Tyrkysová komentáře u knih
Krásný způsob vyprávění a úchvatné popisy jsou pro celou knihu typické. Christiane dokáže popsat strohou a prakticky pustou krajinu plnou sněhu, ledu, ledových ker v ledovém moři a polární záře tak neskutečně, že máte chuť se tam alespoň na chvíli vydat. Umělkyni v sobě prostě nezapře :-)
4,5/5*
Jako novinář odvedl Jon Krakauer velmi úctyhodný výkon - dohledal velké množství materiálů, výpovědí svědků, mluvil s Chrisovými přáteli, známými, rodiči a sourozenci i náhodnými svědky jeho putování. Vydal se také na mnoho míst, kde Chris pobýval, prošel v jeho stopách i Stampende Trail, zkoumal příručky, které Chris četl, doptával se přírodovědců, dobrodruhů, ochranářů pracujících v parku... A s každým z těchto pohledů přidal další dílek do obrovské skládačky Chrisova života i posledních dnů. I když se názory čtenářů na Chrisův příběh mohou různit, jedním z autorových záměrů bylo jistě podat jeho příběh natolik podrobně, aby si z něj každý z nás mohl vzít to své. A to se mu povedlo.
4,5*/5*
V klubíčku štěstí je nádherný a velmi emotivní román o rodině, vztazích, výchově dětí i péči o prarodiče. I přesto, že čtenář od začátku ví, jak příběh skončí, tragická linka zůstává dlouho zdánlivě skryta v pozadí jiných událostí. Díky pohledům různých zúčastněných stran se dává dohromady postupně skládačka celého příběhu. A čtenář si uvědomí sílu a hloubku prožitků, pochybností a otázek, které dokáží rozervat nejen duši Jeremyho, ale i čtenářovu. Smutný, ale silný příběh, který doporučuji všemi deseti.
Velký příběh plný velkých témat. Pro mne se rozhodně jednalo o zajímavý vhled do americké kultury a společnosti, kterou my Evropané mnohdy nevnímáme. Zdánlivě "jasný" příběh je zamotanější než vypadá a autorka nám nejednou ukáže, že nic není černobílé. I přes pěknou tloušťku jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Rozhodně stojí za přečtení!
Snílci nám velmi citlivě dokáží připomenout nedávná nařízení kvůli koronavirové pandemii – nechybí zákazy, izolace nemocných, roušky a ochranné obleky, karanténa, zásahy armády... Samotná kniha se ale nevěnuje ani tak samotné nemoci či jejímu původu, využívá ji spíše jakožto hybatele děje. Autorka se mnohem více zaměřuje na prožívání jednotlivých postav. Vzniká tak zajímavá směsice thrilleru a psychologického románu. I když mi v závěru chybělo více vysvětlení, jako celek se kniha čte velmi dobře. I díky krátkým kapitolám a střídání jednotlivých postav. Ze začátku je potřeba si zvyknout na zvláštní styl vyprávění s minimem dialogů, ale mě se líbilo :)
Celková atmosféra knihy je opravdu nádherně mrazivá – zasněžené město, zamrzlé jezero, obláčky vydechované páry, promrzlé prsty, adventní čas…a samozřejmě vražda a záhadné zmizení. Přesto mají Stín jezera své menší mouchy, zejména pak ve finálním rozuzlení. Pachatele totiž pravděpodobně odhalíte záhy, i když si autorka nechává na konec přece jen jedno malé překvapení. Trošku nevyužitý je i onen mysteriózní prvek podivných snů a vizí Jenny. I přesto ale rozhodně stojí za přečtení.
Podivuhodný příběh Viktora Bambase aneb škola optimismu rozhodně není pro jakéhokoli čtenáře. Pro ty ale, kteří mají v literárních dílech rádi něco k přemýšlení, je ideální. Mě už se tam zdálo filozofických úvah sice trošku moc, ale líbil se mi samotný děj a požitkářství hlavního hrdiny, takže jsem si příběh užila :-)
Kniha moderní, nadčasová a neuvěřitelně čtivá, ve které si přijdou na své nováčci i social media matadoři. Velké plus za přehledné a po grafické stránce velmi povedené zpracování.
Určitě doporučuji všem fanouškům seriálu. I když je oproti němu Temný experiment zaměřen spíše psychologicky a je v něm výrazně méně akce, děj plyne poměrně zlehka. Dobře se čte a díky novým informacím k seriálu i dobovým narážkám baví. Nicméně i přesto se mi zdál potenciál knihy maličko nevyužitý a zanechala ve mě další otázky, na které bych ráda měla odpověď. Zejména konec knihy je trošku zbrkle a rychle ukončený a o dalších osudech hrdinů, které jste si už mezitím stihli oblíbit, se nedozvíte mnoho.
Celá kniha funguje zejména jako jedna velká inspirace. A to jak pro případnou tvorbu svého vlastního příbytku, tak jako inspirace pro to splnit si svůj sen, něco vybudovat, vytvořit, jít si za tím a žít v souladu s přírodou, ať už to bude kdekoli. V tomto ohledu rozhodně stojí za to. Výběr chatiček a příbytků je místy trošku moderně "hipsterský", jinde naopak hodně alternativní, ale aspoň se v tom najde každý.
Většinu plochy zabírají fotografie, texty jsou spíše minoritní záležitostí, o to více mě překvapilo špatné zpracování / překlad do češtiny - jednoduše nejsou "česky". Stylisticky i obsahově. Škoda.
Bez zbytečné omáčky okolo a navíc vtipně Dan Ariely předkládá čtenářům řadu experimentů, které po většinou sám s kolegy vedl, a jejich věděcké závěry interpretuje jednoduše a srozumitelně i pro naprosté laiky. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Strašidelná atmosféra celého domu je v příběhu vykreslena dokonale a místy opravdu pořádně zamrazí. Ze začátku jsem přemýšlela, jestli se jedná opravdu o duchařský horor nebo nějakou thrillerovou detektivku, v níž hrdinové pátrají po tajemném vrahovi, ale po pomalejším rozjezdu se ale hororové atmosféry dočkáte. Finální tečka příběhu je bohužel trochu přitažená za vlasy a na horor až příliš happyendová, ale aspoň se po dočtení nebudete bát v noci na záchod :-D Malé mínus za českou obálku knihy – chajda na obrázku mi k bývalému hotelovému sídlu vůbec nesedí a je to škoda.
O Bezvláske je krásná pohádka o neobyčejné princezně, která si klade za cíl naučit děti toleranci, napsaná opravdu mile a čtivě tak, že si ji užijí malí i velcí.
Svižný děj a zajímavá zápletka dodávají knize na atraktivnosti, takže snáze přehlédnete očividnou reklamu na Škodovku, která vás láká nejen ke koupi Škody Karoq, ale i práci budoucnosti. Je samozřejmě jasné, že bez reklamy by vlastně kniha nevznikla a Kotleta se s ní popral dle mého názoru s o něco lepší grácií, než Petr Stančík v předchozím díle. Nechybí typické hlášky, sarkasmus ani akce, na kterou jsme u něj zvyklí.
Celkově mám ze čtení opravdu dobrý dojem – zavzpomínala jsem na doby, kdy jsme začínali „pařit“ první počítačové strategie a RPGčka, bavila mne část v rámci herního prostředí (i když by se dala využít ještě více) a zajímavé bylo i samotné vyvrcholení příběhu.
Svět, do kterého Laurell K. Hamilton své vyprávění o Anitě zasadila, je velmi různorodý. V prvním díle se o něm dozvídáme jen to nejzákladnější, ale za to s lehkostí a bez zbytečných okolků. A jak série pokračuje, svět se pěkně rozrůstá... Ve srovnání s pokračováními nejsou Provinilé slasti nijak extrémně děsivé ani přehnaně akční a romantická linka zde téměř chybí. O to víc si jí užijeme v pokračováních :-)
Každopádně jako oddechovku pro milovníky urban fantasy s hororovými prvky rozhodně doporučuji.
4,5/5*
Začátek celého příběhu ve čtenáři vyvolává velká očekávání, která ale s přibývajícími stránkami jaksi vyznívají do prázdna. Jak děj ubíhá, začínají být obšírné popisy a myšlenkové pochody hlavního hrdiny a současně vypravěče příběhu maličko únavné a opakující se. Stránkami jsem se proto doslova prokousávala. Prostě a jednoduše, Lolita není mým šálkem kávy, byť její význam a oblíbenost chápu.
Příběh s pořádnou porcí černého humoru, ironie a nadsázky, okořeněný takřka tarantinovskými scénami. Vzhledem k tématu zde ale najdeme i jisté existenciální pasáže o smyslu života. To vše na pozadí nádherné finské přírody, které se vám dostane hojná porce. Než natáhnu brka rozhodně vyčnívá svým tématem, humorem i zpracováním, ale i přesto na některých místech jinak dobře ubíhající děj malinko zpomaluje. Rozhodně se tím ale nenechejte odradit, stejně jako složitými finskými jmény a názvy :)
4,5/5*
I přesto, že se jedná o úplný základ, který by měl znát každý, kdo se někdy nachomýtl k tvorbě webu, najdeme v útlé příručce několik myšlenek, kterým stojí za to věnovat svou pozornost. Nabádá k zamyšlení se nad celkovou koncepcí, což je vždy třeba.
Pokud máte rádi jednoduché a dobře vykonstruované klasické detektivní příběhy, mohu sbírku jedině doporučit. Z povídek mi přišlo nejslabší asi Jojo, naopak za nejpovedenější považuji Holčičku, která milovala hřbitovy. Líbily se mi ale všechny :)
4,5/5*