tonysojka komentáře u knih
Nezbývá mi než souhlasit s komentářem EvikU a Lenky 4.
Také jsem nepochopil Boží lano ,trochu Černého Berana, a Kudy šel anděl a Zeptej se táty už pro mne co se týče čtivosti a pochopení nebyly nějaký velký problém.
Jelikož pocházím z regionu razoviteho,velmi si cením pozorovací přesnosti v popisu krajiny,továren,života lidí žijících v bezútěšnosti režimu,nekonečných šichet,sociálních problémů,zametaných pod koberec a z toho vyplývající kriminality ,alkoholismu a drog.Výborně zachytil část generace ,která v době normalizace pouze přežívala ,přesvědčena o tom,že se nikdy nic nezmění a pak po zlomovém převratu si nechala "ujet vlak" a ze zklamání se uchýlila k zapšklému svalování viny na všechno ,kromě sebe.Líbila se mi jedna s pasáží ohledně života v církvi.:
"Jak praví Pán: "Sprostní buďte jako holubice a opatrní jako hadi.Tak si to Marie Hedvika vzala k srdci.I pan farář měl tuhle prostotu a opatrnost u srdce když kličkoval před církevním tajemníkem,tuhle něco musel říci ,a támhle tajemník přivřel oko.Tak jsme žili jako křídlatí hadi nebo plazící se holubice"
Chtěl bych spíše čtenáře slabších povah před čtením Balabána varovat a to slovy Jozefa Chuchmy v doslovu:
"Není-li člověk zrovna psychicky ustrojen na naléhavé dílo to jej může vážně poranit,může jeho krizi prohloubit,umocnit"
K tomu dodám :nečíst na jeden zátah,dát si mezi jednotlivými díly Balabána opravdu dlouhé pauzy.
Nakonec sám autor v rozhovoru pro LN 30.12.2004:
"Nepohrdám prostými lidmi.Ale prostí lidé nejsou blbí lidé.Můj učitel překladu na mém prvním místě ve Vítkovicích,vždycky říkal,že člověk se blbým nerodí,blbým se stává.A proto považoval blbost za hřích.V tomhle nechci mít se sebou ani s druhými slitování : nepíšu pro blbce.Jde mi jen o to být naprosto přesný.Psaní by mělo být to nejlepší,co jsem schopen tomu druhému říci"
Při čtení jsem si připadal jako bych se díval na grotesky s Chaplinem. Místy jsem se řehtal smíchy jak kůň, místy mi bylo smutno. Jsou to taková jakoby Podivuhodná dobrodružství rodiny krejčíkovy od padesátych let do konce dvacátého století, vyprávěná originálním způsobem.
CIRCA REGNA TONAT
Okolo trůnů hřmí.
Pravdivost tohoto výroku pocítí v tomto díle mistr Shardlake a jeho přátelé na své kůži asi z celé série nejvíc. Intriky, zrada a prolitá krev na pozadí mistrně znázorněného historického období, kdy král umírá a již začínají nesmiřitelné boje o nástupnictví.A ještě nejsmiřitelnější jsou boje mezi reformisty a zastánci návratu k římskému katolictví. Doba plná strachu, čemu má člověk věřit, aby mohl normálně žít a aby kvůli udavačství neskončil na hranici nebo šibenici.
"Jak málo stačí, aby si lidi prováděli to nejhorší, co dokážou"
Sansom je PAN historik, vypravěč a právník.
Nesmiřitelná kritika bohaté západní civilizace,moderní kultury a její duchovní vyprahlosti.Směs cynismu ,ironie,pornografie a zesměšňování všeho ,co má smysl. Houellebecq kope kolem sebe jako kobyla v posledním tažení a proto poslední odstavce knihy způsobí opravdu velké překvapení.Jak píše uživatel Purie : "Serotonin je takový nevábný, neatraktivní, neforemný, potlučený a více či méně nahnilý plod, z kterého se ale na konci vyloupne jádro krásné jako drahokam - v jistém smyslu dělový knock-out nihilismu, který je autorovi často připisován"
Vyvstává proto otázka,zda tento styl působící u citlivějších povah rozhořčení až nevolnost,je nutný.Téma by se dalo jistě zpracovat,a určitě je zpracováno,stravitelněji,bez agresívního cynismu a melancholie.Silnější povahy to snesou,ty slabší by to mohlo uvést v myšlenkový či citový zmatek.Inu,to je Houellebecq.Určitě sám ví,že vše je dovoleno,ale ne vše prospívá.
Vše podstatné, s čím souhlasím, je již uvedeno v komentářích níže. Snad jen, že jsem měl pocit, že tohle mírně sofistikované vyprávění, matoucí počáteční složitostí o drsných lidech s měkkým jádrem žijících a pracujících v drsném prostředí, si se čtenářem trochu hraje na city. Ale proč ne. Mne každopádně vedlo k úvahám o vlivu prostředí na život jedince, o křivdě, touze po pomstě a vyrovnávání se sám se sebou po jejím vykonání. Neboť jak se píše někde v Bibli :
Má je pomsta i odplata, praví Hospodin "
Čtenářský zážitek lehce vyjímečný.
Po Jménu růže mé druhé setkání s žánrem tzv.historické detektivky.Rozdíl mezi nimi je asi 30 let,proto jsem byl velmi zvědav.Byl jsem příjemně překvapen tím ,jak zápletka přirozeně vychází z historických událostí té doby.O Jindřichovi VIII jsem věděl jen to ,že aby dosáhl rozvodu,tak se trhl od papeže.Ale o podrobnostech tohoto schizmatu a jaký měl dopad na politiku,kláštery a obyčejné lidi jsem se dozvěděl až z této knihy a za to jsem vděčen. Proto ji považuji za nadprůměrné čtení v tomto žánru.
Spíše než osudy postav mne zaujala neuvěřitelně dokonalá forma vyprávění a popisy přírody.A hor a člověka a jejich vzájemného vztahu,lidských příběhů až nenápadně tragických a jakoby samozřejmých ,v jejich prostotě přitom nezvratitelných rozhodnutí.Hory člověku imponující svou monumentálností a krásou a na druhé straně ho děsící nevyzpytatelností a krutostí při rozmarech počasí.Tak jako ženy.Ta kniha bude ve mne rezonovat dlouho i když jsem při čtení porušil všechny základní pravidla výstupu: vystoupal jsem v nadšení na tu horu moc rychle a nevychutnal všechno.Budu se muset někdy do Dolomit vrátit a jít ještě jednou a pomaleji.
Na rozdíl od matematických prvocisel, osoby v příběhu měly možnost svou osamělost změnit a tím i své osudy k lepšímu, ale tu šanci zahodily a to vědomě, jelikož v teple vězení tvořeném ukrivdenosti a sebestrednosti se dobře žije. Vyjít ven na svobodu chce práci a odvahu. Hrdinové si sice prošli utrpením a krivdou v životě, ale kdo z nás ne?
Překvapilo mne výborné zpracování informací. Četl jsem jedním dechem.
Výborný thriller na téma alternativních vesmírů.Teorie o nich uspokojivě vysvětlena.Některé mé Já v jiných vesmírech ji určitě pochopily.
Tematicky mi to přípomínalo Blade Runnera či Příběh služebnice.Kdybych to měl hodně zjednodušit ,představte si,že jste králík chovaný na maso a máte lidskou duši se vším všudy.A myslíte si že když budete skládat básně ,že Vám chovatel dá odklad.A on nedá.Po přečtení jsem se musel opít jako ruský mužik
Nemohu ohodnotit více i když bych opravdu moc chtěl.Pánové si sice hezky povídají o tom, jak je to s tím českým bohem a "něcismem",ale očekával jsem trochu víc,to "NĚCO",co by mne plně zaujalo.
To že jde naše česká společnost do kytek a ta západní už tam je dávno, to už tak trochu vnímavější člověk tuší. Důvody uváděné v knize platí asi všechny, ovšem ten nejhlavnější asi bude ten, že jsme se rozhodli opustit křesťanské hodnoty a ideje kvůli apatii a lhostejnosti, k čemuž nám v našem prostředí vydatně pomohla sovětská okupace a přiznejme si,lenost jistých plných talířů normalizačního období, která;a to je jeden z mála postřehů který mne plně zaujal;přesahuje až dodnes.
Ale jinak v tom povídání o víře v naší historii se dá najít pár zajímavých drobnůstek.
Pro člověka jako já, který má jen mlhavou představu o Bohu, získanou z médií, pár přečtených náboženských knih a několika setkání s členy evangelické církve,to bylo velmi těžké čtení.Obtížně jsem se prokousával teologickými termíny, bloudil ve sledování filozofie křesťanských myslitelů, snažil se pochopit vývody autora.Přiznávám , hodně jsem toho nepobral, jsem jednoduchý člověk, mnohokrát jsem chtěl knihu nedočíst, připadala mi jako obhajoba tvrzení že Bůh je za každou cenu dobro a hotovo.
Ale vždy mě něco v textu zaujalo, nějaký postřeh, myšlenka, tak jsem ve čtení s přestávkami pokračoval až nakonec dočetl do konce.
A musím uznat že je to velmi zajímavá kniha, zamyšlení nad Bohem, stvořením a zlem, které mi bylo v některých momentech novým pohledem na tyto věci.
Samuraj byl pro mne zajímavý vyprávěním o historii misie v Japonsku,o politických intrikách, náboženském boji o vliv mezi protestanty a katolíky a o rozdílech v myšlení mezi východem a západem.
"........"nikdy jsem nepotkal tak neupřímný národ,lidi, kteří považují za největší ctnost nedat na sobě znát,co si myslí...."
..."žádný národ na světě není tak lhostejný a netečný k čemukoliv na světě co překračuje tvůj svět, stejně jako ty..... ale Pán nikdy neopustí ty, kteří s ním jednou přišli do styku..."
Román vychází ze skutečné historické události a předobrazem hlavních postav samuraje a misionáře jsou lidé, kteří skutečně žili.
Na jejich osudech autor ukazuje velikou odlišnost myšlení a chápání světa, která postupem času mizí, když vášnivý misionář zlomený neúspěchem výpravy a svých sobeckých ambicí dozrává k víře v Krista, která je jiná než co si do té doby představoval.Samuraj, poslušný, vše přijímající služebník; zasažen křivdou svých pánů začíná chápat,kdo je ten ubohý člověk, visící na kříži v západních zemích a jemuž všichni nepochopitelně říkají Pán .
Velmi přesné a vystihující jsou komentáře marlowe,Camelot,L_gon,kuruteku a shindo.
(SPOILER) Ve vyprávění se střídají pasáže drsné i dojímavé, které k závěru kloužou do tzv."červené knihovny" a jsou v nich části jako třeba:".Přitáhl si mě k sobě, vtiskl mi sliby na ústa, která vzplála žhnoucími červenými a oranžovými plameny..."anebo:"..Nebe se proměnilo v šedou šelmu. Vítr rval mužům klobouky z hlav, škubal jim halenami a kvílivě hvízdal modlitby v korunách stromů, když jsme tátu ukládali k věčnému spánku na našem malém hřbitově, kde spočinul vedle mámy a dalších modrých z rodiny Carterů...."
Naštěstí úplně nakonec vše autorka duchapřítomně vrací do reality, doplněné zajímavým doslovem a rozhovorem.
Celkově je to zajímavá kniha a silný příběh podle skutečných událostí připomínající krutou dobu a rasismus; a který je prokládaný nadějí, láskou a sněním .
"....Bylo bláhové snít.
Práskla jsem opratěmi.
Snění patří do knih..."
Příběh sv.Františka vyprávěný méně čtivě než zpracování Kazantzakisovo Chuďásek Boží, které se mi četlo lépe,vyvolávalo ve mně více emocí.Přesto má své kouzlo,linie vyprávění o dětské křížové výpravě a papeži Innocenci III jsou zajímavé, pro mne dokonce tak, že jsem si na internetu hledal informace o těchto věcech.
Za mě dobrý.
Na rozdíl od prvního dílu mne to zcela uchvátilo,překvapilo,historické souvislosti vůbec nerušily ale naopak obohatily, a to že Eadulf(nejen on) dělal Fidelmě křoví,beru jako daň za čtivost a prodejnost pro čtenářky.To se některým mohlo velmi líbit.
:-)
Většinu míst jsem v rámci dovolených navštívil a rád si o nich v této knize přečetl pár zajímavostí.
Zaujaly mne informace o partyzánském odboji v této oblasti a o kruté nacistické odvetě.
Výborně napsáno,velmi čtivé,ale kvůli závěru nemohu za sebe dát víc než tři.
Pozor,spoiler.
Nemohu uvěřit konci jednoho z pachatelů a u toho druhého mi chybí popis, jakým způsobem vraždu provedl.
Škoda.
Jinak velmi dobré.
Ze začátku do vypadalo na zábavnou fantasy grotesku s postavami jako by od Tima Burtona,pak se to překlopilo do docela temného psychologického thrilleru s příjemným překvapivým koncem.
Trocha vtipu,ironie,sexu a finské (asi) přírodní mytologie, dohromady celkem příjemně strávené chvíle s knihou do čtenářské výzvy.
...„Všichni vědí, že zdravý člověk nezačne sepisovat romány. Kdo je zdravý, ten má zdravou práci. Celá ta zatracená literatura, kolem které se nadělá tolik cavyků – to není nic jiného než duševní vyšinutost prohnaná tiskařským strojem.“,.