Tomha
komentáře u knih
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
V pořadí už třetí výlet do ztraceného města. Opět velké nadšení, i když, jak zde už někdo napsal, z některých pasáží byla cítit jistá těžkopádnost. Jinak ale opět krásné, poučné čtení o osudech lidí ze staré Karviné v temné a neutěšené době.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Opět nemám slov. Toto mě úplně vnitřně rozložilo. Dějová linka pana Nakaty mě vzala za srdce ze všeho nejvíc. Murakami je zkrátka prvotřídní vypravěč, tady to opět dokázal.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Tato kniha ve mně vzbudila spoustu pocitů, otázek, mrazení a zvědavosti. Šumava je jedno z mých nejoblíbenějších míst v naší zemi, a zasadit tak temný a mysteriózní příběh právě do ní byl výborný nápad. Některé pasáže mě trochu zmátly, ale vlastně mi to bylo příjemné.
Quo vadis?
Henryk Sienkiewicz
Quo Vadis, Domine...? Antický Řím ve své pravé, dokonale zachycené syrovosti. Utrpení prvních křesťanů i jejich nesmírná víra v dobro. Místy trochu těžké, ale z mého pohledu velmi silné čtení.
Na jih od hranic, na západ od slunce
Haruki Murakami
Mé první setkání s Murakamim... A nutno říct, že setkání osudové. Příběh, který napsal sám život. Příběh, který člověka dojme, i kdyby nechtěl.
Vrány
Petra Dvořáková
Kolik toho musí prožít jedno malé dítě... A kolik takových dětí mezi sebou možná máme, jen o tom nevíme. Po přečtení knihy se dostavil nejen smutek, ale i jakýsi pocit bezmoci. A vděčnost ke své vlastní rodině, že jsem ničemu podobnému nebyl vystaven. Ani moje děti, naštěstí. Opravdu smutné, místy doslova depresivní čtení. Jsem rád, když se o takových věcech píše.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Tohle nemohu nazvat jinak než... krásnou knihou plnou poetiky a něhy v tolik děsivé době. Příběh Liesel člověka vtáhne, Smrt coby hlavní vypravěčka celé knihy je naprosto originální a mezi řádky svého vyprávění skrývá nejednu smutnou pravdu. A zároveň vlastně příběh nevyzní až tolik smutně a beznadějně, jak by se mohlo zdát. Nesmírně jsem si knihu užil.
Kde končí nebe
Petra Lejsková-Langová (p)
Hodina a půl po dočtení.... a pořád nenacházím ta správná slova. Tuto nenápadnou knížku mi "vnutila" manželka s tím, že je to téma mně blízké. Nahlédl jsem do ní se shovívavým úsměvem, protože ne, nejsem milovníkem romancí pro ženy... Po pár stránkách jsem s úžasem zjistil, že mě bude bavit. Po dalších pár jsem se přistihl, že nedokážu přestat číst. Že jsem tím příběhem naprosto polapen. Velmi mě překvapilo, jakým směrem se příběh ubírá, místy jsem byl napnutý jako při čtení detektivky. A konec mě téměř dohnal k slzám. Zřejmě už státnu a začínám být sentimentální, ale tato kniha je podle mě naprosto jedinečná. Co s námi bude, až umřeme? Spousta otázek a pocitů, které teď mám a neumím popsat. To se mi nestalo už velmi dlouho.
Šifra samotného Boha
José Rodrigues dos Santos
Srovnání s Brownem se zde přímo nabízí. Tento počin ale z mého pohledu vítězí na celé čáře. Na plný počet hvězd to sice za mě není, zejména kvůli několika mírně hluchým místům ve druhé části knihy a ne příliš přesvědčivým dialogům, ale příběh sám o sobě mě velmi bavil. Vysvětlení principů fyziky bylo poučné, knize nechybělo napětí a spád.
Moje milá smrti
Veronika Hájek Hurdová
Jsem už dost starý na to, abych pomalu začal přemýšlet nad smrtí... Možná právě proto mi tahle kniha dokázala něco říct. Zpověď vdovy Veroniky není ničím zlomová, a přece jedinečná ve své upřímnosti. Některé pasáže nutí člověka k přemýšlení. Smrt je neodmyslitelnou součástí života, ať chceme nebo ne. Zajímavý, velmi lidsky podaný počin.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Na jednu stranu velmi silná, upřímná, místy depresivní kniha, která umí čtenáře vtáhnout do děje a prožívat spolu s Gertou a ostatními všechny ty hrůzy, které se v době poválečné děly. Na druhou stranu, přes všechnu snahu jsem si nedokázal oblíbit styl psaní paní Tučkové, což mě trochu rušilo. Jak už tu zmínil kdosi přede mnou - po stránce dokumentární je to výborné, po stránce literární to - z mého pohledu - místy pokulhává.
Souostroví Gulag: 1918–1956
Alexandr Isajevič Solženicyn
Knihu jsem si přečetl až mnoho let poté, co zdobila mou knihovnu. A asi je to dobře. Možná bych ji dřív neuměl plně docenit. Všichni známe z různých vyprávění hrůzy života v koncentračních táborech (ač si je zdaleka neumíme představit), po dočtení této knihy si ale pokládám otázku... kde se vlastně děly větší zrůdnosti? Bylo to ve jménu státu. Velkého Rudého Bratra. O to víc to možná děsí.
Hlava XXII
Joseph Heller
Uznávám jistou genialitu absordnusti této knihy, chápu její celosvětovou slávu, ale přes mnoho pokusů se mi nepovedlo proniknout do ní.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Ano, toto je pro mě dokonalá klasika z pera královny světové detektivky.
Bílá lvice
Henning Mankell
Tuto knihu jsem si přečetl bez znalosti předešlých dílů, což jí možná v mých očích mírně uškodilo. Styl i samotný děj příběhu je na mě příliš komplikovaný, místy jsem se ztrácel. Jsem zkrátka asi moc stará škola.
Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války
Jan Novák
Kdo vlastně byli bratři Mašínové? Vrazi? Hrdinové? Pokud v této knize hledáte odpověď, dost pravděpodobně ji nenajdete, tu si zkrátka musíte najít sami v sobě. Velmi zajímavá část naší historie.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Ano, tahle kniha by měla být povinnou četbou pro všechny. Děsivé a tragické, žel ale pravdivé. Velice silný zážitek.
Život po životě
Raymond A. Moody
Téma, které mě zajímá už řadu let. Ostatně, koho z nás ne. Tato kniha patří k těm nejznámějším, které o posmrtném životě vypráví, přesto si nejsem zcela jistý, jaký dojem na mě vlastně zanechala.
Celestinské proroctví
James Redfield
Tato kniha mi byla doporučena a po pravdě úplně nevím, co si o ní myslet. Pominu-li místy dost otřesný překlad, nemůžu tak docela souhlasit se vším, co je v ní řečeno.
Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Don Miguel Ruiz (p)
Moudrost starých Toltéků. Je toho tolik, co bychom si od nich mohli my, dnešní lidé vzít. Spousta laskavé pravdy.
