Ulala komentáře u knih
Přání jednoho z čtenářů jsem si vzala k srdci a čtení jsem si užívala. Naposledy jsem fantazy knihu měla v ruce před mnoha léty a na knihu Z kosti a inkoustu jsem narazila náhodou a při jejím pořizování jsem si pořádně neuvědomila o jaký žánr jde. Chytlo mně to a s radosti jsem se ponořila do parních povozů a vlaků s 400 km rychlostí bez viditelných kolejí. Uvítala bych sice trochu víc fantazie při boji o ovládnutí světa a možná se ji dočkám v dalším díle. Těm, kdo je laikem jako já ve fantazy, vřele doporučuji.
Na pozadí příběhů dvou rodin se odehrávají napjaté vztahy MI6 a švédské tajné služby, anebo naopak? Autorovi se podařilo vměstnat do příběhů život mimo svou vlast, mezilidské vztahy v rodině, boj o moc a přežití v tajných službách, změnu chování lidí v pozici: „když mohu všechno“. Při čtení jsem neustále bojovala mezi pocitem nudy při vyprávění o běžném životě dvou osob v tajných službách a každou větou se stupňujícím napětím při jeho vývoji. Tento styl psaní, téměř bez dialogů, se mi docela líbil. Konec se mi sice zdál trochu přes čáru, ale co by ne.
Moje první kniha od tohoto autora a to cíleně pro Čtenářskou výzvu. Přestože to bylo krátké a stručné objasnění případu, kniha ani autor mně nezklamali. Myslím, že si přečtu i další ze série.
Pan Klíma nezklamal, přepis scénáře do podoby beletrie má něco do sebe. Příběh léčitele Mikoláška jsem zatím vnitřně nezpracovala. Na léčitelé mám svůj názor a o Mikoláškovi moc málo informací.
Perfektní "jednohubka". Stručné, jednoduché a tento díl se zaměřuje na sbližování Jacka Brennana s Cherringhamem. To doufám poukazuje na další pokračování.
"Zubař" je knihou, která přináší jiný pohled na řešení kriminálních příběhů. Zapojením protagonisty s aspergenovým syndromem mně autor přiměl podívat se na tyto osoby jinak, než bylo mé obvyklé "chovají se tak, protože prostě takoví jsou". Zamyslela jsem se nad tou nejdůležitějsí otázkou - proč? (mimochodem se jedná o konkrétního kolegu z práce). Za co autorovi děkuji. Ale to není podstatné. Důležitý je jiný přístup k řešení vraždy - bez prolité krve, bez hromady zbraní, pouze logika, rutina a špetka humoru. A to je mi sympatické.
Teorie vraždy mi nějak nesedla. Asi jsem čekala něco jiného a proto zklamání. Styl skvělý ale příběh trochu překombinovaný. Prostě to nebyl můj šálek kávy.
Ani jsem nestihla knihu navést jako čtenou. Nemohla jsem se odtrhnout od nádherných popisů přírody a gurmánských zážitků. Samozřejmě jsem si v průběhu čtení dělala dobré kafé, bez toho by to nešlo. Jak jsem knihu dočetla, vypadlo ze mně jediné slůvko - skvělé. Tentokrát mi sice trochu chyběla Nolwenová, její dobré rady a skvělá práce, ale všichni kolegové z komisařství v Corcarneau se alespoň v příběhu na chvíli po telefonu vyskytli. Přesto kniha nemá chybu a už by mohla vyjít další.
U příběhů Oldřicha z Chlumu , Oty a Diviše si vždy prostě užívám atmosféru té doby. Autor svým stylem psaní umí zaujmou, přidá k tomu historická fakta, pár vražd, okoření to dobrou nebo špatnou náladou tehdejšího panovníka Přemysla II Otakara a jako přílohu dává k dobru popis tehdejší šlechty, která stoji buď na straně panovníka anebo proti němu. Co chtít víc. Já se celou dobu u seznamování se s hříšnými lidmi Království českého chovám jako mlsný kocour nad miskou mléka - čtu, nehledám chyby a podobnosti, prostě si to užívám a těším se na další.
Tuto sérií pana Vondrušky jsem si oblíbila a tento díl byl z těch lepších. Tak mohu pouze napsat, že Nitranská brána smrti se mi líbila.
Skvělý námět a velmi mně bavil styl autorky. Naše vnitřní "já" je skryto někdy velmi hluboce a autorka se je pokusila na příkladech hlavních postav odhalit. Snad jen slovy autorky: "Dejte si pozor, komu se svěříte do rukou".
Případy bratra Catfaela mně nepřestávají překvapovat svou laskavostí, kouzlem místa a doby, které autorka zvládá bravurně popsat. Je škoda, že nových se už nedočkáme
Přátelské a milé povídky paní Haliny mně velmi potěšily. Její typický humor je mi docela blízký a tak jsem si čtení docela užila. A že celou dobu jen vařila - tak přece žila v karanténě spousta lidí. Já si z toho vezmu alespoň pár receptů na vyzkoušení.
Zaměřením na sociopaty si mně autorka získala ještě o trochu vice. Když si uvědomím kolik lidí se sociopatickými rysy žije mezi námi a jaké by to mohlo mít důsledky, jsem z toho trochu "na větvi". Důmyslně zvolené a rozpracované téma se mi moc líbilo a těším se na další knihu.
Super kniha na odlehčení. Bez hektolitrů krve, pouze dedukce a trocha kriminální zvídavosti. Mám ráda tuto sérií a už se těším na další díl.
Opět skvělé, sice první díl na mně udělal větší dojem, ale i tento byl zajímavý a čtivý.
Abych si v nevlídném a současně větrném únorovém počasí přiblížila jaro, sáhla jsem pro knihu Pavla Chlouby. Pořídila jsem si jí z toho důvodu, že měla zajímavý název a hezké ilustrace. Po jejím přečtení mohu však říct, že obsah je velmi milý, laskavý a je v něm tolik moudra, že se s ním dá přežít i tu nevlídnou zimu. Obdivuji autorovy znalostí, jeho zanícenost pro vše "zelené" ( v uvozovkách proto, že tím nemyslím ekologické smýšlení, ale zahradu, rostliny, květy a jejich podstatu), ale i jemný humor a schopnost laskavě skloubit člověka s rostlinou. S poslední kapitolou nazvanou "Zpráva o stavu společnosti" plně souhlasím. Všem kdo mají rádi své zahrady, anebo cizí zahrady, knihu doporučuji. Doporučuji rovněž facebookové stránky autora, kde se dozvíte další informace a prohlídnete si krásné fotky zeleně z celého světa.
Spojení fikce a reality je fascinující. Možná autor "chrlí" své knihy jednu za druhou, ale musím uznat, že spojit fakta z historie s vymýšleným příběhem dá určitě docela zabrat, mně však vždy potěší. Skláním pomyslný klobouk před autorem - kniha je čtivá, napínavá, sice možná v některých případech přehnaná (to ale k tomuto typu literatury asi patří) a opět jsem se dozvěděla něco málo z historie tentokrát Spojených států.
Poutavě napsaný příběh. Vyprávění opata citlivě spojovalo celý děj a k tomu kousek historie - to vše dodává knize na "přitažlivosti". Tomu kdo má rád historické příběhy, vřele doporučuji.
Moje první slova po přečtení byla: dobrá budu pokračovat v příbězích Kim Stoneové. I když s touto zápletkou jsem se setkala již několikrát, ale tato byla zpracovaná zajímavě, čtivě a "přitažlivě". Myslím, že autorka si mých pět hvězdiček zasloužila.