toni-az komentáře u knih
Musím se přiznat, že oproti jiným knihám autora mi tahle přišla asi nejslabší. Dokonce se mi líbily víc i mnohem méně hodnocené. Ale samozřejmě hlavní postava sympaťák, kniha napsaná čtivě, děj celkem zajímavý i když trochu překombinovaný. Nápad byl zajímavý v prvním díle, tohle už byla trochu nastavovaná kaše. Ale pořád mírně naprůměrná kniha i z mého piohledu.
Už několik posledních dílů jsem čekal kdy dojde autorovi invence na nové zajímavé zápletky a konečně jsem se dočkal. Ono prostředí je nové, takže to samo o sobě skýtá možnosti, ale co se týče příběhu a zpracování, tentokrát mi to přišlo nějaké slabé. Popisy prostředí byly místy nekonečné a často ani neprobíhaly v souvislosti s dějem. Na druhou stranu hlavní postavy byly stále stejně sympatické a sršely typickými hláškami, takže nebyl problém doposlouchat do konce. A drobné narážky na původ křesťanství byly třešničkou na dortu.
Och, tak to bylo na můj vkus až příliš brakové. Jako odpočinkovka jakž takž, ale bylo to tak naivní a neosobní (mám raději knížky se sympatickým hlavním hrdinou, s nímž se dá ztotožnit), že jsem se trochu musel do knihy nutit, takže mírně podprůměr. Co mi ovšem přišlo fakt zajímavé, je myšlenka zvonů jako ultimátní zbraně.
Vzpomínám si, že jako malý jsem verneovky miloval. Teď po 30 letech musím uznat, že minimálně tato nestála za nic. Příběh nula, napětí nula, pochopení fyziky nula. Ale jako dobře, na svou dobu zajímavé myšlenky, takže nějakou tu hvězdu si to přeci jen zaslouží.
Každým dílem čekám, že autorovi došla inspirace a bude to pořád to samé, ale vždy dovede překvapit. Ono samozřejmě je to svým způsobem na jedno brdo - černobíle vykreslené postavy, kde je hned na začátku jasné, kdo bude hlavní záporák, Makrovy hlášky, Catonovy posuny ve schopnosti velet, nějaký speciální úkol. Ale ten speciální úkol, to je to, kde se ukazuje neskutečná fantazie autora a důvod, proč mě baví v této sérii pokračovat. Samozřejmě taky ten jednoduchý pohled na svět a naprosto sympatické hlavní postavy.
Navnaděn Šógunem a Králem krysou, kteréžto knihy patří mezi oblíbené, když jsem u rodičů v knihovničce našel Panský dům, nemohl jsem odolat.
Tím větší bylo mé zklamání, kniha nemá hlavu ani patu, děj v podstatě žádný, postavy totálně roztříštěné tak, že o nikom se nedá říct, že je hlavní postava. Žádná z nich není sympatická. Téma vysokého businessu naprosto nezáživné, pořád se tam hází milionama, ale vlastně nikde nic. Trochu zajímavá linka s agentama úplně nevyužitá.
Co mi vadilo hodně, stejně jako kolegům níže, je opravdu ale opravdu nepoužitelný překlad. Chápu, že v 90. letech moc lidí angličtinu neumělo, ale raději to nepřekládat vůbec než takhle. A taky mi tam chybí korektury - spousta chyb a překlepů na každé stránce.
Vzato kolem a kolem, na další díl se nechystám.
Zdá se, že liché díly jsou lepší, sudé horší. Toto dobrodužství speciálního komanda Cato-Macro mě bavilo, přeci jen zase něco nového. Oceňuji fantazii autora, s níž dovede najít vždy nějaké nové téma v jinak jednotvárném tažení po Británii.
Akorát ta nesmrtelnost hlavních postav je až nadlidská a těžko uvěřitelná.
Proti Zlatému kompasu poměrně zklamání. Pro mě se celá série z velmi specifické knížky s vekou fantazií (daemoni, divoženky, lední medvědi, steam punk atmosféra) stala tuctovou dětskou fantasy. Nicméně jako oddechová literatura postačující.
Taková oddechovka, nenadchne ani nezklame. Na mě vše před Ostravou je jen takové plácání odnikud nikam, dobré tak na několik povídek. Ovšem Ostrava, tam je to o něčem úplně jiném, to mělo drive, bylo tam všechno.
Za mě nejzajímavější bylo to propojení s bohy a takové až animistické rituály, které najednou zase začaly fungovat.
K této knize mám několik poznatků:
1. není to horor ani nic podobného
2. je to fakt dobře napsané, po pár knížkách nevalné kvality to bylo příjemné čtení, resp. příjemná byla forma
3. na rozdíl od formy, téma mě vůbec nezaujalo, těžko se mi ke knize vracelo, když jsem si uvědomil, že budu muset zase čelit tomu parchantovi
4. můj problém je, že nemám moc rád knížky, kde není žádný hrdina, což zde nebyl, navíc ten syrový irský styl, takže to taky moc nepomůže
Nakonec tedy dávám průměr.
Autor si vymyslí nějaký způsob jak "to" funguje, ale pak strašně inkonzistentně tento způsob narušuje, takže vlastně celá premisa většiny děje nedává smysl. Spolu s naivním a příliš černobílým pohledem se jedná o mírně podprůměrnou techno and sorcery fantasy. Na druhou stranu je napsáno poměrně čtivě, takže nějaké fanoušky si knížka asi získá.
Některé rýmovačky nuda, u některých jsem se zasmál, u některých ocenil narážku. Bohužel dost tam bylo nefunkčního rytmu, což podle mého názoru v poezii nemá co dělat.
Tyhle poslední díly už za moc nestojí, tenhle teda obzvlášť. Celý od začátku do konce to nedávalo smysl, Aahz jednal naprosto proti své přirozenosti, popisované od začátku série, v podstatě se tam nedělo nic jiného než hádky Hordy, případně Aahze s členy Hordy. Tuto knihu doporučuji vynechat.
Řemeslně napsané celkem slušně, nicméně lze knihu považovat přinejlepším za tuctovou fantasy. Možná kdybych četl před 20 lety, měl bych jiný názor. Dnes otravná nuda, do níž jsem se musel vyloženě nutit, přesycený pseudofilozofickými bláboly. Nesnesitelné stále se opakující sebelítostné výlevy a opakování tisíců jmen předchozích inkarnací. Na jména je Moorcock zjevně expert, vymyslel jich mraky, ale zapamatovat se dal snad jen Von Beck.
Jediné, co mohu vyzdvihnout, je celkem pěkný jazyk, otázkou je, zda je to autorem nebo překladem, který je nad míru kvalitní. Holt stará škola.
Čekal jsem nějaké obyčejné béčko a ono celkem neobyčejné béčko. Na tozsah knihy se toho tam děje strašně moc, místy jsem se v ději skoro ztrácel.
Děj příjemně ubíhá, má hlavu i patu a dobré téma. Pravda, žádné nové zajímavé myšlenky, ovšem kvalitně napsáno. Jsem zvědav, jak bude kvalita pokračovat v dalších dílech.
Přišlo mi výrazně slabší než předchozí díly. Ale musím uznat, že rozuzlení bylo nejen překvapivé, ale hlavně totálně logické. Tím mě Asimov dostal, přestože už mi ty jeho naivní robozákony místy lezly krkem.
Tak to se hodnotí fakt těžko. Krvavá balada tak 4-5, Fulgum tak 3, zbytek cca 1-2. No tak třeba průměr.
Popravdě řečeno jsem vůbec nepochopil skladbu povídek, v podstatě spolu nijak nesouvisí. Nejsou všechny od českých autorů. Většina je o vztazích, ale ne všechny. Délka různá. Některé spíše rádoby humorné, jiné zase uber vážné. Prostě Alza posbírala povídky, které nikdo jiný nechtěl, udělala z toho knížku a začala ji rozdávat. Myslím, že to je přesně to, jak se to dělat nemá. Kdyby to nebylo postaveno kolem Krvavé balady (která není horor, jak někteří píší), nestála by celá knížka za nic. Asi by bylo lepší vydat jen tu jednu novelu a fungovalo by to líp. Tak snad jindy.
Dobře napsaná lehká čtivá knížka. Ovšem na můj vkus všechny povídky na jedno brdo. První, možná i druhá dobrá, ale pak už to začne lézt na nervy, jak je to pořád stejné. Někde se stane vražda, Archie nebo Nero je někde poblíž, policie prudí, Nero si všimne nějakého detailu, všichni podezřelí se dostaví (pokaždé je samozřejmě omezený počet podezřelých a je jasné, že to udělal jeden z nich), díky zmíněnému detailu se povede nastražit past, do které se viník chytí. 5x to samé za sebou.
A tak jako jde to. Taková moderní varianta Hrabala, odbočky z odboček, hlavní linii aby člověk pohledal. Ale místy celkem vtipné. Jen nedoporučuji lidem, kteří neumí anglicky.
Tak tohle byla opravdu tragédie. Kdybych ji nepotřeboval do Výzvy, snad bych to ani nedočetl.
Styl nezáživný, odosobněný, takřka dokumentární. Stále se opakující vysvětlování toho samého. Nové zápletky přicházejí velmi uměle a strojeně, většinou odcházejí po jedné dvou stranách. Pak několik stran plácání se na vodě než si autorka vybuduje nějaký oslí můstek pro něco dalšího. Ostatně nepřirozeně se celou knihu chová většina postav, zejména superman v hlavní roli, který ač je tak inteligentní, dělá jednu školáckou chybu za druhou.
Závěrečná honička konečně přinese trochu napětí a spádu, takže to nakonec pár hvězdiček dá.