buď zamilujete nebo je budete nenávidět a s koncem, na který budete po dočtení zírat s otevřenou pusou. Tak moc vás to dostane.
Klobouk dolů!
Tahle kniha mě na jednu stranu děsně bavila, a zároveň mě děsně štvala. Bavilo mě to, jak mi čtení ubíhalo, to, že jsem se u čtení několikrát zasmála, s čímž teda dost souvisí ta hlavní hrdinka - na jednu stranu hrozně naivní, na tu druhou jsem se s ní ztotožňovala a v určitých okamžicích mi byla podobná. Já teda jako doufám, že nejsem až tak rozmazlená, ale tohle fakt sama za sebe posuzovat nehodlám.
Jako na jednu stranu si teď tak říkám, že na tom sňatku z rozumu něco bude, na světě je míň mužů než žen a tak je možné, že některá zůstane sama... měla bych si jít vybrat první z deseti koček. Nevím, jestli bych radši nebyla do smrti sama, než si vzít někoho, ke komu nic necítím jenom proto, abych prostě někoho měla. Abych měla to zaopatření, peníze a měl se o mě kdo starat.
Přesto mám pocit, že v určitých situcích tam ta jiskra mezi Emou a Albertem byla, ale za sebe bych si Emu dokázala představit třeba s takovým Tonym. Sice byl otravný, ale alespoň by se s ním nenudila. Nicméně aby si vybrala Tonyho, musela by radikálně změnit způsob myšlení, něco by se u ní muselo změnit. (Já se třeba těším na Filipa, bratra Alberta, který bude v dalším díle, něco od něho očekávám...)
Upřímně řečeno nevím, co si myslet o tom konci, ale co si pamatuji, Ema má sklony trochu dramatizovat, tak třeba to nakonec nebude takové, jak si myslí. Ale jsem na ten další díl teda vážně zvědavá. A chci tam nějakou jiskru, nějakou vášeň mezi hlavními hrdiny... :)
A navzdory tomu, že jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, nakonec dávám pět, protože... proč ne? :)
Doporučuji! Je to skvělý příběh a Ruta Sepetys má obdivuhodný talent takové příběhy vyprávět, to se jen tak nevidí. Já se jen divím, že se o táborech na Sibiři moc neví a od té doby, co jsem V šedých tónech přečetla, si stále říkám: "A co když se to ještě děje? Když to Rusové dokázali utajit tehdy, proč ne dneska?" Je děsivé, že se něco takového dělo, umřelo tolik lidí... a takřka nikdo o tom nic nevěděl. Jedním slovem: doporučuji. Přečtěte si ji. Je podaná jednoduše a rozhodně to není jako vytržené z učebnice dějepisu.
Wow. To bylo něco. Ani na chviličku se mi kniha neznelíbila, přestože byla tak neskutečně předvídatelná, patetická, naivní... četla jsem se zatajeným dechem, otáčela stránku za stránku a najednou jsem zjistila, že jsem na konci. Hlavní hrdinka Bianca byla tak neskutečně cynická a feministická, až mi byla sympatická. Co se týče Wesleyho Rushe, nemám k němu co dodat. Naprosto skvělý kluk, který měl odvahu a změnil se k lepšímu. Kousek před koncem jsem brečela a já už se tomu, abych pravdu řekla, ani nedivím.
Mohla bych knihu ohodnotit jinak, než plným počtem hvězd? Zvlášť, když jsem knihu začala číst včera večer a dneska ji dočetla? Zvlášť kvůli tomu, že jsem se naprosto zamilovala do Wesleyho? Někdo by mohl říct, že jsem na young adultovky už stará, ale já si to nemyslím - copak může být člověk starý na lásku? (Kór když tu opravdovou ještě neprožil?)
Kniha mě vážně uhranula a až trochu našetřím, zajisté si ji koupím, jelikož už teď vím, že jsem ji rozhodně nečetla naposledy. Rozplakala mě, ale dokázala mi vykouzlit i úsměv na tváři - a to se stalo mnohem častěji. Takže, děkuji Wesley, děkuji Bianco, za skvěle využitý čas. Neustále jsem na knihu musela myslet a měla jsem nutkání číst i za chůze (přece jen je kniha docela malá a na čtení při chůzi ideální), jen kdyby nepršelo. Díky, Kody Keplingerová. :)
(A teď se jdu vrhnout na nějaký pořádný thriller nebo z těch románků zblázním.)
Stále nedokážu uvěřit tomu, že to skončilo tak, jak to skončilo... byl to neskutečně procítěný a dojemný příběh jedné lásky, která by někomu mohla připadat nereálná, ale je to román, tak o co jde? Jsem po dočtení plná dojmů, zároveň jsem úplně prázdná. Byl to velmi krásný příběh. Navíc, snad ani u Měděného jezdce jsem nebrečela tak moc a těžko bych zmínila nějakou další knihu, která mě tak strašně vzala za srdce a zlomila ho na tisíc kousíčků.
Možná mi přijde už trochu klišoidní, že se jakékoliv hlavní hrdince, když ztratí práci a záhy si najde novou, obrátí celý svět vzhůru nohama. Také mi to ze začátku připomínalo Nebezpečnou lásku od Kateřiny Petrusové, pak je to něco jiného.
Fíha. Docházejí mi slova, která bych ke knize řekla. Byla dokonalá, to rozhodně. Doopravdy čtivá. Ubrečená. Kromě toho v ní člověk najde i pasáže, kde se zasměje. Vlastně jsem si při jejím čtení uchovávala jakousi malou naději, že se všechno podaří, jak si přeji. Ach jo, je tak hrozně těžké o té knize psát bez toho, abych něco důležitého neprozradila, čímž bych někomu mohla zkazit požitek ze čtení, který jsem prožívala já.
Na závěr tedy - doporučuji. Bezesporu doporučuji. Zvlášť pokud rádi rozmýšlíte přesně o takových věcech, které jsou v knize popsány. Mé pocity po dočtení jsou čerstvé, zkrátka jsem se z nich musela nějakým způsobem vypsat, abych mohla jít spát (což netuším, jak půjde), v každém případě byla kniha skvěle napsaná, koncem mě autorka jednoznačně odrovnala, přesto se po tomto může řadit k mým oblíbeným autorům a už se těším na další její knihu, která na mne čeká - na Dívku, již jsi tu zanechal. :)
Kniha se mi četla dobře a to i navzdory tomu, že to je do povinné četby, ale už dlouho jsem si ji chtěla přečíst a jsem ráda, že jsem tak uskutečnila. :) Měla jsem ji přečtenou během jednoho dne a vlastně ani nechápala, proč tu knihu někdo nemá rád a neláká ho, ale samozřejmě je to každého věc, mně se kniha líbila. :)
Moc pěkný a milý první díl série. :-) Ještě úplně nevím, jestli se pustím do těch dalších (záleží o čem budou), ale tohle bylo hrozně hezké čtení. Ač se dalo předvídat a romantiku bych přirovnala k Rosamunde Pilcher, líbilo se mi zde téma vesnické veterinární ordinace. Rovněž byl zde skvěle vidět vývoj hlavní hrdinky od doby, kdy přijela z velkoměsta, až do závěru knihy. Takže pokud jste romantické duše a ještě navíc milujete zvířata, pak jsem si jistá, že se vám tahle kniha bude líbit. :-)
Po Malychinovi, poslední knize, kterou jsem od autorky četla, musím konstatovat, že tahle kniha se mi líbila maximálně. Máme zde prostředí amerického fotbalu, slow burn romanci, hate to love romantickou linku. To je prostě něco, co v knihách miluji a co Mariana Zapata umí naprosto geniálně. Zkrátka a dobře, je to opět něco, co si potřebujete přečíst. :-)
Tohle bylo fakt skvělé! Ideální knížka pro všechny knihomolky, protože se najdou v téměř každé věci, kterou v této knize najdou. Navíc se stopro u knihy i zasmějete a třeba i najdete nějaké nové hlášky, kterými můžete počastovat lidi, kteří vás budou rušit od čtení. Navíc, hlavní hrdinku i hrdinu si určitě zamilujete.
Líbilo se mi to hodně, přesto nemůžu hodnotit plným počtem hvězd, protože mě vlastně nic nenutilo knížku číst dál. Ano, zajímalo mě, jak to s hlavními hrdiny bude dál, potažmo jsem byla zvědavá, jak příběh skončí, jestli Eden podlehne kouzlu Pana Romantika... a ano, kniha je za mě originální, rozhodně to není tuctová romantika, kdy už od začátku tušíte, že ti dva prostě budou spolu. Ne. Nemáte nejmenší tušení. Navíc jsem trochu rozpačitá z toho závěru. Každopádně Profesora Sympaťáka si určitě přečtu, zajímá mě, co autorka ještě vymyslí.
Za mě pecka! Jakože už ze začátku mě při čtení mrazilo v zádech a já jsem celou dobu neměla tušení, co mám od knihy čekat. Respektive, jaké rozuzlení mám od knihy čekat. Četlo se to skvěle a pokud máte rádi duchařské příběhy (nebo se prostě u knih rádi bojíte), pak ani tuhle knihu nesmíte minout. :)
Příběh je velice temný a napínavý a pokud máte rádi knihy, u jejichž čtení vám bude běhat mráz po zádech, myslím si, že se vám Tajemství sídla Craven Manor bude líbit. A já budu pokračovat dalšími nepřečtenými knihami od této autorky. :)
Příběhy z druhé světové války mám ráda, a proto jsem se hodně těšila i na Tatéra z Osvětimi, bohužel jsem byla celkem zklamaná. Příběh mě bavil, ale způsob, jakým byl napsaný, mě úplně neoslovil a já si knihu neužila tolik, jak by mělo být zamýšleno. Dokonce jsem si u knihy ani nepobrečela a já brečím vždy a všude. Jen mě to zkrátka tolik nezasáhlo, což je škoda, protože námět je zajímavý.
Jak to říct jednoduše? Naprosto pozoruhodná věc je naprosto pozoruhodná kniha. Je to kniha, kterou v jedné chvíli nechápete a v druhou všechno chápete. Kniha, o které je tak strašně těžké mluvit, protože toho v sobě ukrývá hrozně moc. Primárně je to asi sci-fi kniha, která v sobě ukrývá skvělou sarkastickou hlavní hrdinku, která vás báječně provází celým dějem. Hodně se mi líbily myšlenky, které byly v knize obsaženy a musím říct, že parádně vystihují dnešní dobu a taky to, co bychom měli dělat (a co bychom naopak dělat neměli). A fakt hodně se mi to líbilo a byla bych nadšená, kdyby si knihu přečetlo víc lidí, kteří ji budou milovat a hrozně ráda bych vám ji doporučila, ale kniha je o tolika věcech, že absolutně netuším, komu bych ji doporučila. Nicméně pokud si ji chcete přečíst, protože máte rádi Johna Greena, vězte, že Hank píše úplně něco jiného než jeho bratr.
Tohle bylo fakt skvělé a opravdu se mi to líbilo. Sice mi to z jedné strany trochu připomíná knihu Spolubydlící, kterou jsem chvíli před touhle přečetla, ale celý ten námět se mi líbil a postavy byly sympatické. Od děje se nedalo odtrhnout, takže prostě pokud potřebujete vypnout, Začít znovu vám mohu jenom doporučit.
Tohle byla pecka. Jak mě od Colleen Možná jednou moc nebavilo, tak Námi to končí bylo opět silné čtení. Doporučuji, nebudete zklamaní. :)