TomHr komentáře u knih

Tahle knížka patří spíš do kategorie "Rozvoj osobnosti" než do poličky "Příroda".
Autorka asi spoustu let pozorovala vlky a to nejen v zajetí, ale i v jejich přirozeném prostředí. O to podivnější je, kolika zjednodušení se dopouští, jak opakuje některá klišé. Na základě vybraných vlčích historek páchá mravoučná kázání na adresu člověčenstva. Jasně, bylo by to bezva, kdyby lidi jednali podle vzorců, který nám tady autorka předkládá. Jenomže, obávám se, život je daleko složitější a mnohem méně čitelný a přímočarý. A to život lidí – i vlků.

4 01.10.2021

Lahůdka pro milovníky detektivek klasického střihu. Sympatická partička vyšetřovatelů, klasická detektivní práce, trocha té kriminalistické intuice a štěstí, pachatel vypátrán. Vše sepsáno čtivě, příběh má spád a logickou stavbu.
Jedná se o mé první setkání s Václavem Neuerem a člověk se nemůže ubránit srovnání se sérií z Nášho Mesta. Vždyť se příběh odehrává v identických kulisách, ostatně i jednotlivé postavy jako by vypadly z Dánových knížek a změnili si jména. I toho navlas stejného Jumba tady najdeme, jen pod jiným jménem!
Další autor, u kterého se budu těšit na vydání další knížky.

10 17.08.2021

Po všech těch nadšených recenzích velké zklamání. Největším zklamáním je hlavní hrdina, který je na jednu stranu správňácký úžasňák, na druhou stranu se co chvíli chová jako totální debil. A ty dialogy! Někdy jsou vážně nestravitelné, jak se hrdina pořád dementně ptá co? co? Rozhovory se ženami jsou ukázkou trapnosti, místy kniha působí jako prvotina ambiciózního středoškoláka. Je to samé šroubované přirovnání a nucený popkulturní odkaz. Ostatně už samotné základní premisy příběhu jsou jaksi přitažené za vlasy. Ale to je jedno, tahle knížka je přece jízda a zábava!
Ovšem jak příběh postupuje, zábava ne a ne přijít. Sem tam nějaká akční scéna, ale jinak se nám hrdina poflakuje po hospodách, dozvídáme se, co si kde objednal a co na sobě měl barman atakdále atakdále. Výrazné proškrtání a zkrácení by knize jednoznačně prospělo.
Přese všechno se autorovi podaří navodit napětí a pocit tajemna. Nakonec jsem byl vážně zvědavý, co se z příběhu vyklube. Jenom jedna záhada stále trvá: Washington se skloňuje a Baltimore ne? Nejsem si jistý.

3 17.08.2021

Ano, některé knihy z Enzovy série jsou možná o chloupek lepší, ale Nezvratné alibi jistě patří k tomu lepšímu v detektivním žánru. Záhada je dostatečně záhadná, pachatel velmi chytrý a detektiv, přes svou inteligenci, místy dokonale zmatený. Autor bravurně vystavěl příběh, který nás dovede k překvapivému finále, i když ke konci prostřednictvím některých náznaků vytušíme pachatele. Rodinnými trampotami hrdinů autor nezahlcuje, nepůsobí rušivě a spíše dotvářejí příběh.

16 17.08.2021

Ti "nahoře" jsou vesměs pěkné svině, se všemi svými penězi a šlechtickými tituly. Zato chudí ani v nuzných poměrech neztrácejí zápal a víru v dobro. V Bradavicích tohle klišé fungovalo, v dospělácké literatuře je to přece jen slabé na jeden ze základních motivů knihy. Ale to je asi jediná výtka na adresu Smrtící bílé. Jinak nezbývá než chválit. Příběh má logiku a spád, nechybí překvapivé zvraty a nakonec i složitý vývoj vztahu hlavních postav nepůsobí rušivě a dotváří příběh. Dokonce i netečným Cormoranem cloumají emoce a Robinino manželství by vydalo na samostatný vztahový román, ale i tato vedlejší story je zručně napsána a je tak nějak "ze života".

15 17.08.2021

Román? Vážně chtěl autor napsat román? To jako že sleduje jednu či několik málo hlavních postav, jejich vývoj, zápletku, rozuzlení? Sviňu bych spíš zařadil někam na pomezí literatury faktu. Autor předvádí, kolik informací se mu podařilo nashromáždit. Bez ladu a skladu vrší údaje a události jednu přes druhou, stále se objevují nové názvy, firmy, další a další postavy. Slovenský čtenář si snad dokáže jednotlivé "románové" osoby ztotožnit s těmi skutečnými a chápe tak pozadí děje a celkový kontext, i když - podle některých recenzí i Slováci mnohdy tápou. Český čtenář v tom má zkrátka hokej.
Jednotlivé akce a příběhy mají svou sílu, jsou dobře napsány, mnohé však zůstanou nedopovězeny a přeskakování mezi nimi vyžaduje dost soutředění , aby se čtenář zorientoval - kdo je kdo, o jaký časový úsek se jedná. Asi největší devízou knihy je fakt, že se všecho odehrálo zhruba tak, jak to autor ve své knize popsal, jakkoli to zní neuvěřitelně. Přesto si neodpustím srovnání: některé knihy z Nášho Mesta nebo i ružomberská mafiánská série (Čierna hra) v mnohem menší míře popisují skutečné události, přesto vykreslují daleko sugestivnější a hrozivější mafiánské příběhy z mečiarovského a postmečiarovského období.

8 07.06.2021

Úsměvná knížka, a to v pozitivním smyslu slova. Je prostě příjemná, mile protiněmecky nekorektní, čtenář od začátku ví, na čem je. Není pochyb o tom, kdo bude v příběhu ten statečný, prohnaný, silný a urostlý. A že cizák je zásadně podlý, krutý zloděj se zkaženými zuby. Přitom příběh je dobře vystavěn, zalidněn mnoha postavami, občas je potřeba soustředit se na nit vyprávění a na všechny ty osoby a jejich zvířecí přezdívky. Ono je ale od začátku jasné, že všechno dobře dopadne. Dokonce plenění, drancování a vraždění je popsáno zkratkovitě a odtažitě, jen jako dokreslení podlosti Braniborců, oproti detailním popisům vítězství chrabrých a chytrých Čechů.
Hodnocení jazykové stránky: úsměvné. Co jiného uvést na adresu některých milých a poněkud zastaralých výrazů ("statná vladyka")? Přese všechno si Tajemný rytíř své čtenáře jistě najde, milovníky dobrodružných historických příběhů.

5 19.05.2021

Špionážní román je zamyšlený, přesto nepostrádá napětí a dějové zvraty, jak jsme u autora zvyklí. Celým příběhem prostupuje tísnivá atmosféra, která se stupňuje na nepřátelské straně Zdi. Také omšelý hlavní hrdina přispívá k ponuré náladě knihy. Je vykreslen jako protipól neohrožených agentů jejího veličenstva, přesto projevuje určitou zarputilost a koneckonců značnou míru odvahy.
Autor působí dojmem člověka s vynikající znalostí prostředí studenoválečných tajných služeb, a to nejen v tomto románu. V zajímavém doslovu svou znalost špiónského řemesla uvádí na pravou míru. Faktem je, že některé momenty v knize nepůsobí úplně věrohodně, zejména s odstupem, se znalostí rozhodovacích procesů uvnitř Stasi a komunistických garnitur. Přesto román stojí za poslech a za zamyšlení nad cenou lidského života.

3 19.05.2021

Různí spisovatelé a psavci, autoři historických románů, si zakládají na dokonalé znalosti dobových reálií a jazyka. Pavel Hrdlička je hravě strčí do kapsy. Nejen že se to v jeho knize hemží měšťany osedlými a halasem pokrčemným, ale dozvíme se třeba, jaké bývaly na konci čtrnáctého století trestní sazby za různé prohřešky, jak se složitě přepočítávaly všechny ty měďáky, denáry a groše, jak se měřilo plátno nebo jak se lobovalo a platilo za některé lukrativní úřady. To vše nám autor servíruje s humorem a jakoby mimochodem, když sledujeme vyšetřování mordu osoby urozené. Podrychtář Václav, hlavní hrdina knihy, má se co otáčet, aby vyšetřování dovedl do zdárného konce, když navíc řeší další prohřešky a zločiny ctihodných staroměstských občanů. Ale že má pod čepicí, podaří se nakonec všechny pachatele usvědčit. A jak to bývá, valného uznání se na radnici nedočká...
Plnokrevná knížka nepostrádá napětí, humor a solidní nepřekombinovanou zápletku. Jistě je jednou z nejpříjemnějších oddechovek, kterou jsem za poslední roky poslechl či přečetl.

14 19.05.2021

Podle anotací jsem očekával něco jiného, snad nové uchopení událostí ve stylu literární reportáže. Místo toho Binet přispěl do literatury faktu, kterou se pokusil obohatit o románově pojaté pasáže. Některá méně známá fakta, opomíjená jinými autory, jsou utopena v klišoidních úvahách: historické události versus fikce, role jednotlivce v toku historie a podobně. Přitom o pár stránek dál autor horuje proti používání zavedených klišé. Mimo jiné se též dozvíme, kolik toho autor přečetl, jaké výstavy a jaká restaurační zařízení a s jakými ženami navštívil...
Jeden bod dávám za informace, které skutečně nejsou popsány v jiných zdrojích. Druhý bod za několik dramaticky napsaných pasáží. Celkově je však kniha rozvleklá a místy se autor až neuroticky nimrá v nepodstatných detailech. Přitom ignoruje hlubší vhled do některých historických událostí a osobností, o jaký se snaží moderní literatura faktu. A tak i mírně poučený laik pozná stokrát opakovaná klišé (opět!).
Český čtenář může mít z knihy falešně uspokojivý pocit, neboť autor až nekriticky adoruje Prahu, Čechy a slovanské holky. Ale rádoby vtipné hlášky působí spíše trapně.

4 19.05.2021

Středověk, to nebyla žádná selanka. A v okamžiku, kdy se zbraní chopí náboženští fanatici, ať už muslimové, katolíci či protestanti, tečou potoky krve a nikdo si nemůže být jist životem a majetkem. To jsou ve zkratce kulisy dalšího příběhu Juraje Červenáka. Děj je tentokrát zasazen do Vídně, kniha má spád, nechybí tajemství, zvraty a napětí, jak jsme u autora zvyklí. Netřeba dodávat, že stará známá trojice vyšetřovatelů dotáhne případ do zdárného konce, i když pachuť z nesmyslného násilí přetrvá. Mrazivý podtón dodává této příjemné oddechovce další rozměr.

14 19.05.2021

Kdybych měl touhu přečíst si něco o gnómech a vlkodlacích, sáhnul bych jistě po jiné literatuře. Kouzlo Ostravských mystérií spočívá právě v té Ostravě dvacátých let dvacátého století. Kromě místa a času příběhy spojují stejní hrdinové - nesourodá trojice vyšetřovatelů.
Jakoby mimochodem, přitom ale velmi zasvěceně autor hrdiny provádí různými ostravskými zákoutími. A nejen to, kniha místy reflektuje urbanistické proměny, rozvoj okolních vesnic, ze kterých se v té době klubou čtvrti a předměstí Velké Ostravy. Zběžně nahlédneme do legionářské a četnické hierarchie, do šachet a vítkovických provozů.
Příběhy je možno považovat za kapitoly románu, který sleduje osudy a vývoj jednotlivých postav: mladinké účetní, katolického kněze, a zejména učitele Váchy, bývalého legionáře, který si odnesl z války několik šrámů na duši.
Knížka je zábavná a čtivá, a i těch šťastných konců se dočkáme, jako ostatně v každé pohádce.

5 19.04.2021

Cesta domov je taková ta překombinovaná kniha, kdy po posledních řádcích si člověk nemůže být úplně jistý, zda do sebe všechny detaily logicky zapadají. Musel bych si knihu přečíst ještě jednou, ale nejsem masochista. Pravděpodobně má autor všecko dobře ošetřené, neboť z toho, jak rozvíjí příběh a umí stupňovat napětí, je zřejmé, že je již ostříleným borcem na poli thrillerového řemesla. V knize detailně vykresluje psychologii postav, které prakticky všechny zůstanou nesympatickými od začátku do konce. Knihu tak nehodnotím moc příznivě: je to za prvé pro pocit odstupu a znechucení ze všech zúčastněných a za druhé kvůli nadměrné překombinovanosti děje se spoustou nepravděpodobných náhod (to ostatně přiznává sám autor). Třetím důvodem je poněkud těžkopádný jazyk a styl vyprávění, kterému by sem tam nějaké to odlehčeníčko nebo špetka humoru jedině prospěla.

3 19.04.2021

Knížka se vrací ke kořenům, do začátku devadesátých let. A není to jen datování příběhu a stáří (respektive mládí) postav, je to i styl vyprávění a samotný příběh, kterým se autor vrací o desítky let zpět. Příběh je nekomplikovaný, přímočarý, s důrazem na samotný postup vyšetřování, které autor rozpitval do nejmenších detailů. Kriminalisté vtipkují a sosají jako za mlada a tentokrát ani nesledujeme dvě dějové linie, které bývaly zvykem v posledních detektivkách z Nášho Mesta. Poznámky k novým technologiím (vyhřívání sedaček, přenosný telefon - "taká blbosť, to sa nikdy neuchytí") působí úsměvně a poněkud strojeně. Celá knížka dobře zapadá mezi již klasická dílka Dominika Dána, baví, odsýpá, ale ničím nevyčnívá. Však to snad ani nebylo záměrem.
K celé detektivce bych měl jen jednu zásadní výtku: jméno pachatele je celkem jasné hned od začátku.

10 11.03.2021

Knihy Petra Stančíka jsou balzámem na duši. Mám rád, jak používá jazyk, jak si jej přizpůsobuje, jak používá neobvyklá slova a slovní spojení, jak vymýšlí skvělá jména svým postavám, ale i novotvary a slovní hříčky s nečekaným vyzněním. Andělí vejce ale není sbírkou samoúčelných jazykových eskapád.
Jedním z motivů knihy je konec starých časů a příchod nového věku, se stroji, továrnami a odosobněnou masou novodobých otroků. Končí doba, kdy se chodilo pěšky a do města se jelo maximálně courákem, neboť rychlejší pohyb člověku zpřetrhá vlákna spojujícího ho s jeho astrální duší. Končí doba romantických básníků, začíná doba pragmatických myslitelů Masarykova střihu. Končí doba krásných dragounů se šavlemi na koních, vládu přebírá kulomet Maxim. Co zůstává, to je odhodlání velitelů na všech stranách vrhnout zástupy pěšáků na jistou smrt před kanóny nepřítele, pro větší slávu cara, císařepána či libovolného jiného papaláše. Andělí vejce není první knihou, kde Stančík ukazuje nesmyslnost válečného běsnění. Zde jen čeští legionáři projdou se ctí.
Mimoděk se v knize objeví mnoho technických detailů, historických osobností a událostí i zeměpisných pojmů. Reálie jsou střídány fantasmagoriemi, obchodně-technické pasáže se prolínají s hermetickými objevy, nechybí gastronomické požitky a další tělesné rozkoše. A celý ten gejzír nápadů a fantazie překvapivě dobře funguje, baví a rozesmívá.
Nakonec je tady životní láska a rodina, pro kterou by jeden dokázal zabít. Rodný statek, rodná hrouda v doslovném i přeneseném smyslu. Poctivý chleba vlastnoručně upečený z živého kvásku. A to jsou ty důležité věci v životě Augustina Hnáta, toho co má místo hlavy andělí vejce.

13 09.03.2021

Příliš mnoho slov - to je hlavní dojem z celé knihy. Ale v psychologickém thrilleru to tak asi musí být: květnatý popis vnitřního života hrdinů. Postupné rozkrývání pohnutek a motivací jednotlivých postav; autor tady s námi tak trochu manipuluje, tuhle něco prozradí, támhle něco zamlčí, nabízí postupně hned několik nadějných kandidátů na hlavního záporáka. Něco začínáme tušit a román pomalu (fakt pomalu!) míří do finále. Pointa překvapí, ale nesmaže dojem průměrnosti z celé knihy, která je jaksi umělá, načančaná a obtížně uvěřitelná. Prostě průměr.

7 09.03.2021

Mužská duše a mysl je nesmírně jednoduchá. Jinak si neumím vysvětlit lehkost, s jakou ženy spisovatelky (P. Dvořáková, V. Bendová...) důkladně proklepnou mužské nitro a všechny pochybnosti, strachy a mindráky, které se tam skrývají před světem. Motivace a pohnutky hrdiny příběhu působí velmi uvěřitelně. Při tom autorka nezapomíná na dějový spád a čtivost, knížka baví a není problém ztotožnit se s doktorem Gráblem v některých situacích, které musí řešit.
Výrazným plusem románu je jeho autenticita. Mnohé situace z knihy zcela jistě pozná ten, kdo má doma puberťáka. Prostředí nemocnice je popsáno do obdivuhodných detailů, sál, služby, různé typy doktorů a sester... Jako doktor (chirurg) můžu napsat, že autorka v zájmu příběhu sem tam nějaký detail přibarvila, ale jinak ano, přesně takhle to ve špitále chodí! Upřímně, neošetřujeme klienty, ale támhletu ženskou a tohodle dědka :-) Ale s alkoholem, to fakt ne.
Výborná knížka se sympatickým hrdinou... až mi bylo líto, že už je konec.

40 09.03.2021

Přímočarý příběh se odehrává v kulisách Manchesteru, v luxusním věžáku, ve vilách horních vrstev i v no-go zónách ponechaných policajty svému osudu a bezdomovcům. Hrdinou je degradovaný policajt, který dostane šanci - infiltrovat drogovou scénu. To se sice podaří, ale není snadné se ve věcech vyznat. Kdo je vlastně klaďas a kdo padouch? Proč umřela mladá holka a s čí pomocí? Autor jen zvolna odkrývá karty, udržuje čtenáře v napětí a atmosféru knihy na bodu mrazu. Město halí tma a mlha...
Příběh je napsán čtivě, děj je svižný a logický, pokud je čtenář ochoten akceptovat jednoznačně sebedestruktivní sklony hrdinovy. Zajímavá kniha, v rámci detektivního žánru netradiční.

5 03.03.2021

Kniha začíná jako jedno velké klišé, aby se ukázalo, že všechno je jinak. A konec je zase klišé. Pachatel je ten typ, kterému v dětství na pískovišti rozkopali bábovičku a on se teď vyžívá v originálních způsobech zabíjení. Vyšetřovací tým představují vcelku uvěřitelné postavy, tedy až na hlavního neohroženého Riska, který přežije všechno a páchá jednu blbinu za druhou. Ale díky tomu vyšetřování jaksi postupuje. Detektivka je správně severská, tedy bez náznaku humoru. Proč? Vždyť se pohybujeme v zábavném žánru! Detektiv, jak velí doba, prožívá vztahové turbulence a rodinné krize. Citlivá duše, žádný oldschool drsňák! Dějové linie jsou dohromady sešroubovány spíše náhodami, protože autor nějak potřebuje dovést pachatele, oběti a Riska do konkrétního okamžiku na konkrétní místo.
Kupodivu to celé funguje, autor evidentně spisovatelské řemeslo ovládá velmi dobře. Knížka je místy napínavá , děj má spád a některé zvraty překvapí. Také vhled do dětské duše je správně mrazivý. A tak je nakonec Oběť bez tváře standardní detektivka, nic míň, ale nic víc.

5 03.03.2021

Neskutečná sága popisuje osudy lidstva v takovém časovém úseku, jaký snad ve sci-fi literatuře nemá obdoby. Nelze neobdivovat autorovu fantazii, se kterou buduje a do detailů popisuje vzdálené světy a vesmíry. Občas si vypomůže fyzikou, která bude objevena v daleké budoucnosti. To není ve sci-fi literatuře nic neobvyklého, ale u Liou Cch'-sina všechny vynálezy fungují na jasných fyzikálních základech, popisované technické detaily a principy se vyznačují vnitřní konzistencí.
Ještě více vyniká autorova fantazie ve stavbě příběhu či spíše příběhů, které obratně přivádí k nečekaným konfliktům: humanistický přístup má na svědomí miliardy životů, bezskrupulózní cynismus a použití násilí se někdy může ukázat jako správný postup k záchraně životů a člověčenstva vůbec. Autor je v některých ohledech idealista poněkud nakažený kolektivismem a chvílemi sklouzne k určitému patosu (matka podává dítě slzící hlavní hrdince...). Proto sem tam pohnutky hrdinů a dějové zvraty působí nepříliš uvěřitelně, člověka napadne, že by to ve skutečnosti probíhalo jinak, známe lidi, že. Ale autorovi se daří udržovat napětí v celé tak rozsáhlé knize a vše zastřešuje humanismus ve smyslu sympatií k člověku s jeho nedostatky, strachy a všedními starostmi. Víra, že tento krajně nedokonalý tvor dokáže velké věci a určitě má mít své místo v temném lese vesmíru.
Ze začátku jsem se (opět) trochu ztrácel v čínských jménech a ve všech těch érách. Ono je asi lepší bezprostředně navázat na předchozí díl Vzpomínek na Zemi a nenechávat si dlouhou pauzu.

17 03.03.2021