tomasblazek
komentáře u knih

Než vydávat takovéhle "sběry", to snad raději nic. Mám raději asi Haškovy texty, než jejich autora, a po téhle knížce mám jejich autora zase raději o něco méně. Z tohoto souboru asi více než z jiných vyplývá, že Hašek psal, aby žil, a psal, jak pil. Určeno vážně jen pro velké fajnšmekry.


Nelíbí se mi na knize jen ten žlutý papír. :) Jinak moc dobré. Jen jeden z poustevníků mi byl nesympatický. - Zaujalo mě, že stejné otázky (teoreticky), které si kladu já, si kladou většinou i tito poustevníci (díky svému reálnému životu) a příliš na ně nenachází odpověď. Respektive ta odpověď je zhuštěně obsažena v názvu knihy. Žít sám v lese: deset procent selanky a devadesát procent smrti v zádech. Tož autore, velké díky za toto. A ještě se mi jako čtenáři líbí pokora tazatele, že nechal tázané vymluvit, aniž by je někam tlačil nebo jim něco podsouval. Kniha, ke které se bude dát vracet. O životě a myšlení očesaném na dřeň. Dal bych 4,5 hvězdy.


Skvělý povídkový výbor. Vynikající úvod do Marka Twaina pro ty, kteří chtějí pominout dvě jeho (polo) dětské knihy o Tomu Sawyerovi a Hucku Finnovi. Knížka, ke které se stále vracím.


Tohle je pro velké fajnšmekry Marka Twaina. Je-li pravda že knihu na přeskáčku psal Warner a Twain, tak bych si troufl tvrdit, že je to na knize znát. Jsou tam pasáže skvělé, vtipné, střídány pasážemi nesmyslnými, utahanými, bez děje, bez ničeho. Takový podivný nesourodý paskvil je to. Pokud číst, tak prvních sto stran. Zbytek je bohužel prakticky už jenom popsaný papír do sběru literárního odpadu.


Snad svým způsobem esence z Demlova života i psaní - záblesky světla tváří v tvář zániku. Dost neveselé čtení a současně pro mne velký čtenářský zážitek. Možná i pro mne zatím to nejlepší z Demla - vzdor tomu, co si o vydání tohoto výboru dopisů myslel jeden z Demlových vykladačů a vydavatelů Vladimír Binar: že je to vytrženo z kontextu a takto vydáno být vůbec nemělo. Nemyslím si to. Pět hvězd.


Krásné. Thoreau je nejsilnější ve svých prostých pozorováních, v deníkových záznamech. Tam kde uvažuje filozoficky, nebo popisuje jak s radostí a snadno přežívá v divoké přírodě, šustí trochu papírem. Je mu to vše odpuštěno. Pro mne po Waldenu Thoreau coby znovuobjevené literární zjevení. Sto procent.


Já mám tak rád Jáchyma Topola!! Ale ani tuhle jeho knihu jsem nedočetl. Co to doprkýnka je? Já vím - styl... Ale je nutno psát tak, aby se ani dva lidé souběžně knihu čtoucí neshodli ani zhruba na tom, o čem to tak asi přibližně je? Zaumnost, grafomanie v kombinaci s autorovou zjitřenou citlivostí. Strašná kombinace. Za tu citlivost dávám aspoň dvě hvězdy. Jinak říkám: NE, NE, NE. - A já mám toho Topola (alej všech Topolů) tak rád.


Jsem z té knížky tak rozpačitý, že nevím, jestli se mi líbila. Cítím z ní velkou snahu zalíbit se se... zalíbit se na nebesích Jakubu Demlovi - - -


Dobrý výběr, čtivé. Nebavil mě jen ukecaný dopis Vaculíkovi. - Mám ho rád, Kratochvila.


Není co vytknout, v rámci žánru velmi dobrá práce. Strhující, deziluzivní příběh. Uvítal bych více fotografií z míst dění ze současnosti, ale to je samozřejmě otázka kompromisu mezi výpravností a cenou knihy.


Výborné. Četl jsem jedním dechem. Krystalický Deml, křehký, citlivý a přitom stále mučednický.


Tohle je nejlepší, co kdy Stevenson napsal. V českém KOD vydání navíc umocněno kongeniálními ilustracemi Jiřího Blažka. Miluji tuto knihu, ještě více právě v tomto vydání. Kdo miluje dobrodružné příběhy s postavami v kutnách, podzemními chodbami, zbojníky, láskou, zradou, dobrodružstvím na moři a ozvěnami historických událostí, nemůže zakolísat. Dílo nenapodobitelné, protože úplné svým arsenálem použitých prostředků, výraziva a sílou příběhu. Ovšem - je to šestákový román. Ale jaký!


Kniha obávaná, diskutovaná, objemná, nepřijatelná... Bál jsem se vůbec Svědectví otevřít, ale nakonec musím říct, že se mi četlo i při jeho neurovnanosti a obsáhlosti velice dobře, myslím, že bych snesl i dvojnásobný rozsah. Vlastně mě to bavilo více než adorované Zapomenuté světlo. Samozřejmě je nutné (NUTNÉ!) číst s odstupem a tolerancí, s tím odstupem, který při psaní vždy chyběl Demlovi. Ale právě tím chybějícím odstupem si mě touto knihou získal - vřelostí, upřímností, přímostí člověka jdoucího (od narození) k smrti, a svými soudy a sudičstvím i ke společenské zkáze - a literární nesmrtelnosti. Čtěte.


Pro mě méně zajímavý soubor Demlovy korespondence. Ovšem i tady prosvítá Demlovo psaní celoživotní "jediné knihy".


Vynikající. Doporučuji všem, kteří věří že komunisté měli v padesátých letech v Československu nějaké dobré úmysly s venkovem. Nejsmutnější kniha z mých posledních čtenářských let.


Bože, tento Balzac je k neučtení. Ovšem, k literárním idolům se nečmuchá.


Jednoznačných sto procent. Nejlepší dostupná kniha o babických událostech. Věcná, čtivá, nespekulující.


Slabinou jinak velice dobrého souboru studií a seznamu Demlových děl je až do úmoru se opakují linie Binarova vyprávění o Demlovi s použitím stejným motivů, stejných závěrů, stejných citací. Takto jde o vyčerpávající soubor čtyř velice podobných Binarových studií o JD. Pochopil bych otištění dvou verzí, ale rovnou čtyř? Nejsilnější a nejdetailnější je podle mého hned úvodní studie, která se pak na dalších stovkách stran opakuje a mnoho nového už její variace nepřidávají. To je ale spíš výtka k finálnímu pořadateli svazku než k autorovi. Ovšem: pro milovníky Jakuba Demla povinná literatura. Takže přes výtky doporučuji.


Líbilo. Za nejsilnější pasáže pokládám ty, kde služka trýzní svou paní, překvapivé a svěží jsou také zvraty nálad ve vyprávění. Srovnání s Flaubertem (a zvláště Paní Bovaryovou) myslím až tak moc nekulhá, Flaubert byl snad více nemilosrdnější a úsečnější, Eca naopak pro mě sympaticky nezakrývá humorný odstup i od těžkých životních trablí a s potěšením vykresluje všechny tragikomické figurky románu, byť v nich nenabízí snad žádný opravdu pozitivní rys.


Velmi precizní kniha, velmi čtivá - samozřejmě pro toho, koho zajímají dějiny špionáže a studené války zvláště. Karel Köcher si vaše sympatie rozhodně nezíská. Četl jsem jedním dechem. Pro autora knihy Vladimíra Ševelu za tuto práci velký respekt.
