TomHr komentáře u knih

Ten člověk toho musel přečíst!
Sbírka esejů či úvah na téma ideálů českých dějin, úlohy českých osobností a jejich odkazu dnešku. Kompilát myšlenek, které nejsou úplně nové a originální, ale často podpořeny citáty a autory, které jsem neznal a které by snad stálo za to si přečíst. Většina tezí je tak nějak jasná, ovšem pokud člověk souzní s Taberyho světonázorem. Z čistě vědeckého hlediska je třeba poznamenat, že na některých místech přistihneme autora při citaci zdrojů obsolentních, když ignoruje práce odporující jeho tezím.
Knížka nabízí hodně témat k zamyšlení. A pokud se posluchač zamyslí, najednou zjistí, že kniha svižně a příjemně utekla.

5 16.03.2020

Návod, co si nebrat na výlet do vesmíru.
Po obloze se prohánějí rakety, lidé létají na Mars, na Venuši a miliardy kilometrů všude možně. I na Zemi je všechno jinak, o běžný život se postarají automaty a nejrůznější hejblátka. Ale v těch raketách a v automatizovaných obydlích jsou to zase jenom ti obyčejní lidé. Lidé se svou sebestředností, sobectvím, se svými obavami, se záští, strachem. Do nekonečných prostor se vydává člověk velmi omezený, orientovaný na peníze, konzum a rychlý úspěch. Jen občas se ukáže paprsek tolerance a dobroty. Přesto však Bradburyho povídky nepůsobí pesimisticky! Spíše donutí k zamyšlení a snad k pohledu do vlastního nitra.
Ilustrovaný muž představuje přehršel nápadů. Autor je také vynikající vypravěč, takže bezútěšné šumění deště na Venuši slyším ještě teď. Co na tom, že se různé kosmické reálie hodně liší od autorovy představy. Podstatný je příběh, který Pan Vypravěč oživuje ve vesmírných kulisách.
Jednotlivé povídky volně spojuje postava Ilustrovaného muže, který je sám o sobě svébytným příběhem. Kniha má přesně to, co očekávám od dobré sci-fi: nápad, příběh, atmosféru. A navíc humanismus - zde ve smyslu dokonalého porozumění nedokonalostem člověka.

10 16.03.2020

"Asi jsem to neměla Sanne říkat. Co když to řekne Lauře? Ta to určitě poví Esther. Ale vlastně je to dobře, aspoň se to pak dozví Iris. No jo, ale co na to Emma? Vážně jsem neměla povídat o Lise. Ale zase když se to dozví od Lotte Linda, tak bude muset Sandra reagovat. Takže je to možná dobře..." et cetera ad nauseam.
Jasně, bohatý vnitřní život postav je příkazem doby. Jsou autoři, kteří několika přesně mířenými slovy nebo krátkou historkou, retrospektivou přiblíží hrdiny příběhu čtenáři, který se s nimi rád sžije. Přesně tohle Klevisová nezvládá.
Po slibném úvodu se vyprávění rozplizne do sáhodlouhých pitev, které příběh ani psychologii nijak nerozvíjejí, působí naopak rušivě a prakticky všechny postavy jsou čím dál méně sympatické, a to i ty kladné. Proto varuji potenciální čtenáře: jste-li podobně prostého založení jako já, tedy pokud od detektivky očekáváte napětí, dějové zvraty, zápletku a překvapivý závěr, budete zklamáni! Dobrou zprávou je, že zhruba ze třetiny nudy, vlastně knihy, lze skočit na dvacátou kapitolu, aniž by byl čtenář o cokoli podstatného ochuzen.
Děj je zasazen do mimořádně atraktivního, pro našince suchozemce až magického prostředí fríského ostrova. Kniha má mnoho písmenek a slov, přesto ze zvláštní atmosféry, která dýchne na každého návštěvníka ostrovů, nedokázala autorka přenést do knihy mnoho.
A co říci k samotnému příběhu? Úvodem si vytipujte tři potenciální pachatele a na konci... bingo! Suma sumárum: jako detektivka dost slabé.

8 16.03.2020

Tajnou historii jsem přetrpěl jako audioknihu a při poslechu jsem si uvědomil největší nevýhodu audioknihy: nelze u ní aplikovat rychločtení a přeskakovat stránky. Nakonec jsem teda celé soubory přeskakoval, abych se nějak prokousal až na konec. Myslím, že nic podstatného mi neuniklo.
První zhruba třetina knihy spočívá ve spoustě nezáživných plků. Sáhodlouhá líčení každého hnutí mysli nepříliš sympatických hrdinů zabrousí až do jejich dětství, aniž bych vypozoroval nějakou souvislost se současným příběhem. Nicméně pro čtenáře a čtenářky populárních psychologických časopisů se bude jednat o vydatnou krmi. Pokud jste ovšem ducha slabšího jako já a očekáváte hutný děj a silný příběh, sáhněte raději jinam. Nějakou tu alibistickou hvězdičku dávám za několik málo vcelku napínavých pasáží, solidně napsaných.

4 16.03.2020

Když se smíchá Bjørn Beltø s Robertem Langdonem a přihodí se trocha Johna Rebuse, vznikne Lorenzo Macleod :-)
Výjimeční lidé jsou první knihou z výborné série případů skotského forenzního biologa Enza, který dlouhá léta žije ve Francii. Sotva se stihneme s Enzem seznámit, už ho záhady ženou na různá místa ve Francii, noří se do pařížského podzemí a ještě se stihne seznámit se svou novou femme fatale. O události a zvraty není nouze a celé je to okořené humorem a dávkou romantiky a erotiky... tak akorát. Enzo je trochu bručoun a cholerik, ale sympaťák s velkým srdcem. Rozhodně není žádný superman, ale je to právě snad jeho nedokonalost a neobratnost v některých situacích, čím je čtenáři blízký. Příběh je spletitý, ale vystavěn a podán s až přehnanou péčí, sem tam některá zdánlivá nelogičnost zapadne na své místo hned v následujícím odstavci. Nechybí napětí, tajemství a děj má spád. Nicméně, a to je jediná má výtka ke knize, překombinovaný je příběh až příliš. Vede to k určitému znásilňování skutečnosti a motivace pachatele nakonec nedokáže úplně všechno uspokojivě vysvětlit. To je důvod, proč jsem nehodnotil pěti hvězdami; některé další knihy ze série jsou ještě o ten kousek lepší.

11 16.03.2020

Charlie Mortdecai je hrdina bez bázně a hany! Delikátní chirurgický zákrok v oblasti jisté zadní partie byl sice zkouškou jeho statečnosti, navíc je plně zaměstnán obhospodařováním paloučku, který nechává rašit pod nosem, ale jinak se s plným nasazením vrhá do rozlousknutí zapeklitých záhad. Stane vždy v čele, zejména pokud se jedná o vybrané laskominy k obědu. Stejně tak neohroženě se dokáže vypořádat s drahými alkoholickými nápoji. Jeho vůdcovské vlohy se zvýrazní, jakmile dojde na co nejrychlejší opuštění bojiště. Ovšem při řešení záhadného úmrtí vysokoškolské profesorky stane tváří tvář nejen ďábelskému doktorovi, ale i mezinárodním zabijákům, a tak o nějaký ten štulec či přímo ránu do nosu není nouze.
Knížka decentně dávkuje pravý anglický humor, nadsázku a ironii. Sympatický hlavní hrdina je vlastně antihrdina, který nicméně občas musí vzít rozum a palnou zbraň do hrsti. Záhadný případ s knírem je zábavný a správně střelený a tak je vlastně škoda, že kniha tak rychle a skončila - neskončila.

4 16.03.2020

Další recenze Řbitova zviřátek? Nošení dříví do lesa! Jedná se o klasiku žánru, přitom nejde ani o vyvražďovačku, ani o typický zombie horor. Hrdinové knihy, běžní slušní a hodní lidé, si zlo přivolávají sami, přestože tuší, s čím si zahrávají...
Jak je u Kinga obvyklé, děj se rozvíjí zvolna, aby vyvrcholil dramatickým finále. Nicméně v této jeho knize je od prvních kapitol pod povrchem znatelná přítomnost čehosi zlovolného. V druhé půli knihy gradují mistrně napsané napínavé a hororové pasáže až k nevyhnutelnému konci.

22 16.03.2020

Povrchu Země se dotkla blíže neurčená mimozemská civilizace a zanechala po sobě životu nebezpečné území plné podivných úkazů, cizí flóry a nástrah. Do tohoto Pásma je sice vstup přísně zakázán, přesto však přitahuje dobrodruhy. V Pásmu se dá najít leccos zajímavého, na černém trhu tučně zpeněžitelného.
Knihu vypráví jeden z nich, z tzv. stalkerů. Vystupováním neohrožený pistolník, ale dostatečně opatrný na to, aby v pásmu přežil. Jen málo stalkerů se totiž dožije důchodu... Ale pokud se podaří fakt dobrá rána, hodně vzácný nález, třeba zlaté slunce, může se vším stalker seknout a poflakovat se do konce života. Z dřívějších výprav se ví, kde se dá zlaté slunce najít. Problém je dostat se k němu a neumřít.
Z knihy se nedozvíme, proč a jak Pásmo vzniklo. To přispívá k znepokojivé a snové atmosféře, která na podivném opuštěném území panuje. Záhadno bublá přímo pod povrchem věcí. Kniha nepostrádá napětí a otevřený konec je tak nějak správný. Tahle knížka patří na čestné místo v knihovničce čtenáře sci-fi.

23 16.03.2020

Úsměvy smutných mužů mají právem své místo mezi knihami (ale i filmy) popisujícími protialkoholní léčbu. Námět není originální, ale autorův syrový styl dodává knize na naléhavosti. Jedná se o koláž příběhů jednotlivých protagonistů, jejichž svízelná pouť se protne v léčebně. Formánek velmi dobře dokázal popsat fyzickou a duševní zhoubu, ke které vede tvrdá a přitom legální a snadno dostupná droga. A tak trochu nahlodává představu, že "tohle se mi stát nemůže." Pacienti léčebny totiž pocházejí z nejrůznějších prostředí a sociálních skupin. Už jen kvůli tomu stojí knížka za přečtení.

21 16.03.2020

Vypravěčem téhle útlé a výborné knížky je chlapík, kterému tak trochu šplouchá na maják, ale který má jasné morální zásady - v práci nájemného zabijáka. Nečekejte komplikovaný mnohovrstevný příběh, děj plyne přímočaře k nevyhnutelnému konci. Ale stejně jsem si knížku náramně užil. Není to typická Nesbova detektivka, ale i tak Krev na sněhu vtáhne a nepustí.

11 16.03.2020

Brutální nemilosrdný vrah s podivnou motivací versus nejistý policajt. Z toho kouká zajímavá zápletka. Když se navíc okoření záhadnými číselnými vzkazy na krátkých vlnách a islandskými mrazivými reáliemi, je z toho napínavá detektivka jak má být. Autorka řemeslo zvládá velmi dobře, čtenáře uchopí, vtáhne a nepustí. Nakonec vlastně nevím, jaká drobnost schází knize do pěti hvězd. Byla to možná některá hluchá pasáž či určitá překombinovanost celého případu, nicméně kniha zanechala pocit, že jí přece jen něco chybí.

14 16.03.2020

Nalezená noha je leitmotivem docela spletitého, až trochu rozháraného příběhu. Děj odsýpá, knížka je čtivá, dokáže čtenáře vtáhnout. V hlavní roli staří známí hrdinové, objeví se různé typy vagabundů a také dáma "Na podpätkoch". Nakonec se vše vysvětlí, pointa nechybí, ale tentokrát mám na konci knihy pocit, že méně by bylo více.

8 27.02.2020

Dominik Dán v knížce používá osvědčené postupy. Splétá několik dějových linií a i to opakování některých pasáží má své kouzlo, když stejný děj dává nový smysl. Čtivě napsané knížce dodává autenticitu výborná znalost vyšetřovacích postupů, policejního prostředí i podsvětí.

17 27.02.2020

Další kniha z Nášho Mesta má všechno, na co jsme u Dána zvyklí: zajímavou zápletku, sympatické hrdiny, správně stupňované napětí, humor, hlášky. Zajímavá je mezinárodním přesahem a přiblížením psychologie pachatele. Jedna z lepších detektivek ze série.

17 30.01.2020

Ze začátku trocha Dánovské filozofie a pak už to zase běží jako na drátkách. Válka v podsvětí pokračuje, k tomu vražda nevinné dívky... tedy nakonec ne až tak nevinné.

6 30.01.2020

Jedna z méně uvěřitelných, méně civilních knih z Nášho Mesta. Přestože napínavý příběh, rychlý spád a čtivý jazyk nezapře autora, můj názor na knihu bude už navždy ovlivněn rozpačitým a tak trochu humorným filmovým zpracováním.

Obchod s nemovitostmi jako stoka plná špíny a bohatý byznysmen jako novodobý feudál, to jsou výchozí body další povedené detektivky Dominika Dána. Moderní kníže, pan majitel Rastislav se svými záchvaty zuřivosti by byl ideální pachatel... však oni nakonec Krauz a spol. rozlousknou i tuhletu nejnovější vraždu, vlastně rovnou dvě. A to i přes odchod manželky Oty Hanzela. Opět povedená detektivka s vcelku přímočaře vystavěným příběhem. Na důvěrnou znalost policejního prostředí jsme u Dominika Dána zvyklí, tato kniha je okořeněná znalostí prostředí - Devína, kde se děj odehrává.

11 30.01.2020

Jedna z lepších knih z Nášho Mesta. Všichni oblíbení hrdinové na place, vyšetřují až se z nich kouří, děj pěkně odsýpá a ponuré kontury zločinu se pomalu vynořují... detektivka jak má být.

9 30.01.2020

Dokonalá znalost policejního prostředí a postupů zdobí všechny Dánovy knihy a nejinak je to i v tomto seznámení s vraždármi z kancelárie 141. Klasická detektivka, úspěšné pátrání po vrahovi staré ženy, se prolíná s popisem špíny prorůstající od nejvyšších struktur státní moci přes bezpečnostní službu alias cestovku až po prokuraturu a policejní důstojníky. Jedná se o velice zajímavý vhled do fungování moci v divokých devadesátých letech, objasňuje pozadí některých nepochopitelných událostí z doby vlády velkého vůdce nového samostatného Slovenska, které si ještě pamatujeme z tisku aj z tlače. Na jednu stranu je to fascinující čtení, ale na druhou stranu se svou zdlouhavostí a překombinovaností vymyká Dánovu přímočarému stylu. Takže jako úvod do série z Nášho Mesta bych tuhle knížku nedoporučil, neboť někoho může spíše odradit, a to by byla fakt škoda!

7 29.01.2020

Dánovská klasika, více případů a dějových linií, vtípky, hlášky, alkohol... Richard navíc řeší nevěru manželky a Chosé se opět setká s dámou "Na podpätkoch". Děj odsýpá, kniha je čtivá, ale nedosahuje kvalit ostatních ze série.

3 27.01.2020