Tilikum komentáře u knih
Pod vlivem seriálu jsem oprášil třicet let starý výtisk a podruhé ho přečetl. Jedna z nejlepších knih mého života.
Spíše soubor osobních prožitků než sbírka povídek. Nicméně brutalita války a idiocie vojákl, kterou zákonitě přináší, je vykrelsena efektně.
Většina českých autorů popisuje akci, Bureš vypráví příběhy.
Moje první kniha s upíry ever. Severská depka, kde jsou všichni alkoholici, feťáci nebo pedofilové. To Švédsko musí být hrozná zem! Nenadchne ani neurazí. Celkově trochu kostrbaté a nijak zvlášť originální. Ale Oskar se povedl.
První třetina knihy prosté nadšení, pak se začaly lovit můry a vlastně se do konce knihy ani nic neřešilo. A úroveň postupně upadala. Autor se vyžíval v popisu města, to hraje hlavní roli a podařilo se mu vystavět reálný fungující svět, i postavy jsou výborné i když nad motivací některých z nich jsem zvedal obočí, hlavně teda u Izáka. Celkově tomu prostě chybí příběh, nikam se to nehýbe, nic se nevyvíjí a ten konec a Izákovo nepochopitelné rozhodnutí to celé zabíjí. Jo a jedna věc na zívěr: proč proboha nepoužívají zrcadla na prsou, do kterých se dívají se skloněnou hlavou??!
Král je zpět! Budování atmosféry, skvělé dětské postavy, propracované charaktery, excelentní čtivost, to jsou atributy starého dobrého Kinga. Slabší byly akční sekvence, ale řekněme si to na rovinu, akce nikdy nebyla Kingovou nejsilnější stránkou. Jediné s čím nejsem úplně za jedno, je konec. Ten úplný závěr, poslední kapitola. Vlastně jsme se nic pořádného nedozvěděli a přišlo mi to trochu fádní. Ale plné hodnocení to rozhodně neznehodnocuje.
Další výborný román mého oblíbeného spisovatele, který píše hlavně sci-fi, ale tady ukazuje, jak je mu historie blízká. Jako milovník antiky jsem si pošmákl, oživlý starověk, výborné bitvy, navíc to má neskutečný spád.
Zombie postapo popsané domácími ale i divokými zvířaty. Hlavní postava je vrána. Kdo by tomu odolal? Nesnáším slovní spojení zelená agitka, protože to může v dnešní době použít jenom blbec, ale kdybych ho použít musel, řekl bych, že tohle byla extrémně zábavná zelená agitka.
Skvělý román! Hned na úvodních stranách na vás sice autor vysype celou řadu postav, ale postupně se to stabilizuje a čtenář se poměrně snadno orientuje. Nejlepší je zcela neopakovatelná atmosféra Clavellových knih. Velmi snadno a nenásilně vás vtáhne do toho určitého století, do kterého zrovna chce. Opět je ústředním motivem střet kultur a rozdílných pohledů na život evropanů a číňanů. Je fascinující, jací byli britové,vládci tehdejšího světa,vlastně primitivové.
Rozporuplné pocity. První polovina absolutně o ničem, nudná, postavy ploché jako přejetý ježek, Arminiovy motivace vařené z vody. Už jsem to chtě zahodit, ale začala bitva. A ta byla parádní. Autor věděl, o čem píše, doporučuji přečíst doslov! Bitva byla promyšlená a popsaná do posledního detailu, navíc velmi autentická. Zvedla hodnocení knihy z jedné na čtyři hvězdy. Asi se opatrně pustím do pokračování.
Na úvod trocha kritiky. Už dlouho se mi nestalo, že bych dokázal děj tak snadno a přesně předvídat, ale tohle mi v celkovém důsledku tolik nevadilo, co mi vadilo více, byla občasná nelogičnost v jednání Vodního nože a žurnálky. Obzválšť na konci. Nicméně obojí se dá snadno odpustit, protože dokonale popsaný svě apokalypsy, která nás pravděpodobně čeká a nemine, všechna negativa hravě přebije. To vše zabalené do neuvěřitelně čtivého celku. Bacigalupi je v současnosti zdaleka nejlepší autor apo a postapo!
Viděl jsem seriál, který mě moc nenadchl. Kniha byla mnohem lepší, promyšlenější a propracovanější. Ale bohužel jsem v postavách viděl herce ze seriálu, což bylo mínus. Miller byl skvělý, výborně prokreslený po psychologické stránce, věřil jsem mu to. Zato Holden byl skutečně jelito. Až mě ke konci začal štvát natolik, že jsem mu přál, aby si zapomněl do skafandru vzít kyslík. Třetí postavou pak byl výborně prokreslený svět budoucnosti. Líbila se mi celkem realistická myšlenka, že sluneční soustavu ovládneme, ale planety pro nás zůstanou navždy nedosažitelné. Druhému dílu ale určitě dám šanci.
Zatímco v první povídce Říše odvádí Roman Bureš standard, až druhá povídka Zeď mě naprosto rozsekala. V Říši je to, co mám u autora rád, skvělá akce a super postavy. Ve Zdi ale dominuje hustokrutá atmosféra. Nejsem si jist, jestli nějaký jiný český autor dokáže psát tak čtivě, aniž by použil jedinou akční scénu. Hlavní postavou obou povídek ale je do detailu promyšlený alternativní svět, na který navazují skutečné světové události. A někteří historičtí hajzlové se místo ke komunistům přiklánějí k náckům, viď, Fidele.
Perfektně vykreslený svět, který možná čeká naše budoucí generace. Neměl jsem problém uvěřit každému detailu ani silným charakterům. Jen jednu drobnost nechápu, proč pružinové pistole? Proč by se lidstvo vzdávalo střelného prachu? Jediná kaňka na kráse. Knihu vřele doporučuju lidem jako je Václav Klaus st. :)
Je to pateticky klišovitě americké. Hodní lidičkové, samozřejmě vhodně etnicky a genderově rozdělení, abychom nikoho neurazili, jsou tak šikovní a hrdinní. Proč je vůbec Archos zavíral do táborů a přetvářel k obrazu svému? Proč je jednoduše nevyhladil? Jednu hvězdu za pár skutečně dobrých scén a za občas dobrou armosféru. Ale jako celek je to dost pitomoučké.
Opět se to četlo lehce, stejně jako všechny Kingovy knihy. Přesto nejsem spokojen tak docela a nedokážu říct proč. Trochu mi připadalo, že autor vykrádá sám sebe a taky to, že je to spíchnuté nějak horkou jehlou. Jako kdyby to odflákl, např. ve všech jeho knihách jsou charaktery perfektně vykreslené a mají hloubku, tady byly ploché jako by je napsala nějaká Nesvadbová. Ne, sorry, to už jsem přehnal :)
Vůbec jsem se nedokázal začíst. Nudně podaná satira, kterou jako středočech dokážu jen těžko ocenit. V Americe možná měla úspěch, ale tady vyznívá naprázdno. Příliš postav, které nemají žádnou hloubku, charaktery na jedno brdo, nezáživné. Fakt jsem se snažil to dočíst, ale než jsem knihu dorazil, přečetl jsem další dvě, a to asi mluví samo o sobě.
Srovnání s Asfaltem se vyloženě nabízí. Četl jsem obě knihy a obě jsou svým způsobem vynikající. Asfalt to je akční jízda ala Kulhánek prokládaná hláškama, Inferium je mrazivější, více dějové a skoro bez akce, přesto je strhující. Bureš vymyslel další naprosto unikátní svět.
Typický příklad toho, že se ze západu překládá kdejaká, s odpuštěním, sračka. Vše řekl Okoslav, není co dodat.