Urabu komentáře u knih
Tohle můžu číst pořád. Když jsem nemocný a je mi blbě, zalezu do postele a vezmu Saturnina.
První knížka kterou jsem přečetl úplně sám, na to se nezapomíná.
Výborná detektivka. Jen si říkám že v Anglii bych teda bydlet nechtěl, vždyť tam půl roku vkuse prší. V průběhu celé knihy se Cormoran pohybuje bičován deštěm, vlaky nejezdí a silnice jsou kvůli povodním uzavřené.
Ze začátku to docela ušlo, pak jsem se v tom úplně ztratil. Asi jsem si měl udělat tahák na postavy jak tady někdo radil. Možná je potřeba to přečíst najednou, protože když jsem si dal třeba týden pauzu a pak se vrátil, tak jsem se v těch Alfonzech a Alonzech nadobro ztratil. Jediná zapamatovatelná bytost byla Uršula. Taky jsem prakticky celou knížku čekal na nějaký hlavní příběh, ale buď tam nebyl nebo jsem ho nenašel. Podruhé už to číst nebudu. Šup s ní zpátky do antikvariátu.
Začal jsem číst na základě komentářů o velké srandě a četbě jedním dechem, ale byl jsem dost těžce zklamán. Dočítal jsem to už tak trochu z povinnosti protože nerad nechávám rozečtené knihy. Kdyby tam nebylo tolik sprostých slov a souložení, doporučil bych to jako četbu na druhý stupeň základní školy. Nevím jestli jsem nepřeskočil nějaké stránky ale skutečnou srandu jsem tam nenašel.
Klasická skandinávština, spousta brutálně zavražděných na základě co nejzamotanějšího motivu. Začínám si myslet že moderní detektivka už si s jednou mrtvolou nevystačí a sériových vrahů je víc než komunálních politiků. Zlatá Agátha.
Děj knihy naprosto šílený, snažil jsem se to přečíst co nejrychleji a pořád čekal že už mu konečně někdo rozbije hubu. Bohužel sem se nedočkal, a i před tím blázincem se mu podařilo zdrhout. To mě teda naštvalo.
Je to jak červená knihovna pro šestnáctileté. Hartl asi není autor pro mne, druhý pokus a druhý omyl.
Severská klasika, plno mrtvol, krve, mozek na podlaze, utržené končetiny. Tak ve skandinávii bych vážně nechtěl bydlet.
Co dodat? Klasický Erben. Čte se to celkem klidně, protože vím že mě tady nečekají zástupy úchylných sériových vrahů a hromady jejich brutálně umučených obětí, jak je poslední dobou v detektivkách pravidlem.
Někomu se může zdát Hrabalův styl mistrovský ale pro mne je prostě hrozný. Kostrbatá souvětí přes celou stránku mě udolala. Vzdávám to, tohle byl můj poslední Hrabal
Velice zajímavě napsaná kniha. A lidičky, prosím vás až budete zase někdo hodnotit literární úroveň tak si prosím uvědomte že to není ani detektivka ani fantasy nebo scifi ale spíš dokument a hlavně svědectví .