Tucaka komentáře u knih
Zakončením knih od autorky se pomalu ale jistě dobírám k pocitu, že po přečtení poslední věty bych něco v těsné blízkosti rozflákala.
Já prostě potřebuju vědět, jak to dopadlo!
Jakmile autor napíše bestseller, druhý díl je dost často průšvih. Chápu, že srdce nadšenců 80.-90. let plesá při zmínkách o arkádách, hudbě, zpěvácích a jiných dobových výstřelcích, ale řeknu upřímně, že hledat co stranu na webu informace tak, abych je v kontextu pochopila je zatracená nuda.
Abych jen nehanila, samotná myšlenka virtuální reality, která není jen vizuální, ale i pocitová, je dost zajímavá. Kdo ví, kolik lidí by se zbláznilo do představy zahodit svůj mizerný život a strávit ho uvnitř virtuální reality...
Knížky od Mornštajnový jsou čistá deprese… ale stejně je chceš pořad číst.
Pana profesora jakožto doktora si po přečtení knihy velmi vážím, avšak z lidského a názorového hlediska je to horší. To nic nemění na faktu, že rozhovor byl velmi zajímavý a čtivý. Při vší úctě, doufám, že se v běžném životě nepotkáme.
Tohle nikdo nemůže označit méně než pěti hvězdami.
Překvapuje mě, že ačkoliv jsem viděla všechny filmy Harryho Pottera tolikrát, že to nelze spočítat na prstech rukou i nohou, přečetla jsem knihu jedním dechem se střídajícími pocity smutku i radosti. Miluju, děkuju!
(SPOILER) Série, jejíž příběh se dal shrnout na 2 knihy. Působí to na mě tak, že úspěšný první díl chtěla autorka natáhnout tak, aby prodávala víc pokračování.
Konec absolutně nesmyslný. Kde je vysvětlení pro mlhu? Jestliže součástí mlhy byly mrtvé královny (včetně i těch dobrých), proč mrzačila nevinné vojáky?
Co rozloučení Billyho a Arsinoe po bitvě? Takže na bitvu čekat mohl ale hned jak zahodil měč musel utíkat za rodinou?
Kde je ta ''cena'' za nízkou magii o které autorka pořád píše? Jako kdyby se Arsinoe ke konci neřezala při každé příležitosti a nevyřešila naprosto jakýkoliv problém...
A co příběhová větev o Daphne? Dobře, vysvětlila nám, jak vznikla mlha... ale co nějaký souvislost s přítomností?
O chování Pietra Renalda a důvěře jeho ''věznitelů'' škoda psát.. a ten polibek? Achjo..
Spoustu omáčky, která vyplňovala prostory mezi napínavou částí ve finále nepropojila konec příběhu...
Tak krásný svět, se spoustou zajímavých postav a dějovou linkou zakončen a protahován za mě naprosto nesmyslně. Škoda.
Příběh 4 žen z různých sociálních vrstev a odlišnými charaktery, které plují na letadlové lodi Victoria vstříc novému životu z Austrálie do Británie.
Četla jsem všechny knihy od JoJo Moyes, dokonce i ty nejvíc vychválené, ale velmi překvapivě musím konstatovat, že tahle je ze všech nejlepší.
Tohle je prostě pro srdcaře. Sérii hraničářova učně jsem četla před 6 lety a je krásné, vrátit se k sérii tímto způsobem.
Nejvíc mě dostala kapitola o Vlkovi.
Všechny činy mají své následky, i ty zdánlivě malé a nevinné. Ze čtení se mi dělalo značně mdlo... že se člověk dokáže dostat do tak zoufalé situace a způsobit nechtěně něco tak ničivého jako je obrovský lesní požár.
Dost mě bavil i vývoj myšlení a poznávání charakteru hlavní postavy. Jak dokáže člověk mít Hannah rád, avšak postupně si uvědomuje, že je tak trochu psychopatka.
Četla jsem kvůli čtenářské výzvě. Po přečtení hodnocení jsem se na knihu velmi těšila. Musím přiznat, že jsem se příběhem ze začátku hodně prokousávala a přemýšlela, zda knihu vůbec dočtu. Rozumím tomu, že kdysi se příběhy vyprávěly jiným způsobem (pro mě poněkud nepoutavým), ale v první polovina se opravdu příšerně táhla.
S postupem příběhu si člověk uvědomí, že mu jednotlivé postavy přilnou k srdci (z mé strany především Jo). Člověk se zkrátka cítí příjemně, když čte srdečné příběhy vesnických dětí.
Doporučuji i film, který je spojením Malých žen a Dobrých manželek.
Mile napsaná a místy vtipná pohádka. Čte se snadno a pěkně, pobaví i v dospělosti.
Nepředstavitelný. Neskutečný. Neuvěřitelný.
Všichni jsme se ve školách učili o zrůdném chování nacistů za druhé světové války. Těžko číst, těžko si představit, co ti lidé museli přetrpět.
Nemám slov.
(SPOILER) Jak píší ostatní, třetí díl na mě působí jako kdyby byl na rychlo "sešitý horkou jehlou". Jakoby nápady došly, ale čas u psaní tlačil.
Arila neumí používat své nové nabité schopnosti. Dříve ji trvalo velmi dlouho, než své schopnosti ovládla. A teď? Teď je ovládne lusknutim prstů. Jakoby bylo vše jen o štěstí a střeštěných nápadech zrozených v hlavě hlavní hrdinky.
Též spousta odboček od hlavní dějové linie nedává žádný smysl.
Abych jen nekritizovala, samotný svět Našeptávačů je perfektní. Aneb nic není jak se zdá, vše je jen iluze tak "aby to vypadalo hezky". Působivé.
Předchozí díl jsem četla před rokem, tudíž mi dost trvalo si na některé věci vzpomenout. Samotná kniha je dost složitá a než člověk pochopí knižní "slang" a jednotlivý smysl všeho, tak to trošku bolí :D
Nicméně, smekám obrovský klobouk před autorem a jeho fantazií. Vymyslet takto složitý ultra fantasy děj tak, aby do sebe vše zapadlo bez jakýkoliv zbytečností muselo fakt zabrat.
A ten konec? No jednoduše tleskám.
Na to, jak moc a dlouho jsem se těšila na 3. díl jsem čekala něco jiného. Jako kdyby na spisovatelku spěchalo nakladatelství a ona si všechny kroky nedokázala pořádně promyslet. Spoustu věcí tak bylo úplně zbytečných. Některé hádanky jsem nepochopila ani potom, co je Ilan rozluštila. A ten konec? Ilan vždycky nesnášela mluvení v hádankách nebo nějaké tajnosti.. a potom to dělá sama.
Snad budou příští díly lepší.
Tak tohle je od Moyesové pecka. Ze začátku příběh nic moc, trochu jsem měla problém se začíst, ale potom? Fantastický! Těžko si představit jaká musela být nerovnoprávnost žen a rasová nenávist v dřívější době.
Organizaci Zvířata Nejíme sleduji už dluhou dobu a ve všech názorech s nimi souhlasím. Avšak jak na instagramu, tak v knížce jsem si stejně jako většina lidí všimla velké četnosti citově zabarvených slov, které byly využívány ve vztahu k faktům. Já naprosto chápu, že při každodenním setkáváním s násílím a využíváním zvířat není lehké zvolit neutrální slovní vyjádření... ale myslím, že pokud by byla kniha v místech psána více odborně, hodně by ji to prospělo. Je zde cítit rozdíl, jakou část jaký autor psal.
Každopádně pravdivosti to knize neubírá. Čtenář získá přečtením celou řadu faktů, které jsou podtržené reálnými situacemi, které se v jednotlivých chovech nebo zařízeních staly. Určitě doporučuji
Takhle moc depresivní konec jsem u žádné knihy nezažila. Mám dost smíšené pocity.
Přijde mi, že v knize je hrozně moc zbytečných pasáží, které vůbec nikam nevedly. Příliš mnoho informací o Krkavci a příliš málo o hlavní hrdince Laye.
První díl byl za mě nejlepší.
Slzička ukápla. Naprosto bravurní zakončení série o Kellenovi a jeho přátelích. Autor při psaní jednotlivých dílů prokázal schopnost mě zaujmout a vtáhnout ho do děje na tolik, že mě přepadne smutek když si uvědomím, že to je naposled.
Doufám, že v ČR vyjdou i další knihy od autora, protože jestliže se tak stane tak: ''Shut up and take my money!'' :D
Musím přiznat, že kdysi jsem od Johna Greena četla dvě knihy a bohužel, ani jedna se mi nelíbila.
Film Hvězdy nám nepřáli jsem viděla zhruba před 6 lety, tehdy jsem při shlédnutí brečela jak želva.
Po tak dlouhé době jsem se dostala k tomu, že si přečtu i knihu (hlavně kvůli čtenářské výzvě) a jsem překvapená, jak je skvělá! Co musím nejvíce ocenit je fylozofování Augustuse a jeho poměrně dost černý humor. Líbí se mi, že je příběh plný emocí, málokomu se povede napsat něco, co je protkané šíleným smutkem a zároveň neskutečným humorem.