Tsabo komentáře u knih
Je to neuvěřitelný zážitek...byla to pro mě opravdu výzva...často jsem u téhle knížky usínal, ale to bylo asi hlavně proto, že jsem ji četl po večerech. Občas to byl boj...hlavně na začátku, než jsem si našel správný rytmus, jak to číst...v jednom místě jsem se dokonce sekl...a chtěl jsem s tím seknout...ale jsem moc rád, že jsem to nevzdal. Je to opravdový zážitek...doporučuji všem, kteří se alespoň trochu zajímají o legendy severu. Já třeba miluji kapelu Amorphis a jejich úžasnou hudbu...a Kalevala byla inspirací mnoha jejich písní...
Neskutečná knížka, která ve své úvodní části objasňuje spostu věcí kolem Písní o Nibelunzích a severské hrdinské poezii obecně. Následně pak mistr Tolkien prostřednictvím svého syna Christophera překládá svou vlastní verzi Písně o Nibelunzích rozdělenou na známější tragických příběh o Sigfriedovi a Brunhildě a druhou část po smrti těchto hrdinů, tedy hlavně o Gudrun, Siegfriedově manželce.
Příběh je předkládán dvoujjazyčně, tedy anglicky a česky. Angličtina je poněkud archaická a připomíná Shakespearovskou anličtinu, zároveň je však vcelku jednoduchá, protože velkou část slovní zásoby se jde naučit během chvíle a pak už četba slušně odsýpá. Za sebe jsem si zvolil hlavně anglickou verzi a český překlad využívám "jen" jako překladovou pomoc, nicméně také české zpracování jistě má své osobité kouzlo, takže pro ty "slabší v angličtině" může skýtat zcela plnohdnotný zážitek.
Doporučuji jak pro obdivovatele Tolkiena, tak pro zájemce o Nibelungy.
Jestli si dobře vzpomínám, byla to moje první "opravdová" knížka, kterou jsem kdy četl a zaujala mě natolik, že nastartovala mou zálibu v dobrodružné literatuře...po ní následovala série J.Vernů ve stylu "kde co doma najdu". Ke knížce jsem se později vrátil ještě jednou a věřím, že můj syn si ji snad také jednou přečte, až bude větší.
Pro info, tato knížka se dočkala mnoha opakovaných vydání...já sám mám doma vydání osmé z roku 1973 s věnováním pro mého dědu k 53. narozeninám od ZV ROH:o)
(SPOILER) Pasáž: "Já jsem Perun a udělám si tady pořádek" + navazující "kdo je tvůj táta" mi přišla trošku nucená...až lámaná přes koleno..., jinak se děj pohybuje pouze mezi "fajn" a "super".
Výborná knížka...zvlášť doporučuji vyznavačům severských ság...už věta "Příběh začíná 500 let po ragnaroku" musí zaujmout každého, kdo se trošku vyzná...
...je fakt, že začátek je poněkud rozvláčný...ale jakmile se to rozjede, je velmi těžké knížku odložit...
Mnoho nadšených čtenářů Tolkienova díla si na tomhle kousku vylámalo zuby. Znám jich hned několik, kteří knihu nedočetli. Silmarillion je opravdu náročné čtení. Málo epické, hodně popisné. Toto je historie Středozemě a vůbec celého světa (ano, Středozem není jediným kontinentem), podaná ve stěžejních příbězích...je to jako Bible (jak už tady někde zaznělo)...a kdo z vás četl původní verzi Bible...spousta jmen čtenáře přímo zahlcuje a většina z těch, kteří Silmarillion četli si pamatuje z těch stěžejních příběhů jen ty nejstěžejnější...
(SPOILER) Je tady toho napsáno hodně, takže spíš jen ve zkratce. Kniha silně poznamenaná covidovým obdobím a depresivními šťávy z lockdownu. Na mně konzumují hrdinové až příliš mnoho drog a u pozdějších příběhů se to jen stupňuje. Ke konci se mi to četlo fakt špatně. Naštěstí přišel poslední příběh, kde se ... aspoň za mně... atmosféra pročistila a vyvrcholila v jakés takés epické finále. V knihovně se bude samozřejmě vyjímat, protože je fakt nádherná.
Tato legenda patří mezi moje oblíbené...a má mnoho zpracování...toto je verze středověkého rytířského eposu...řekněme taková disco verze...každou chvíli se dovídáte, kdo se choval jako rytíř a kdo ne, co je čestné a co ne, kdo se oblékal lépe než všichni ostatní, kdo se choval čestněji, než všichni ostatní, kdo rozdal více zlata poddaným a obyčejnému lidu a kdo měl nejskvostnější hostinu ze všech králů na světě. No a potom je tam někde ten příběh. Několik verzí mi ještě schází přečíst a shlédnout, ale zatím se mi nejvíce líbila v knižní podobě verze od mistra Tolkiena http://www.databazeknih.cz/knihy/legenda-o-sigurdovi-a-gudrun-140267 a ve filmovém zpracování televizní počin Království prstenu http://www.csfd.cz/film/185306-kralovstvi-prstenu/
Úžasná knížka, plná dobrodružství...Orm se dostal snad všude, kam se jen dostat mohl. Je to skoro hloubková sonda do myšlení tehdejších lidí severu...jak uvažovali, jak se bavili, jaký měli postoj k bohům a náboženství, jaký k lidskému štěstí, jaký k majetku a jak se stavěli k věcem, které se kolem nich udály. Humor je zvláštní, jemný a pro seveřany naprosto sebekritický.
Moc jsem se u knížky bavil a určitě bude ozdobou mé knihovny, kterou vždy rád doporučím těm, kteří budou mít zájem o příběhy ze starověkého severu.
Perfektní kniha pro každého, koho fascinují legendy a mýty světů, které již zůstaly jen v našich srdcích. Díky této knize jsem konečně hlouběji pronikl do světa tak opěvovaného Zeleného ostrova. Nemohu říct, že souhlasím se vším, co se v knize píše, jak se vyvíjejí charaktery postav, nebo jak ten který hrdina v té které situaci reagoval...ale ono to vlastně ani nejde s něčím souhlasit, nebo nesouhlasit...protože legendy a mýty mají svůj vlastní život a ten můžete buď milovat, nebo ho nechat jít...a já jejich svět jen tak neopustím.
Zajímavá knížka, která shrnuje hlavní historická fakta o historii Keltů obecně a dále se zaměřuje na působení Keltů na našem území. Odnesl jsem se v ní pár zajímavostí, které jsem ani netušil a velmi mne zaujaly. Na některá místa se snad i v budoucnu podívám, ale bez obecných základů archeologie a historie jsou mnohé pasáže velmi náročné a těžko čtivé.
Lanczová je autorkou mé manželky. Rozhodl jsem se přečíst tuto knížku, abych získal vhled do ženské duše a nebyl to krok vedle. Jelikož obsahuje dost erotiky, má šanci zaujmout spoustu chlapů:o) Knížka mě bavila a měla spád. Nemohu říct, že by mě závěrečné odhalení nějak překvapilo. Dost jsem ho čekal. Nicméně jsem očekával, že také další dějové linky se dočkají nějakého závěru, ale pravděpodobně nebyly považovány za dostatečně důležité, aby s nimi autorka...a také čtenáři...měli ztrácet čas...alespoň poskytují prostor čtenářově fantazii. Ono ani hlavní dějová linie se v mém případě neubránila několika konspiračním teoriím...
Kniha Pomsta Nibelungů je volným pokračováním knihy Prsten Nibelungů, čímž se řadí na druhé místo celé trilogie. Po tragických událostech prvního dílu se Pomsta Nibelungů klidně rozjíždí na mrazivé půdě ledového Islandu, kde vyrůstá princ Sigurd, rozený jako Sigfried v blažené nevědomosti svého pravého původu. Jeho krev se však nezapře a vaří mu v žilách. Výchovné postupy mírumilovných rodičů na něm nechávají jen málo znatelné stopy. Tato krev ho láká do Dánska, kam ho jeho rodiče slíbili poslat na zkušenou. Když je mu však dlouho očekávaný výlet nakonec upřen rozhodne se i se svými přáteli uprchnout a kola osudu poprvé démonicky zavržou.
V Dánsku se mu dostane všeho, na co se těšil...nezřízené pití, vášnivá noc s šenkýřkou, vše ještě pikantně okořeněné příchutí zakázaného. Zatímco si Sigurd užívá v Dánsku pod přezdívkou Sig (a své jméno v průběhu příběhu změní ještě několikrát), Island je dobyt vojsky krále Hjalmara, který v současnosti vládne despotickou rukou nad královstvím Xanten, které, aniž by to Sigurd věděl, je jeho právoplatným dědictvím. Když se to Sigurd doví, roztočí se kola osudu na plné obrátky...a na mnoha místech by ho jistě rozdrtily, nebýt zásahu různých přátel. Tito usměrňují Sigurdovy horkokrevné kroky tak, aby jeho osud, který je v knize skloňován všemi pády, nebyl ukončen předčasně. Snad nejvíc se v Sigurdově osudu angažuje valkýra Brunhilda. Její jméno vám jistě není neznámé, pokud jste se prokousali přes Prsten Nibelungů.
Brunhilda má slabost pro syna muže, kterého kdysi tak milovala a proto ho usměrňuje co to dá a když ho zachrání od jisté smrti na lodi, poštve proti sobě samotné Nibelungy, kteří se těší, jak smrtí Sigurda ukončí starodávnou kletbu. Když se tak nestane, postěžují si Nibelungové samotnému Ódinovi, který ač Nibelungy nenávidí, přec si poslechne dost na to, aby se na Brunhildu pořádně rozezlil a sám začne určovat Sigurdův osud až do tragického konce.
Nicméně, kde je třetí pokračování příběhu, tam v druhé knize nemůže vše končit, takže i tentokrát vysvitne paprsek naděje tam, kde ho může čekat jen málo kdo (ale já to tušil:o)...
Negativa:
- pořád stejné omílání osudovosti pořád dokola
- některé situace vypadají příliš uměle vykonstruované - z důvodu osudovosti
- absurdní situace, ve kterých se hlavní hrdina ocitá na pokraji smrti, ale stejně se z toho dostane, protože je to jeho osud - Hollywoodští režiséři akčních snímků by se mohli červenat
- v závěru knihy až nepříjemné a nucené prodlužování útrap a utrpení - nejspíš opět značně účelové
Pozitiva:
- úvod knížky - kouzelné popisy Islandu, počáteční vývoj hrdiny
- pokud máte rádi lehkou erotiku, najde se pár šťavnatých soust
- vazby na severskou mytologii - z mého pohledu je postoj autora mírně negativní, Ódin je vykreslen jako zlostný, krutý a pomstychtivý parchant - spíš připomíná povahově Lokiho, nicméně jiné scény jsou hodně zajímavé a závěrečné pasáže v utgardu mají hodně odkazů na původní mytologii, i když názvosloví je pro mě hodně odlišné
Závěr:
Knížka jako celek ode mě dostane celkově nižší hodnocení, než první díl. I když jsem se přes ní překousal, nebavila mě tak, jak jsem očekával po přečtení prvního dílu. Třetí díl zatím nechám ležet - necítím se na něj.
Jelikož jsem předtím legendu znal, četl jsem knihu s určitým očekáváním. Tato první kniha cyklu dějově odpovídá dvoudílnému televiznímu filmu, který dostal u nás název Království prstenu http://www.csfd.cz/film/185306-kralovstvi-prstenu/ - a ten se mi opravdu velmi líbil. Je samozřejmé, že se objevují menší či větší dějové odchylky a upřímně - film o něco přesněji odpovídá mému přesvědčení - proto to mírně nižší hodnocení.
Nicméně se chystám na druhý díl a jelikož to pro mě bude dějově novinka, moc se na něj těším...
Kniha plná zvratů a nečekaných událostí zasazená do drsného historického severského světa. Některé zvraty jsou tak nečekané, že já sám jsem měl chvílemi chuť ji odhodit do kouta, protože mě dost naštvala a pár mých známých to skutečně udělalo, jiní knihu přečetli jedním dechem a byli přímo nadšení. Já sám po dočtení zůstal sedět s hubou otevřenou do kořán...a byl jsem fakt spokojený:o)
Velmi příjemně psaný pohádkový příběh z pera věhlasného autora fantazy. Knížku bych doporučil mladším čtenářům, nebo rodičům, kteří chtějí číst svým ratolestem fantazy příběhy...už se těším, až s tím sám začnu, jen ten můj musí ještě povyrůst. Samozřejmě může být zajímavá i pro starší zvědavé čtenáře, kteří se rádi vracejí do dětských let:o)
(SPOILER) Jedná se o volný autorský přepis legendy o tom, kterak Thór k Mjölniru přišel. Jelikož jsem tuto legendu již znal, byl jsem zvědav, kterak se s ní autor popasuje. Nemohl jsem si při tom nevzpomenout na Niela Gaimana a jeho Severskou mytologii, kdy tento legendární autor provedl něco podobného s vícero severskými legendami.
Příběh Thóra a Mjölniru je zasazen do drsného života severské rodiny, která své živobytí dobývá prakticky na skále z ničeho, když tu se k nim jednoho obzvláště bouřlivého večera zastaví na večeři zajímavá návštěva...
Z mého pohledu jde o velmi svérázné ztvárnění a obzvláště s postavou samotného Thóra jsem měl poněkud problém, abych ho přijal v tomto podání. Nicméně již teď se těším na další příběhy.
Ještě k obálce...ta působí fakt hezky...škoda jen, že efekt prolisovaných desek je jen vizuální...a taky těch chyb v textu by se redakce mohla pro příště vyvarovat.
Závěr mi přišel poněkud uspěchaný a patetický, jinak pecka.
Jedna z mála zfilmovaných knih, kterou jsem četl až po shlédnutí filmu...zato s dost velkým odstupem, přesto mohu s určitostí tvrdit, že opět platí známé pravidlo, že filmaři knihu vyrabují, překroutí a naservírují divákovi podle obrazu svého. Zvláště závěr je úplně useknutý a já už teď chápu, proč mi ten film přišel neukončený. Ale taky chápu, proč to usekli. Nikdo by na to nekoukal. Něco takového si může dovolit jen autor knihy. A že to stojí za to!! A proto...čtěte, čtěte, čtěte...!!!
ad Riky: nechápu...četl jsem tyhle komentáře před začátkem četby a pořád jsem čekal, kdy mě kniha pohltí, ale pak přišla cesta do zakázaného kraje a byl konec. Pak jsem čekal velké finále a stránek ubývalo. Nebylo mi jasné, jak to chce autor stihnout převyprávět, ale stihl. ad koumes a Sidonie: bez emocí. Kdo měl umřít, umřel...pár významných charakterů padnout muselo, jinak by příběh padl to totálního "C"čka, ale ani mě to nějak nezasáhlo....s nikým jsem se nějak nedokázal sžít...ani s Haradem.
V tomhle to připomíná žánr legendy, nebo něčeho takového. Zasáhlo mě akorát, kde se vlastně Marona a celý svět nachází, ale spíš mě to rozladilo.