THERISA komentáře u knih

Aneb příběh o dívce s Elektřiným komplexem enormní velikosti za časů liberální výchovy. Takovéto, když se bojíte v případě nutnosti dát dítěti pár přes prdel, tak se nemůžete divit, když na vás občas vyběhne s kladivem a úmyslem zabít.

Kniha se výborně čte a stojí za to. Je to trochu jiný typ thrilleru a přiznám se, že jsem čekala o něco propracovanější konec. Že nás třeba autorka překvapí a bude to přece jen trochu jinak, než se na první pohled zdálo. Nestalo se, ale i tak považuji tohle dílko za svěží vítr v oblasti daného žánru.

2 23.10.2020

Nuda, nuda, šeď, šeď, nuda.. od půky už tak nějak víte, co a jak, a do zbytku už se člověk akorát nutí.. chválím český marketing knihy, ten opět odvedl výbornou práci.

3 26.09.2020

S Agathou Christie bych toto dílo rozhodně nesrovnávala, to by se královna detektivky musela v hrobě obracet. Shari Lapena umí lépe, tohle bylo šité velmi horkou jehlou, napětí negradovalo, spíš jsem se do něj musela nutit. Spíš než čtení to bylo místy utrpení. Další z knih, která měla šikovný marketing, ale za mě rozhodně nenaplnila ani minimální očekávání, která jsem od ní měla.

6 26.09.2020

Mám autorku ráda. Umí šikovně oscilovat mezi oddechovou literaturou a občas uhodí i na strunku něčeho vážnějšího. Ale tohle byla ztráta času..

3 26.09.2020

Čteno v angličtině v rámci Čtenářské výzvy a musím říct, že Roald Dahl snad nikdy nezklame! Královsky jsem se bavila a v dnešní době přehnané korektnosti se tahle skoro čtyřicet let stará kniha zdá být totálním úkazem.

2 26.09.2020

Výborná kniha o tom, že i doktoři jsou jenom lidi, a že všichni nejsou svatosvatí jako byl primář Sova.

10 26.09.2020

Dobrý průměr, takže za 3. Výborně se čte, ale nic víc ve vás nezanechá. Jsou to spíš jednotlivé příběhy, které mezi sebou nemají bůhvíjakou provázanost. Nečekejte ani žádné velké zvraty, ono to tak nějak plyne asi jako na té Dědině.

6 26.09.2020

Podobně přeceňovaná slátanina jako např. Salingerovo Kdo chytá v žitě. Ještěže je to jen pár stran.. Z toho příběhu se dalo vymáčknout mnohem víc, pardon, nebo aspoň něco, protože ten námět není špatný (samy děcka, matka v betonu, jedno léto..). Jinak co se anotace týče, knihu o incestu si představuji jinak. Pro mě to byla ztráta času, se přiznám. To snad raději alkohol než tuhle knihu.

2 18.09.2020

Je mi moc líto těch negativních komentářů, které si tak dobrá kniha rozhodně nezaslouží. Děj je v podstatě jednoduchý a k žádným extra zvratům nedojde. Jedná se spíš o to, jak autorka popisuje pocity hlavní hrdinky a možná i tak nějak celkové vyznění současného světa, v němž se lidé jako Nora mohou cítit osamělí. Už velmi dlouho se mi nedostala do ruky kniha, která by tak umně popisovala pocity, které občas může mít každý z nás. Pocity, o nichž často pochybujeme, zda je nemáme jako jediní na světě. Pokud hledáte dějově nabitý román, nebo přihlouplou prózu, kterou přežvýkáte, vyplivnete, v podstatě vám nic nedá, ale odpočinete si u ní, tak tuhle knihu rozhodně nečtěte. Sobě ušetříte zklamání a knize další negativní komentář. Pokud hledáte knihu, u které nebudete líní vytrvat a přemýšlet, pak jste našli surový diamant, který obrousí míra vašich dosavadních zkušeností se světem, v němž žijeme. Pro zájemce více zde - http://knizirna.blogspot.cz/2017/02/setkani-se-zenou-z-horniho-patra.html

7 09.02.2017

Když jsem se dozvěděla, že Paulo Coelho připravuje Vyzvědačku, byla pro mě jasným aspirantem na Knihu roku. Ovšem jen do té doby, než jsem si ji přečetla. Co se stalo se starým dobrým Coelhem? Kam se poděly jeho filozofické úvahy, které dokáží ze všedního příběhu udělat prvotřídní zážitek s hlubokou myšlenkou? To, co u Coelha někteří považují za zoufalé plkání, já na něm miluji. Četbě jeho knih jsem musela dorůst (lepší slovo by možná bylo vyzrát) a museli jsme si na sebe zvyknout. O to víc je mi ale jako autor milejší a každá jeho kniha je pro mě událostí. Upadne-li do průměru, otřese to do základu mými čtenářskými jistotami.

Na Vyzvědačku jsem byla strašně zvědavá a bez mučení přiznám, že kdyby to napsal kdokoli jiný, hodnotím ji jako výbornou knihu, ale takhle?! Hodnotím, jako by se jednalo o knihu s nálepkou „autor neznámý“.

Koho to zajímá, tak jsem si hodně poplakala tady - http://knizirna.blogspot.cz/2017/01/coelho-ja.html

1 26.01.2017

Všichni se asi shodneme, že se to výborně čte. Ve výsledku to ale zase taková pecka není. Česká anotace bohužel slibuje něco, co autor není s to dodržet. „Temné vody rodinného psychothrilleru“ si představuji jinak. A „příběh plný znepokojivých detailů a hlubokých tajemství z minulosti“, navíc hrdina, který sám skrývá jedno čerstvé, současné, prosím vás, a to se událo na těch 300 stránkách kde?! Znepokojivých detailů si užíváme v knihách Erika Axl Sunda, tady autor pracuje spíše s náznaky a s detailním vysvětlením oněch hlubokých tajemství z minulosti si hlavu taky moc neláme. „Tajemství“ hlavního hrdiny tajemstvím vlastně také není, protože s ním v knize pracujeme od prvních řádků. Anotace má být chytlavá, ale rozhodně by neměla čtenáře lákat na příběh, který kniha nenabízí, jen aby zvýšila prodejnost a otrávila co nejvíc čtenářů. Bez ohledu na zfušovanou anotaci, Tom Rob Smith umí lépe. Zápletka je dost jednoduchá, což nebývá u zkušených autorů na škodu, jen kdyby zhruba od poloviny knihy nebylo až zoufale znát, jak moc autor vaří z vody. Za mě zklamání… Pro zájemce více zde - http://knizirna.blogspot.cz/2017/01/britske-nakoukani-na-jednu-svedskou.html

3 09.01.2017

Vůbec to není tak špatné, že by na tom byla nejlepší ta obálka. Byť je to poměrně povrchní, tak svůj účel to plní a skoro samo se to čte. Chcete-li si četbou oddychnout, ale na vážné téma, tak tahle kniha je to pravé. Hledáte-li však něco na způsob sžíravých sond do mysli feťáka (jako byl třeba Herák, nebo Memento atp.), tak se ani neobtěžujte. Více zde - http://knizirna.blogspot.cz/2016/02/az-uplne-dolu-ale-s-rozumem.html

1 15.02.2016

Děcka sorry, ale blbost příšerná... Zažila jsem už hodně literárních průjmů, ale tenhle byl snad nejhorší. E.L. James, Jojo Moyes a jim podobní autoři jsou pro mě zlo, které zachvátilo knižní trh. Napsala bych víc, ale napadá mě jen hrozná spousta sprostých slov a to se sem jaksi nehodí.Navíc už jsem to poměrně dost obšírně rozvedla tady - http://knizirna.blogspot.cz/2016/02/jak-jsem-se-musela-zblaznit.html

4 15.02.2016

Produkt zhulené mysli C.D.Payna. :)

Místy velmi vtipné a rozhodně stojí za přečtení, pokud hledáte jednohubku, která vás zaručeně pobaví a zrelaxuje vaši unavenou mysl. Pokud jste navíc fandové mistrovy heptalogie Mládí v hajzlu, pak považujte přečtení této knihy za povinnost. Za mě nejlepší postava jednoznačně pan An Dulka, jehož sexuální identita je dosti nejistá, ovšem jeho jazyk je ostrý jako břitva. Ještěže naše andulka to má přesně naopak..

Nízké hodnocení dávám proto, že i autor by to tak chtěl. :)

1 06.01.2015

Hodně dobrá kniha, ten závěr je diskutabilní a rozhodně by mohl být lepší, ale to nijak nesnižuje celkovou kvalitu knihy, která je na velmi vysoké úrovni. Za poslední dobu rozhodně jedna z nejlepších detektivek, jaké jsem měla možnost přečíst.

3 06.01.2015

Knížka o bandě psychopatek, které mají to "štěstí" a patří do jedné rodiny. Úchylná zvrácenost v plné kráse v čele s nesympatickou hlavní hrdinkou, která je jak jinak než krásná a úžasná, zároveň i vysoce inteligentní, nicméně ani jedno z toho jí nebrání, aby se dost podivným způsobem ničila. Zobrazení americké společnosti jako totálně hloupé, pokrytecké a plytké. Město je terorizováno puberťačkou, která by zasloužila facku. To se ovšem nenosí, čili je třeba zavírat oči nejen před vlastní hloupostí, ale i neschopností zpacifikovat bandu blbek. Zhruba od poloviny už tušíte, kam to všechno spěje, za mě nebyl závěr nijak šokující, ale čekaný, o to větší zklamání z knihy. Již několikrát zde byla diskutována i otázka zobrazení sexu, za sebe musím souhlasit, že jsou tyto pasáže dost často navíc, vytržené z kontextu a většinou až směšně trapné. Autorka nejspíš předtím než knihu psala, strávila nějaký čas sledováním porna a potřebovala nabyté zkušenosti nějak zužitkovat, protože jinak nevím, jak si to vysvětlit. Námět je velmi slibný a kniha se výborně čte, to ovšem nic nemění na faktu, že kvalitativně je to brak. Se Zmizelou není třeba porovnávat, je to jako kdyby ji napsal někdo úplně jiný.

06.01.2015

Kniha, ke které jsem přistupovala s velkým očekáváním a zároveň kniha, které se dařilo toto očekávání plnit zhruba do poloviny. V druhé půlce už pro mě vyprávění dosti vázlo, nebavilo mě a dočetla jsem už jen ze setrvačnosti. Navíc už to ani nebylo tak vtipné, což je škoda, protože čtenář od počátku přistupuje ke knize jako k nesmyslu. Co ale s nesmyslem, který postrádá humor a drive? Přesto dávám tři hvězdičky, protože se jedná o lepší knižní průměr a autor má jednoznačně smysl pro onen výše zmiňovaný (ne)smysl. Místy pobaví, nenadchne, ani neurazí, takové dovolenkové čtení.

3 06.01.2015

Naprosto zbytečné, hloupá vztahovka, upozadění zombíci. Po zcela bezobsažném ději závěrečná snaha čtenáře šokovat a znechutit na nejvyšší možnou míru smutně bulvárním způsobem. Čte se to dobře, ale je to totálně o ničem. Poslední díl si přečtu, ale budu zároveň doufat, že je opravdu poslední. Už bych to trápení dál neprotahovala a usekla mu hlavu jako otravnému zombíkovi, kterých je v knize s každým dalším dílem čím dál méně…

06.01.2015

Na Pět malých prasátek jsem záhy navázala četbou Smrti staré posluhovačky a ve své lásce k Agátě jsem se jen utvrdila. Nebylo to jen poblouznění, nebyla to náhoda, byl to osud. Já a knihy Agáty Christie k sobě prostě patříme. Hercule Poirot je frajer a Sherlock Holmes se může jít vycpat. Smrt staré posluhovačky se mi líbila dokonce ještě víc než Prasátka. Hercule je tady k sežrání a Agáta vytvořila skvěle složitou zápletku, kterou opět zcela jednoduše v závěru rozpletla. Navíc dokonalé vykreslení „uklevetěného“ venkova s postavičkami, které najdeme snad v každé vsi na světě. Některé věci se holt s dobou nemění, jen vrazi v románech Agáty Christie vždy zůstávají překvapením až do konce.

9 22.05.2014

Pět malých prasátek královny zločinu si jednoznačně zaslouží pět hvězdiček. A pořádně velkých!
Detektivkám jsem se dlouho vyhýbala, nějak mi ten žánr nic moc neříkal. Až poslední dobou si občas nějakou tu detektivku půjčím a tak jsem se samozřejmě nevyhnula ani velké Agátě. A musím říct, že jsem jejím knihám totálně propadla! Má to spád, výbornou pointu a autorka udržuje čtenáře v neustálém napětí, což vás nutí pořád číst a číst, abyste se už konečně dozvěděli, KDO je vlastně onen zhýralec – vrah.
Pět prasátek je retrospektivní příběh o zločinu, ke kterému došlo před 16ti lety a jeho pachatel se v té době zdál být zcela nezpochybnitelný, jenže… A o tom už si přečtěte sami..

6 22.05.2014