iLuciferie komentáře u knih
Zábavná kniha, u které jsem měla místy pocit, že nečtu, ale koukám přes rameno nějakému hráči - zvláštní pocit.. Nicméně mě příběh bavil.
Adler-Olsenovy detektivky i politické thrillery mám ráda, ale tato kniha se mi opravdu nelíbila - neodsýpající děj, který se (ale jen trochu) rozjíždí až tak v polovině, rozsah mohl být tak třetinový.. Jednu hvězdičku dávám jen kvůli tomu, že jsem četla ještě i horší knihy..
Před pár lety moje první seznámení s Cookem.. a byla to láska na první pohled (nebo kapitolu..?)
Autor má rozhodně potenciál, první povídka mě nadchla, nicméně některé z povídek mají dost předvídatelný závěr.
Knížka mi přišla srovnatelná s předchozím dílem - za mě spokojenost.
Za mě jeden ze slabších výběrů. Doporučuji spíše Tichou hrůzu nebo Lupiče mrtvol.
Ke knížce mě přivedl film, který se mi moc líbil, tak jsem byla zvědavá na předlohu. Bohužel musím říct, že knížka se mi nelíbila. Nepřišla mi ani vtipná ani smutná, jen jednoduše a naprosto nezajímavě napsaná. Škoda.
Hill má rozhodně velký potenciál, některé povídky mi hodně připomínají stylem jeho otce, většina se čte opravdu dobře. Co mi u Hilla trošku vadí je zbytečný nadbytek sprostých slov a v některých povídkách nedotažená (nebo nejasná) pointa.
Za mě takový spíše horší průměr.
Jedná se o mojí první knížku od autorky a připadalo mi, že mi první půlku chybějí nějaké informace z předchozích dílů (přebal knížky bohužel neupozorňuje, že se jedná o 3. díl).
Ačkoliv hlavní hrdinové jsou sympatičtí, děj se spíše vleče a samotné rozuzlení s vysvětlováním ve stylu "udělat to mohl kdokoli" mě bohužel také příliš nebavilo.
Knížka obsahuje zdařilé i méně povedené povídky (třeba u "Příšerného ženicha" je nespíš kvalita dost ovlivněna zvláštním překladem..). Fanouškům hororových povídek by jistě neměla uniknout, ale mně osobně se třeba výbory "Tichá hrůza" či "Lupiči mrtvol" líbily více.
Toto opravdu není "klasický" Cook. Knížka mi přišla velmi inspirována Danem Brownem, ale bohužel mi to u Cooka přišlo dost na škodu - lékařského tématu se tam prakticky nedotýká a uvedení do historických souvislostí mi přišlo (narozdíl od Browna) dost zdlouhavé a nudné.
Četla jsem od Jáchyma, ale rozhodně DOPORUČUJI ČÍST OD VERONIKY - Jáchymův příběh prozradí všechny důležité body Veroničina života, takže pak Veroničin příběh, čtený až jako druhý, není v podstatě ničím překvapivý, což je rozhodně škoda (naopak Jáchym toho prožije poměrně hodně, co není ve Veroničině části vůbec zmíněno).
Zároveň bych chtěla upozornit, že nejde o knihu typu "z mužského a ženského pohledu", jak jsem si já mylně myslela, ale o dva příběhy (jeden o Jáchymovi a druhý o Veronice) psané z pohledu vypravěče, které se odehrávají ve stejném časovém období, souvisejí spolu a potenciálně se ovlivňují.
Za mě knížka, která (až na mnou špatně zvolené pořadí příběhů) nezklame/nenudí, ale ani není nijak extra výjimečná.
Zabijáci se mi líbili stejně jako předchozí Žena v kleci. Adler Olsen se mi libí hlavně pro to, že ve svých knihách poskytuje mimo klasického pohledu vyšetřujícího i ne uplně tradiční pohledy - ať už ze strany oběti nebo podezřelých/viníků.
Zvláštní knížečka s neosobně pojatým vyprávěním (mně osobně se popis z pohledu kamery moc nelíbil) a dějem, co jsem asi nespíš ani nepochopila - zejména začlenění mystery prvků.
Četbu jsem brala jako příjemné navrácení se do mladších let :-) Dost mě potěšilo, že knížka není tak dekadentní jako předcházející 3 v sérii. Forma scénáře se četla dobře, ze začátku jsem se soustředila, abych si děj představovala jako na divadle (které miluji), ale během čtení od toho člověk upustí a nevnímá, že nečte klasickou knížku - tedy mně to tak přišlo.
Hvězdičku dolů dávám za pro mě logický (filosofický) nesoulad s třetím dílem.
Sympatická sbírka plná lepších i slabších povídek. Nicméně minimálně díky Jezeru, Čertíkovi v krabičce a Volání v mlze jistě stojí za to.
Potenciálně zajímavý příběh, ale napsaný absolutně nezajímavě a zmateně.
Jeden z nejlepších psychologických románů vůbec.
Doporučuji po přečtení také Hitchcockův film.