Thregadge komentáře u knih
Šel jsem do toho s obavami. Nebude to nějaká adorace léčitelství? Nebude to „literatura pro ženy“? Nebude to nějaká až agitace? Člověku s takovými pochybami se do 450 stránek moc nechtělo.
Ale obavy nebyly namístě. Bylo to skvělé. Syrové, plné úředních spisů z dob socialismu i nacismu, novinových výstřižků apod., ale skvělé. Výsledku ubírají typografické chyby a autorčin styl jednoznačně odmítající přímou řeč. V románu se střídají časové roviny a ne vždy člověk ví, kde zrovna je.
Ale suma sumárum fakt dost dobré!
Nesnesitelná lehkost… čtení.
Ale to vážně nejde popsat moc jinak. Neuvěřitelně lehká, úsměvná, sympatická novela, u níž si oddechnete. Naprostá pohoda.
Za mě naopak slabší díl série. Stejný autor jako u Myslícího stroje a vlastně i podobné dojmy. Trochu naivní a toporné, je zde poměrně jasné, kdo je kdo. Navíc je zde záměrně Watson vykreslen jako emotivní ťuňťa, což je otravné. („Vykreslím tu část mé osobnosti, jíž jsem se do této doby téměř nedotkl.“)
Přesto to ale není nic strašného. Číst se to dá, určité napětí tam je. Je to jiné, je to své, ale dá se to.
Nebylo to zlé, ale některé ty chemické zápletky mi přišly trochu na sílu. Hodnocení dávám jako průměr dvou možných přístupů.
Pokud jste nadšení chemici a chcete nějaké záludnosti, moc vás to neuchvátí. (3/5)
Pokud jste běžní čtenáři a chcete nové příběhy proslulého detektiva, věřím, že si to užijete. (5/5)
Takový crossover „wannabe“ Dana Browna a Richarda Krajča.
Příběh tajuplný, kriminální s prvky nějakých historických sekt. Docela zajímavý. ale celkem průhledný. Vyšetřovací dvojice muž-žena odpovídá i autorské dvojici, kdy každý píše tu svou postavu trochu jinak. To je docela fajn nápad.
Tragédie je snaha být vtipný a umělecký za každou cenu. „Dva dny utekly jak Kajínek z Mírova.“ „Byl jsem neklidný jako Etna.“ „Placatice tuzemáku zůstala v depozitáři. Jasně jsem ji viděl; sirota se krčila na stolku (...)“ A tyhle kreace čtenář musí trpět přes tři sta stran.
Tak nějak chápu, proč tato série zůstala u jediného dílu.
Tohle byla velká paráda. Víc se to blíží klasické detektivce, jsou tu tři jasní podezřelí, ale zvídavý čtenář určitě začne i uvažovat o někom čtvrtém. Závěrečné rozuzlení bylo pro mě překvapivé, ale rozhodně ne vycucané z prstu. Pozorný a pátrající čtenář si mohl leccos domyslet.
I vydavatel tu odvedl lepší práci než v předchozích dílech, v českém textu je jen pár drobných chyb.
Nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn, tatínku.
Skutečně je to hodně překombinované, ale díky tomu se podařilo vybudovat velmi zajímavou zápletku s několikačetným zvratem. Navíc autorka ty klíčové postavy inteligentně pojmenovala, že se nepletou. (Žádné Pospíchal zabil Pospíšila a podezřelí jsou Prokop a Prošek.)
Nemusíte si kreslit rodokmen, nechte se unášet dějem a bude to fajn.
Klíčová informace je až v doslovu překladatele: „Čtenář si může zvolit jednu z rovin textu. (...) Střídá se v něm kronikářská strohost se stránkami extatického vytržení a některé dlouhé pasáže jsou vlastně kolážemi citací a ozvuků na citáty, hlavně z bible (...), zcela přesné popisy topografie střídají dialogy řízné a vtipné jako v moderní divadelní hře.“
Jsou tu části něčeho na způsob detektivky proložené jakýmisi obsáhlými filosofickými a teologickými úvahami a dějepisnými vsuvkami. Kdo chce hluboké literární dílo proložené dějem, bude nadšen. Já na to připraven nebyl a dokud jsem po nějaké té stovce stran nepochopil, že mohu směle přeskakovat, trpěl jsem.
Čtenář si ale opravdu může zvolit kteroukoli rovinu textu a ostatní zanedbat. (Možná by stálo za to jednotlivé části nějak odlišit, abych nemusel hledat, kam až mám skákat.)
Dobrá dvojice navazujících povídek. Příběh mi občas přišel občas trochu naivní, občas trochu umělý. Přesto to ale vcelku funguje, má to spád, je to čtivé a docela napínavé.
Výborná knížka. Watson mi tentokrát přišel maličko natvrdlejší, ale třeba jsem měl jen já světlou chvilku.
Každopádně chválím dobrý příběh i styl, příjemná povídka. Četl jsem již čtyři dříve vydané knížky série, tato je asi „nejnormálnější“. Žádné přehnané fantastično.
Nechci opakovat, co jsem psal o první knize, ale ono to sedí stále. Dobrá, logická detektivka. Delší, ale čtivá. Díky tomu, že hlavní postavy už známe, nepůsobí první část tolik rozvlekle.
A opět – otřesná práce českého vydavatele. Ostuda, zmar a výsměch.
Řemeslně dobře zpracovaná detektivka. Zápletka se postupně poodhaluje, vše je nakonec jasně vysvětleno a dává smysl. Na svůj žánr poměrně dlouhá, ale děj postupně nabírá spád a čte se to samo.
Zoufalá je ale práce vydavatele. V mé verzi je plno chyb a překlepů, jako by to vydavatel psal na mobilu s autokorekcí. Většinu jiných knih bych kvůli tomu zahodil po prvních kapitolách. U pokračování se ještě kousnu, jinak ale už od Plus nikdy nic.
Překvapivě příjemná oddechovka. Občas trochu nucené, občas trochu moc plytké, ale dobře čtivé, dobrodružství odsýpá, veskrze fajn.
Pro děti (pro než je to určeno) asi skvělé čtivo, které navíc nenásilně rozšíří povědomí o antické mytologii. Pro dospělé spíš odpočinkové, ale rozhodně uspokojivé. Další díl teď číst nebudu, ale až někdy bude správná chuť, rád po něm sáhnu.
Je to čtivé; občas trochu přímočaré, což může být trochu otravné, ale pro masového čtenáře to je právě příjemné.
Mám ale velký problém s tím, že vysvětlující poznámky, které mají uvádět věci „zdánlivě z říše sci-fi“ na pravou míru, jsou snůškou hovadin. Autor V TÉTO SEKCI nepokrytě tvrdí, že homeopatikům blízké přípravky (prodávané v USA za těžké prachy) jsou skutečný věděcký objev, a vystaví na tom celý děj románu. To mě uráží.
Četlo se to dobře, to ano. Bylo to ale zoufale přeplácané. A největší problém mám s tím blábolem o zlatu, který autor vydává za žhavou vědeckou novinku.
Není tomu tak, je to kravina na úrovni homeopatie, která se snaží z lidí vymámit peníze. (Vážně si myslíte, že byste to koupili na Amazonu za pár dolarů? https://www.amazon.com/Monatomic-Gold-White-Powder-Grams/dp/B00AJD1K3O)
Povedené vyvrcholení série. Osud bohů se dá přečíst na jeden dva zátahy – současný i historický příběh je napínavý a dobrodružný. Příběh je čtivý a má spád.
Rozhodně nejlepší díl trilogie.
Celkem pomalý a nijaký rozjezd, ale postupně to nabralo grády. Díky tomu lepší než první díl, který svou vlažností nemusel motivovat k četbě Chánovy hrobky. Tady je to naopak, další díl je prakticky nutný.
Je to skvělé, souhlasím se všemi komentáři. Jen je tam na můj vkus příliš překlepů a typografických nedostatků.
Koubský výborně, ale korektura nedůsledná.
První, podle některých komentářů slabší část povídky skutečně neobsahuje Holmesovo vyšetřování, ale skvěle připravuje scénu pro záhadnou smrt, jíž je Watson téměř svědkem. Navíc má autor vynikající vypravěčské schopnosti a i tato část se mi četla jedna radost.
Povídka nabízí bližší vhled do Watsonova samostatného uvažování i klasickou Holmesovu jízdu. Charaktery postav i obtížnost zápletky dobře odpovídají původním příběhům.
Vřele doporučuji všem fanouškům Sherlocka Holmese.
Čtenář příběhu o hraběti Drákulovi nevěří na upíry, takže se snaží deníkové záznamy a novinové výstřižky interpretovat přísně logicky. Kdo byl Drákula ve skutečnosti a proč bylo nutné jej zničit?
Tak nějak lze charakterizovat pohnutky Sherlocka Holmese vedoucí k přezkoumání celého děje. Podaří se mu přijít na kloub soudobé záhadě? Nebo bude muset uznat, že hrabě byl skutečně upír?
Velmi dobré čtení pro fanoušky hraběte Drákuly a Sherlocka Holmese. Autor analyzuje detaily z deníků a dopisů a rozkrývá pohnutky jednotlivých postav Brama Stokera.
Znalost originálu je nezbytná, vřele bych doporučoval si jej před čtením Krvavé zrady připomenout. Postavy Harkerových, Van Helsinga, Holmewooda, Sewarda nebo Renfielda jsou skloňovány během celého děje, stejně jako události Stokerova románu.