ThomasRuhe komentáře u knih
V Černém ledu autor znovu dokázal udržet velmi dobrou úroveň a stvořil další zdařilý detektivní román s Harry Boschem. Ten v případu postupuje tak trochu na vlastní pěst a to i proti příkazům svých nadřízených. Kniha se mi četla dobře a ocením ji 70%.
Tahle knížka z lékařského prostředí byla dobrá. Děj byl napínavý a dostatečně záhadný, zejména způsobem jakým se z pacientů staly živé mrtvoly. Nevím nakolik je tato metoda fikcí, ale (ne)reálnost mi při čtení nijak nevadila. Palmerův román hodnotím 70%.
Kromě samotného vyšetřování je kniha hlavně sondou o americko - japonských vztazích a kulturních rozdílech. To se odráží v celém příběhu. Zajímavé jsou i technické fígle se záznamy kamer. Viděl jsem i filmovou verzi a ta je také dobře natočená.
Někdy mě k přečtení knihy zláká jen lehký náznak zápletky. Tohle byl ten případ. Vrah po spáchání vraždy uvízne ve výtahu.
Příběh nakonec zahrnuje mnohem více osob, které mají na děj vliv. Přesto jsem čekal trochu více, prostřední část je sice slušná, ale taky nudnější, za to jako příprava na závěrečný soud to bylo důležité a samotný konec se povedl.
Výtah na popraviště tak vystoupal na 3 hvězdy.
První díl série se mi líbil. Tenhle byl mnohem horší. Začátek se dost táhne, sice jedna událost střídá druhou, ale je to takový mišmaš a samotný Reece se zatím poflakuje v Africe. Jakmile je povolán do akce, tak se děj zlepší, ale je potřeba vydržet asi 250 stran.
Když porovnám tuhle knihu s obdobnými tituly od jiných autorů, tak vychází jako slabší průměr.
Tuhle detektivku jsem zvolil kvůli podobnosti s Doyleovým Holmesem. Styl se skutečně podobá. Případ totiž sledujeme z pozice asistenta Barnetta, který detektivu Arrowoodovi pomáhá.
Bohužel případ samotný moc zajímavý není. Arrowood důvtipem rozhodně nesrší a posun ve vyšetřování je pomalý. Ještě na třísté stránce nevědí prakticky nic. Ani samotný detektiv mi moc sympatický nebyl. Konečné rozřešení případu taky moc překvapivé nebylo. Takže asi slabší průměr.
Příběh bych označil jako velice dobrý. Obsahuje klasické thrillerové ingredience, sériového vraha s přezdívkou, chytré a promyšlené vraždy, kdy ta právě provedená odkazuje k příští oběti. Duševní souboj kromě policie, svádí s vrahem i doktor psychologie Reinhart.
Kniha se mi líbila a Vražednou hru hodnotím 3/5.
Knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy. Styl jakým je příběh napsaný mě moc neseděl, ale chápu, že už dávno nejsem cílová skupina čtenářů. Hodnotím jako slušný průměr.
Bylo to celkově slabé. Hororové prvky tuctové bez originality, starý dům s podivnou minulostí, nic překvapivého. Kladem jsou čtyři velmi rozdílní spisovatelé, kteří se experimentu účastní, a taky fakt, že dlouho se nedá odhadnout jak to s nimi nakonec dopadne. Kill Creek byl můj čtenářský omyl.
Kniha obsahuje povídky a krátké statě bez názvu, které bych nazval fejetony. Bukowski se v nich opírá o svá oblíbená témata svým nezaměnitelným syrovým stylem. Čtení jsem si užil a tím pro mě kniha naplno splnila svůj účel.
Tenhle Gattisův román byl opravdu zdařilý. Jednotlivé příběhy jsou vyprávěné v první osobě, což byl výborný nápad, který se naplno projeví tím jak rozdílné jsou zobrazené postavy. Všechny pasáže na sebe volně navazují, to jsem taky v průběhu čtení dokázal ocenit. Knihu bych určitě doporučil k přečtení.
Celkově knihu hodnotím jako detektivní průměr. Nejlepší je určitě hned první případ, další dva mě zápletkou a řešením moc nebavily.
Vánoce Hercula Poirota : 80%
Smrt staré posluhovačky :60%
Kočka mezi holuby: 50%
Knihu hodnotím jako dobrou. Zdařilé bylo střídání kapitol z pohledu britské tajné služby a následně Němců, kteří se sabotážím snaží zabránit. To vše se odehrává těsně před vyloďením v Normandii, to příběhu taky přidává na zajímavosti a dramatičnosti. Celkově jsem s románem spokojený.
Celý příběh je popisovaný trochu dokumentárním stylem, ale to neznamená nějaký problém. Kniha se mi četla dobře a s výslednou formou jsem byl nakonec spokojený.
ZÁZRAČNÉ RUCE
Tohle byla krátká povídka. Koontz zde pro sebe typicky vytvořil postavu muže, který je nadán neobvyklými schopnostmi, kvůli nimž se straní lidí. Je to jeho dar i prokletí.
Celkem to ušlo, ale nic zázračného. 60%.
CHASE
Tohle bylo výrazně lepší. Vyznamenaný válečný hrdina Ben Chase se náhodou připlete k vražednému napadení mileneckého páru. Dívku se mu podaří zachránit a vraha zahnat. Ten ovšem svou pozornost nyní soustředí na Chase. Pak následuje dobře popsaný souboj muže proti muži.
Tohle bylo hodně dobré. 80%.
Viděl jsem jak film Věc, tak jsem četl povídku Kdo je tam?, takže jsem si to chtěl všechno zkompletovat. Tahle ranější verze byla slušná, trochu se lišila, ale to se dalo čekat. Výsledek je tak za 3/5.
Lev je volné pokračování Hry se lvem. Asad Chalíl se vrací aby se pomstil. Opět se to dobře čte, navíc John Corey je sekáč co nešetří vtipem ve všech situacích. No a Chalíl ten je odhodlaný ke všemu.. z toho čouhala pořádná zápletka...
Přesto bych Hru se lvem hodnotil jako o chlup zdařilejší, nežli tenhle díl. To úplně není kritika, ale takový je můj prvotní pocit. Jinak hodnocení bych viděl tak na lepší trojku. 70%.
Jako první jsem viděl filmovou verzi. Tato knižní byla napsaná slušně, ale zase nic ohromujícího. Někdy mi trochu překážela zločinecká hantýrka, z té bylo někdy obtížné pochopit smysl dialogů. Hodnotím 3/5.
Knihu hodnotím jako nadprůměrnou z Ryanovy tvorby. V příběhu se opět objevují staří známí Porter s Baldem, kteří jsou pověřeni dalším úkolem. Dvě pasáže jsou velmi povedené, jedním je úvod kdy dochází k pokusu o únos bývalého špiona a pak později jeho vyzvednutí s chaty v lesích a následná přestřelka... I celková zápletka ušla, takže tento díl se mi líbil, a závěr je lehce otevřený...
No tak jsem měl asi přehnaná očekávání, která se bohužel nenaplnila. Většina povídek je slabá a tak trochu na jedno brdo. Jasně všechny jsou o zombiích, ale ta omáčka okolo, která tomu měla přidat na hodnotě a vytvořit zajímavý děj, tak ta zrovna nápady nehýří. Opravdu mě bavily jen dvě, a zbytek rychle upadne do zapomění...