Tucaka komentáře u knih
Velký chaos s popisem osob. Ze začátku mě kniha bavila, jelikož mě zajímal osud Rebeky, Karolíny a Martina. Některé příběhy bych úplně vynechala. Pro mě to bylo hodně chaotické a divně uzavřený konec.
Na knihu jsem se moc moc těšila :). Jojo Moyes je moje nejoblíbenější spisovatelka, ale tuhle knihu bych přiřadila ,,k těm slabším''. Výborná zápletka, ale navzájem bych zápletku o Samovi napsala dříve než dořešení situace s Lilly. Konec byl pro mě až moc zdlouhavý, asi to mělo působit dojemně, ale na mě to bylo až přehnaně ,,sladké''. Jinak opět chválím hlášky a vtipy!
Skvěle vymyšlená návaznost příběhů. Tato kniha mě nenadchla tolik jako ostatní knížky od Jojo Moyes, obsahovala spoustu úryvků, kde si nic nedělo. Pro mě nejlepší začátek knihy - příběh Sophie a Édouarda :)
Moc pěkná kniha. Ze začátku mě trochu příběh nudil, stále se tam neudálo nic zajímavého. Nejvíce mě zaujalo, jak dokáže autor propojit všechny příběhy v jeden. Krásné ...
Moc pěkná kniha. Jediné co mě mrzelo, že spousta věcí se dala předpokládat. Samozřejmě knize nechybí ani sem tam nějaký ten románek. Co mě nadchlo? Konec! Určitě si přečtu pokračování!
Jakmile autor napíše bestseller, druhý díl je dost často průšvih. Chápu, že srdce nadšenců 80.-90. let plesá při zmínkách o arkádách, hudbě, zpěvácích a jiných dobových výstřelcích, ale řeknu upřímně, že hledat co stranu na webu informace tak, abych je v kontextu pochopila je zatracená nuda.
Abych jen nehanila, samotná myšlenka virtuální reality, která není jen vizuální, ale i pocitová, je dost zajímavá. Kdo ví, kolik lidí by se zbláznilo do představy zahodit svůj mizerný život a strávit ho uvnitř virtuální reality...
Pana profesora jakožto doktora si po přečtení knihy velmi vážím, avšak z lidského a názorového hlediska je to horší. To nic nemění na faktu, že rozhovor byl velmi zajímavý a čtivý. Při vší úctě, doufám, že se v běžném životě nepotkáme.
Mile napsaná a místy vtipná pohádka. Čte se snadno a pěkně, pobaví i v dospělosti.
Nepředstavitelný. Neskutečný. Neuvěřitelný.
Všichni jsme se ve školách učili o zrůdném chování nacistů za druhé světové války. Těžko číst, těžko si představit, co ti lidé museli přetrpět.
Nemám slov.
(SPOILER) Jak píší ostatní, třetí díl na mě působí jako kdyby byl na rychlo "sešitý horkou jehlou". Jakoby nápady došly, ale čas u psaní tlačil.
Arila neumí používat své nové nabité schopnosti. Dříve ji trvalo velmi dlouho, než své schopnosti ovládla. A teď? Teď je ovládne lusknutim prstů. Jakoby bylo vše jen o štěstí a střeštěných nápadech zrozených v hlavě hlavní hrdinky.
Též spousta odboček od hlavní dějové linie nedává žádný smysl.
Abych jen nekritizovala, samotný svět Našeptávačů je perfektní. Aneb nic není jak se zdá, vše je jen iluze tak "aby to vypadalo hezky". Působivé.
Předchozí díl jsem četla před rokem, tudíž mi dost trvalo si na některé věci vzpomenout. Samotná kniha je dost složitá a než člověk pochopí knižní "slang" a jednotlivý smysl všeho, tak to trošku bolí :D
Nicméně, smekám obrovský klobouk před autorem a jeho fantazií. Vymyslet takto složitý ultra fantasy děj tak, aby do sebe vše zapadlo bez jakýkoliv zbytečností muselo fakt zabrat.
A ten konec? No jednoduše tleskám.
Hodně kvalitně napsané... zbožňuju nepředvídatelnost knihy a tohle je naprostý strop! Citoslovce, sprostá slova - naprosto geniální nápad pro realističtější vcítění.
Jediná věc, co bych vytkla je chaos. Nevím jestli jsem jediná ale pro mě bylo místy dost těžké pochopit, zda se jedná o přítomnost nebo minulost. Taky by neuškodilo ze začátku trochu připomenout postavy nebo je napsat v seznamu na zadní stranu, dost se mi to motalo.
Při četbě jsem myšlenkami stále utíkala jinam. Autor mě ničím neupoutal, občas se i opakoval. Srovnání kočky a člověka je... Zvláštní, některé rady do života mi sice sedí, ale i jako majitel kočky si ji s nimi nedokážu spojit.
Já zkrátka neumím logicky vysvětlit, proč miluju styl psaní dotyčné autorky. Jsem člověk, který miluje pořádné napětí zakončené nějakou tragédií.. což není úplně pro předchozí a současnou sérii typické.
Autorka mistrně ovládá popis charakteru hlavních postav a tím jsem schopná se do nich naplno vcítit.
Dobrá, možná nejsem úplným fanouškem sladkých konců, ale u téhle knihy udělám výjimku. Parádní počtení
Mám po dočtení opravdu zvláštní pocity. V každém příběhu se v průběhu děje něco, co na konci dává smysl. V polovině příběhu se dějí nesmyslné věci, které nemají se zakončením nic společného.
A "vyvrcholení"? Schválně jsem to označila do uvozovek, jelikož bylo zdlouhavé, místo akce zdlouhavé rozhovory, žádné napětí.
Ještě jedna věc, kterou bych vyčetla. Vlastně je to ta samá, kterou nemám ráda ve spoustě knihách a to je přílišná přecitlivělost hlavní hrdinky a neustálé rozebírání jejich pocitů smutku.
Každopádně oceňuji smyšlený svět, boj mrazivých vůči ohnivým i Kaiův příběh o vzniknutí světa a božstva.
Oddechové čtení, jsem zvyklá na trochu drama a nějakého převratu. Kniha mě v ničem nepřekvapila.
Tak o téhle knížce můžu říct jediné... Nikdy jsem nečetla knihu, která by mě dokázala překvapit v každé kapitole. Ve chvíli, kdy si v hlavě člověk vykreslí, co by se mohlo dít dál, spisovatelka mu jeho představu rozdube na tisíc kousíčků.
Za mě naprosto skvělá série, kterou určitě nečtu naposledy. Ač bych možná strhla hvězdičku za zbytečně dlouhé plánování příprav na svrhnutí Levany, konec mě uchlácholil.
Co k postavám... Cress mě šla maličko na nervy svoji přecitlivělostí, Thorneho hlášky by měly vyjít v nějakém speciálním vydání. Cinder byla skvělá, ale očekávala bych jinačí konec. Ke Scarlet s vlkem není co dodat a Jacin s Winter? Zvláštní, opravdu zvláštní konec. Příběh o Winter mě příliš nenadchl.
Skvělý a smutný příběh, avšak na mě příliš přesladěné.
Naprosto skvělá trilogie, odlišná od fantasy knih, na které jsem zvyklá. Jsem si naprosto jistá, že za pár let je přečtu znovu.