tetanurae komentáře u knih

Kde začít a kde skončit... Podobně jako příběh, také já otáčel stránky a neměl tušení, co přijde. U těchto bizarro textů jednoduše nevíte, kdo a co na vás vyskočí.
***
Soňa je mladá dívka, řeší soustu problémů, vztahy... Však to známe. Jednoho dne v jednom pochybném klubu však vyhraje v tombole. A výhra v tombole potěší. Nebo snad ne?

Kristina Haidingerová je ostřílený autor, zkušený vypravěč, a na textu to poměrně lehce poznáte. Svým spisovatelským uměním vás zavede do říše pohádek, ujetostí, násilí a sexu, kde nebudete trpět nouzí o pořádná překvapení.
Jasným kladem je na knížce poměr délka a kvalita příběhu. Mám rád krátké knihy, proto ocením, když i na menším počtu stran najdu plnohodnotný příběh, jenž má o to větší spád. Kristina má plnou hlavu nápadů a žádný z nich se nebojí použít.
Mrzí mě, že ani pře veškerou snahu mě text nedokázal plně pohltit, někdy až dokonce nudil, a dialogy bych si představil lépe propracované. V součtu jde ale o povedené dílko, které sfouknete při cestě vlakem, při obědové pauze nebo klidně na WC :-D. Rozhodně doporučuju. Celkové hodnocení 75% -hluback-

4 29.06.2022

(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se opravdu dlouho těšil.
Cizinci. Tak nevinně to zní.
Michael Louden miluje svou ženu. Michael Louden nenávidí svou ženu. Michael je milý chlapík ze sousedství. Michael vás zabije! A Vás taky. Jak jen je to možné? Je cizinec!

Popravdě, jsem v rozpacích, jak k této knize přistupovat. Nakladatelství Golden Dog si tímto počinem zapsalo na své konto první zahraniční dílo, a Mort Castle byl rozhodně dobrou volbou. Avšak jako každá kniha, ani tato není výjimkou a nedostatky se jí nevyhnuly. Nejsem si úplně jistý, jestli odhalení pravé tváře zla mělo ten kýžený efekt, jaký mělo mít. Myšlenka Věku Cizinců je pojata velice obšírně a nevystihuje nic konkrétního. Podobné téma by si nepochybně zasluhovalo obsáhlejší zasvěcení a možná postupnější odhalování. Po celou dobu děje vlastně jen sledujeme chování Michaela, které nás, vzhledem ke znalosti jeho pravé podstaty, nemůže udivit a pomalými (mnohdy lehce nudnými) krůčky postupujeme k neodvratnému finále, a když k němu dojdeme, není zdaleka tak oslnivé, jak by mělo být.

Nedá se ovšem popřít, že kniha obsahuje množství skutečně povedených momentů a drží si poměrně vysoký řemeslný standard, díky kterému si vychutnáváme nezaměnitelnou atmosféru Ameriky 80's.
Velice pozitivně hodnotím zpracování obálky a celkový vzhled tohoto sympatického paperbacku. Bohužel korekturu by chtělo příště lepší.

A souhrnně? Knihu rozhodně doporučuji, jelikož českému čtenáři ukazuje, že americký horror není jen Stephen King, R. L. Stine nebo Howard Lovecraft. Mám sice lehký problém přijmout Cizince jako horror (spíše psychologický thriller s nádechem slasheru), nicméně v mé knihovně bude mít toto dílo místo mezi horory a budu jej s láskou opečovávat
Celkové hodnocení 70% -hluback

4 04.09.2021

Knihu, kterou si představíme, jsem četl již kdysi dávno, a nyní jsem se k jejímu nezapomenutelnému příběhu chutě vrátil.
Dallas Mayr, nebo Jack Ketchum, chcete-li,je naprostou stálicí moderního hororu. Jeho román Po sezoně se stal kultovní knihou, z níž čerpají spisovatelé krvavých hororů dodnes.
Klasický příběh o šestici přátel pobývajících na maineském pobřeží v pronajatém domě, kde se je rozhodne ulovit kmen zdivočelých kanibalů, se vám zavrtá pod kůži a vy zažijete nefalšovanou zábavu nestárnoucí Ameriky 80', kde se souloží, létají střeva, mozky, lebky a v kotli se vaří usekané končetiny.
Co se týče moderních hororových děl, řadím Po sezoně na třetí místo svého žebříčku nejlepších knih (za Sacculinu a Řbitov zviřátek).
Celkové hodnocení 90% -hluback-

3 28.01.2023

️
Časonauti jsou lidé jako my. Ani hodní, ani zlí. Jejich city jsou značně limitované jejich posláním, jelikož primární úkol těchto cestovatelů časem je (h)ladit odchylky v kauzalitě základního časového proudu. Jinými slovy, když se něco pose*e, tak se nenarodíte, a to fakt nechcete.
Žijí na základně mimo základní časový proud, čímž už z podstaty sice popírají z hlediska zákonů vesmíru svou existenci, ovšem zde jsme v odvětví sci-fi, takže hypoteticky je možné téměř vše (jestliže může na Cheopsově pyramidě přistát loď boha Ra, proč by nemohli existovat časonauti).
Kniha sestává z deseti povídek, přičemž některé zvítězily i v prestižní soutěži Cena Fantázie, a každá jedna nám nabízí alternativní pohled na různé kontroverzní události našich dějin.
Djatlovova expedice,
Atentát na Kennedyho,
Tunguzský meteorit atd.
A mohu směle prohlásit, že vysvětlení, jaká nám Tono nabídne, jsou vskutku pozoruhodná.
Co knize čistě subjektivně vytýkám, je nadměrná serióznost (možná suchost) vyjádřování vypravěče i postav (dočkáte se ich i er formy), ale jasně, nemůžete všecko srovnávat s Kulhánkem nebo Kotletou.
Naopak oceňuji, že povídky, ač se dají číst i samostatně, v součtu tvoří komplexní systém, jaký bychom mohli označit za román. Něco podobného lze najít v Bradburyho Marťanské kronice.
Třebaže občas jsem se lehce nudil, povídky mají pokaždé hloubku a vy si rádi budete dohledávat spojitosti s realitou, jako jsem to dělával já. Díky Tonkovi se teď patrně nějaký čas budu věnovat krom hororů také sci-fi. Díky za to A vy neváhejte a tuhle poutavou knihu si pořiďte do sbírky.
Celkové hodnocení 75% -hluback-

3 14.12.2022

Povím vám, jsem hrozně rád, že jsem se k téhle knížce konečně dostal. Ivan je nejen fajnový chlapík ze stejné spisovatelské stáje (rozumějte vydavatelství), ale také poměrně známý povídkář a zasloužený vítěz ceny Béla.

Obchádza nás temnota je sbírka jedenácti povídek, v nichž si každý najde svoje. S Ivanem máme společnou například lásku k temným lesům a nevysvětlitelným jevům v přírodě. Z toho důvodu mi velice přirostly k srdci povídky Obesenec, Niekto tu je nebo Zahradkárska osada. Avšak ani Ovoniavač nijak kvalitativně nezaostává.

Celá sbírka cílí zejména na budování atmosféry a klade důraz na zlovolné úkazy okolo nás. Rozhodně bych velice rád vyzdvihl napětí, které téměř každá povídka úspěšně drží. Oproti tomu budou zklamáni příznivci propracovaných point. Čímž jsem byl lehce zklamaný i já.

Výsledek je i tak ale velice slušný. Ivan Kučera je stále autorem, který na Slovensku umí nejlépe využít potenciálu lesních sil. Jestli tíhnete k poctivým brakům za pár korun (nebo euro), a to doslova, protože tuto knížku zakoupíte za úžasná 3€, neváhejte ani chviličku. Svůj účel splní.
Celkové hodnocení 68% -hluback-

3 05.07.2022

Spojení poesie a prózy je nepříliš časté, ale o to zajímavější, pokud umíte skloubit obě formy do jednoho díla, respektive pokud obě formy ovládáte. Jak je to v případě autora Pavla Skořepy, se pokusím rozebrat v následujících řádcích.
Pavlovy básně najdete na jeho facebookové stránce a zde, do této knihy, jich vysypal pořádný uzlíček. Jde o poesii prezentovanou nejčastěji volným veršem, což velice ubírá na atraktivitě, každý verš se (s nadsázkou) plazí na tři řádky, a než dojdete na konec, sotva si vybavíte, co chtěl autor říct na začátku. Ač jsou tedy myšlenky hluboké, nevyhnete se zklamání, že autor chtěl exponovat svou slovní zásobu a předvést, co všechno ještě do jednoho verše vtlačí, takže pro samou komplikovanost si tyto básně neužijete, jak by bylo žádoucí.
V povídkách se Pavel zaměřuje na jakousi kombinaci dark fantasy, urban fantasy, hororu a gotiky. Z textů jde cítit již mírná zkušenost s tvorbou, avšak rozhodně by neuškodila úprava stylistiky do čtivější podoby. Souvětí jsou dlouhá, leckdy neohrabaná, a není pochyb, že mnoho nadbytečných slov by se dalo vypustit nebo aspoň nahradit vhodnějšími.
Největší mínusy vidím v samotných postavách, které jako by vypadly z předobrazu homeless či Homera Simpsona (grkají, plivou, hulí, chlastají, potí se jak vrata od chlíva, chovají se jak v osmé cenové), a pak pointy, na které málokdy přijdete, ovšem autor vše ospravedlní tím, že nechápavý je čtenář.
Suma sumárum jsou Zlověsti debutem, který vás nijak nenadchne, ale současně třeba říci, že existují i horší knihy. Věřím, že se autor může zlepšit a časem vydat i obsáhlejší slohový útvar. Celkové hodnocení 48%

3 14.05.2022

Carrie je dívka, studentka střední školy, žijící se svou matkou Margaret v domě ,,boží čistoty" ve městečku Chamberlain. Matka je náboženský fanatik, Carrie týrá, omezuje a vychovává hůře než ve středověku. Vidí v ní cosi... zlého.

Carrie je však úplně normální holka, kterou díky povahovým rysům, způsobeným pokřivenou výchovou, ve škole ustrkují, ponižují a šikanují (někteří z nás tohle ve škole zažili, pročež se s pohnutkami Carrie velice rychle sžijí). Vše se začne komplikovat ve chvíli, kdy Carrieta, jež nedostala žádnou osvětu o fungování ženského těla ani o sexualitě, zažije ve sprchách svou první menstruaci. Vše ukazuje, že dívka má vrozenou schopnost telekineze.
____________________________________________

Rozumějte, tahle kniha byla Kingovým debutem; není možno očekávat, že půjde o jeho nejlepší dílo. Pravé know-how zde pochopitelně citelně chybí. Příběh není tak svižný, jak by měl být, děj je hodně předvídatelný a plynulost čtení hodně ztěžují častá intermezza, díky nimž už dopředu víme, co se chystá v závěru. Mnohé pasáže jsou navíc uměle natahovány, takže kniha, která mohla být na pomezí úderné povídky, popř. novely, rázem spadla do kategorie delší novely až románu. Přesto však jde cítit tíživé poselství, s nímž do duše čtenáře vstupuje jistá dávka neklidu a pochyb, jelikož jsou v textu zakomponovány úvahy o Bohu, Satanovi, osudu, a telekineze je prezentována jako potvrzená schopnost, která ovšem není na nikom vidět, dokud se něco... nestane.
Závěrem bych chtěl říci, že celkové zpracování je kvalitnější (a úplně jiné) než pojetí filmová, kde jsme nedostali patřičný rozbor psychologie postav, a tím příběh postrádal kýženou hloubku.
Celkové hodnocení 70% -hluback- ️

3 23.02.2022

Dnes již lehce sběratelská záležitost pro nadšence lovecraftovského hororu. Škoda, že gotický styl převládá i v povídkách, kde není zrovna žádoucí, čímž lehce kazí autenticitu a přirozenost. V jiných je naopak použit správně a utváří potřebnou a příslušnými fanoušky vyhledávanou atmosféru. Autorka má očividně své nesporné kvality, což dotvrzují i zdejší vyloženě ,,hejtovací" komentáře. Nejvíce bych knize vytkl poměrně velké množství gramatických nedostatků. Je to však rané dílo, tak buďme ohleduplní. Jana je opravdu nezbytnou součástí českého hororu.
Celkové hodnocení 65% -hluback-

3 16.11.2021

Edice Husí kůže je, zejména v původním jazyce, obsáhlá a sestává z více či méně zdařilých děl.
Pozor na to, co si přeješ!!!️
Když dvanáctiletá Sam, kterou šikanují její spolužačky, potká jednoho nevlídného, deštivého večera záhadnou Clarissu, nemá nejmenšího zdání, že tato žena s pomocí své křišťálové koule umí plnit veškerá přání.
Kdo z nás by takovou dámu nechtěl potkat, že ano...
Ovšem pozor- je vskutku důležité své přání správně formulovat, v opačném případě dojde ke katastrofě!
Robert Stine v tomto románu opět ukazuje, že nouzí o nápady netrpí a že i všední a banální situace zvládne přetvořit v dechberoucí příběh, ryze hororového zaměření.
Zkrátka literatura, kterou svým dětem z vlastní zvědavosti zabavíte dříve, než ji stihnou přečíst.
Celkové hodnocení 80% -hluback-

3 24.08.2021

(SPOILER) Malý Christopher Reese prchá se svou matkou před jejím násilnickým partnerem do městečka Mill Grove, kde se hodlají usadit a začít nový život.
Christopher je dyslektik a dysgrafik, což mu dělá problémy ve škole, ovšem jeho matka jej utěšuje, že se jednou určitě zlepší.
Když se však jednoho dne Christopher ztratí cestou ze školy v Apoštolském lese, kde stráví šest dlouhých dní, jeho schopnosti se výrazně zlepší. Ve škole se z něj stává premiant. Co víc- umí vsázet výherní kombinace v loterii, umí číst myšlenky. Na otázku, kdo mu pomohl z lesa ven, však odpovídá, že Hezký pán.
Hezký pán, který má prozatím podobu bílé igelitky, ovšem požaduje jistou službu: Christopher musí v lese postavit domek na stromě, jinak se stane cosi strašného. Domek, který tu před padesáti lety měl postavit nakonec zaživa pohřbený David Olson, ale z nějakého důvodu úkol nesplnil.

Stephen Chbosky se netají tím, že toužil sepsat epos, aby se vyrovnal svému vzoru- Stephenu Kingovi Imaginární přítel skutečně dýchá Kingovou atmosférou, ale je tu jistý problém. Překombinování děje je odvěkým nepřítelem každého spisovatele. V půlce knihy, která je doposud SKVĚLÁ, se žánr horror mění v jakousi nepochopitelnou směsici fantasy a čím dál víc se čtenář zbytečně zamotává do zdlouhavých popisů osudů vedlejších postav. V poslední třetině již kniha dočista ztrácí tajemnou duši, a místo strachu a napětí na čtenáře tlačí nutnost dávat si pozor na text, aby stíhal sledovat, proč se co děje, a to všechno jen proto, aby se stále jasněji dozvídal, že jde o biblické vylíčení boje dobra se zlem, o vysvětlení prozření a pochopení zákonů života, smrti, nebe a pekla, ale jen a pouze v autorově sci-fi pojetí.

Stephen Chbosky do sepsání této knihy vložil ohromné množství času a úsilí, a všechno to je na propracovanosti textu znát. Vše je propleteno do posledního detailu. Bohužel se vůbec nepovedla gradace děje a udržení napětí. A především- aby kniha zůstala tím skvostem, jakým se jevila v první půli.
Celkové hodnocení 75% -hluback-

3 24.08.2021

(SPOILER) Peter Straub, přítel Stephena Kinga, je považován za jednoho z nejlepších autorů hororového žánru. Má na kontě několik obsáhlých románů, z nichž některé sepsal právě se Stephenem, a z tržního hlediska šlo o bestsellery.
STÍNOZEM (originál Shadowland, 1980) je románem, jenž pojednává o přátelství dvou chlapců, Toma Flanagana a Dela Nightingalea, kteří chodí na carsonskou střední školu a spojuje je společný zájem- magie. Tato škola, obzvlášť v padesátých letech, je zcela puritánskou institucí, kde i sebemenší nekázeň se trestá nepřiměřeně přísně.
Delův strýc Coleman Collins je nejlepším mágem na světě, proto, když k němu chlapci jedou na prázdniny do jeho sídla ve vermontských lesích, Stínozemě, Tom se těší, že své kouzelnické schopnosti posune na vyšší úroveň. Ani jeden z nich však nemá ponětí, že magie nejsou karetní triky a že Stínozem je bránou do skutečné temnoty. A možná se dozvědí, proč se ostatní kluci na škole chovali jinak, než by se dalo čekat, jako psychopati!

Peter Straub je skutečně trpělivým autorem s nezměrnou inteligencí. Nespěchá, své dílo pečlivě vede k jasnému cíli. Smekám před ním; vím, že v současné době bych ještě takový román asi nezvládl stvořit. Všechny legendy a všechna přirovnání jsou propojena a výsledný obraz Stínozemě jako symbolu temna je působivý. Bohužel, již autor začátečník ví, že dějová linka (či více linek) se musí vést svižně, a to jedním ze dvou způsobů- buďto postupnou gradací, jako to dělá běžně Stephen King, nebo kolísáním děje, kdy se střídají břitké chvíle s těmi, co mají sloužit jako výplně a obsahují informační sdělení pro pochopení souvislostí.
Zde bohužel autor nezvolil ani jednu variantu. Román má spoustu vleklých odboček, které nemají přímou souvztažnost s příběhem; nejspíš pro zdokonalení atmosféry, a tím dílo ztrácí spád. Dalším problémem je jazyk. Text se velice obtížně čte, popisy jsou příliš formálně podané (úměrně době), ovšem dialogy vůbec neodpovídají zbytku textu, jako by překladatel neuměl najít kompromis. A navrch ještě nehorázné množství překlepů, za než by měl korektor dostat výpověď.

Celkově jde ovšem o klasiku, která v knihovně milovníka hororů a temné fantasy nesmí chybět. Vždyť je to Peter Straub, přece!!!
Celkové hodnocení 55% -hluback-

3 15.04.2021

(SPOILER) Mark E. Pocha - Bestie

Štefan Swarz se narodil jako plachý a milý kluk. Démonický otec však dokázal, že výchova umí zapříčinit takřka cokoli.

Když dvě kamarádky cestují večerním vlakem v prázdném vagónu, jejich hlavním tématem je sex, velikost pánských přirození a tak různě. Jakmile se ve dveřích kupé objeví podivný mladý muž, pokusí se ho slovně vyhodit. Ani jedna však netuší, že se setkaly se skutečnou bestií.

Majo je velmi zručný autor. Budu to opakovat furt a znova, jeho odchod do důchodu je největší geopolitickosociální událostí od rozpadu SSSR. Na rozdíl od Sovětů se však může vrátit na výsluní a já tomu stále pevně věřím. Bestie je velice vyzrálé dílo a autor v něm servíruje detailní pohled do utlačované duše, z níž se stává duše zvrácená. Štefanovi vyloženě fandíte a chápete, proč páchá ta nejhorší zvěrstva, ačkoli vnitřně cítíte a víte, že ani takovéhle promiskuitní fetky není možno zabíjet jen tak. Prezentace, jakou autor použil, je však ohromující. Já osobně jsem Štefana definitivně zatratil až po scéně s Marií a Jolankou. Ale žádné spojlery. Pěkně do knihkupectví a koukejte si tuhle krvavou parádu vychutnat - psychologický přesah je tam skutečně výrazný a za mě dechberoucí.

Celkové hodnocení 80% -hluback-

2 04.06.2024

Jste milovníci Poea? Jo? A Lovecrafta. Též jo? No, a což takhle něco middle.
Ambrose Bierce a Montague James jsou autoři takzvané doby přechodné, jelikož literární vědci jim přisuzují roli spojovacího článku mezi tvorbou ryze gotickou a pozdější weird fiction, se kterou přišel právě slavný HPL.
Oči plné děsu jsou povídkovou sbírkou, ne ani tak antologií, jelikož zde kooperují pouze dva autoři, ovšem storky nám poskytne vpravdě pozoruhodné.
Abyste rozuměli, vy, kdo se rozplýváte nad Darcy Coates, tak bez pana Jamese by duchařská story, Darcyin subžánr, patrně nikdy nevznikla. A ač jde o průkopníka své doby a nejednu povídku modernímu čtenáři brzdí zastaralý styl vyprávění, tak vysoká kvalita a až děsivá autenticita se nedá příběhům odepřít. Jak už to bývá, některé jsou silnější, jiné slabší, ale v součtu se drží nad průměrem.
Ambrose Bierce má svá vyprávění poněkud kratšího rozsahu než jeho kolega, ale vyznačují se něčím, co na tehdejší dobu byli skutečně neobvyklé - humorem. Ano. Humor v hororovém žánru je dnes již běžnou záležitostí, nicméně tažme se, kde je jeho původ. Bierce zkrátka psal anekdoty, a už jen za své novátorství dostává body nahoru.
Ovšemže, příběhy jsou popisné, opisy v nich zdlouhavé a příliš uhlazené až místy nudné, avšak milovník starších děl se poměrně rychle adaptuje. Nejde o knihu na jedno posezení, je třeba ji vychutnat. Já tak učinil a dobře jsem udělal.
Celkové hodnocení 75% -hluback-

2 17.01.2023

Drabble jsou krátké povídky o maximálně sto slovech, v nichž je nesmírně důležité vystihnout v pravý čas vymazlenou pointu. Pavel jich zde nacpal rovnou stovku, jak jinak, a ilustrátorka Danka Pružincová (která mi nakreslila i viselce do Lesa) jim vdechla vizuální život.
Jak už to bývá, u stovky povídek se najdou ty, které patří ke špičce, ty průměrné, a pak se najdou i velmi špatné. Posledních zmíněných však kniha obsahuje pomálu, a díky tomu si dílo drží konstantně nadprůměrný standard.
U některých jsem se smál, u jiných bych zase ocenil atmosféru. Inu, motivů na vás vyskočí přehršel, a už jen z toho hlediska lze knihu označit za dobrou. Co s příběhy na jedno kopyto, že jo...
Kdo máte rádi úderné, humorné a strašidelné knihy, měli byste si Skořápkami udělat radost
Celkové hodnocení 70% -hluback-

2 31.12.2022

Marko Hautala je uznávaný finský autor, kterého mnohá média označují za finského Stephena Kinga, což je samozřejmě úplná hloupost, neboť každý z nás je zcela jedinečný a nezaměnitelný.
Šeptající dívka (Kuiskaava tyttö) je druhým románem, který Knižní klub Markovi uvedl na trh.
Příběh je velice spletitý a na nízký rozsah stran silně filosofický. Pojednává o dívce Iidě, jež po setkání s podivínskou studentkou Sanni a pročtení jejích zápisků začne trpět sluchovými halucinacemi. V levém uchu slyší neustálé hlasy a na spánku cítí něčí dech.
Anton je terapeut, který svou dceru neviděl patnáct let, ovšem nyní zjišťuje, že může být zapletena do případu úmrtí jednoho z kolegů - kontroverzního psychologa Unta Mäkiläho, který se fenoménem ,,šeptající dívky" zabýval. Anton má vodítko - složku se spisy, jež mu Unto zanechal. Záhy však zjišťuje, že za vším se možná ukrývá prastará legenda, jejíž závažnost se rozhodně nevyplácí podceňovat.

Marko Hautala je autorem, kterého buď pochopíte, nebo nepochopíte. Většina lidí jej nepochopí a hodnotí jeho knihy zbytečně negativně. Já sice taky nepochopil z opravdu geniální detektivní, a přitom dokonale mysteriózní zápletky vše, ovšem to jen proto, že byla právě geniální. Příběh je doopravdy mrazivý, a i když působí někdy zmatečně, svou tíživou atmosféru na vás přenese jako infikovaný pacient svou nakažlivou nemoc. Jde o skutečně vysoce propracované dílo, které musíte číst pomalu a nejlépe opakovaně. Na objevování je tam toho dost.
Celkové hodnocení 80% -hluback-

2 31.12.2022

V Čechách zuří třicetiletá válka, lid trpí a zmítá se v zoufalství. Švédové pod velením obávaného Johanna Banéra (skutečná postava) drtí naši zem. A my, prostí čtenáři, lůza venkovská, z tepla gauče sledujeme osudy několika rodin.
Jsou všichni Švédové stejní? Co dokáže alkohol, co láska k sirotkovi, jaké je přátelské pouto opravdických rytířů a co za legendy obestírají naši vlast?

Hned zkraje řeknu, že já nejsem na tenhle žánr stavěný. Bože, původně jsem nechtěl žádnou recenzi psát, protože jsem se příšerně nudil a rovnou přiznávám, že žádnou knihu jsem ještě nečetl tak dlouho a systematicky neodkládal. Je ale fakt, že vy, co máte v oblibě ,,rychlé šípy", neboli knihy, co jedou jak po másle, zde zalíbení vskutku nenajdete. Autorka se kolikrát zakykala vztekem, když jsem jí soukromě vypisoval každé dvě stránky, jak se to vleče jako snopel, a jak se postavy chovají naivně
Ale byla by chyba nevytrvat do konce. Jde o autorčin debut, takže k některým aspektům holt musíme být shovívaví. Důležité je, že ke konci knihy se Jarmila Stráníková s rozuzlením a nečekanými zvraty poprala víc než dobře a naservírovala přesně to, co od knihy zasazené do doby třicetileté války očekáváte. Intriky, boje, krev, lásku a statečnost protagonistů, bojujících za pravdu, svobodu a mír.
Určitě v této knize nehledejte učebnicové pojetí historie, je to odlehčené dílo, které vás vtáhne do patřičné atmosféry a vy si ho užijete na způsob romantického filmu. Třeba milovníci Angeliky by mohli směle zaplesat.
Celkové hodnocení 70%

2 07.11.2022

Jako velký fanoušek R. L. Stinea jsem se nenechal pobízet a tuhle teenagerskou záležitost jsem zhltnul během odpoledne.
Nutno říci, že Robert Stine není rozhodně bůhvíjak skvělý spisovatel, ovšem své příběhy dokáže pojmout poutavě a vždy v nich uplatnit originální myšlenku. Z toho důvodu je oblíben dětmi a mládeží po celém světě a stala se z něj legenda olbřímího formátu, která zároveň figuruje v Guinessově knize rekordů.
Půlnoční přízrak je hororový příběh, jenž vyšel v edici Husí kůže, původně vydaný nakladatelstvím Scholastic, a překlad posléze převzal Fragment.
Setkáváme se zde s příběhem dvanáctiletého Coopera, jehož rodina se přestěhovala do nového domova, kterým není nic jiného než dům, nacházející se takřka v divočině. A již první noc začnou Coopera děsit přízraky velkých psů. Hlavní potíž tkví ve faktu, že právě Cooper je jediný, kdo tyto úkazy registruje. Podaří se mu přesvědčit rodiče, že jde o život?
Celkově, v porovnání s ostatními kousky z této edice, bych řekl, že jde o slabší ,,stineovku", která nemá ten kýžený spád a ani příběhovou hloubku. Zarytého fanouška ale i tak potěší.
Celkové hodnocení 65%-hluback-

2 24.08.2021

(SPOILER) Duchové, mrtvoly, barabizna a tajemno!!!
Dokonalý výčet vlastností, kterými tato Australanka vyživuje své knihy a vábí tím milovníky duchařiny z celého světa.

Daniel je mladý hoch, přesto však nemá rodiče ani jiné příbuzné, až na Kylea, který prahne po majetku, a starou dobrosrdečnou sousedku, paní Kirschner.
Když se po mnoha neúspěších sehnat si práci objeví v Danielově schránce tajuplný dopis, mladík se domnívá, že jde o žert. Záhy však zjišťuje, že nabídka práce zahradníka pro záhadné panství Craven Manor je skutečná.
Proč mu však majitel sídla platí mzdu zlaťáky a sám se odmítá ukázat???

Darcy Coates je jednoznačně autorkou, která umí přidržet čtenáře ve strnulém stavu, zejména zdařilým zakončováním kapitol, a její literatura právem náleží ke klenotům duchařiny.
Dále jí pak patří poklona za to, že dokáže tvořit poutavý příběh bez toho, že by se uchylovala k perverzním scénám, jak si mnozí béčkoví autoři horroru neumějí odpustit. Bohužel její styl je tak trošku na úrovni studenta gymnázia a nedaří se tak navodit pocit věrohodnosti. Co se týče zařazení díla do žánru horror, tak to je pouhá mystifikace. Jde o lehce mrazivou pohádku se zákonitě dobrým koncem. I tak jde ovšem o vysoce propracovaný počin, natolik poutavý, že si zaslouží pozornost každého ,,noirově" založeného čtenáře.

Celkové hodnocení 85% -hluback-

2 24.08.2021

Tahle brožurka mě provázela mými dětskými léty, ale zcela klukovským přístupem se k ní vracím i nyní.
Čtyři teenageři, Rakvarův dům, děsivý doktor a kouzelný fotoaparát ️
Když se čtveřice kamarádů, navzdory obávám, vloupá do opuštěného domu, nestačí se divit, kolik haraburdí skýtají jeho prostory. Zpravidla nepoužitelné věci, ovšem v jedné z polic se skrývá tajemné zařízení- fotoaparát, který vyzařuje zvláštní moc.
Když jej kamarádi poprvé použijí, nemohou uvěřit, že fotka nezobrazuje aktuální scénu. Výjev se však náplní až posléze ‼️
Má tento fotoaparát schopnost přivolat ZLO

Robert Stine rozvíjí hru s dětskými životy, a rozhodně to nejsou jen mladí čtenáři, kdo se zatajeným dechem čeká na každou další scénu.
Příběh ubíhá rychle, dynamicky kolísá děj, což má za následek, že se nechcete odtrhnout. Řekl bych, že R. L. Stine opět jednoznačně dokazuje, že umí zaujmout čtenáře napříč generacemi.
Celkové hodnocení 80% -hluback-

2 24.08.2021

Strašidelné a upírské historky- to je soubor krátkých povídek, jež sestavil do této sympatické podoby kolektiv autorů.
Najdeme zde velmi originální příběhy, stejně jako ty notoricky známé a nepříliš překvapivé.

Co je nepochybně velkým přínosem a plusem téhle publikace, tak rozhodně jde o ilustrace, jimiž je celá kniha zdobena, a dá se říci, že hrají téměř hlavní roli.

První část je věnována nejrůznějším hororovým storkám, kdežto v té druhé najdeme i romantické a dojemné pohádky ze světa upírů.

A jako bonus se nám dostane velice lehce pochopitelného výkladu, který nás zasvětí do terminologie a nauk o slavných mýtických stvořeních.

V souhrnu jde o velice komplexní dílo, které je natolik univerzální, že potěší děti i dospělé a poslouží jako seznámení se světem hororu. Navrch ještě lze zmínit, že je nepochybně vhodné i jako krátké čtení pro méně bojácná dítka na dobrou noc.
Celkové hodnocení 87%

2 01.06.2021