tygřík2
komentáře u knih

Ani náhodou nenapsáno suchopárně odborně, přesto jsem ulovila pár nových střípků do mozaiky historie. A že za vším jsou hormony, i když mocní tohoto světa to halili, halí a budou halit do vznešených lží? To už víme, žejo. ( Co asi jiného znamená úsloví "za vším hledej ženu"?) Ale díky takovýmto literárním počinům jim to bude baštit snad méně a méně lidí :-)


Poučné čtení!!! Velice!!!
Shodou okolností jsem knihu četla v době, kdy se náš prezident veřejně plazil před soudruhy, kteří způsobili nezměrné utrpení mírumilovného, bohabojného a bezbranného národa.
Plakala jsem.


Pro mne nejsilnější dílo tohoto autora. Jedna z mála knih, které mne opravdu vyděsily. Nemohla jsem tehdy pochopit, proč se lidé k sobě takhle chovají. ( To jsem nepochopila dodnes.) Není to lehké čtení, i když je napsáno skvěle.


Jako skoro všechno od Remarqua - MAZEC!!! Četla jsem už dávno, ale pořád v paměti a svěží.


Protože jsem blázen do historie a mám ráda tlustopisy, je pro mne dílo tohoto autora jako stvořené. Spousta postav, osudů, historických událostí, detailů z běžného života a kupodivu se mi nepletou a v paměti drží lépe než nabiflované vědomosti ze školy.
Musím si nakázat, kolik stránek ten který večer přečtu, protože jinak bych sůvila do rozbřesku :-)


Červená knihovna par excellence. Omlouvám se, nebavilo mne to.


Pro někoho možná povrchní pohled na dějiny. Ale tohle NENÍ učebnice dějin a ani se tak netváří.
Jsou to vzpomínky ženy, která byla v dětství zachráněna a ta záchrana nebyla zbytečná. Stala se z ní osobnost, která se vlastní inteligencí, vůlí a pílí vypracovala na post opravdu mocného tohoto světa. Samozřejmě, že si člověk při četbě musí uvědomovat, že zde, jakož i dalších knihách, uplatnila silnou autocenzuru. ( Přece si nikdo nemyslí, že by napsala opravdu všechno, že ne? To ani nelze, byla političkou.) Ale i tak je to zajímavé a poučné. A je dobré se seznámit s jiným pohledem na věci, než jak nám je předkládají dnešní masová média. Proč? Je to nejlepší lék proti totálnímu zblbnutí.


Karel Čapek je jedna z mých literárních lásek. (Jeho styl nedokážu popsat jinak než slovem DOMA. Je při něm tak dobře jako tam.)
Povídky z jedné i druhé kapsy jsou jako náhrdelník z malých jiskřivých temně červených českých granátů. Mohu je číst po sté a pořád se mi budou líbit. Chytré, poetické, trochu filozofické a hlavně laskavé. Prostě pan Čapek...


Musím konstatovat, že myšlenka stroje, který se nudí a aby měl zábavu, využije ho skupina lidí k politickému převratu (nebo spíš on je), mne zaujala. Ale zároveň musím konstatovat, že kniha mne nechala zcela chladnou:-) Strašně mi lezlo na nervy to "soudruhování" . Nedočteno a myslím, že dočítat nikdy nebudu.


Všechny čtyři díly (Vystěhovalci, Přistěhovalci, Usedlíci a Poslední dopis do Švédska) jsou pětihvězdičkové a doslova mne vcucly. Nedokázala jsem přestat číst, přes den chodila jako mátoha, v noci četla, četla a četla, až do skoro oslepnutí. Silný příběh silných lidí milujících jeden druhého i své děti tak silně, že se odhodlají pro jejich šťastnější život (možná vůbec nějaký život) navždy opustit rodnou hroudu, jediné co znají, a začít v úplně novém, jiném světě.
Jen málokterá kniha mne dokázala tak zasáhnout jako tahle. Příběh oproštěný od patosu a zbytečných kudrdlinek a vyprávěný tak, že nelze vypustit ani změnit byť jedno slovo. Nejkrásnější je to, co musíte číst mezi řádky, protože tam je to kouzlo schované.
Filmy s Liv Ullmannovou a Maxem von Sydowem jsou velice povedené a knihám dělají čest.
V mysli se mi navždy slily knihy i filmy v jedno.


Každý tomuto druhu humoru nerozumí. Ale kdo je fanda Járy da Cimrmana, má natrénováno.
Bavila jsem se, i když Stařík to není. Ale jen o fous.


Maličko mi to voní po cimrmanovsku.


Tohle se také nazývá krásnou literaturou? a dokonce světovou? Hmmm...po Alchymistovi jsem dala autorovi ještě jednu šanci. Promarnil ji.


Prostinké až k pláči...to napsal žáček páté třídy pro spolužačku? Pak je to v pořádku. Ale jinak je to ztráta času.

Jó, viking Vike. Ty hvězdičky kolem jeho přemýšlející hlavičky musím alespoň jednou za čas oprášit. Nejlépe, když mi připadá, že svět je plný tupců. A hele! Jeden človíček s vysokým IQ mi rozjasní den a obnoví mou dobrou náladu.


To se nedá popsat, to se musí vidět! Nebo přečíst, že.


Knihy pana Fulghuma mám ráda, ale tuhle jsem moc nepobrala. Nevím proč, ale nudila jsem se. Chyba bude, samozřejmě, u mne. Možná budu muset ještě trochu zestárnout.


poznámka ke komentáři ELMA: ale že si člověk uleví, co? A než to přeříká, hněv je dávno ten tam :-)


Tato kniha se mi dostala do ruky jako první z knih páně Fulghumových. A troufám si tvrdit, že hned ta nejlepší. Když se chci od srdce zasmát, najdu si nezapomenutelnou pasáž o pářících se mývalech.


Tahle skvěle napsaná kniha je o mnoha věcech. Ale nejvíc mě zasáhlo právě to, co je v jejím názvu. Nedalo mi to dlouhou dobu pokoje. Budila jsem se ze spaní zpocená hrůzou a plížila se pohladit svá spící robátka. Myslím, že tenhle kousek textu ztvrdil můj postoj k diktaturám víc, než by to dokázalo tisíc odborných knih, přednášek a filmů.
